Generální ředitelství

Rozúčtování pracovní odměny vězněných osob a postup při správě a evidenci jejich finančních prostředků od 1. ledna 2022.

1. Počet přerušení výkonu trestu odnětí svobody ředitelem organizační jednotky podle § 56 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody – včetně rozdělení na odsouzené muže a ženy.
2. Počet přerušení výkonu trestu odnětí svobody ředitelem organizační jednotky podle § 56 odst. 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody – včetně rozdělení na odsouzené muže a ženy.
3. Počet přerušení výkonu trestu odnětí svobody ředitelem organizační jednotky podle § 56 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody – včetně rozdělení na odsouzené muže a ženy.
4. Počet žen ve výkonu trestu matek nezletilých dětí od jednoho do tří let věku dítěte.
5. Počet žen ve výkonu trestu matek nezletilých dětí ve věku od jednoho roku dítěte, kdy se jedná o matky, které spáchaly zvlášť závažný trestný čin a soud jim v souvislosti s jejich těhotenstvím a péčí o dítě ve věku do jednoho roku nepřerušil výkon trestu.
6. Počet těhotných žen ve výkonu trestu, kdy se jedná o ženy, které spáchaly zvlášť závažný trestný čin a soud jim v souvislosti s jejich těhotenstvím a péčí o dítě ve věku do jednoho roku nepřerušil výkon trestu.
7. Počet žen ve výkonu trestu matek nezletilých dětí ve věku do jednoho roku dítěte, kdy se jedná o matky, které spáchaly zvlášť závažný trestný čin a soud jim v souvislosti s jejich těhotenstvím a péčí o dítě ve věku do jednoho roku neodložil výkon trestu.
8. Počet těhotných žen ve výkonu trestu, kdy se jedná o ženy, které spáchaly zvlášť závažný trestný čin a soud jim v souvislosti s jejich těhotenstvím a péčí o dítě ve věku do jednoho roku neodložil výkon trestu.“

Poskytnutí údajů za jednotlivé roky 2015 až 2021: 

1. Počet žádostí o odklad podle § 322 odst. 1 trestního řádu.
2. Počet rozhodnutí o odkladu podle § 322 odst. 1 trestního řádu.
3. Počet rozhodnutí o odkladu podle § 322 odst. 2 trestního řádu.
4. Počet rozhodnutí o přerušení podle § 322 odst. 2 trestního řádu.
5. Počet rozhodnutí o odkladu podle § 322 odst. 3 trestního řádu.
6. Počet rozhodnutí o odkladu podle § 322 odst. 4 trestního řádu.
7. Počet rozhodnutí o odvolání odkladu podle § 322 odst. 6 trestního řádu.
8. Počet žádostí o odklad podle § 323 odst. 1 trestního řádu.
9. Počet rozhodnutí o odkladu podle § 323 odst. 1 trestního řádu.
10. Počet rozhodnutí o odkladu podle § 323 odst. 2 trestního řádu.
11. Počet rozhodnutí o odvolání odkladu podle § 323 odst. 3 trestního řádu.
12. Počet žádostí o přerušení podle § 325 odst. 1 trestního řádu.
13. Počet rozhodnutí o přerušení podle § 325 odst. 1 trestního řádu.
14. Počet rozhodnutí o přerušení podle § 325 odst. 2 trestního řádu.
15. Počet rozhodnutí o přerušení podle § 325 odst. 3 trestního řádu.
16. Počet rozhodnutí o odvolání přerušení podle § 325 odst. 5 trestního řádu.
17. Počet rozhodnutí podle § 328 odst. 1 trestního řádu.
18. Počet rozhodnutí podle §328 odst. 2 trestního řádu.
19. Počet těhotných žen a matek pečující o dítě do 1 roku věku dítěte, které byly odsouzeny za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin.
20. Počet těhotných žen a matek pečující o dítě do 1 roku věku dítěte, které byly odsouzeny za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin a bylo rozhodnuto o odkladu výkonu trestu odnětí svobody.
21. Počet těhotných žen a matek pečující o dítě do 1 roku věku dítěte, které byly odsouzeny za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin a bylo rozhodnuto o přerušení výkonu trestu odnětí svobody.
22. Počet těhotných žen a matek pečující o dítě do 1 roku věku dítěte, které byly odsouzeny za zvlášť závažný zločin.
23. Počet těhotných žen a matek pečující o dítě do 1 roku věku dítěte, které byly odsouzeny za zvlášť závažný zločin a bylo rozhodnuto o odkladu výkonu trestu odnětí svobody.
24. Počet těhotných žen a matek pečující o dítě do 1 roku věku dítěte, které byly odsouzeny za zvlášť závažný zločin a bylo rozhodnuto o přerušení výkonu trestu odnětí svobody.

Poskytnutí týdenního statistického přehledu (týdenní statistické hlášení) o stavu vězněných osob ve všech věznicích v České republice, a to ke dni poskytování informací.

1. V kolika případech bylo vyhověno žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za rok 2021?
2. V kolika případech bylo vyhověno žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za rok 2020?
3. V kolika případech bylo zatím vyhověno žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za rok 2022 k okamžiku podání této žádosti?

Poskytujete zaměstnancům Vaší organizace příspěvek na pojistné smlouvy soukromého životního pojištění uzavřené s jinou pojišťovnou jako pojistitelem (dále jen „Pojišťovna“) než je Generali Česká pojišťovna a.s., IČO: 45272956, se sídlem Spálená 75/16. 113 04 Praha 1? Prosím o stručnou odpověď ano/ne.

Žádost o poskytnutí textu nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 14/2018.

1. Kolik má mít jeden odsouzený „m²“?
2. Zdali a jak se do „m²“ započítávají židle, stoly a skříně? A zdali dlouhodobé porušování této problematiky může vést k odškodňování vězňů (dle evropského soudu a ústavního soudu „ANO“ ale, jak je to dle GŘVS)?

a) Sdělení celkového počtu trvale umístěných odsouzených, kteří byli v jednotlivých měsících za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 trvale umístěni ve Věznici Břeclav (včetně objektu Poštorná).
b) Sdělení celkového počtu kázeňských odměn, které byly za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 uděleny všem odsouzeným umístěným ve výkonu trestu ve Věznici Břeclav (včetně objektu Poštorná). Sdělení specifikace, jakému počtu z těchto odsouzených (viz předešlá věta) byla za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 udělena 1 kázeňská odměna, 2 kázeňské odměny, 3 kázeňské odměny, 4 kázeňské odměny, 5 kázeňských odměn atd. (tedy sdělení přesného počtu odsouzených, kteří za uvedené období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 obdrželi uvedený počet kázeňských odměn, tedy kupř. kolik odsouzených umístěných ve Věznici Břeclav včetně objektu Poštorná obdrželo za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 2 kázeňské odměny).

Měsíční spotřeby elektrické energie Věznice Mírov (tj. údaj pro každý měsíc), v kWh, od ledna 2019 do prosince 2021.

1. Počet tabulkových míst pro lékaře a sestry ve Vazební nemocnici Pankrác?
2. Počet obsazených míst lékaři a sestrami?
3. Kolik operací a dalších výkonů se dělalo před půl rokem a kolik nyní?
4. Jaká je v současné době kapacita jednotlivých oddělení s ohledem na počty zaměstnanců?

Žádost o poskytnutí textu nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 14/2018 v aktuálním znění.

Na základě zrušených návštěv vězněných osob ve dnech 27. ledna 2022 až 13. února 2022, jaký je „kompenzační bonus“.

Žádost o informaci, zda někteří civilní zaměstnanci Vězeňské služby ČR v zaměstnaneckém poměru v režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, vykonávají státní správu.

Poskytnutí metodického pokynu pro zvýšenou ostrahu na přeřazení do věznice ostraha. Za jakých podmínek má či musí věznice dát doporučení? Zda je rozdílná metodika jiná pro Věznici Mírov a Valdice?

Žádost o poskytnutí informacích dostupných pro veřejnost, které se týkají služebních psů využívaných Vězeňskou službou a jejich psovodů od roku 2019 do roku 2020. Zejména informace vztahující se na  statistiky o počtu psů a jejich plemen,  následně statistiky počtu psovodů a  v poslední řadě žádám o poskytnutí předpisů či nařízení, jež ukládají psovodovi povinnosti v oblasti kynologie.

1. Celkový počet odsouzených osob mladistvých, které byly odsouzeny k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v letech 2016 až 2021. Tento počet uveďte jednotlivě za každý rok.
2. V návaznosti na bod 1. uveďte za každý jednotlivý rok, kolik těchto z odsouzených osob k danému trestu bylo dívek a kolik chlapců.
3. V návaznosti na bod 1. uveďte statisticky za jednotlivé roky věk odsouzených jednak při nástupu k trestu odnětí svobody zaokrouhlen na rok věku a jednak při spáchání skutku.
4. V návaznosti na bod 1. uveďte statisticky za jednotlivé roky, podle které hlavy trestního zákoníku ve zvláštní části byly osoby odsouzeny.
5. V návaznosti na bod 1. dále žádám též o uvedení konkrétního ustanovení trestního zákoníku, podle kterého byla daná osoba odsouzena. V případě souběhu trestné činnosti uveďte pouze jedno ustanovení, to nejzávažnější. Tedy například pokud pachatel spáchal provinění vraždy s jiným porušením ustanovení trestního zákoníku, prosím do statistiky zanést pouze jednotku kvalifikace vraždy.
6. Návaznosti na bod 1. uveďte statisticky za jednotlivé roky u mladistvých, počet osob, u níž se jedná o první provinění, dále pak osoby, u níž se jedná o recidivu včetně přesného počtu odsouzení.

Žádám o sdělení všech přijatých opatření v souvislosti na epidemiologickou situaci k zajištění plnění úkolů VS ČR a minimalizace šíření nákazy. Všechny přijatá Generálním ředitelstvím Vězeňské služby aplikovaná napříč všemi organizačními jednotkami Vězeňské služby včetně věznice Stráž pod Ralskem. 

