Přejít k obsahu Přejít k hlavnímu menu
Zdravotní služby

Vězeňská služba České republiky je ze zákona povinna poskytovat zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence, osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, a také příslušníkům a občanským zaměstnancům vězeňské služby. Vězeňská služba ČR tak poskytuje zdravotnické služby v rozsahu daném platným oprávněním, které jí udělilo v roce 2013 ministerstvo spravedlnosti. Zdravotní služby nad rozsah těch, které jsou uvedeny v oprávnění, se v případě potřeby zabezpečují  u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb.

Každá z věznic disponuje zdravotnickým střediskem, zajišťujícím ambulantní zdravotní péči. Při Vazební věznici Praha Pankrác a při Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno je poskytována též lůžková péče. Klientelu zdravotnických středisek a nemocnic Vězeňské služby ČR tvoří především osoby ve výkonu vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence. Počet klientů registrovaných z řad zaměstnanců Vězeňské služby ČR je relativně nízký, přičemž registrace nových klientů se zpravidla neděje.

Každé zdravotnické středisko poskytuje primární péči prostřednictvím praktického lékaře, a ve většině věznic je zajištěna i stomatologická péče, zajišťovaná zubním lékařem. V ženských věznicích je zajištěna gynekologická péče. Další odborné zdravotní služby jsou ve zdravotnických střediscích  a nemocnicích poskytovány v souladu s potřebami Vězeňské služby ČR  a s přihlédnutím jednak k dostupnosti mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb a jednak s ohledem k současným možnostem personálně zabezpečit jednotlivé zdravotnické odbornosti v rozsahu vyžadovaném platnou zdravotnickou legislativou. Zdravotnická střediska a nemocnice Vězeňské služby ČR se v souladu se svým posláním soustředí především na poskytování zdravotních služeb léčebně-preventivního charakteru.

Zdravotnickou péči poskytovanou osobám ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody vymezuje

  • Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů

Práva obviněných a odsouzených

Právo na zdravotní péči v rozsahu a za podmínek stanovených zejména zákony

  • č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů,
  • č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  • č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

s přihlédnutím k omezení vyplývajícím z účelu vazby nebo trestu

  • léčebnou péči ambulantní a ústavní ( včetně diagnostické péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné),
  • pohotovostní a záchrannou službu,
  • preventivní péči,
  • dispenzární péči,
  • poskytování léčebných přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků,
  • doprava nemocných,
  • posudkovou činnost,
  • prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu včetně dopravy

Odsouzený s těžkým zdravotním postižením má právo na zajištění přiměřených podmínek umožňujících důstojný výkon trestu. 

Jestliže zdravotní stav obviněného nebo odsouzeného vyžaduje zdravotní péči, kterou není možno zajistit ve věznici a výkon trestu nelze přerušit, poskytne se mu ve zdravotnickém zařízení mimo věznici. Je-li třeba odsouzenému neodkladně poskytnout zdravotní péči, kterou nelze zajistit ve věznici nebo ve specializovaném zdravotnickém zařízení Vězeňské služby, může ředitel věznice na dobu nezbytně nutnou výkon trestu odsouzenému přerušit. Pokud si odsouzený újmu na zdraví nezpůsobil úmyslně, doba přerušení výkonu trestu nepřesahující 30 dnů v kalendářním roce se započítává do doby výkonu trestu. U odsouzených s poruchou duševní a poruchou chování, s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním psychotropních látek nebo s mentální retardací se ve vnitřním řádu věznice, zejména při volbě obsahu a forem programu zacházení, přihlíží k závěrům odborného lékařského posouzení těchto odsouzených a k nutnosti individuálního nebo skupinového terapeutického působení. 

O závažném onemocnění odsouzeného nebo jeho úrazu, vyžadujícím hospitalizaci, vyrozumí věznice bez odkladu manželku, družku nebo rodiče odsouzeného, anebo děti, pokud to odpovídá jejich věku, jestliže tak odsouzený nemůže učinit sám. Není-li těchto osob, vyrozumí věznice osobu, kterou odsouzený určí sám. Věznice vždy vyrozumí bez odkladu některou z těchto osob v případě, že dojde k úmrtí odsouzeného.

Povinnosti obviněných a odsouzených

Obvinění a odsouzení jsou povinni podrobit se preventivní vstupní, periodické, mimořádné a výstupní lékařské prohlídce v rozsahu určené lékařem nebo zvláštním právním předpisem, včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování, a opatřením stanoveným orgány hygienické služby. Pokud onemocní, stane se jim úraz nebo jsou zraněni, musejí tyto skutečnosti neprodleně ohlásit zaměstnanci vězeňské služby. Dále musejí oznámit neprodleně zaměstnanci vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluodsouzeným nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil. Podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k potlačení výroby, držení nebo zneužívání omamných a psychotropních látek a jedů ve věznici. Dodržovat zásady hygieny. Uhradit náklady zdravotní péče provedené v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterým je Česká republika vázána. 

