Generální ředitelství

1. Datum útěku pana Jiřího Kajínka z Věznice Mírov?
2. Náklady Vězeňské služby ČR spojené s pátráním po panu Kajínkovi?
3. Náklady Vězeňské služby ČR spojené s následujícími bezpečnostními opatřeními, přijatými jako přímý důsledek tohoto útěku?
4. Spisovou značku a útvar, samozřejmě policie, jenž vedl pátrání po panu Kajínkovi – je-li povinnému známa?

Ad 1)
Datum útěku pana Jiřího Kajínka z Věznice Mírov je 29. října 2000.

Ad 2)
Vězeňská služba České republiky neeviduje náklady spojené s pátráním po panu Kajínkovi.

Ad 3)
Vězeňská služba České republiky neeviduje náklady spojené s následujícími bezpečnostními opatřeními, přijatými v důsledku tohoto útěku.

Ad 4)
Vězeňská služba České republiky nedisponuje přístupem do spisových značek Policie České republiky. 

1. Jestliže odsouzený vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebuje léky, jež jsou v tzv. volném prodeji tzn. nejsou vázány lékařským předpisem, z jakého účtu, respektive podúčtu má odsouzený právo úhrady tzn. ze zdravotního konta (konto „Z“)?
2. Pokud by potřebné léky, které nejsou vázány lékařským předpisem, by bylo jediné možné hradit z osobního konta a odsouzený by neměl kromě kladného salda na kontě „Z“, budou mu předmětné léky hrazeny věznicí a posléze dány k úhradě? Tedy provede úhradu VS ČR a odsouzenému bude tato částka připsána k dluhu vůči VS ČR?
3. Je možné upřít odsouzenému léčbu = léky z důvodu, že kromě kladného salda na kontě „Z“ nemá k dispozici jiné finanční prostředky?
4. Je VS ČR povinná odsouzeného léčit pouze v ohrožení života a jiné nemoci neléčit z důvodů nedostatku finančních prostředků odsouzeného?

Ad 1)
Úhrada léčivých přípravků, resp. jejich doplatků je prováděna srážkou ze zdravotního podúčtu, ředitel věznice může případně rozhodnout o srážce i z dalších podúčtů.

Ad 2)
Pakliže bude nezbytné s ohledem na zdravotní stav pacienta nastavit farmakoterapii, tak by v případě, že pacient nebude mít dostatek volných finančních prostředků hradit doplatek nebo celý lék, nebyl-li by hrazen z veřejného zdravotního pojištění, uhradila příslušnou částku Vězeňská služba České republiky proti dluhu vězněné osoby. Je však nepravděpodobné, aby se tento postup napřímo uplatnil u vyhrazených léků nebo léků ve volném prodeji, protože je-li to nezbytný lék, pak by jej lékař předepisovat na recept.

Ad 3)
Lékař předepisuje léčivé přípravky na základě zjištěného zdravotního stavu, přičemž shledá-li důvody, že konkrétní lék je při léčbě nezbytný, tak pořízení takového léku nelze odmítnout z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu odsouzeného. Postup by odpovídal výše uvedenému, tj. léky by byly pořízeny na náklady Vězeňské služby České republiky, které by vůči odsouzenému vznikla odpovídající pohledávka. Je však třeba zopakovat, že o nezbytnosti léčivého přípravku v rámci léčby rozhoduje lékař.

Ad 4)
Odsouzené osoby nejsou co do rozsahu zdravotní péče oproti ostatním osobám kráceni. Jedná-li se o pojištěnce ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pak mají nárok na péči v rozsahu tohoto pojištění. V případě osob, které nejsou účastny zdravotního pojištění, tj. typicky cizinci, mají nárok na zdravotní služby v rozsahu stanoveném zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Kolik je z celkového počtu chovanců v každém ústavu zabezpečovací detence k dnešnímu datu (14.01.2023) mladistvých chovanců?

Povinný subjekt žadatelce sděluje, že v ústavech zabezpečovací detence není žádný mladistvý. Nejmladší chovanec se narodil v roce 2002.

1. Při vstupu do soudních budov v ČR justiční stráž kontroluje veřejnosti elektroniku vložením do skeneru?
2. Při vstupu nejsou řádným způsobem kontrolováni soudci, státní zástupci, advokáti, právníci a další osoby?
3. Zda justice ČR disponuje skenery přímo určenými pro bezpečnou kontrolu elektroniky přímo od výrobce?
4. Kdo nese odpovědnost za případné poškození elektroniky skenerem?
5. Zda a kde jsou veřejnosti k dispozici informace o splněných podmínkách provozu skenerů?
6. Zda tyto skenery podléhají servisním kontrolám zaručujícím jejich bezchybný provoz?
7. Zda se jedná o kontrolu před teroristickým činem
8. Zda je elektronika považována za zbraň?

1. Prosím o statistiku podm. propuštění za období leden až prosinec 2022, a případně rozdělení na prvotresty a vícetresty. Statistiky prosím rozdělit do měsíčních cyklů.
2. Kapacity jednotlivých věznic.
3. Rozdělení věznic a to podle národnosti Ukrajina a Rusko dle jednotlivých věznic.
4. Je vydáno opatření/nařízení, na zákaz přesouvání občanů Ruska či Ukrajiny mezi věznicemi?

Ad 1)
Žadateli se poskytují požadované statistické údaje v listinné formě v příloze.

Ad 2)
Žadateli se poskytují požadované statistické údaje platné k 25. lednu 2023 v listinné formě v příloze.

Ad 3)
Žadateli se poskytují požadované statistické údaje platné k 24. lednu 2023 v listinné formě v příloze.

Ad 4)
Povinný subjekt žadateli oznamuje, že nebylo přijato žádné opatření/nařízení, které by zakazovalo přesouvání občanů Ruska/Ukrajiny mezi věznicemi.