Informace o výši veškerých vyplacených příjmů ze závislé činnosti (mzdy včetně, avšak nikoli výlučně, osobního ohodnocení a všech příplatků), odměn (včetně, avšak nikoli výlučně odměny řádné, mimořádné a odměny za plnění cílových úkolů), jiných příjmů a benefitů spojených s výkonem funkce (včetně, avšak nikoli výlučně, odměny za působení v dozorčích orgánech a naturální požitky – nepeněžitý příjem spočívající v užívání služebního vozidla, poskytnuté ubytování), to vše v hrubé výši tj. před zdaněním, zdůvodnění mimořádné odměny, a počet odpracovaných měsíců, a to u všech zaměstnanců na vedoucích pozicích, tj. těch, kteří
a) vykonávají řídící pozici v rámci povinného subjektu (tj. nejvýše nadřízeného zaměstnance a všech zaměstnanců v jeho přímé podřízenosti), nebo
b) se podílejí na výkonu vrchnostenských oprávnění povinného subjektu (např. kontrolní, dohledovou či inspekční činností) nebo mohou povinný subjekt nikoli nevýznamným způsobem ovlivnit, nebo
c) provádějí či organizují činnost, která je úkolem povinného subjektu, nebo
d) mají faktický vliv na činnost povinného subjektu, nebo  
e) svou činností mohou mít ekonomický dopad na veřejný rozpočet či hospodaření povinného subjektu,
a to za kalendářní rok 2021 (vyplacených, resp. poskytnutých v souvislosti s výkonem výše uvedené pozice, resp. funkce za období od 1.ledna 2021 do 31.prosince 2021).

Zda v období od ledna 2022 do 11. 2. 2022 došlo k trvalému přesunu vězně do jiné věznice na jeho žádost a pokud ano, prosím o číselné vyjádření počtu takovýchto přesunů.

V období od 1. ledna do 11. února 2022 byly na vlastní žádost do jiné věznice trvale přemístěny dvě osoby. Důvodem schválení byl požadavek na zařazení do specializovaného oddílu pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování způsobenou užíváním návykových látek.

Celkový počet vězněných osob, kterým bylo umožněno vypracování občanských průkazů v období 9. října 2021 do 2. února 2022.

V období od 9. října 2021 do 2. února 2022 bylo příslušnými úřady vydáno vězněným osobám celkem 972 nových občanských průkazů. V této souvislosti je nutné zmínit, že osobám, kterým ve sledovaném období nebylo možné předat nový občanský průkaz z důvodu jejich dohledného propuštění od podání žádosti na úřad, byl tento doklad ponechán k vyzvednutí na příslušném úřadě.

Poskytnutí statistického přehledu o počtu vězněných osob cizí státní příslušnosti, kterým byl uložen trest vyhoštění.

1. Týdenní statistické hlášení o stavech vězněných osob.
2. Přehled podmíněně propuštěných osob z VTOS a to z konkrétních věznic ČR za rok 2021.
3. Jaký stupeň zabezpečení Ostrahy disponuje pro výkon trestu věznice Teplice. (Pouze VT bez osob které odsouzené čekají na eskorty).
4. V jakých konkrétních věznicích jsou zřízeny speciální oddělení pro osoby s označením „MON“ a to pouze pro „Ostrahu s vysokým stupněm zabezpečení“.
5. Kdy budou uskutečněny přemisťovací eskorty konkrétně z věznice Valdice do věznice Plzeň-Bory.

1. Kolik případů znásilnění eviduje Vězeňská služba ČR za rok 2021?
2. Kolik vězňů bylo v této souvislosti vyšetřováno?
3. Ve kterých věznicích ke znásilnění došlo?
4. Jakým způsobem jednotlivé případy skončily?

Statistiky jednotlivých soudů, které se zabývají upuštěním od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku, když má být odsouzený vyhoštěn. 

Povinný subjekt požadovanou statistiku nevede. Podmínečné upuštění od výkonu trestu je spojeno s podmínečným propuštěním z výkonu trestu, ke kterému může dojít na základě rozhodnutí soudu. A to za předpokladu, že došlo k takové nápravě pachatele, kde lze předpokládat, že se odsouzený v budoucnu nedopustí trestného činu a za předpokladu, že povede řádný život.
Podmínečné upuštění od výkonu trestu je možné pouze v některých případech, které jsou zákonným výčtem stanoveny. Jedná se o nepodmíněný trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti a trest zákazu pobytu. U prvních dvou případů je zde fikce, že trest byl vykonán celý, a že bude účelu trestu dosaženo (došlo k nápravě pachatele).
Odsouzený má možnost podat žádost o podmíněné propuštění či o podmíněné upuštění v místě, v jehož obvodu se nachází věznice, ve které je odsouzený umístěn. 

1. Kolik žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb. bylo podáno v jednotlivých letech 2015 až 2020 na Vazební věznici v Českých Budějovicích?
2. Kolik rozhodnutí o odmítnutí žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. bylo vydáno v jednotlivých letech 2015 až 2020 Vazební věznicí v Českých Budějovicích
3. Kolik bylo podáno odvolání podle zákona č. 106/1999 Sb. v jednotlivých letech 2015 až 2020 na Vazební věznici v Českých Budějovicích?
4. Kolik bylo podáno stížností podle zákona č. 106/1999 Sb. v jednotlivých letech 2015 až 2020 na Vazební věznici v Českých Budějovicích?

Kolik evidujete volných míst pro přesun vězňů z jiné věznice do Věznice Stráž pod Ralskem?

Žadateli se poskytuje odkaz na požadované statistické údaje, které jsou volně dostupné na webu Vězeňské služby České republiky (https://www.vscr.cz/sekce/rok-2022). V těchto statistických údajích je rovněž uveden požadovaný údaj vztahující se k využitelnosti kapacit.

Dotaz na možnosti opuštění věznice u odsouzeného vykonávajícího trest ve věznici se zvýšenou ostrahou  v případě v situaci zvláštního zřetele.

Poskytnutí tabulky jednotlivých zdravotnických pracovišť s uvedením jednotlivých zaměstnanců označených jejich pracovní pozicí, respektive funkčním zařazením, a informace, zda dané osobě byla odměna Ministerstva zdravotnictví ČR v souvislosti s onemocněním Covid-19 přiznána či nikoliv.

Žádáme o zaslání Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení. Žádost o opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu. Žádáme generálního ředitele o provedení opatření proti nečinnosti GŘVS ohledně plnění povinností plynoucích z ustanovení 11. a 11.2 přílohy vyhlášky č. 515/2020 Sb. (Zveřejnění na internetu přehledu nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt jedná a rozhoduje, a přehledu právních předpisů vydaných v rámci věcné působnosti povinného subjektu.)

K části žádosti, která se vztahuje k vyhlášce Ministerstva vnitra č. 515/2020 Sb., o struktuře informací zveřejňovaných o povinném subjektu a o osnově popisu úkolů v rámci agendy, v aktuálním znění („vyhláška“), povinný subjekt sděluje, že požadované údaje zveřejňované podle přílohy č. 1 vyhlášky jsou volně dostupné na webu Vězeňské služby České republiky (https://www.vscr.cz/sekce/povinne-zverejnovane-udaje).

Příloha.

Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 31/2017, kterým se stanoví zásady pro zpracování a vydání vnitřního řádu věznice pro obviněné, vnitřního řádu pro odsouzené a vnitřního řádu pro osoby ve výkonu zabezpečovací detence.

Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 46/2017, o postupu při přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, opuštění věznice v souvislosti s návštěvou nebo programem zacházení a povolování účasti odsouzených na akcích konaných mimo věznici

Poskytnutá informace.

Poskytnutá informace.

a) Kolik osob odsouzených k doživotnímu trestu odnětí svobody v období od 1. ledna 1990 dodnes.

b) Kolik doživotně odsouzených vězňů je ve výkonu trestu nyní.

c) Kolik doživotně odsouzených vězňů v tomto období bylo amnestováno v období od 1. ledna 1990 dodnes.

d) Kolik doživotně odsouzených vězňů bylo podmínečně propuštěno v období od 1. ledna 1990 dodnes.

e) Kolik doživotně odsouzených vězňů zemřelo ve výkonu trestu v období od 1. ledna 1990 dodnes.

Ad a)
V období od 1. ledna 1990 do 5. dubna 2022 bylo celkem 68 osob ve výkonu trestu doživotí.

Ad b)
Aktuálně je ve výkonu doživotního trestu odnětí svobody 46 odsouzených (+ 1 odsouzený má nařízen doživotní trest odnětí svobody jako plánovaný).
Ad c)
Amnestie prezidenta republiky k doživotnímu trestu byla udělena od roku 1996 jednomu odsouzenému (vznik informačního systému evidence vězněných osob; dřívější údaje neexistují v elektronické podobě), přičemž relevantní údaje v systému se považují až od roku 2008. K propuštění na milost došlo v roce 2017.
Ad d)
Podmíněně propuštěn byl od roku 1996 jeden odsouzený (vznik informačního systému evidence vězněných osob; dřívější údaje neexistují v elektronické podobě), přičemž relevantní údaje v systému se považují až od roku 2008. K podmíněnému propuštění došlo v roce 2018.
Ad e)
Od roku 1996 zemřelo 18 osob, které vykonávaly trest doživotí (vznik informačního systému evidence vězněných osob; dřívější údaje neexistují v elektronické podobě), přičemž relevantní údaje v systému se považují až od roku 2008.

1. Z jakého důvodu bylo ve vazební věznici Ostrava zrušeno výběrové řízení na provozování kantýny a kdy bude eventuelně vypsáno nové výběrové řízení?
2. Zda a kdy bude vyhlášeno výběrové řízení na provozování kantýny ve věznici Ostrava-Heřmanice?
3. Jaké jsou výsledky kontroly (pokud probíhá) na dodržování cen ve spotřebitelském koši, na jejichž základě společnost Pekárna Kněževes vyhrála výběrové řízení na provozování kantýny ve věznici Jiřice?

1. Kolik návrhů o podmíněné propuštění z VTOS bylo v roce 2020 a 2021 podáno? Kolik z daného počtu bylo podáno ve prospěch mladistvého?
2. Kolika z těchto podaných návrhů bylo v roce 2020 a 2021 vyhověno? Jaké procento pozitivně vyřízených návrhů připadá na mladistvého?
3. Kolik návrhů na podmíněné propuštění z VTOS bylo podáno v roce 2020 a 2021 samotným ředitelem věznice dle § 88 odst. 2 TZ,
4. Kolika podmíněně propuštěním z VTOS byl uložen v roce 2020 a 2021 dohled dle § 89 odst. 1 TZ?
5. V kolika případech v souvislosti s podmíněným propuštěním z VTOS bylo v roce 2020 a 2021 rozhodnuto o tom, že se odsouzený ve zkušební době osvědčil?
6. V kolika případech v souvislosti s podmíněným propuštěním z VTOS bylo v roce 2020 a 2021 rozhodnuto o tom, že se odsouzený ve zkušební době neosvědčil?

