Poskytnuté informace pro rok 2025 | Vězeňská služba České republiky

Dne 5. prosince 2024 bylo vyhlášeno pátrání po uprchlém vězni z areálu společnosti ALTIN JM GROUP, s. r. o., se sídlem Myslivecká 2370, Rychvald,

1) Komu byla informace o úniku vězně poskytnuta?

2) Proč nebylo o úniku vězně informováno město Rychvald a jeho zástupci?

Vězeňská služba ČR nemá obecnou povinnost informovat orgány obcí v případě, že vězněné osoba odejde z nestřeženého pracoviště. O takové události je informována pouze Policie ČR, která dle zákona podnikne kroky k zadržení takové osoby.

V konkrétním případě byla o odchodu odsouzeného z areálu pracoviště ALTIN JM Group s.r.o. bezprostředně informována Policie ČR, přičemž ještě téhož dne byl odsouzený zadržen dodán zpět do výkonu trestu odnětí svobody.

(i) Využíváte při postupu dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) služeb advokátních kanceláří vystupujících v pozici administrátora veřejné zakázky? Pokud ano, odhadem v kolika procentech zadávacích řízení?

(ii) Došlo z Vaší strany ode dne 1. září 2022 k notifikaci Finančního analytického úřadu („FAÚ“) dle § 10 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů? Pokud ano, odhadem kolikrát se tak stalo? Pokud ano, jakými prostředky/postupy jste došli k závěru o zjištění osoby na sankčním seznamu (příkladem)?

(iii) Došlo z Vaší strany v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek k dobrovolné komunikaci s FAÚ? Pokud ano, došlo k takové komunikaci opakovaně?

(iv) Došlo z Vaší strany v rámci zadávání veřejných zakázek k aplikaci § 48a odst. 2 písm. a) a písm. b) ZZVZ, tj. k aplikaci pravidel o vyloučení účastníka dotčeného mezinárodními sankcemi? Pokud ano, odhadem v kolika případech?

(v) Došlo z Vaší strany v rámci zadávání veřejných zakázek k aplikaci § 48a odst. 3 písm. a) a písm. b) ZZVZ, tj. k aplikaci pravidel o nahrazení poddodavatele dotčeného mezinárodními sankcemi? Pokud ano, odhadem v kolika případech?

(vi) Došlo z Vaší strany k aplikaci § 223 odst. 4 ZZVZ? Pokud ano, odhadem v kolika případech?

(vii) Využíváte v souvislosti s plněním povinností zadavatele v oblasti uplatňování režimu mezinárodních sankcí při zadávání veřejných zakázek služeb soukromých subjektů, např. v podobě placených lustrací subjektů? Pokud ano, prosím o stručný popis účelu těchto služeb.

Není-li u některé z dílčích otázek uveden časový rámec k němuž se otázka váže, jedná se vždy o období od účinnosti předmětných ustanovení příslušných právních předpisů do dne přijetí této žádosti o informace.

1) Využíváte při postupu dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) služeb advokátních kanceláří vystupujících v pozici administrátora veřejné zakázky? Pokud ano, odhadem v kolika procentech zadávacích řízení?

Pro realizaci zadávacích řízení nevyužívá Vězeňská služba ČR externí administraci.

2) Došlo z Vaší strany ode dne 1. září 2022 k notifikaci Finančního analytického úřadu („FAÚ“) dle § 10 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů? Pokud ano, odhadem kolikrát se tak stalo? Pokud ano, jakými prostředky/postupy jste došli k závěru o zjištění osoby na sankčním seznamu (příkladem)?

Finanční analytický úřad nebyl doposud ze strany Vězeňské služby ČR kontaktován.

3) Došlo z Vaší strany v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek k dobrovolné komunikaci s FAÚ? Pokud ano, došlo k takové komunikaci opakovaně?

Viz odpověď na otázku č. 2.

4) Došlo z Vaší strany v rámci zadávání veřejných zakázek k aplikaci § 48a odst. 2 písm. a) a písm. b) ZZVZ, tj. k aplikaci pravidel o vyloučení účastníka dotčeného mezinárodními sankcemi? Pokud ano, odhadem v kolika případech?

K vyloučení účastníka zadávacího řízení na základě předmětného ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo.

5) Došlo z Vaší strany v rámci zadávání veřejných zakázek k aplikaci § 48a odst. 3 písm. a) a písm. b) ZZVZ, tj. k aplikaci pravidel o nahrazení poddodavatele dotčeného mezinárodními sankcemi? Pokud ano, odhadem v kolika případech?

K nahrazení poddodavatele na základě předmětného ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo.

6) Došlo z Vaší strany k aplikaci § 223 odst. 4 ZZVZ? Pokud ano, odhadem v kolika případech?

K výpovědi smlouvy na základě předmětného ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo.