Školské vzdělávací středisko Všehrdy

1. Jakým způsobem probíhaly závěrečné zkoušky obou učebních oborů, z kolika částí se skládaly a jakým způsobem žáci prokazovali své znalosti a odborné dovednosti.
2. Jakým způsobem probíhaly zkoušky akreditovaných kurzů a jakým způsobem žáci prokazovali své znalosti a odborné dovednosti.

Školské vzdělávací středisko Příbram

1. Jakým způsobem probíhaly závěrečné zkoušky učebních oborů, z kolika částí se skládaly a jakým způsobem žáci prokazovali své znalosti a odborné dovednosti.
2. Jakým způsobem probíhaly zkoušky akreditovaných kurzů a jakým způsobem žáci prokazovali své znalosti a odborné dovednosti.

Školské vzdělávací středisko Rýnovice

1. Jakým způsobem probíhaly závěrečné zkoušky učebních oborů, z kolika částí se skládaly a jakým způsobem žáci prokazovali své znalosti a odborné dovednosti.
2. Jakým způsobem probíhaly zkoušky akreditovaných kurzů a jakým způsobem žáci prokazovali své znalosti a odborné dovednosti.

V souvislosti s trestným činem zanedbání povinné výživy, dle § 196 zákona č. 40/2009 Sb., chtěl požádat za poslední tři roky, t. j. 2020, 2021 a 2022, o následující informace:

1. Jaký je celkový počet osob vězněn pro tento trestný čin v příslušném období?

2. Kolik z těchto osob je/bylo vězněno i z jiného důvodu, než dle § 196?

3. Jaká je vyměřená výše výživného, které mají vězněné osoby hradit? Jaký je minimální, maximální a průměrná výše výživného, jaká je hodnota výživného i v jednotlivých kvartálech?

4. Jaká je vyměřená doba trestu těchto osob? T.j., jaká je minimální, maximální a průměrná výše vyměřeného trestu, jaká je výše trestní sazby v jednotlivých kvartálech?

5. Kolik z těchto osob je pro tento trestný čin vězněno opakovaně, tj. 2x, 3x, 4x a více krát? Kolik z těchto osob je vězněno i z jiného důvodu, než dle § 196?

Současně by jsem chtěl za uvedené období požádat o anonymizovaný přehled vězněných osob, kde ke každé vězněné osobě v daném období požaduji:

6. Datum nástupu do vazby, datum ukončení vazby

7. Délka vyměřeného trestu, počet předchozích trestů dle § 196

8. Vše vyměřené vyživovací povinnosti (měsíčně)

9. Počet jiných trestných činů, za které je /byla tato osoba vězněna

10. Město/obec trvalého bydliště.

Ad 1), 2)
Za vymezené období nelze tento údaj získat. Počty k vybraným trestným činům jsou zveřejňované ve statistických ročenkách na webu Vězeňské služby České republiky (https://www.vscr.cz/sekce/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby). Trestné činy jsou uváděné samostatně i v souběhu s jiným trestným činem.

Ad 3)
Povinný subjekt nedisponuje požadovanými informacemi.

Ad 4)
Nařízená délka trestu je stanovena soudem. V informačním systému povinného subjektu není zdroj dat.

Ad 5)
Požadované nelze z informačního systému povinného subjektu zjistit.

Ad 6), 7), 8), 9), 10)
Není možné vytvořit požadovanou anonymizovanou databázi z informačního systému povinného subjektu.

Zaslání postupu – metodiky, s jakou je vypracováván hlavní lékařkou věznice a oblastní zdravotní komisí posudek zdravotního stavu odsouzeného pro potřeby soudu v souvislosti s žádostí o přerušení trestu a upuštění od jeho výkonu a také metodiky podle níž je vypracováván lékařem věznice posudek pro potřeby ČSSZ v souvislosti s žádostí o přiznání dávek invalidního důchodu. Dále bych rád požádal o vaše vyjádření, zda v obou případech je žádoucí a nezbytné vyšetření dotčeného odsouzeného lékařem zdravotního střediska věznice v níž odsouzený trest vykonává. A jako poslední bych rád požádal o vaše vyjádření, zda má odsouzený ze zákona právo požadovat po lékaři věznice kopie takového posudku, které je de-facto součástí jeho zdravotnické dokumentace.

1. Kdy Vězeňská služby České republiky, jako veřejný zadavatel zakázky s názvem „Kuřim – požární schodiště - zhotovitel – část 1“, č. N006/22/V00006547, předpokládá ukončení tohoto zadávacího řízení?“
2. Z jakého důvodu dosud nebylo zadávací řízení s názvem „Kuřim – požární schodiště - zhotovitel – část 1“, č. N006/22/V00006547, ukončeno?

Ad 1)
Zadávací řízení bylo zrušeno rozhodnutím dne 10. února 2023.

Ad 2)
Při kontrole a posuzování nabídky vítězného účastníka zadávacího řízení na předmětnou zakázku bylo zjištěno pochybení v zadávací dokumentaci zadavatele, které bylo natolik závažné, že bylo nutné se tímto zjištěním dále zabývat, zpracovat nový výkaz výměr, stanovit na jeho základě novou cenu a všechny tyto úkony spolu s administrativními procesy způsobily neuzavření předmětné zakázky.

1. Počet příjmů obviněných do výkonu vazby v letech 2011 až 2021? Včetně uvedení procenta, které ve sledovaných letech tvoří cizinci ve smyslu osoby jiné než české státní příslušnosti.
2. Stav obviněných ve výkonu vazby k: 31. 12. 2011, 31. 12. 2012, 31. 12. 2013, 31. 12. 2014, 31. 12. 2015, 31. 12. 2016, 31. 12. 2017, 31. 12. 2018, 31. 12. 2019, 31. 12. 2020, 31. 12. 2021, příp. 31. 12. 2022 (jsou-li již tato data k dispozici). Včetně uvedení procenta, které ve sledovaných letech tvoří cizinci ve smyslu osoby jiné než české státní příslušnosti.
3. Dále prosím o sdělení informace počtu výkonu vazby vždy k 31. 12. v letech 2011 - 2021, a to s následujícím rozdělení údajů.