Ad 1)
Povinný subjekt vede informace pouze k první části otázky, nevede záznamy kolik žádostí (návrhů) bylo podáno ve prospěch mladistvého. Počet podaných žádostí (návrhů) v roce 2020 bylo 9 747 a v roce 2021 bylo 8 875 (bez ohledu na stav vyřízení – zažádáno, zamítnuto, schváleno, odročeno, nebude projednáno a další).
Ad 2)
V roce 2020 bylo schváleno pravomocně podmíněné propuštění celkem 3 268 odsouzeným. Z tohoto počtu bylo 5 mladistvých (0,15 %). V roce 2021 bylo schváleno pravomocně podmíněné propuštění celkem 3 002 odsouzeným. Z tohoto počtu bylo 12 mladistvých (0,40 %). Tyto údaje jsou rovněž dostupně ve statistických ročenkách Vězeňské služby České republiky na webových stránkách povinného subjektu.
Ad 3)
Počet podaných žádostí (návrhů) v roce 2020 bylo 86 a v roce 2021 bylo 81 (bez ohledu na stav vyřízení – zažádáno, zamítnuto, schváleno, odročeno, nebude projednáno a další).
Ad 4)
V roce 2020 bylo schváleno pravomocně podmíněné propuštění s dohledem 2 142 odsouzeným. V roce 2020 bylo schváleno pravomocně podmíněné propuštění bez dohledu 1 126 odsouzeným. V roce 2021 bylo schváleno pravomocně podmíněné propuštění s dohledem 1 872 odsouzeným. V roce 2021 bylo schváleno pravomocně podmíněné propuštění bez dohledu 1 130 odsouzeným. Tyto údaje jsou rovněž dostupně ve statistických ročenkách Vězeňské služby České republiky na webových stránkách povinného subjektu.
Ad 5) a 6)
Tyto údaje povinný subjekt neeviduje. Povinný subjekt doporučuje se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti České republiky, zda tyto údaje statisticky vykazuje.

Tabulky průměrných denních nákladů na jednoho vězně, a to pro roky 2010 až 2021.

1. Kolik dospělých osob ve výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody ročně absolvuje PC kurzy (období 2010 – 2021)?
2. Od kterého roku jsou PC kurzy zařazeny do vzdělávacích programů v českých věznicích pro dospělé osoby ve výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody?
3. Podle jakých parametrů jsou dospělé osoby ve výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody do PC kurzů zařazovány?
4. Jaké jsou roční investice do ICT vybavení v českých věznicích určených pro vzdělávání dospělých osob ve výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody (období 2010 – 2021)?
5. Kdo výuku ICT dospělých osob ve výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody zajišťuje?
6. Jaká je cena jednoho ICT kurzu dospělých osob ve výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody?

1. Má-li vězeň lékařem diagnostikovanou celiakii s nutností bezlepkové diety, je mu tato léčebná dieta v každé věznici v ČR automaticky poskytnuta? Pokud ne, jak je situace řešena?
2. Podílí se na skladbě diety nutriční terapeut?

Ad 1)
Léčebná výživa je pacientům poskytována na základě indikace lékaře. Nejinak tomu je v případě bezlepkové diety. Všechny diety jsou připravovány ve všech věznicích s tím, že je-li to pro konkrétní věznici logisticky a ekonomicky neúnosné (např. se jedná o jediného strávníka ve věznici), je možné dotyčnou vězněnou osobu přemístit do věznice jiné.  

Ad 2)
Skladbu jednotlivých nutričních diet stanovuje nutriční terapeut.

1. Popis organizační struktury věznice, náplně, povinnosti, kompetence, zaměření, cíle všech oddělení - jednotek věznice, včetně plánku struktury a hierarchie
2. Jména příjmení, hodnost, funkce, titul a pracovní zařazení celého vedení věznice, včetně zdravotního střediska
3. Soupis všech podaných stížností s určením výsledku šetření podaných ve věznici za rok 2021 a za rok 2022, a to jak vězněných osob, tak i služebních
4. Soupis všech realizovaných přerušení trestu ze zdravotních důvodů za rok 2021 a rok 2022
5. Soupis všech realizovaných opuštění věznice v souvislosti s programem zacházení za rok 2021 a za rok 2022
6. Soupis všech realizovaných opuštění věznice podle § 45 odst. 2 písm. g) ZVTOS za rok 2021 a 2022
7. Soupis všech realizovaných opuštění věznice podle § 45 odst. 2 písm. h) ZVTOS za roky 2021 a 2022
8. Soupis všech realizovaných opuštění věznice podle § 19 odst. 8 ZVTOS za rok 2021 a rok 2022

1. Přehled kázeňských služebních řízení zaměstnanců GŘ VS ČR a zaměstnanců organizačních složek (věznice celé ČR) VS ČR.
2. Přehled podaných stížností vězněných osob a zaměstnanců VS ČR a jejich výsledku – DŮVODNÁ/NEDŮVODNÁ za rok 2021 a 2022.

Ad 1)
V roce 2021 byly generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky uloženy příslušníkům zařazeným na Generálním ředitelství Vězeňské služby České republiky celkem 4 kázeňské tresty. Ve všech 4 případech byl kázeňský trest uložen formou pokuty.
V rámci celé Vězeňské služby České republiky bylo řediteli jednotlivých organizačních jednotek uloženo celkem 214 kázeňských trestů. Z těchto kázeňských trestů bylo v celkem 15 případech upuštěno od potrestání, dále bylo uloženo v 44 případech písemné napomenutí, v 53 případech bylo uloženo snížení základního tarifu, v 96 případech byla uložena pokuta a v 6 případech byl uložen trest zákazu činnosti.

Ad 2)
V roce 2021 bylo podáno celkem 1051 stížností. V 18 případech byly stížnosti vyhodnoceny jako důvodné, v 37 případech jako částečně důvodné, v 5 případech jako důvodné z objektivních příčin a v 991 případech jako nedůvodné.
V roce 2022 (k 31. březnu 2022) bylo podáno celkem 315 stížností. Z tohoto počtu bylo ve 3 případech vyhodnocení stížnosti jako důvodné, v 7 případech jako částečně důvodné a v 305 případech jako nedůvodné.

1. Provedla Vězeňská služba České republiky v roce 2021 analýzu, kolika vězňů se bude změna daná nařízením od 1. 1. 2022 týkat? Pokud ano, jaké byly očekávané čísla (počet) vězňů dle analýzy v roce 2021.
2. Eviduje Vězeňská služba České republiky počet vězňů v roce 2022, na které změna daná nařízením dopadla? Pokud ano, sdělte počty vězňů za jednotlivé měsíce roku 2022, na které nařízení dopadlo.
3. Sdělte vámi známý počet žalob na Vězeňskou službu České republiky v této věci v roce 2022 od vězňů (A) a žalob jejich rodin (B).
4. Vyčlenila/nevyčlenila Vězeňská služba České republiky v roce 2022 ze svého rozpočtu fond, pokud ano, v jaké výši, ze kterého bude hradit vězňům postiženým nařízením: 1. léky a služby nehrazené ze zdravotního pojištění, 2. výživné na děti a členy rodiny vězňů, 3. telefony, poštu a administrativní potřeby pro klienty a advokáty státními orgány soudy, věřiteli, rodinami a mezinárodními organizacemi na ochranu lidských práv.
5. Pokud VS uvedený fond zřídila, sdělte datum a číslo jednací uvedeného nařízení.

1. Poskytnutí informace, jakou podlahovou plochu cely 401, na 10. oddělení, eviduje Věznice Mírov (či hlásí, popř. tvrdí povinnému)
2. Poskytnutí informace, zdali jsou cely č. 3 a 10 na oddělení 5/D Věznice Mírov vedeny jako OZSTZ cely a jak dlouho jsem na každé z nich byl zařazen?

Ad 1)
Podlahová plocha cely č. 401, na 10. oddílu Věznice Mírov, činí 72,12 m2.

Ad 2)
Věznicí Mírov není užíváno označení oddílu 5/D, cely č. 3 a č. 10 jsou označeny jako oddíl se zesíleným stavebně technických zabezpečením.  

K požadavku ohledně časového údaje zařazení konkrétní osoby na výše zmíněných celách povinný subjekt konstatuje, že se v žádném případě objektivně nejedná o věc ve veřejném zájmu, nýbrž o pouze soukromý zájem žadatele. Jak konstatoval Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 18. prosince 2002 (sp. zn. III. ÚS 156/02), právo na informace je právem ve veřejném zájmu (cit.): „Právo na informace ale nelze chápat jako neomezené právo člověka na uspokojení osobní zvědavosti či zvídavosti.“. Na základě výše uvedeného povinný subjekt doporučuje žadateli v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů, že požadovaných informací je možné se domoci např. obecnou žádostí adresovanou oddělení výkonu trestu konkrétní organizační složky (Věznice Mírov), nikoli ovšem v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Poskytnutí informace, a sice kolik postelí je (tj. jaká je kapacita využívaná věznicí) umístěno ve Věznici Mírov, v celách 103 a 104 (na 7. oddělení), v celách 301, 302, 303 a 304 (na 5/A oddělení) a v cele 401 (10 oddělení).

V celách č. 103 a č. 104 v 7. oddílu (neužíváno označení „oddělení“) je kapacita využívaná věznicí pro odsouzené (počet postelí); na cele č. 103 celkem 14 postelí a na cele č. 104 celkem 10 postelí. 
V oddílu 5. A (neužíváno označení „oddělení“) typu zvýšená ostraha jsou čtyři cely označené čísly 301 až 304. V cele č. 301 je kapacita 8 postelí. V cele č. 302 je kapacita 8 postelí. V cele č. 303 je kapacita 9 postelí. V cele č. 304 je kapacita 8 postelí.
Kapacita cely č. 401 v 10. oddílu (neužíváno označení „oddělení“) je aktuálně využívána pro 24 odsouzených, zařazených do zvýšené ostrahy, tj. v cele je umístěno 24 postelí.  
Všechny kapacity jsou zcela zaplněny.

1. Ve kterých věznicech nachazi oddíl specializovaný pro výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a poruchami chování i poruchami duševní a s poruchou osobnosti, pouze pro „Ostraha“ – s vysokým stupněm zabezpečení. A jestli mužu byt umistěn na podobne specializovany oddíl u nějake z veznic, jestli vše důkazy které o moji osobe vedeny v evidenci/věznice, že tyto kriterie spylňuji, i rozsudek taky.
2. Ve kterých věznicech nachazi, nebo výkonava trest mé krajaný, mám namysly cizince narodností pouze-Běloruskó, ne případě skupin různého etnika – znesvařenych skupin, který mluvi podobnym jazykém – pouze Běloruské národnosti. A jestli mužu vykonávat trest s krajanama Běloruské narodnosti. Mam namysly ostraha s vysokým stupněm zabezpečení. Na případě skupin různého etnika, pouze Běloruské…
3. Jestli můzu vykonávat trest tak jak vedeno v zák. č. 169/1999 sb. § 7. odst. 2.). ve specializovaných oddílech věznic, atd. Jsem v minulosti byl vojak z povolání v Bělorusku…
4. A jestli existuji v nejakych věznicech opravdově nekuřacke-„specializované oddělene“, pro odsouzeny který vedeny – nekurak. Pro vysoky stupeň ostraha a jestli ůžu v takove z nejakych věznic vykonávat trest, nebo takove oddělene nejsou, tak to muž byt zák. č. 169/1999 Sb. §7. odst. 3). to povoluje.
5. Podle váše statistiky, kolik je současne nebo vykonava trest, cizinců v českych věznicech, celkovy stav odsouzenych ve vykonu: cizinců, v ČR.