Obviněný a odsouzený je povinen nahradit škodu způsobenou vězeňské službě, zvýšené náklady střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení, vynaložené vězeňskou službou jestliže

  • si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně způsobil újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,
  • zneužil zdravotní péči předstíráním poruchy zdraví, nebo
  • z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas nebo o který požádal.
Odsouzeným je zakázáno
  • předstírat poruchu zdraví nebo se úmyslně poškozovat na zdraví,
  • vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob, majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví.

Omezení a zbavení některých práv a svobod

  • Obviněným a odsouzeným nepřísluší právo svobodné volby lékaře, klinického psychologa, zdravotnického zařízení a dopravní služby.

Zdravotnická zařízení vězeňské služby

V každé věznici je zdravotnické středisko, ve kterém poskytuje zdravotní péči vždy praktický lékař a všeobecná sestra. Počet lékařů a sester, které zdravotní péči poskytují se liší podle počtu obviněných a odsouzených v jednotlivých věznicích a charakteru věznice. 
V České republice je 36 zdravotnických středisek pro obviněné a odsouzené. Ve věznicích je také zajištěna péče zubním lékařem a případně dalšími lékaři specialisty – internista, chirurg, oční, ORL, kožní, psychiatr, radiolog, gynekolog apod. Z nelékařských zdravotnických povolání zajišťují ošetřovatelskou a ostatní péči sestry registrované, sestry se specializovanou způsobilostí, radiologičtí asistenti, nutriční terapeuti. 
Vězeňská služba taktéž zajišťuje ústavní péči ve dvou nemocnicích Vězeňské služby.

  • Nemocnice Praha – Pankrác – zajišťuje zdravotní péči na interních a chirurgických odděleních, včetně radiologického oddělení a poliklinických služeb
  • Nemocnice Brno – zajišťuje zdravotní péči na oddělení interním, infekčním, následné péče, psychiatrickém a oddělení poliklinických služeb.
  • Při nutnosti poskytnout obviněným a odsouzeným odbornou neodkladnou péči je zajištěna lékařská služba první pomoci nebo Zdravotnická záchranná služba.
  • Za dostupnost zdravotní péče pro obviněné a odsouzené odpovídají ředitelé věznic.
  • Zdravotnická zařízení Vězeňské služby po stránce odborné metodické a kontrolní řídí odbor zdravotnické služby generálního ředitelství Vězeňské služby.

Informace k zajištění zdravotní péče na zdravotnickém středisku pro obviněné a odsouzené

Nástup do věznice
  • preventivní vstupní prohlídka u praktického lékaře se provede neprodleně po nástupu do výkonu vazby anebo trestu nejdéle do 4 dnů od nástupu, jejím účelem je zajistit ( objektivizovat) zdravotní stav obviněného nebo odsouzeného a na základě tohoto zjištění provést příslušná zdravotnická opatření, zejména zajistit posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu vazby nebo trestu, rozhodnout o zdravotní způsobilosti k pracovnímu zařazení stanovením zdravotní klasifikace a případně stanovit plán potřebných léčebně preventivních opatření. Při vstupní prohlídce zdravotnický personál provede podrobnou anamnézu, orientační epidemiologické vyšetření, fyzikálně somatické vyšetření a potřebná doplňující vyšetření,
  • rtg plic – podle rozhodnutí lékaře na základě anamnestických údajů a klinického obrazu,
  • zubní preventivní prohlídka – vždy,
  • u žen gynekologická prohlídka – vždy,
  • případně další specializovaná péče, dle indikace lékaře.
Pobyt ve věznici
  • obviněnému nebo odsouzenému je primární zdravotní péče poskytována na základě jejich žádosti nebo na základě pokynu ( příkazu) lékaře zdravotnického střediska,
  • po dobu poskytování zdravotní péče může být v ordinaci na žádost ošetřujícího lékaře ( popřípadě zdravotní setry) přítomen příslušník Vězeňské služby zajišťující bezpečnost zdravotnického personálu; přitom nesmí být porušeny zásady ochrany citlivých osobních údajů.
Přemístění do jiné věznice
  • mimořádná prohlídka u praktického lékaře.
Výstup z věznice
  • výstupní prohlídka u praktického lékaře,
  • RTG plic.

Informace k zajištění zdravotní péče v nemocnici

  • Do nemocnice je přijímán nemocný obviněný nebo odsouzený na základě doporučení ošetřujícího lékaře zdravotnického střediska, to neplatí, jde-li o nemocného, jehož život nebo zdraví jsou ohroženy a je nebezpečí z prodlení. Přijetí nesmí být odepřeno též v případě povinného léčení.
  • Nemocní přenosnou nemocí nebo s podezřením na onemocnění takovou nemocí se umisťují na infekčním oddělení nemocnice.
  • S přijetím do nemocnice vyslovuje pacient souhlas a podepisuje souhlas s hospitalizací.
  • Pokud nemá Vězeňská služba ve svých nemocnicích možnost zajištění další potřebné specializované odborné péče, než kterou zajišťuje, pacienti mají možnost se léčit v mimovězeňských nemocnicích, kde Vězeňská služba zajišťuje ostrahu.