Ad 1)
Povinný subjekt požadované informace neeviduje. Statistické údaje sledované povinným subjektem vztahující se k požadovanému jsou volně dostupné ve statistických ročenkách na webových stránkách Vězeňské služby České republiky (https://www.vscr.cz/sekce/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby)

Ad 2)
Požadované je obsaženo ve statistických ročenkách, o kterých je pojednáno v předcházejícím bodě.

Ad 3)
Požadovanými informacemi disponuje povinný subjekt pouze za roky 2020, 2021 a 2022. Tyto informace se poskytují formou přílohy.

1. Kolik je v současnosti osob se sluchovým postižením ve výkonu trestu odnětí svobody?
2. Jak je to s věkem sluchově postižených osob? Nejstarší, nejmladší, průměrný věk vězňů?
3. Jak je to s recidivou sluchově postižených osob?
4. Jaký je charakter trestné činnosti spáchané sluchově postiženými? (např. co se týče rozložení mezi násilnou trestnou činností, majetkovou trestnou činností atd.)
5. Existují nějaké věznice, které by se primárně zaměřovaly na pobyt osob se sluchovým postižením?
6. Jakým způsobem je přizpůsoben výkon trestu odnětí svobody osobám se sluchovým postižením? (zejména pak co se týče například tlumočení, nemožnosti telefonických hovorů mimo věznici, budíčků, zpráv v rozhlase, komunikaci s ostatními vězni, trávení volného času – televize?)
7. Věnuje se ve věznicích někdo speciálně osobám se sluchovým postižením?
8. Jakým způsobem je vězeňská stráž vycvičena na komunikaci s osobami se sluchovým postižením?

1. Musí příslušník Justiční stráže respektovat ústavní pořádek ČR?
2. Musí příslušník Justiční stráže respektovat pokyny předsedy soudu, i bez odůvodnění potřeby ze strany soudce, k provedení služebního zákroku – vykázání konkrétní osoby?
3. Musí příslušník Justiční stráže respektovat pokyny předsedy soudu i v případě, že se s odůvodněním soudce příslušník Justiční stráže neztotožňuje (OUI, nezletilí, ochrana svědků) a provedením sl. zákroku vykázání konkrétní osoby by se vystavil nebezpečí rizika konání svého protiprávního jednání s trestněprávní odpovědností před orgány?

Ad 1)
Dle § 5 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je příslušník povinen plnit služební povinnosti a úkoly vyplývající pro něj ze zákonů a z dalších obecně závazných právních předpisů a z rozhodnutí a příkazů nadřízených.

Ad 2)
Příslušník justiční stráže se musí při výkonu služby řídit pokyny předsedy soudu, senátu a dalších nadřízených dle § 22 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.  

Ad 3)
Splněním pokynu se příslušník justiční stráže nedopouští protiprávního jednání a není na jeho uvážení, jestli je pokyn protiprávní.

1. Kolik dlužníků eviduje Vězeňská služba ke dni 30. září 2022 s pohledávkami po splatnosti v členění na fyzické a právní osoby.
2. Jaká je celková výše pohledávek po splatnosti v členění na nedoplatek na jistině (tj. daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění) a nedoplatek na příslušenství zvlášť u fyzických osob a právnických osob?
3. U kolika dlužníků je dluh vymáhán daňovou exekucí a u kolika prostřednictvím soudních exekutorů - v členění na fyzické a právnické osoby?
4. U kolika dlužníků je dlužný nedoplatek na dani nižší než 5 tisíc - v členění na fyzické a právnické osoby?
5. Jaký je počet dlužníků - v členění na fyzické a právnické osoby - s bagatelními pohledávkami do 200 Kč?
6. Jaký je počet dlužníků - fyzických osob - se zajištěným dluhem + celková výše?
7. Jaký je počet dlužníků - fyzických osob - s nezajištěným dluhem + jeho celková výše?
8. Jaký je počet dlužníků - právnických osob - se zajištěným dluhem + celková výše?
9. Jaký je počet dlužníků - právnických osob - s nezajištěným dluhem + jeho celková výše?
10. Jaká je efektivita vymáhání dluhů u fyzických osob v členění na zajištěné a nezajištěné pohledávky?
11. Jaká je efektivita vymáhání dluhů u právnických osob v členění na zajištěné a nezajištěné pohledávky?

Ad 1)
Povinný subjekt eviduje dlužníky po splatnosti v rozdělení na vězněné osoby v aktuálním stavu – počet dlužníků 13 732, vězněné osoby propuštěné z výkonu vazby či trestu – počet dlužníků 26 430 a ostatní (zaměstnanci, podnikající fyzické a právnické osoby) – počet dlužníků 102.

Ad 2)
Povinný subjekt neeviduje žádný nedoplatek na dani.

Ad 3)
Povinný subjekt u žádného subjektu neuplatňuje daňovou exekuci, pohledávky vězněných osob propuštěných z výkonu vazby či trestu jsou vymáhány cestou soudního exekutora.

Ad 4)
Viz Ad 2).

Ad 5)
V účetní evidenci je uvedeno 115 dlužníků (vězněných osob) s bagatelními pohledávkami do 200 Kč, u ostatních subjektů bagatelní pohledávky nejsou evidovány.

Ad 6)
Povinný subjekt u evidovaných dlužníků nemá žádný zajištěný dluh.  

Ad 7)
U vězněných osob v aktuálním stavu činí dluh 54 577 464 Kč, u vězněných osob propuštěných z výkonu vazby či trestu činí dluh 176 717 861 Kč a u ostatních subjektů činí dluh 222 001 707 Kč.

Ad 8)
Povinný subjekt u evidovaných dlužníků nemá žádný zajištěný dluh.

Ad 9)
Viz Ad 1) a Ad 7).