Ad 1)
Oddíl specializovaný pro výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a poruchami chování pro odsouzené ženy se nachází ve Věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava a ve Věznici Světlá nad Sázavou.
Oddíl specializovaný pro výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a poruchami chování pro odsouzené muže se nachází ve Věznici Horní Slavkov, Věznici Jiřice, Věznici Kuřim, Vazební věznici Liberec, Věznici Ostrov, Věznici Rýnovice a Věznici Vinařice.

Ad 2)
K datu 6. června 2022 jsou aktuálně v českých věznicích ve výkonu trestu odnětí svobody 4 cizinci státní příslušnosti Bělorusko. Tito cizinci se nacházejí po jednom ve Věznici Mírov, Věznici Pardubice, Věznici Valdice a Věznici Vinařice.

Ad 3)
Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání a strážníci obecní policie, byť jejich služební nebo obdobný poměr již netrvá, vykonávají na základě doporučení odborných zaměstnanců trest ve specializovaných oddílech věznic zřízených generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky.
Z výše uvedeného vyplývá, že výše zmíněné osoby vykonávají trest odnětí svobody na základě doporučení odborných zaměstnanců.

Ad 4)
Oddíl nekuřácké zóny pro odsouzené ženy se nachází ve Věznici Světlá nad Sázavou.
Oddíl nekuřácké zóny pro odsouzené muže se nachází ve Věznici Bělušice, Věznici Heřmanice, Věznici Oráčov, Věznici Ostrov a Věznici Příbram.

Ad 5)
K datu 6. června 2022 je v českých věznicích celkem umístěno 1 401 vězněných osob, které jsou cizí státní příslušnosti. Z tohoto počtu jsou 4 ve výkonu zabezpečovací detence, 341 je ve výkonu vazby a 1 056 je ve výkonu trestu odnětí svobody.

K ostatním částem žádosti povinný subjekt sděluje, že se v žádném případě objektivně nejedná o věc ve veřejném zájmu, nýbrž o pouze soukromý zájem žadatele. Jak konstatoval Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 18. prosince 2002 (sp. zn. III. ÚS 156/02), právo na informace je právem ve veřejném zájmu (cit.): „Právo na informace ale nelze chápat jako neomezené právo člověka na uspokojení osobní zvědavosti či zvídavosti.“. Na základě výše uvedeného povinný subjekt doporučuje žadateli v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů, že požadovaných informací je možné se domoci např. obecnou žádostí (např. podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů) adresovanou oddělení výkonu trestu konkrétní organizační složky s individuálními požadavky (např. Věznice Mírov), nikoliv ovšem v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím.

1. Kdo a na základě čeho přesně rozhodl, že tresty smrti u odsouzených osob podle tehdy platného trestního zákona č. 140/1960 Sb., nebyly v období od listopadu 1989 do července 1990 na území tehdejší Československé socialistické republiky, resp. České a Slovenské Federativní Republiky vykonány?
2. Existují listinné dokumenty, které nevykonání trestu smrti na území tehdejší Československé socialistické republiky, resp. České a Slovenské Federativní Republiky po listopadu 1989 u osob k němu odsouzených jakkoli dokumentují, popisují či jinak zaznamenávají?
3. Z veřejně dostupných informací plyne, že jeden z takto odsouzených, Jaroslav Malý, spáchal po dvou letech ve výkonu trestu v cele sebevraždu. Disponuje Vězeňská služba České republiky jakýmkoli spisovým materiálem, který je možné ve věci Jaroslava Malého poskytnout k nahlédnutí z důvodů studijních a badatelských účelů?
4. Pokud v České nebo Slovenské republice nedošlo k vykonání trestu smrti po listopadu 1989 u osob k němu odsouzených, resp. v případech, kdy byl trest smrti změněn na doživotní trest odnětí svobody, jakého jména a příjmení tyto osoby jsou, popř. disponuje Vězeňská služba České republiky jakýmkoli spisovým materiálem, který je možné poskytnout k nahlédnutí z důvodu studijních a badatelských účelů?
5. Jaký postup se uplatnil po zániku České a Slovenské Federativní Republiky dne 31. prosince 1992, tedy jakým způsobem došlo k přerozdělení dokumentů zaznamenávajících vykonání, nebo naopak nevykonání trestu smrti mezi nově vzniklou Českou republiky a Slovenskou republiky, a kde jsou tyto dokumenty nyní uloženy?

Ad 1)
Ústavní zákon č. 155/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje hlava osmá Ústavy, ve znění pozdějších předpisů, stanoví mimo jiné ve svém čl. 99 odst. 2, že „Nejvyšší soud Československé socialistické republiky („Nejvyšší soud ČSSR“) přezkoumává zákonnost pravomocných rozhodnutí, kterými byl uložen trest smrti“. V této souvislosti Nejvyšší soud ČSSR, pokud neshledal porušení zákonnosti, stanovil termín výkonu trestu smrti a uložil náčelníkovi správy Sboru nápravné výchovy ČSR („SNV“), aby zabezpečil vykonání popravy oběšením v Pankrácké věznici. Po 17. listopadu 1989 již nebyl nařízen výkon trestu smrti. Lze konstatovat, že v té době již probíhala politická diskuze, týkající se zrušení trestu smrti.

Ad 2)
K nevykonání uložených trestů smrti v případě odsouzených Jaroslava Malého a Zdeňka Vocáska došlo tím, že Nejvyšší soud ČSSR již výkon trestu nenařídil.

Ad 3)
Osobní spis odsouzeného Jaroslava Malého byl předán Národnímu archivu Praha k trvalému uložení ve fondu státní správy z let 1945 až 1992, o který pečuje 4. oddělení. Osobní spis odsouzeného Zdeňka Vocáska je uložen ve věznici, kde jmenovaný vykonává doživotní trest a z tohoto důvodu je nepřístupný pro studijní nebo badatelské účely.

Ad 4)
Viz předchozí dopověď s tím, že na území České republiky došlo ke změně trestu smrti na doživotní trest jen ve dvou výše uvedených případech.

Ad 5)
Na základě ústavního zákona č. 148/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 1969 byla správa vězeňství převedena do kompetence republikových (Československé socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky) ministerstev spravedlnosti a výkon trestu smrti na základě rozsudku slovenských soudů byl prováděn v Bratislavské věznici. Osobní spisy popravených v Bratislavě jsou uloženy v Archivu Vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky v Leopoldově.

Poskytnutí informací o Věznici Mírov, konkrétně o jejím 5D oddělení, a sice: a) kolik cel tvoří toto oddělení b) jaká je kapacita tohoto oddělení c) zdali jde o „normální“ oddíl či oddíl se zvýšeným stavebně technických zabezpečením d) po kolika odsouzených jsou v něm na celách umístěni vězni e) zda jsou cely vybaveny kamerami se záznamem či nikoliv?

Ad a)
Na příslušném oddílu (neužíváno označení „oddělení“) je umístěno devět cel.

Ad b)
Kapacita oddílu je 29 odsouzených.

Ad c)
Jedná se o oddíl se zesíleným stavebně technických zabezpečením.

Ad d)
V každé z cel jsou ubytováni dva odsouzení.  

Ad e)
Pět cel je vybaveno kamerovým systémem s možností pořizování záznamu, nicméně zmíněný kamerový systém je vypnutý a není tedy pořizován ani záznam.

Bylo/nebylo Věznici Břeclav v termínu od 1. 5. – 19. 5. 2022 sděleno, že Vězeňská služba rozdělující vězně do věznic do Věznice Břeclav přiděluje nějakého vězně, který je trvale pracovně nezařaditelný a je ve třetím stupni ostrahy, tzn. typ C, kdy tyto vězni jsou ve Věznici Břeclav rozděleni na oddíly A1 a A2.

V době od 1. května 2022 do 19. května 2022 nebylo rozhodnuto o umístění trvale pracovně nezařaditelného odsouzeného vykonávajícího trest v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou do Věznice Břeclav.

Kolik varných konvic bylo reklamováno po jejich odebrání z důvodu jejich „nevyhovujícího stavu“ ve Věznici Mírov v září 2021.

V září 2021 nebyla Věznici Mírov reklamována u dodavatele žádná varná konvice. V uvedeném období Věznice Mírov vyřadila šest kusů rychlovarných konvic z důvodu ztráty jejich technických vlastností, poškození a nemožnosti opravy, a to na základě revize provedené v rozsahu stanoveném technickou normou ČSN 33 1600 ED. 2 (Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání). 

1. Počty odborných zaměstnanců ve věznicích v minulém roce, jmenovitě: vychovatel, speciální pedagog, psycholog, sociální pracovník, vychovatel-terapeut, pedagog volného času (souhrnně za všechny věznice průměrné počty jmenovaných zaměstnanců).
2. Počty eskortovaných vězňů za jeden vybraný kalendářní měsíc roku 2021 nebo 2022, a to konkrétně:
   - trvale přemístění do jiné věznice
   - na vlastní žádost
   - bezpečnostní důvody
   - jiné
   - dočasné přemístění
   - k soudu
   - zdravotní eskorta
   - jiné
3. Počet absolventek programu FEDDO (ke dni 31.05.2022) a kolik z nich bylo:
   - odsouzeno za sexuálně motivovaná trestný čin na dětech
   - v příbuzenském poměru s obětí trestného činu, za který byly odsouzeny
   - evidováno jako osoba s přítomnou sexuální deviací.

Požadované údaje se žadateli poskytují v listinné podobě formou přílohy po znečitelnění těch částí předpisu, na které se vztahuje výluka z poskytování (části předpisu neupravující činnost navenek) podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím.
Poskytnutá informace.

1. Poskytnutí veškerých interních dokumentů, které upravují pravidla přeřazování vězňů na nekuřácký oddíl C věznice.
2. Poskytnutí statistického přehledu kolik vězňů bylo přeřazeno na výše uvedený oddíl v jednotlivých měsících roku 2021.

Ve kterých věznicích ČR jsou umístěni občané Ruské Federace.

Jaká je aktuální zaměstnanost ve věznici Rapotice, resp. zda jsou nabízena i nová pracovní místa či je kapacita zaměstnanců naplněna.