Poskytnutí informace o výši veškerých vyplacených příjmů ze závislé činnosti (mzdy včetně, avšak nikoli výlučně, osobního ohodnocení a všech příplatků), odměn (včetně, avšak nikoli výlučně odměny řádné, mimořádné  a odměny za plnění cílových úkolů), jiných příjmů a benefitů spojených s výkonem funkce (včetně, avšak nikoli výlučně, odměny za působení v dozorčích orgánech a naturální požitky – nepeněžitý příjem spočívající v užívání služebního vozidla, poskytnuté ubytování), to vše v hrubé výši tj. před zdaněním, zdůvodnění mimořádné odměny, a počet odpracovaných měsíců, a to u všech zaměstnanců na vedoucích pozicích a to za kalendářní rok 2022 (vyplacených, resp. poskytnutých v souvislosti s výkonem výše uvedené pozice, resp. funkce za období od 1.1.2022 do 31.12.2022).

1. Jaká podnikatelská osoba/společnost (dále jen "firma") provozuje chod kantýny, prodejny (zařízení, v kterém si odsouzené nakupují potraviny a další nabízené zboží)?
2. Má tato firma v areálu věznice pouze jednu prodejnu či více prodejen?
3. Pokud ano, jsou ceny výrobků totožné na vícero těchto prodejnách v areálu věznice?
4. Prosím o zaslání (odpovědním emailem) platného ceníku zboží (pokud jsou ceny odlišné, prosím o zaslání všech těchto ceníků předmětné firmy)?

Ad 1)
V současné době ve Věznici Světlá nad Sázavou zajišťují prodej potravinářského a dalšího drobného zboží dvě společnosti, poskytovatel Jaroslav Kühler a státní příspěvková organizace Zotavovna Vězeňské služby České republiky.

Ad 2), 3)
Každá z výše uvedených společností provozuje v areálu Věznice Světlá nad Sázavou jednu prodejnu.

Ad 4)
Platné ceníky jednotlivých provozovatelů jsou měsíčně aktualizovány, jejich zaslání by tak nemělo vypovídající váhu. Věznice Světlá nad Sázavou tyto ceníky pouze kontroluje (zda jejich výše odpovídá smluvním podmínkám), není tedy jejích vlastníkem. V případě nutnosti se žadateli doporučuje, aby si tyto vyžádal přímo u provozovatelů prodejen.

Sdělení aktuální obsazenosti bezdrogové zóny v následujících věznicích (i) Věznice Kuřim (ii) Vazební věznice  ÚPVZD Brno-Bohunice (iii) Věznice Znojmo.

1. Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 5/2016,
2. Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 21/2010, č. 70/2013,
3. Metodický list ředitele odboru výkonu vazby a trestu č. 15/2007,
4. Metodiku či jiný podz. právní předpis upravující souhrnnou analýzu rizika potřeb odsouzených (SARPO), pro analýzu k vyhodnocení pravděpodobnosti dalšího selhání odsouzených,
5. Metodický či jiný podz. právní předpis upravující způsob určení či vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik v rámci vnitřní diferenciace věznice s ostrahou (nízký, střední a vysoký stupeň zabezpečení),
6. Statut a jednací řád Komise (ve smyslu § 12b odst. 1, zák. č. 169/1999 Sb.) vydaný generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky,
7. Text darovacích smluv a jmenný seznam dárců poskytujících dary Věznici Kynšperk nad Ohří za období roku 2022 – doposud (výše daru, jméno dárce, účel daru a to včetně informace, zda celková výše jednotlivých darů byla použita k darovanému účelu či převedena do dalšího kalendářního roku).

1. Vydala VS ČR generální ředitelství Praha nařízení či obdobný pokyn zdravotním střediskům ve věznicích České republiky, že tato nesmí předepisovat odsouzeným vitamínové, minerální a stopové prvky? A pokud ano, od kdy a z jakého důvodu?
2. V návaznosti na otázku č. 1 pokud je takové nařízení či obdobný pokyn vydán platí i pro odsouzené, kteří si mají vitamíny a stopové prvky možnost hradit plně z finančních prostředků na svém účtu ve věznici?
3. V návaznosti na otázku č. 1, 2, pokud byl vydán VS ČR generálním ředitelství Praha takový zákaz zdravotním střediskům věznic ČR předepisovat vitamínové, minerální a stopové prvky odsouzeným a pokud tyto nejsou k dostání ani na objednávku v kantýně pro odsouzené ve věznicích, jak si může odsouzený zajistit přísun těchto vitamínů a prvků nezbytných pro jeho zdraví?

Povinný subjekt žadateli sděluje, že Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky nevydalo nařízení nebo pokyn zdravotním střediskům ve vězeňských zařízeních, které by zakazovalo předepisování vitamínových, minerálních a stopových přípravků odsouzeným.

Žádost o poskytnutí odpovědi generálního ředitele Vězeňské služby ČR ze dne 22. 7. 2022, č. j. VS-18891/ČJ-2022-800001-STA. Podle téhož zákona Vás žádám také o dopis zmocněnkyně vlády pro lidská práva ze dne 12. 7. 2022, č. j. 26278/2022-UVCR, na který generální ředitel VS ČR uvedeným dopisem odpovídal.

Poskytnutí protokolu kontroly pracoviště mé klientky, která měla proběhnout na pracovišti mé klientky (v prostorách věznice Světlá nad Sázavou) dne 9. 2. 2023.