Počty personálního stavu Věznice Rapotice k 1. červnu 2022

Plánované - příslušníci 152
Skutečné - příslušníci 143
Plánované - občanští zaměstnanci 116,6
Skutečné - občanští zaměstnanci 114,1

Celkem plánované počty 268,6
Skutečné počty celkem 257,1

Sdělení, jaká je doba sprchování ve Věznici Mírov, a zdali byla v roce 2022 změněna či nikoliv.

V roce 2022 byla doba sprchování změněna a nyní činí 4 minuty a 30 sekund. Tento postup je v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, a dále v souladu s vnitřním řádem příslušné věznice.

1. Dle jakých potravinářských a nutričních norem je kalkulována nutriční hodnota jídel a to konkrétně snídaně, oběd, večeře ve věznicích České republiky?
2. Je stanovena minimální, nebo standardní nutriční hodnota pro jídlo, nebo soubor jídel na den a strávníka (vězně) ve věznicích ČR? V případě, že ano kolik činí?
3. Je stanovena minimální hodnota ve stravě na vězně a den v přísunu bílkovin, tuků a sacharidů ve věznicích ČR a v případě, že ano, jaké je jejich hodnota?
4. Má právo vězeň ve výkonu trestu během pobytu ve vazební věznici či vězeňském zdravotním zařízení telefonovat se svým advokátem? Lze mu také právo upřít, tedy zabránit mu telefonovat s advokátem ze zákonných důvodů? A pokud ano, kdy mu toto právo může být omezeno a na jakou dobu?
5. Mají v ČR věznice, vazební věznice či vězeňská zdravotnická zařízení právo v době nočního klidu, tedy spánku vězňů nechat prostory určené ke spánku trvale osvětlené nočním osvětlením a pokud ano, podle kterého právního předpisu a v jakém časovém úseku v době nočního klidu dle § 16, odst. 5 zákona 169/1999 Sb.
6. Lze v ČR ve věznicích, vazebních věznicích či vězeňských zdravotnických zařízeních omezit vězňům platnost § 15, odst. 1) vyhlášky č. 345/1999Sb. A pokud ano, kdy a na základě kterého právního předpisu?

Poskytnutí certifikátu výrobce RTG zařízení, že provozované zařízení RTG na soudech v ČR nepoškodí či nepoškozuje elektroniku (mobily, mikrofony, sluchátka atd.).

Vězeňská služba České republiky v rámci zajištění kontroly zavazadel vstupujících osob do budov soudů, státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti České republiky využívá RTG zařízení, která jsou pořizována jednotlivými justičními složkami a jsou proto v jejich majetku. Z uvedeného důvodu nedisponuje povinný subjekt potřebnou dokumentací k jednotlivým zařízením. S žádostí o zaslání certifikátu výrobce RTG ve smyslu, zda provozovaná zařízení na soudech v České republice nepoškodí či nepoškozuje elektroniku, je nutné se obrátit přímo na příslušný soud, státní zastupitelství nebo Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

Poskytnutí informací, a to seznamu všech věznic a vazebních věznic (je-li stav rozdílný, pak uvést obě varianty jak pro VTOS tak pro vazbu), ve kterých si lze zakoupit tzv. civilní stravu, aby se člověk mohl najíst? (myšleno poživatelné stravy)“.

Vyčíslení všech negativních a pozitivních poznatků, které za dobu kdy se tyto udělují, byly ve Věznici Valdice, nám. Míru 55, 507 11 Valdice, uděleny do data vyřizování žádosti. Tj. specifikovat dobu (od - do) a specifikovat počty kladných a záporných poznatků.

Povinný subjekt žadateli sděluje, že disponuje souhrnnými statistickými údaji zpětně za uplynulý kalendářní rok, tudíž nemůže žadateli poskytnout požadované informace za rok 2022 (budou k dispozici až v polovině roku 2023):

             Období                         Počet pozitivních poznatků             Počet       
   negativních poznatků
1. 1. 2020 - 31. 12. 2020                           87                                         237
1. 1. 2021 - 31. 12. 2021                           73                                         245

1. Zda je umisťování odsouzených do jednotlivých oddělení věznice s ostrahou dle stupně zabezpečení – kromě právních předpisů (zákona č. 169/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 345/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upraveno ještě nějakým způsobem v interních předpisech Vězeňské služby, a to jak na centrální úrovni, tak na úrovni jednotlivých věznic? Pokud ano, jakými vnitřními předpisy?
2. Zda je nějak (právními či interními) předpisy, kdy může při hodnocení plnění programu zacházení dojít k zařazení do nižšího stupně zabezpečení (např. po určitém počtu hodnocení)?
3. e nějak (právními či interními) předpisy limitováno, kdy může odsouzený požádat o umístění do nižšího stupně zabezpečení?

Ad 1)

Po linii Vězeňské služby České republiky („Vězeňská služba“), tedy na centrální úrovni, jsou některé podrobnosti této problematiky upraveny v nařízení generálního ředitele Vězeňské služby č. 40/2017, kterým se stanoví některé podrobnosti pro umísťování odsouzených do některého z oddělení věznice s ostrahou. Nicméně z povahy věci je toto nařízení určeno zaměstnancům Vězeňské služby a upravuje některé podrobnosti pro jejich postupy v dané problematice. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o vnitřní předpis, který není určen k volnému poskytování. K věci lze ještě doplnit, že tento vnitřní předpis upravuje především problematiku postupu při stanovení stupně zabezpečení. K problematice případné změny stupně zabezpečení, na kterou se tazatel svými dotazy pravděpodobně zaměřuje, toto nařízení především odkazuje k možnostem odvoditelným z příslušných ustanovení zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o výkonu trestu odnětí svobody“) a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů („řád výkonu trestu odnětí svobody“).  

Ad 2)

Z výše uvedených právních předpisů vyplývají též podmínky pro změnu stupně zabezpečení. Jmenovitě se jedná o ustanovení § 12a odst. 2, 3 a § 12b odst. 1, 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, na která navazují ustanovení § 11a řádu výkonu trestu odnětí svobody. Z ustanovení § 11a řádu výkonu trestu odnětí svobody pak vyplývá, že o změně umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou lze rozhodnout pouze na základě změny míry vnějších a vnitřních rizik, přičemž „vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik se posuzuje vždy alespoň při
a) hodnocení plnění programu zacházení,  
b) hodnocení dodržování vězeňského režimu,  
c) realizaci programu výstupního zacházení, nebo  
d) zjištění nedostatků ve vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik při kontrole provedené Ministerstvem spravedlnosti.“.  
K řádnému zařazení do nižšího stupně zabezpečení tedy může dojít pouze po snížení míry vnějších nebo vnitřních rizik odsouzeného, jenž bude zjištěno v návaznosti na jejich vyhodnocení při výše uvedených činnostech. Zjištění případných nedostatků ve vyhodnocení jejich míry [písm. d)] by pak bylo v tomto kontextu prostředkem mimořádným, který je vázán na kontrolní činnost Ministerstva spravedlnosti České republiky.

Ad 3)
Právní úprava této problematiky zná pouze jednu možnost podání návrhu na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení ze strany odsouzeného, a to v návaznosti na seznámení s rozhodnutím ředitele věznice o umístění do oddělení se středním nebo vysokým stupněm zabezpečení. Dle ustanovení § 12b odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody má odsouzený umístěný do jednoho z těchto oddělení právo ve lhůtě do 3 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí podat návrh na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení.

Požadavek  na zaslání interního předpisu, popřípadě metodiky k hodnocení odsouzených, dle něhož jsou jim udělovány pochvaly, nebo naopak kázeňské tresty a dále směrnice, dle níž se rozhoduje o přeřazení odsouzeného v rámci diferenciačních skupin.

1. Procentuální počet odsouzených, kteří jsou umístěni oddělení s nízkým stupněm zabezpečení a jsou pracovně zařazeni, a to za období leden – březen 2022 (jednotlivě dle každého měsíce, pokud je to možné).
2. Procentuální počet odsouzených, kteří jsou umístěni oddělení se středním stupněm zabezpečení a jsou pracovně zařazeni, a to za období leden – březen 2022 (jednotlivě dle každého měsíce, pokud je to možné)
3. Procentuální počet odsouzených, kteří jsou umístěni oddělení s vysokým stupněm zabezpečení a jsou pracovně zařazeni, a to za období leden – březen 2022 (jednotlivě dle každého měsíce, pokud je to možné).

Poskytnutí informace, a sice o délce sprchy (nastavené na časovači) ve Věznici Mírov nyní a na počátku roku 2022. Prosím i o informaci, kdy došlo k změně času.

Povinný subjekt žadateli sděluje, že na počátku roku 2022 byla nastavena délka sprchování ve Věznici Mírov na 5 minut. V současné době je ve zmíněné věznici nastavena délka sprchování na 4 minuty a 30 sekund. Ke změně na časovacím zařízení došlo 2. května 2022.

V jaké věznici VS poskytuje speciální pedagogické zaměření pro podvodníky. Věznice Valdice neposkytuje se zaměřením pro budoucí resocializaci a návrat do života pro odsouzené za podvody žádný program.

Ve které věznici s ostrahou je možno pracovat v zemědělství, zejména práce se zvířaty? Umožňuje toto zaměstnání některá z věznic s ostrahou?

Povinný subjekt žadateli sděluje, že ve Věznici Bělušice, Vazební věznici České Budějovice a Věznici Nové Sedlo jsou uzavřeny smlouvy se subjekty pouze na dobu tzv. sezónních prací, konkrétně na sběr a třídění česneku, cibule, ovoce atd., zpravidla od září do prosince. Nejedná se o práci se zvířaty.
Ve Vazební věznici Olomouc je uzavřena smlouva na údržbu jezdeckého areálu, tzn. sečení trávy, natírání jezdeckých překážek atd., nicméně se nejedná o práci se zvířaty. Ve Věznici Všehrdy je uzavřena smlouva na údržbu a čištění stájí, příprava krmení atd., nicméně se rovněž nejedná se o práci se zvířaty. Dále zde probíhá sběr a třídění česneku a ovoce na dobu tzv. sezónních prací (září až prosinec).

1. Kolik příslušníků Vězeňské služby a Justiční stráže České republiky je v současné době v aktivní službě?
2. V jakých režimech vykonávají příslušníci službu?
3. Je příslušníkům nařizována služební pohotovost?
4. Jaký je způsob nařizování jednotlivých služeb u těch příslušníků, kde jsou nařizované pohotovosti? (harmonogram směn, na jaké časové období, v jakém časovém předstihu).
5. Jakým způsobem jsou příslušníci odměňováni za služební pohotovost?
6. Jaké jsou důvody nařizování služební pohotovosti?
7. Zároveň žádám o poskytnutí relevantních interních aktů, na základě kterých je příslušníkům nařizována pohotovost.

Poskytnutí informací o těch odsouzených, kteří byli podmíněně propuštěni v roce 2014 z Věznice Rapotice, příloha žádosti obsahovala blíže specifikované požadavky vztahující se k podmíněně propuštěným z výše uvedené organizační složky.

Povinný subjekt žadatelce sděluje, že v roce 2014 bylo podmíněně propuštěno z Věznice Rapotice celkem 228 osob. Z tohoto počtu bylo podmíněně propuštěno bez dohledu 158 osob, podmíněně propuštěno s dohledem probačního úředníka 68 osob a podmíněně propuštěny a předány do ústavu byly 2 osoby.

Povinný subjekt dále žadatelce sděluje, že z ucelených výstupů není možné vytěžit další požadované údaje. Vězněné osoby mají, ve většině případů, nařízeno více jak jedno omezení osobní svobody v rámci jednoho věznění (celková nepřetržitá doba od počátku do konce věznění, které obsahují jednotlivá omezení osobní svobody). Soud při rozhodování o podmíněném propuštění hledí na všechny nepodmíněně nařízené tresty odnětí svobody jako na trest jediný, např. vězněná osoba má tři omezení osobní svobody v rámci aktuálního věznění, z toho jedno omezení osobní svobody již ukončila, druhé aktuálně vykonává a třetí je jako plánované. Podmíněně propuštěna je tedy ze třech omezení osobní svobody, každé omezení má své trestné činy, a některá mají počátek nástupu trestu odnětí svobody (aktuálně vykonávaný) a ostatní (plánované omezení) počátek nástupu nemá, protože byla osoba podmíněně propuštěna. Z toho důvodu nelze vytěžit požadovaná data ohledně vykonané doby.

Data týkající se návratnosti opět nelze vytěžit, neb odsouzená osoba ne vždy je dodána či přijata do výkonu zbytku trestu po podmíněném propuštění. Může být dodána do výkonu trestu odnětí svobody v jiné věci nebo do výkonu vazby. Recidivu také není možné sdělit, protože od roku 2014 se údaje o recidivě změnily a počty se navyšují. Závěrem povinný subjekt žadatelce sděluje, že výstupy, které jsou požadovány, nelze vytěžit, aniž by byla každá osoba (z 228) manuálně zpracována.

A) Kolik doživotně odsouzených povinný nyní eviduje ve věznicích?
B) Kolik z těchto doživotně odsouzených bylo odsouzeno českými soudy?
C) Kolik odsouzených k doživotnímu trestu, jenž byli odsouzeni českými soudy, eviduje povinný jako podmíněně propuštěných? (za celou dobu, odkdy povinný statisticky sbírá informace – odkdy informace platí; rozlišit mezi převzatými rozsudky z Německa či Anglie a rozsudky českých soudů).

Ad A)
Na území České republiky bylo k 22. srpnu 2022 vězněno celkem 47 odsouzených k doživotnímu trestu odnětí svobody (z toho 1 osoba má tento trest jako plánovaný).

Ad B)
Českými soudy bylo k doživotnímu trestu odnětí svobody odsouzeno 41 odsouzených (z toho 4 osoby z Velké Británie, 1 osoba ze Spolkové republiky Německo a 1 osoba z Irska).

Ad C)
Odsouzený k doživotnímu trestu, a podmíněně propuštěn, byl jeden odsouzený (od roku 2008 považována data za korektní). Tato osoba ale byla převzata (uznán trest doživotí českým soudem) ze Spolkové republiky Německo. 

Objasnění pojmu „právní pomoci“ v kázeňském řízení a podání informací k příslušnému paragrafu interního předpisu (nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky).

1. Kolik cizinců od roku 2015, kteří byli evidování jako osoby bez státní příslušnosti (nebylo ověřeno anebo prokázáno, jaké státní občanství daný cizinec má), byli umístěni v tzv. vyhošťovací vazbě?
2. U kolika z těchto cizinců se vyhoštění nepodařilo realizovat? Jakou dobu veškeré tyto osoby, které se nepodařilo vyhostit, strávily ve vyhošťovací vazbě?
3. U kolika z těchto cizinců se vyhoštění podařilo realizovat? Pokud se podařilo realizovat, do jakých států byli vyhoštěni?
4. Kolika osobám bez státní příslušnosti byl uložen trest vyhoštění?
5. Kolik cizinců od roku 2015, kteří byli evidováni jako osoby bez státní příslušnosti (nebylo ověřeno anebo prokázáno, jaké státní občanství daný cizinec má), byli anebo jsou ve výkonu trestu odnětí svobody?
   Kolik z těchto cizinců je aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody a v jaké konkrétní věznici se nacházejí?
6. Podal některý cizinec bez státní příslušnosti ve vyhošťovací vazbě, resp. ve vazební věznici anebo během výkonu trestu odnětí svobody žádost o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti dle § 8 písm. d) zákona o azylu ve znění účinném do 1. 8. 2021, resp. dle § 170d zákona o pobytu cizinců ve znění účinném od 2. 8. 2021?

Ad 1)
Od roku 2015 neeviduje povinný subjekt žádnou osobu bez státní příslušnosti jako umístěnou v tzv. vyhošťovací vazbě.

Ad 2), 3)
V souvislosti s výše uvedeným nedošlo k žádnému realizování/nerealizování vyhoštění.

Ad 4)
Počet osob bez státní příslušnosti – uložen trest vyhoštění:

Rok    Počet osob

2015    1

2016    1

2017    1

2018    0

2019    1

2020    0

2021    1

Ad 5)
K 1. září 2022 neeviduje povinný subjekt žádnou osobu ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence na území České republiky, která by byla bez státní příslušnosti.

Ad 6)
Tento údaj povinný subjekt nesleduje.

Žádám tímto o informaci, ve kterých věznicích se nachází a je takové zvláštní specializované oddělení, kde bych mohl vykonávat trest, konkrétně samostatně (sólo), jako ostraha vysoký stupeň.

Povinný subjekt sděluje, že ve standardním výkonu trestu není pro odsouzené zajišťováno samostatné ubytování. A ve zřízených specializovaných oddělení o případném samostatném umístění odsouzeného pak rozhodují odborní zaměstnanci věznice.

Zda ve věznici Praha – Ruzyň je taková možnost, kde bych mohl vykonávat trest, sám (sólo) a vůbec jaké je ubytovací kapacita na celách ve věznici Praha – Ruzyň.

Povinný subjekt uvádí, že ve zmíněné věznici taková možnost je. Samostatně ubytovat vězněnou osobu lze za určitých podmínek a na základě posouzení odbornými zaměstnanci Vězeňské služby. I přísluší se doplnit, že ubytovací kapacita pro odsouzené muže ve vysokém stupni zabezpečení je 99 ubytovacích míst, z toho 15 míst je vyčleněno pro specializovaný oddíl pro trvale pracovně nezařaditelné odsouzené.

Co konkrétně stanoví vnitřní předpisy a NGŘ – bezpečnostní důvody? Mám bezpečnostní důvody – můžu vykonávat trest (sólo) samostatně?

Povinný subjekt konstatuje, že postup při přemísťování odsouzených z bezpečnostních důvodů je blíže upraven ve veřejnosti volně nepřístupném vnitřním předpise, a to nařízení generálního ředitele Vězeňské služby č. 28/2022. V tomto interním aktu řízení se určují podrobnosti pro umísťování a přemísťování vězněných osob do konkrétní věznice. Podnět k přemístění vězněné osoby z bezpečnostních důvodů může vzejít z návrhu kmenové věznice, ale i ze zjištění odboru výkonu vazby a trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby. V obecně rovině lze uzavřít, že i z bezpečnostních důvodů může být odsouzený ubytován samostatně.

Co konkrétně nařizuje penologické a pedagogické zásady v kázeňském řízení a uplatnění. Žádám komentář.

1. Dle kterého zákona a § užívá VS ČR tzv. záporné či kladné poznatky jako nástroj k trestání či odměňování?
2. Jakou validitu mají v předchozím bodě uvedené poznatky pro rozhodování soudů?
3. Ze strany VS ČR vyhodnoceno (tedy platné pro všechny věznice) jak má být vyhodnocen tzv. program zacházení (neexistujícím poznatkem, ale hojně užívaným), při udělení kázeňského trestu dle ust. z. č. 169/1999 Sb. § 46 odst. 3?
4. Je považována záchrana lidského života posuzována VS ČR jako skutek hodný udělení kázeňské odměny dle ust. z. č. 169/1999 Sb § 45?
5. Pokud je na žádost soudu na odsouzeného vypracováno stanovisko ve věci zdravotního stavu odsouzeného, má odsouzený právo na základě písemné žádosti obdržet kopii uvedeného stanoviska? O předmětnou kopii musí odsouzený požádat které oddělení věznice?
6. Jak je ze strany VS ČR vykládána definice tzv. příkladného činu dle ust. zák. č. 169/1999 Sb. § 45? Jsem si vědom, že dle zák. č. 106/1999 Sb není výklad zákona, má otázka je, zda je v rámci VS ČR nějakým předpisem, či NGŘ konkrétně definováno, co je považováno za příkladný čin.

Požadavek na objasnění postupu věznice a sdělení informace týkající se úhrady nákladů výkonu trestu odnětí svobody a blokace peněz na účtech odsouzeného.

Dotaz se na verifikaci „mezinárodních orgánů a organizací, které jsou na celosvětové i evropské úrovni považovány za součást procesu získávání a prošetřování informací o porušování lidských práv“, kdy z tohoto titulu nejsou přípustné kontroly telefonního styku nebo korespondence osob ve výkonu trestu odnětí svobody.

1. Střední hodnoty (průměr, medián) aktuální délky služebního (pracovního) poměru:
   a) u příslušníků (souhrnně všechny funkce)
   b) u zaměstnanců VS: vychovatelé, speciální pedagogové, sociální pracovníci, psychologové, vychovatelé-terapeuti, pedagogové VČ (každá funkce zvlášť).
2. Počet v současnosti platných legislativních dokumentů přímo se týkajících VSČR a výkonu praxe v jednotlivých věznicích:
   a) zákony,
   b) vyhlášky,
   c) nařízení generálního ředitele,
   d) pokyny generálního ředitele,
   e) metodické listy,
   f) příp. další.
3. Počet zaměstnanců vedených na GŘ VSČR:
   a) příslušníci,
   b) civilní zaměstnanci.
4. Existují studie (krom Biedermanová, Petras, 2011), které by dokumentovaly účinnost programů zacházení na základě tvrdých dat (míry recidivy po propuštění)?
5. Počet nově přijatých zaměstnanců na pozici vychovatele v roce 2021. Z toho:
   a) kolik vychovatelů na tuto pozici přešlo ze služebního poměru (nejen u VS ČR)?
   b) kolik vychovatelů na tuto pozici přešlo z řad stávajících civilních zaměstnanců VS ČR?
   c) kolik vychovatelů bylo přijato z externích zdrojů, tj. mimo VS ČR?
   d) kolik vychovatelů obsadilo nově vytvořené pracovní místo, tj. z důvodu navýšení kapacity počtu vychovatelů v rámci věznice?