1. Ministerstvo spravedlnosti ČR – odbory a jejich rozsah pravomocí
2. GŘ VS ČR – odbory a jejich rozsah pravomocí
3. VS ČR – civilní zaměstnanci (vychovatelé, pedagogové, soc. pracovníci…) – jejich kompetence – náplň práce, aby odsouzení měli ponětí s čím se na koho obrátit
4. MS ČR – čeho všeho je zřizovatel ve vztahu k obviněným – odsouzeným
5. Seznam povolených církví
6. Seznam nevládních organizací úzce spolupracujících s VS ČR
7. Proč je zřízeno „zdravotní konto, když z něho nelze uhradit volně prodejné léky a vitamíny
8. Jaké všechny programy nabízí VS ČR (VIT, 3Z, Grep...) a jejich charakteristika
9. Na základě čeho se udělují tzv. „Pozitivní“ a „Negativní“ poznatky a jejich charakteristika
10. PMS – její charakteristika, možnosti pomoci, Probační dům – ubytovací možnosti a co v globále obnáší včetně podmínek ubytování event. Vázaných programů.

1. Životopisy příslušníků a zaměstnanců povinného subjektu (GŘ VS ČR) od úrovně generálního ředitele do úrovně ředitele odboru.
2. Výsledky a statut ombudsmana JUDr. Jaroslava Grubera v rozsahu zpráv o činnosti za příslušný kalendářní rok, statistika nápadů stížností i podnětů, náplň jeho pracovní činnosti a jeho životopis.
3. Obsah pracovních povinností i kompetencí JUDr. Jeronýma Tejce pro výkon funkce náměstka pro zdravotnictví a správní činnosti.

1. V kterých väzniciach v ČR, sú aj odsúdený na doživotie?
2. Poštovné adresy na tie väznice.
3. Ak máte mapu ČR v ktorej sú tie väznice vyznačené, tak aj tu žiadam, aby som si vedel predstaviť kde sa nachádzajú. Stačí vo veľkosti A4 formátu. Ak ju nemáte, tak ju nežiadam.
4. Koľko sa v súčastnosti vo väznicich v ČR, nachádza odsúdených na doživotie?
5. Koľko volných miest pre odsúdených na doživotie vo väzniciach v ČR je vsúčastnosti vytvorených? Aspoň približne.

1. Kolik odsouzených vykonávalo k datu 1. ledna 2023 trest odnětí svobody za výše uvedený přečin zanedbání povinné výživy (případně prosím uveďte tento údaj k nejnovějšímu datu, k němuž lze dané uvést)?
2. Jaké bylo k uvedenému období (v bodě 1)) procentuální zastoupení žen a mužů, kteří byli ve výkonu trestu za přečin zanedbání povinné výživy??
3. Kolik procent odsouzených za přečin zanedbání povinné výživy z celkového počtu odsouzených (za rok 2021 a 2022), případně k období uvedenému v bodě a) pracovalo po dobu výkonu svého trestu?
4. Jaká byla průměrná výše výdělku pracujících odsouzených (v letech 2021 a 2022)?

1. Kdy byla uzavřena smlouva mezi společností ALTIN JM GROUP s.r.o. a Věznicí Heřmanice, na jejímž základě vykonávají práce v závodu společnosti ALTIN JM GROUP s.r.o. v Rychvaldu vězni vykonávající trest ve Věznici Heřmanice.
2. Kdy tato smlouva nabyla účinnosti.
3. Kdy poprvé začali vězni vykonávající trest ve Věznici Heřmanice vykonávat práce v závodu společnosti ALTIN JM GROUP s.r.o. v Rychvaldu (tj. kdy poprvé byli tito vězni dopraveni do areálu závodu této společnosti za účelem výkonu práce).
4. Jak často jsou vězni dopravováni do areálu závodu společnosti ALTIN JM GROUP s.r.o. v Rychvaldu za účelem výkonu práce.
5. Poskytnutí kopie uzavřené smlouvy.

Ad 1)
Předmětná smlouva byla uzavřena dne 28. února 2020.

Ad 2)
Předmětná smlouva nabyla účinností dne 28. února 2020.

Ad 3)
Odsouzené osoby nastoupily na nestřežené pracoviště ALTIN JM GROUP s.r.o., pobočka Rychvald, dne 25. dubna 2022.

Ad 4)
Požadované informace podléhají zákonné výluce z poskytování dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a § 11 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ad 5)
V souladu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, odkazuje povinný subjekt na internetovou stránku, kde se požadovaná informace nachází: http://smlouvy.gov.cz/smlouva/12203488.

1. Kdy došlo k prvnímu závozu odsouzených na pracoviště umístěném na adrese: Myslivecká, 735 32 Rychvald.
2. K upřesnění, v jakých provozech odsouzení pracují resp. pracovali (časové období a zda se jednalo o jednosměnný, dvousměnný, případně třísměnný provoz).

Ad 1)
Odsouzené osoby nastoupily na nestřežené pracoviště společnosti Altin JM GROUP s.r.o., pobočka Rychvald, dne 25. dubna 2022.

Ad 2)
Od 1. dubna 2020 pracovaly odsouzené osoby ve společnosti Altin JM GROUP s.r.o. v jednosměnném provozu, od 1. ledna 2023 odsouzené osoby pracují ve dvousměnném provozu.