Poskytnutí statistiky počtu všech podaných návrhů řediteli věznic dle ustanovení § 88 odst. 2 trestního zákoníku, a to v kalendářním roce 2021, dále pak v období od 1. ledna 2022 do 31. srpna 2022.

Žádost o poskytnutí seznamu ředitelů od vzniku VS ČR (myšleno od účinnosti zákona č. 555/1992 Sb.), a to ve formátu pro každého ředitele

• hodnost při nástupu do funkce ředitele,
• akademické tituly při nástupu do funkce,
• jméno a příjmení,
• informace, zda se jednalo o řádného nebo pověřeného ředitele,
• datum, od kterého byl ve funkci, a datum, kterým ve funkci skončil.

Poskytnutí spisových značek rozhodnutí, na jejichž základě bylo osobám, které jsou nebo byly ve výkonu zabezpečovací detence v Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava, uloženo ochranné opatření zabezpečovací detence.

Poskytnutí spisových značek rozhodnutí, na jejichž základě bylo osobám, které jsou nebo byly ve výkonu zabezpečovací detence ve Vazební věznici a ÚPVZD Brno, uloženo ochranné opatření zabezpečovací detence.

Jsou povoleny k užívání odsouzeným radiopřijímače tzv. DAB a DAB+. Většina veřejnoprávních rádií už vysílá pouze v DAB a DAB+.

Je možné, aby lékař svévolně změnil zdravotní kvalifikaci z F na EX, protože odsouzený odmítá invalidní důchod, aniž by se změnil zdravotní stav?

Žádost o písemné nařízení GŘ VS ohledně nové metodiky zasílání nárokových balíků, se zaměřením na celní problematiku produktů zakoupených v EU a mimo EU.

Žádáme o informaci, jak stavební opravy podlah, stěn a stropů ve věznici (předmět smlouvy) souvisí se zavedením chybějících intervenčních programů, které v konečném důsledku mohou vést u následně propuštěné osoby k úspěšnému zařazení zpět do společnosti, což zároveň může vést ke snížení recidivy v České republice.

Předmětem realizace uvedeného projektu financovaného z FM Norské fondy, je mimo jiné pilotáž intervenčních programů pro odsouzené osoby v celkem deseti organizačních jednotkách (věznicích) Vězeňské služby České republiky.
Pilotáž intervenčních programů bude probíhat dle ověřených metodik a postupů zavedených v norských nápravných zařízeních, přičemž bude přizpůsobena podmínkám českého vězeňského systému. Nedílnou součástí úspěšné pilotáže intervenčních programů je realizace těchto programů v objektech (místnostech), které budou svou funkční a estetickou vybaveností odpovídat potřebám daného programu.  
Z tohoto důvodu jsou součástí schváleného rozpočtu tohoto projektu rozpočtové položky zahrnující rekonstrukce, estetizace a plné vybavení vhodných prostor vybraných pro pilotní realizace intervenčních programů.

Metodiky povolují nošení náboženských předmětů u odsouzených se zaměřením co odsouzený smí či nesmí mít u sebe, kdy a za jakých podmínek smí odsouzený náboženské předměty užívat.

Problematiku ponechání jiných věcí odsouzenému (např. náboženský předmět) upravuje vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů („vyhláška“), konkrétně § 4 odst. 4 vyhlášky. V té je stanoveno, že o ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.

V souvislosti s náboženskými předměty je pověřeným zaměstnancem zpravidla kaplan. Kaplan je podle podmínek věznice oprávněn, při poskytování duchovní služby v případě odůvodněnosti a se souhlasem ředitele věznice nebo jím pověřené osoby, opatřovat pro vězněné osoby náboženské předměty a devocionálie a poskytovat řediteli organizační jednotky nebo jím pověřené osobě odborné stanovisko při rozhodování o ponechání jiných věcí odsouzeným podle právního předpisu (vyhlášky). Kaplan se vyjadřuje pro potřeby kvalifikovaného rozhodnutí ředitele organizační jednotky k pověřeným osobám, nečlenům Vězeňské duchovenské péče, žádajícím o povolení vstupu za účelem duchovního a pastoračního působení ve věznici a v oblasti církevní problematiky, nových náboženských směrů a náboženských předmětů.

1. Kolik bylo od roku 1991 až do současnosti odhaleno příslušníků, kteří byli ve službě pod vlivem OPL? Jaký je trend tohoto jevu?
2. Kolik bylo od roku 1991 až do současnosti odhaleno příslušníků, kteří byli odhaleni jako pachatelé TČ § 283, nebo 284 zákona č. 40/2009Sb. a kolik bylo odhaleno pachatelů přestupku dané problematiky? Jaký je trend tohoto jevu?
3. Jak VSČR eliminuje tento jev u příslušníků? Nabízí nějaké programy pro závislé v případě zjištění tohoto u svých příslušníků?
4. Kolik příslušníků bylo od roku 1991 až do současnosti v souvislosti s touto problematikou propuštěno?

1. Žádáme vás tímto zdvořile o informace jaké legislativní či obdobné podmínky je zájmové sdružení občanů, či nevládní organizace povinna splnit, aby mohla uzavřít dohodu s generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky o účasti na plnění účelu výkonu trestu dle ustanovení paragrafu 43 zákona č. 169/1999 Sb.
2. A dále v souladu s jakými předpisy je ve věznicích České republice zřízena služba Skype pro odsouzené, jak je řešen nárok odsouzených na jeho četnost (obhájce a rodina) a zda je tato služba pro odsouzené nároková?

Ad 1)
Účast nevládních neziskových organizací („NNO“) na plnění účelu výkonu trestu odnětí svobody vychází ze znění § 43 zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. NNO mohou pracovat s odsouzenými v rámci plnění účelu výkonu trestu po dohodě s generálním ředitelem Vězeňské služby ČR, nebo s ředitelem organizační jednotky, na základě posouzení všech dostupných podkladových materiálů a profesních standardů NNO a za stanovených podmínek.

Ad 2)
V rámci Vězeňské služby ČR nejsou projekty „Skype – návštěva“ a „Skype – obhajoba“ zakotveny v právní legislativě či vnitřním předpisu, to znamená, že na jejich využívání nevzniká vězněné osobě zákonný nárok. Možnost využívání obou institutů je stanovena v rámci interních pravidel schválených generálním ředitelem, přičemž vězněná osoba, která splňuje kritéria a byla jí realizace videohovoru schválena pověřeným zaměstnancem, může využívat videohovory s osobami blízkými dle stanoveného časového harmonogramu dané organizační jednotky. Videohovory s obhájcem/advokátem mohou realizovat všechny vězněné osoby bez stanovených kritérií, přičemž délka jednoho videohovoru se umožňuje na základě žádosti obhájce/advokáta či vězněné osoby v rozsahu zpravidla do 2 hodin. 

1. Zda je Vězeňskou službou České republiky vydán nějaký předpis či interní instrukce upravující postup při přeřazování odsouzených vykonávající trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou do jednotlivých stupňů zabezpečení. Pokud ano žádám o zaslání všech předpisů, které se týkají přeřazování odsouzených v rámci jejich odsouzení do jednotlivých stupňů zabezpečení v rámci výkonu trestu ve věznici s ostrahou.
2. Zda existuje nějaký předpis, který by omezoval či zakazoval přemístění odsouzeného z vysokého stupně zabezpečení do středního stupně zabezpečení v případě, že je proti němu vedeno dosud neskončené trestní řízení.
3. Zda může být odsouzený, který vykonává trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou, a který je zařazen do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení přeřazen do středního stupně zabezpečení pokud je proti němu vedeno dosud neskončené trestní řízení.
4. Zda může být neskončené trestní řízení samo o sobě překážkou přeřazení vězně do středního stupně zabezpečení v rámci věznice s ostrahou.

Poskytnutí informace, a sice poskytnutí tabulky celkových rozpočtů Vězeňské služby ČR, a to od roku 2009 za každý rok, ideálně včetně alokovaných a nikoliv konečných financí za rok 2022.  Poskytnutí detailního rozpočtu povinného, za rok 2021, a to tak, aby se dalo přesně procentuálně určit, kolik peněz z rozpočtu povinného jde na co.

1. Které učební obory, v jaké délce a v jakých třídách se studovaly?
2. Které akreditované kurzy, v jaké délce a v jakých třídách byly realizovány?
3. Které neakreditované kurzy, v jaké délce a v jakých třídách byly realizovány?

V návaznosti na výše uvedené otázky vás dále prosím o doplnění početních stavů z konkrétních tříd a to:

1. Kolik odsouzených celkem bylo v průběhu školního roku zařazeno?
2. Kolik odsouzených úspěšně ukončilo školní rok?
3. Kolik odsouzených získalo ročníkové vysvědčení?
4. Kolik žáků propadlo?
5. Kolik žáků opakovalo ročník?
6. Kolik žáků bylo vyloučeno z důvodu porušení školního řádu?
7. Kolik žáků zanechalo studia na vlastní žádost?
8. Kolik studentů získalo výuční listy?
9. Kolik studentů se získaným výučním listem absolvovalo studium s vyznamenáním?
10. Kolik studentů neuspělo u závěrečných zkoušek?
11. Kolik žáků obdrželo potvrzení o absolvování kurzu?
12. Kolik žáků získalo osvědčení?

Pro získání většího přehledu o formách studia Vás žádám i o informace, jaké studijní obory, akreditované i neakreditované kurzy u vás probíhaly ve školním roce 2020/2021.

1. Kolik je v rámci České republiky zřízeno Generálním ředitelstvím vězeňské služby specializovaných oddílů pro bývalé příslušníky bezpečnostních sborů a ve kterých věznicích se tyto oddíly nachází?
2. Jsou na tyto specializované oddíly umísťováni pouze bývalí příslušníci bezpečnostních sborů nebo i jiní odsouzení?
3. V případě, že jsou na tyto specializované oddíly umísťováni i jiní odsouzení než příslušníci bezpečnostních sborů, kdo a dle jakých kritérií o tomto umísťování rozhoduje?

Ad 1)
Zřízeny jsou celkem 3 specializované oddíly pro bývalé příslušníky bezpečnostních sborů, a to ve Vazební věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava (oddělení s ostrahou ve středním stupněm zabezpečení pro odsouzené muže), ve Věznici Stráž pod Ralskem (oddělení s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení) a ve Věznici Karviná (oddělení se zvýšenou ostrahou).
Ad 2)
V případě, že je v tomto oddílu volná ubytovací kapacita, lze ji využít i pro ostatní odsouzené ve stejném typu zabezpečení.
Ad 3)
O umístění do specializovaných oddílu rozhoduje ředitel věznice ve spolupráci s oddělením výkonu trestu.