1. O sdělení názvů všech objektů věznic, které se nacházejí v jiném obvodu soudu, než sídlo samotné věznice, ke které je objekt přidružen jako její organizační jednotka.2 A současně i o sdělení názvů soudů, do jejichž obvodu takový objekt spadá.
2. O sdělení, zda i v případě, že návrh podá odsouzený, který je umístěný v objektu, jež spadá pod jiný okresní soud, než hlavní sídlo věznice, ke které je objekt organizačně přidružen, postoupí (ve smyslu § 73 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb.) i v tomto případě takový návrh ředitel této věznice, ke které je takový objekt přidružen, a to příslušnému soudu v jehož obvodě se tento přidružený objekt nachází.
3. O sdělení, zda tento leták k novele od 1. 1. 2022 (http://www.podminenepropusteni.cz/wp-content/uploads/2022/01/PP_Let%C3%A1k-do-v%C4%9Bznic_20.12.2021-fin.jpg – také jako příloha č. 1 k této žádosti) je skutečně návodem, který zpracovala Vězeňská služba ČR, a pokud ano, zda je umístěn i na vašich webových stránkách, případně kde (nepodařilo se mi jej nalézt).
4. O sdělení, zda Vězeňská služby ČR eviduje, případně jakým způsobem, (mimořádné) návrhy na podmíněné propuštění podle § 88 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., tr. zákoníku.
5. Nad rámec žádosti o informace, bych se vás chtěl dotázat, zda s novým zněním § 73 do zákona č. 169/1999 Sb. (novela od 1. 1. 2022), resp. se zakotvením povinnosti věznice postoupit návrh odsouzeného na podmíněné propuštění soudu a připojit k němu i stanovisko ředitele věznice a další relevantní podklady, se objevily nějaké významnější problémy s tímto postupem spjaté např. nějaké praktické překážky, na které ustanovení nepamatuje aj. A dále, také nad rámec žádosti o informace, bych se vás chtěl dotázat, co považujete v současnosti za nejpalčivější problém v rámci institutu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, případně zda se tomuto institutu v rámci Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR věnuje nějaká konkrétní osoba. Samozřejmě chápu, že poslední dotazy nespadají pod žádost o informace, a pokud mi na tyto neodpovíte, budu vaše rozhodnutí plně respektovat.

Ad 1)
Jediná věznice, která má pobočku, která není ve stejném okrese, tzn. podává návrhy na podmíněné propuštění na dva různé soudy, je pouze Vazební věznice Praha Ruzyně. Návrhy na podmíněné propuštěn tak předkládá Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a Okresnímu soudu Praha-západ (pobočka Velké Přílepy).

Ad 2)
Ano, postoupí.

Ad 3)
Předmětný leták byl zpracován jako interní materiál Vězeňské služby České republiky a byl postoupen věznicím jako pomocná informace pro odsouzené za účelem jejich informování a lepší orientaci ve změnách při podávání žádosti o podmíněné propuštění v návaznosti na novelizaci příslušných zákonů účinných od 1. ledna 2022.

Ad 4)
Ano, je veden interní seznam, do něhož ředitelé věznic evidují počty; seznam je veden od roku 2020

Ad 5)
K dotazované problematice neeviduje povinný subjekt žádné zásadní komplikace, překážky či problémy. Oblasti podmíněného propuštění se věnují metodici odboru výkonu vazby a trestu v návaznosti na své agendy (příprava na propuštění, programy a aktivity zacházení s odsouzenými, zpracovávání hodnocení pro potřeby soudů apod.), konkrétní osoba není vyčleněna. Institut podmíněného propuštění spadá do rozhodovací pravomoci a kompetence soudů. Vězeňská služba České republiky se ve svých činnostech zaměřuje aktuálně např. na kvalitu a vypovídající hodnotu zpracovávaných hodnocení pro účely jednání o podmíněném propuštění.

1. Profesní životopis zaměstnance správního odboru Generálního ředitelství – Vězeňská služba ČR – Mgr. Michal Polák.
2. Statistická data – kolik žádostí o informace vyřídil shora uvedený zaměstnanec za období jeho zařazení k vyřizování této agendy? U kolika žádostí byla vydána výzva k úhradě? (celkový počet žádostí, počet žádostí, jímž bylo kladně vyhověno, počet vydaných výzev k úhradě).
3. Platové podmínky uvedeného zaměstnance?

Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací ve věci údajného mučení vězněné ženy ve věznici Světlá nad Sázavou místními dozorci. Z médií1,2 se lze dočíst, že údajně mohlo dojít ke zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, přičemž padly i výtky směřující k tomu, že věc není posuzována osobami s potřebnými zkušenostmi v oblasti vězeňství.

1. Jak byla celá věc ze strany Věznice Světlá nad Sázavou prošetřena. Zejména prosím o podrobné informace o kázeňských přestupcích a trestech, pokud byly uloženy.
2. Jaká byla ve věci učiněna opatření ze strany Věznice Světlá nad Sázavou, tak aby se do budoucna podobná situace neopakovala.
3. Zdali byli v posledních 10 letech ve Věznici Světlá nad Sázavou kázeňsky nebo trestně stíháni i jiní dozorci za podobné jednání jako v případě tvrzeného mučení vězenkyně; v návaznosti na to dále žádám o poskytnutí informací o počtu takovýchto případů a o počtu za takové jednání kázeňsky či trestně potrestaných osob.

Ad 1)
Na počátku roku 2021 obdržela Věznice Světlá nad Sázavou usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů na sedm dozorců ve věci obvinění ze spáchání zločinu mučení a nelidského zacházení podle § 149 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Následně bylo zahájeno řízení ve věcech služebního poměru a příslušníci byly zproštěni výkonu služby. Po oznámení odsouzené na možné nedovolené jednání příslušníků byl veškerý spisový materiál předán k šetření v dané věci Generální inspekci bezpečnostních sborů oddělení Jihlava k dalšímu šetření.  

Ad 2)
Věznice Světlá nad Sázavou, jako organizační složka státu, musí ctít a ctí zásady právního státu, v daném případě institut presumpce neviny. V současnosti probíhá odvolací řízení před Krajským soudem Hradec Králové, Okresní soud v Havlíčkově Brodě opakovaně všechny obžalované zprostil obžaloby s tím, že v žalobním návrhu označený skutek není trestním činem.

Ad 3)
Ve Věznici Světlá nad Sázavou nebyli v posledních 10 letech kázeňsky ani trestně řešeni dozorci za jednání mající znaky zločinu mučení a nelidského zacházení s vězněnými osobami.

Na základě jakého právního předpisu nebo podzákonné normy je změněn tzv. registrující poskytovatel zdravotní péče (ve smyslu § 3 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách) při přijetí do vazební věznice. Pokud je tato změna prováděna na základě vnitřní směrnice nebo nařízení, žádám též o tento dokument v rozsahu, aby z něj bylo možné vyvodit soulad s dalšími právními předpisy.

1. Může věznice zakázat prodej dalšího sortimentu (např. pálivá paprika, harisa atd.) jestli ano tak jakého a z jakých důvodů?
2. Může odsouzený nakupovat zboží ve skleněném obalu – s tím, že by mu ho prodavačka přímo přesypala (přendala) do sáčku (např. kávy) nebo plastové dózy (např. okurky, piperony apod.)?
3. Případně prosím o seznam zakázaných potravin.

Ad 1)
Minimální sortiment zboží každé vězeňské prodejny je stanoven v souladu s ustanovením § 23 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve vnitřním řádu konkrétní vazební věznice a věznice („věznice“). Ředitel věznice je oprávněn rozhodnout o zákazu prodeje dalšího sortimentu, který svým obsahem může ohrožovat bezpečnost a účel výkonu trestu odnětí svobody.

Ad 2)
S ohledem na povinnost Vězeňské služby České republiky zachovávat bezpečnost ve vazebních věznicích a věznicích, je nezbytné předcházet situacím, které by mohly bezpečnost narušit či jinak ohrozit naplňování účelu výkonu trestu odnětí svobody. Z tohoto důvodu je ze strany věznic přistupováno k přijetí opatření ve vztahu k eliminaci skleněných obalů a předmětů v držení vězněných osob, jako je tomu například v případě věcí ve skleněném obalu zasílaných v balíčku s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg („balíček“), které následně nejsou vězněným osobám vydávány.

Ad 3)
Vězeňská služba České republiky nedisponuje konkrétním seznamem zakázaných potravin a nápojů. Výčet nepovolených komodit je uveden pouze v souvislosti s přijetím balíčku v rámci ustanovení § 33 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. V případě vězeňské prodejny je stanoven zaručený sortiment zboží v prodejně, který je uveden v každém vnitřním řádu věznice a analogicky je také přihlíženo k výčtu nepovolených potravin, nápojů a věcí pro vydání do držení odsouzeného z balíčku.

Žádám o informaci, kolik služebních funkcionářů v celé Vězeňské službě je a jaký je poměr žen.

Ve Vězeňské službě České republiky je celkem 37 služebních funkcionářů podle ustanovení § 2 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, z toho jsou 3 ženy, což představuje 8,1 % z celkového počtu.

1. Zda služební funkcionáři Odboru ekonomického Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky (popřípadě jiní zaměstnanci Vězeňské služby ČR pověření těmito úkoly) započítávají při rozhodování o žádostech příslušníků Vězeňské služby ČR o výsluhový příspěvek do jejich doby rozhodné pro výsluhové nároky podle ustanovení § 165 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů i dobu, kdy žadatel či žadatelka sloužili ve služebním poměru vojáka z povolání podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2. Je-li Ministerstvo vnitra (či některý z jeho útvarů) metodickým či poradním orgánem pro rozhodování o výsluhových nárocích služebními funkcionáři Vězeňské služby České republiky, sdělte prosím, zda služební funkcionáři Vězeňské služby České republiky využívají výkladové stanovisko Odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 28. 6. 2018 k výsluhovým nárokům náležejícím pozůstalým po úmrtí příslušníka.

Ad 1)

Ano, v řízení ve věci žádosti příslušníků Vězeňské služby České republiky o výsluhový příspěvek odbor ekonomický při výpočtu doby rozhodné pro nárok na výsluhový příspěvek postupuje podle ustanovení § 165 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a do doby rozhodné tedy započítává i dobu služebního poměru vojáka z povolání podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Ad 2)
V řízení ve věci nároků pozůstalých po příslušníkovi v případě, že služební poměr skončil úmrtím, příslušné organizační jednotky Vězeňské služby České republiky postupují postupuje podle ustanovení § 164 a § 164a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo vnitra není metodickým ani poradním orgánem Vězeňské služby České republiky pro rozhodování o výsluhových nárocích ze služebního poměru.

1. Počet osob vykonávající v dnešnímu datu (nebo poslednímu známému datu) zabezpečovací detenci, a jejich rozdělení dle:
   • pohlaví (muži - ženy)  
   • věku (do 18 let, 18-60 let, 60 let; případně dle jiných podobných kategorií, které vězeňská služba používá ke statistickým účelům)
   • trvání zabezpečovací detence (do 6 měsíců, 6 měsíců - 2 roky, 2 roky - 5 let, 5 let - 10 let, více než 10 let; případně dle jiných podobných kategorií, které vězeňská služba používá ke statistickým účelům)
   • kategorie trestných činů, v souvislosti s kterými byla zabezpečovací detence uložena (násilné trestné činy, mravnostní trestné činy, majetkové trestné činy, hospodářské trestné činy, ostatní; případně dle jiných podobných kategorií, které vězeňská služba používá ke statistickým účelům).
2. Je-li Počet specializovaných oddělení ve věznicích určené osobám s mentálním postižením (mentální retardací), včetně informace, k které věznice jde.
   Počet osob ve výkonu trestu odnětí svobody ve výše zmíněných odděleních ke dnešnímu dni, a jejich rozdělení dle:
   • pohlaví (muži - ženy)  
   • věku (do 18 let, 18-60 let, 60 let; případně dle jiných podobných kategorií, které vězeňská služba používá ke statistickým účelům)
   • trvání trestu odnětí svobody (do 6 měsíců, 6 měsíců - 2 roky, 2 roky - 5 let, 5 let - 10 let, více než 10 let; případně dle jiných podobných kategorií, které vězeňská služba používá ke statistickým účelům)
   • kategorie trestných činů, v souvislosti s kterými byla zabezpečovací detence uložena (násilné trestné činy, mravnostní trestné činy, majetkové trestné činy, hospodářské trestné činy, ostatní; případně dle jiných podobných kategorií, které vězeňská služba používá ke statistickým účelům).