1. Kolik žádostí o přerušení výkonu trestu bylo za roky 2021, 2020 a 2019 odsouzenými podáno?
2. Jaké jsou nejčastější „naléhavé rodinné důvody“, kterými odsouzení své žádosti odůvodňují?
3. Jaké je procento žádostí, kterým bylo vyhověno?
4. Jaké jsou nejčastější důvody, kterými ředitelé věznice odůvodňují zamítnutí žádosti?
5. Musí ředitelé věznic svá rozhodnutí o zamítnutí žádostí odůvodňovat?
6. Jakému počtu odsouzených byl za uplynulé roky přerušen výkon trestu z důvodu umožnění účasti na pohřbu osoby blízké?
7. Jakému počtu odsouzených byl za uplynulé roky přerušen výkon trestu z důvodu umožnění návštěvy vážně nemocné či zraněné osoby blízké ve zdravotnickém zařízení?

Kolik odsouzených podalo žádost o přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení ve smyslu § 57a zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a § 33b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, a to v letech 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021?

Poskytnutí aktuálního úplného znění nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 13/2019, kterým se stanoví minimální standardy pro tvorbu a realizaci standardizovaných programů ve výkonu TOS, a to včetně a zejména přílohy č. 8 pod názvem Program Výstupní oddíl – Otevřená věznice

1. Zda je v souladu či v rozporu s příslušnými výstrojními předpisy VSČR očividná skutečnost, že oba uniformovaní příslušníci vězeňské služby nemají zapnutou košili stejnokroje až pod krk?
2. Zda je v souladu či v rozporu s příslušnými výstrojními předpisy VSČR očividná skutečnost, že oba uniformovaní příslušníci vězeňské služby nemají řádně nasazenou, alias oba nemají utaženou kravatu stejnokroje?
3. Zda je v souladu či v rozporu s příslušnými výstrojními předpisy VSČR očividná skutečnost, že jednomu z uniformovaných příslušníků vězeňské služby je vidět bílé tričko pod košilí stejnokroje?
4. Zda je v souladu či v rozporu s příslušnými výstrojními předpisy VSČR očividná skutečnost, že jeden z uniformovaných příslušníků vězeňské služby má viditelné tetování na levé ruce, a zda je tetování příslušníků vězeňské služby upraveno interním předpisem VS ČR; a pokud ano, pak jakým (identifikace předpisu).

Povinný subjekt sděluje, že stejnokroje příslušníků Vězeňské služby České republiky upravuje § 134 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, dále vyhláška č. 166/2014 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel, ve znění pozdějších předpisů.  

Na základě § 1 odst. 2 zákona č. 555/19992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je v souladu s výše zmíněnými předpisy vydáno Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 43/2015 o služebních stejnokrojích a naturálních záležitostech příslušníků Vězeňské služby České republiky a Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 38/2018 kterým se upravují pravidla služební zdvořilosti a pořadová příprava ve Vězeňské službě České republiky.

Na základě výše zmíněných předpisů může mít příslušník tetování na viditelných částech těla, jež nezakrývá služební stejnokroj v provedení letním, tetování, a to s výjimkou celé hlavy, krku, prstů a hřbetu rukou. K základnímu stejnokroji lze nosit, není-li nařízeno jednotné ustrojení, tričko bílé barvy pod košili. Příslušník vykonávající službu může mít upravenu stejnokrojovou košili jako rozhalenku. K rozhalence nemusí mít pod košilí bílé tričko. Ředitel organizační jednotky rozhodne, ve kterých případech je příslušník povinen nosit ke stejnokrojové košili kravatu.

1. Kolik příslušníků bezpečnostních sborů (tj. jejich počet) uplatnilo u adresáta coby zaměstnavatele v časovém úseku od 1.9.2020 ke dni podání žádosti nárok na doplacení služebního příjmu za tzv. placené přestávky, tedy nároků z titulu doplacení služebního příjmu za tzv. přiměřenou dobu na jídlo a odpočinek dle ust. § 60 odst. 3 zák. č. 361/2003 Sb., zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů;
2. kolik z takto uplatněných nároků bylo alespoň částečně úspěšných a jaká částka byla na tomto základě vyplacena;
3. kolik z takto uplatněných nároků bylo ukončeno smírnou cestou a jak;
4. kolik z takto uplatněných nároků se nachází stále ve fázi správního řízení a v jaké fázi;
5. kolik z takto uplatněných nároků bylo vzato zpět;
6. kolik z takto uplatněných nároků bylo odmítnuto/zamítnuto; a
7. kolik bylo v této souvislosti podáno žalob dle ust. § 65 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.

Ad 1)
O doplacení služebního příjmu požádalo od 1. 9. 2020 celkem 53 příslušníků.

Ad 2)
Dosud nebyla na tomto základě vyplacena žádná částka a požadavky nebyly ani částečně úspěšné.

Ad 3)
Žádné požadavky na doplacení služebního příjmu nebyly ukončeny smírnou cestou.

Ad 4)
Ve věci uplatněných nároků jsou vedena celkem tři sloučená řízení. Ve všech třech případech bylo ředitelem věznice vydáno rozhodnutí o nepřiznání nároků účastníků řízení (pozn. 16. 12. 2021, 11. 5. 2022 a 16. 9. 2022). Proti všem třem rozhodnutím byla účastníky řízení podána odvolání, kterým ředitel věznice ani v jednom případě nevyhověl, a odvolání tak byla v souladu s ustanovením § 195 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, předložena odvolacímu orgánu (Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky), a to 8. 2. 2022, 13. 6. 2022 a 24. 10. 2022.

Ad 5)
Dva příslušníci vzali svoji žádost zpět ještě před rozhodnutím ředitele věznice (další tři příslušníci vzali svůj požadavek zpět po rozhodnutí ředitele věznice).

Ad 6)
Požadavky 51 příslušníků byly zamítnuty v prvním stupni řízení – ředitelem věznice (2 vzali svoji žádost zpět před rozhodnutím ředitele věznice).

Ad 7)
Podány byly celkem 3 žaloby proti 2 rozhodnutím odvolacího orgánu.

Poskytnutí informace, může-li teplota v celách poklesnout pod 19°C, hovoří-li aktualizované nařízení vlády ČR o tom, že teplota nesmí klesnout pod 19°C?

Povinný subjekt žadateli sděluje, že požadavky na výslednou teplotu kulového teploměru pro objekty Vězeňské služby České republiky jsou dle vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění pozdějších předpisů, splněny

Poskytnutí informace, a sice o konkrétním typu kondenzačního kotel (popř. kotlů, prosím uvést i počet) Junkers, kterým je vytápěno (10. oddíl) ve Věznici Mírov?

Povinný subjekt žadateli sděluje, že objekt č. 16 ve Věznici Mírov, kde jsou oddíly č. 7, 8, 9 a 10, je vytápěn čtyřmi plynovými kotly. Jedná se o dva kotle typ De Dietrich C230-170 ECO a dva kotle typ Junkers Supraline KN 117-9-23.

1. Jaký je k dnešnímu dni celkový počet chovanců, který do ÚPVZD Brno a Opava (dále jen „Ústav“) nastoupil?
2. Jaký je počet chovanců, kterým byl výkon zabezpečovací detence v Ústavu uložen opětovně, tj. výkon zabezpečovací detence v Ústavu byl skončen a následně jim byl znovu uložen?
3. Jak dlouhou dobu je ve výkonu zabezpečovací detence chovanec, který je umístěn v Ústavu nejdéle?
4. Došlo někdy ze strany chovanců k útoku na personál? Pokud ano, kolikrát se tak stalo?
5. Došlo někdy k fyzické agresi mezi chovanci navzájem? Pokud ano, kolikrát se tak stalo?
6. Používají se při terapii, rozhovorech či jiných obdobných aktivitách mezi chovanci a odborným personálem Ústavu mříže? Pokud ano, jedná se o plošné řešení, nebo je to vždy výsledkem individuálního posouzení?
7. Je chovancům umožněno kouřit dle svých vlastních potřeb v k tomu určených prostorách?
8. Je chovancům, kteří nejsou jakkoliv trestáni za kázeňské přestupky nebo z důvodu nebezpečnosti pro sebe nebo své okolí izolovaní, umožněn volný pohyb mimo celu?
9. Je chovancům umožněno nosit vlastní oblečení a toto oblečení pravidelně prát a sušit?“

Ad 1)
K dnešnímu dni je v ústavu Brno celkem 197 chovanců a v ústavu Opava celkem 90 chovanců.

Ad 2)
Do ústavu Brno nastoupilo opětovně k výkonu zabezpečovací detence 12 chovanců. Do ústavu Opava nastoupili opětovně k výkonu zabezpečovací detence 3 chovanci.

Ad 3)
V ústavu Brno je v současné době nejdéle chovanec 13 let a 5 měsíců. V ústavu Opava je v současné době chovanec umístěn nejdéle 13 let a 3 měsíce (včetně jeho umístění v nástupním ústavu v Brně.)

Ad 4)
V ústavu Brno nedošlo k žádnému útoku ze strany chovanců na personál. V ústavu Opava došlo k přímému fyzickému útoku na personál ústavu ve 3 případech.

Ad 5)
V ústavu Brno došlo k fyzické agresi mezi chovanci v celkem 21 případech. V ústavu Opava došlo k fyzické agresi mezi chovanci v celkem 28 případech.

Ad 6)
V ústavu Brno a ústavu Opava při osobních pohovorech mezi odbornými zaměstnanci a chovanci je v odůvodněných případech využíváno dělící mříže. V obou detenčních zařízeních je výše zmíněné opatření vyhodnocováno individuálně, a to zejména s přihlédnutím k nebezpečnosti daného chovance a všech důležitých okolností včetně stanovení míry rizika.  

Ad 7)
V ústavu Brno a ústavu Opava je chovancům povoleno kouřit v prostorách k tomu určených se zohledněním časového rozvrhu dne a realizovaného plánu aktivit a režimových činností.  

Ad 8)
V ústavu Brno i ústavu Opava je umožněn volný pohyb mimo celu dle vnitřních řádů detenčních zařízení. Zpravidla záleží na průběžném hodnocení chovanců, projevů chování, aktuálního psychického stavu a zhodnocení možných rizik odbornými zaměstnanci a ošetřujícím zdravotnickým personálem.

Ad 9)
V ústavu Brno i ústavu Opava je problematika odívání chovanců v souladu s § 20 odst. 3 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy je chovancům umožněno používat vlastní oděv, prádlo a obuv. V této souvislosti je chovancům rovněž umožněno pravidelné praní prádla a sušení povolených věcí.