1. Prošetřuje/eviduje orgán Vězeňské služby případy znásilnění, které se staly ve výkonu trestu?
2. Pokud ano, počet prošetřovaných případů znásilnění u osob ve výkonu trestu od roku 2016 s rozpadem na jednotlivé roky.
3. Počet žen a mužů v roli pachatelů od roku 2016 s rozpadem na jednotlivé roky.
4. Jaká je prevence proti tomuto činu ve výkonu trestu.

1. Sdělte prosím, jaké výše dosahovalo jednorázové odškodnění přiznané podle § 105 zákona o služebním poměru služebními funkcionáři Vězeňské služby České republiky se zohledněním uvedených vládou přijatých zvýšení. Nemusíte psát součet částek na jednorázové odškodnění vyplacené všem oprávněným v uvedených letech. Stačí mi údaj, jaké výše dosáhla plná částka jednorázového odškodnění (tam, kde se bezpečnostní sbor nezprostil odpovědnosti podle § 111 odst. 2 ani částečně) vyplacená v jednom typickém případě (dle Vaší volby) v roce 2022 a v jednom případě v roce 2023.
2. Obdobně prosím sdělte, jaké výše dosahovalo jednorázové odškodnění pozůstalých přiznané podle § 109 zákona o služebním poměru služebními funkcionáři Vězeňské služby České republiky se zohledněním uvedených vládou přijatých zvýšení. Opět mi stačí údaj, jaké výše dosáhla plná částka jednorázového odškodnění pozůstalého manžela a rodiče příslušníka žijícího s příslušníkem ve společné domácnosti (tam, kde se bezpečnostní sbor nezprostil odpovědnosti podle § 111 odst. 2 ani částečně) vyplacená v jednom typickém případě (dle Vaší volby) v roce 2022 a v jednom případě v roce 2023.
3. Dále prosím sdělte, do jaké výše se v individuálních případech hradily výdaje na zřízení pomníku nebo desky podle § 107 odst. 2 zákona o služebním poměru v roce 2022 a v roce 2023.

Ad 1)
Jednorázové odškodnění přiznané podle § 105 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o služebním poměru“), bylo v roce 2022 přiznáno v typickém případě ve výši 470 041 Kč, v roce 2023 jednorázové odškodnění přiznáno prozatím nebylo.

Ad 2)
Jednorázové odškodnění pozůstalých přiznané podle § 109 zákona o služebním poměru bylo v roce 2022 přiznáno v jediném případě ve výši 402 132 Kč, v roce 2023 jednorázové odškodnění pozůstalých přiznáno prozatím nebylo.

Ad 3)
Výdaje na zřízení pomníku nebo desky podle § 107 odst. 2 zákona o služebním poměru nebyly v roce 2022 ani v roce 2023 hrazeny.

1. Jsou příslušníci Vašeho sboru školeni či jinak metodicky vedeni k tomu, aby při výkonu služby zachovávali fyzický odstup od osob, se kterými přicházejí do kontaktu, popř. od osob, u nichž lze předpokládat protiprávní jednání?
2. Pokud ano, jaká vzdálenost je takto doporučována?
3. Pokud ano, jaký je účel takového opatření?
4. Pokud ano:
   a. jaký postup je doporučován v případě narušení tohoto odstupu jinou osobou? Liší se metodické doporučení v případě, že se jedná o osobu, u níž lze předpokládat protiprávní jednání?  
   b. jsou příslušníci Vašeho sboru vedení k tomu, aby v takovém případě zvážili použití donucovacího prostředku uvedeného v zákoně či provedení jiného služebního zákroku?

Žádáme o poskytnutí údajů o osobách, které zemřely během výkonu trestu odnětí svobody (jak ve vězení, tak ve zdravotnických zařízeních, kam byly případně poslány z vězení) v letech 2010 až 2022. Konkrétně žádáme o následující informace:  

• datum úmrtí • věk zemřelé/ho • státní příslušnost • pohlaví • jméno věznice, ve které zemřel/a • zda se jednalo o odsouzenou osobu či osobu ve vyšetřovací vazbě • zda osoba podléhala nějakému zvláštnímu režimu (např. izolace, lékařský dohled) • příčina úmrtí • zda bylo úmrtí vyšetřováno správním orgánem nebo soudem • a případné závěry tohoto vyšetřování a zda mělo trestněprávní, pracovněprávní nebo jiné důsledky pro případné osoby, které se na úmrtí podílely.

 Povinný subjekt žadateli sděluje, že informacemi o datu úmrtí, věku zemřelého, státní příslušnosti zemřelého, pohlaví, věznici, status odsouzený/obviněný disponuje v podobě, která neumožňuje jejich automatizované zpracování, a proto by muselo dojít k manuálním výpočtům a kontrole [lze důvodně předpokládat, že by poskytnutí takové informace spadalo pod rozsáhlé vyhledávání informací se zpoplatněním dle Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 20/2011 ze dne 17. července 2011, čj. 286/2011-OT-OSV, kterou se stanoví sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů], ale současně by nebyly garantovány údaje před rokem 2019. V případě, že žadatel trvá na takovém mimořádně rozsáhlém vyhledávání, povinný subjekt vyzývá žadatele k potvrzení požadovaného postupu.

Pokud jde o informace o zvláštním režimu (izolace atd.) a příčině úmrtí, povinný subjekt sděluje, že se na takové informace vztahuje ustanovení § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím (nutné dohledávat ve zdravotnické dokumentaci). Přístup k informacím ze zdravotnické dokumentace pak upravuje samostatně a uceleně zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

Otázka, zda úmrtí bylo vyšetřováno správním orgánem nebo soudem, je nesprávná. Povinný subjekt neeviduje žádný případ, kdy soud úmrtí vyšetřuje a povinnému subjektu dále není známo, který správní orgán a podle jakého předpisu by vedl řízení ve věci vyšetřování úmrtí. V tomto směru tedy nelze ani poskytnout závěr o takovém vyšetřování, případně povinný subjekt doporučuje si takový závěr vyžádat u orgánu, který takové šetření hypoteticky prováděl.