7) Využíváte v souvislosti s plněním povinností zadavatele v oblasti uplatňování režimu mezinárodních sankcí při zadávání veřejných zakázek služeb soukromých subjektů, např. v podobě placených lustrací subjektů? Pokud ano, prosím o stručný popis účelu těchto služeb.

Vězeňská služba ČR využívá placenou webovou službu TENDERMAN společnosti Datlab s.r.o. Webová služba je využívána v rámci celé Vězeňské služby ČR pro:

realizaci průzkumů trhu;
jako jeden z mechanismů pro zjišťování potenciálních hrozeb porušení § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu, ve znění pozdějších předpisů;
jako jeden z mechanismů pro plnění povinností Vězeňské služby ČR stanovených § 48a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
jako pomocný nástroj při přípravě zadávacích dokumentací veřejných zakázek.

Smlouvu mezi Vězeňskou službou ČR a společností Datlab s.r.o. je možné nalézt na adrese: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/27952419

Poskytnutí aktuálního týdenního statistického hlášení

Týdenní statistické hlášení

Poskytnutí aktuálního měsíčního statistického hlášení

https://www.vscr.cz/media/organizacni-jednotky/generalni-reditelstvi/dotazy-podle-106/31-10-2024-msh.docx

1) Sdělení, jakým způsobem je vykonáván trest odnětí svobody za situace, kdy odsouzený je ve výkonu trestu odnětí svobody dle pravomocného rozsudku ve věznici s ostrahou s tím, že v průběhu výkonu tohoto trestu je dalším rozsudkem odsouzen k dalšímu trestu odnětí svobody (a to nikoliv úhrnným či souhrnným trestem), a to do věznice se zvýšenou ostrahou, tedy sdělení, zda odsouzený nejdříve dokončí výkon trestu ve věznici s ostrahou a následně bude vykonávat svůj další trest ve věznici se zvýšenou ostrahou, či zda bude odsouzený přemístěn do věznice se zvýšenou ostrahou a až následně vykoná zbývající část trestu odnětí svobody ve věznici s ostrahou, případně zda bude vykonávat oba tresty ve věznici se zvýšenou ostrahou;

2) sdělení obecně závazných právních předpisů, které situaci dle bodu 1) upravují, a zaslání vnitřních a jiných předpisů povinného subjektu, které situaci dle bodu 1) upravují.

Obdrží-li Vězeňská služba ČR dokumenty k výkonu dalšího trestu, u kterého soud rozhodl, že jej odsouzený vykoná v jiném typu věznice, než ve kterém je nyní zařazen, podá správní oddělení dotčené věznice neprodleně k příslušnému soudu návrh na určení společného způsobu výkonu postupně uložených trestů. K návrhu se připojí rozsudková data a hodnocení odsouzeného. Pokud dokumenty k výkonu dalšího trestu obdrží věznice bezprostředně před koncem předchozího trestu, požádá oddělení správní příslušný soud o okamžité rozhodnutí, přičemž hodnocení odsouzeného zpracuje neprodleně nebo umožní soudu nahlédnout do osobního spisu odsouzeného. Pokud soud, přestože byl řádně požádán, do konce předchozího trestu o společném způsobu výkonu postupně uložených trestů nerozhodne, přeřadí se odsouzený následující den po vykonání prvního trestu do typu věznice určené příslušným rozsudkem k vykonání trestu následujícího.

Dále se sděluje, že Vězeňská služba ČR se v tomto případě řídí § 320 odst. 3 trestního řádu.

Žádost o poskytnutí informací k programu VIT (Vnímám i Tebe)

V odpovědi na žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vám sděluji následující:

Standardizovaný program VIT (dále jen "program VIT") je skupinový intervenční program vytvořený v roce 2020 v rámci projektu Křehká šance II, který byl realizován ve spolupráci Probační a mediační služby a Vězeňské služby ČR. Program VIT vychází z principů restorativní justice a je zaměřen na snížení rizika opakování nežádoucího jednání pachatelů trestné činnosti tím, že je konfrontuje s následky trestných činů ve vztahu k potenciálním i reálným obětem trestné činnosti, posiluje jejich schopnost empatie a zvyšuje odpovědnost pachatele vůči oběti.

Cílovou skupinou programu VIT jsou odsouzení, v jejichž trestné činnosti figuruje v pozici poškozené strany fyzická osoba, zejména pak pachatelé násilné trestné činnosti. Prostřednictvím programu VIT pak mají tito odsouzení možnost prozkoumat důvody, které je dovedly do výkonu trestu odnětí svobody, zjistit jaké jsou dopady jejich jednání na poškozené, ale i na ně samotné a jejich rodinu, vyrovnat se s těmito dopady a nalézt způsoby, jak je napravit.

Program VIT se skládá ze 13 setkání, která jsou realizována zpravidla v týdenním intervalu s časovou dotací 3 hodiny na jedno setkání. V případě zařazení odsouzeného do programu VIT je mu toto zaznamenáno do programu zacházení a v návaznosti na to, je potom účast v programu VIT vyhodnocena v průběžném hodnocení programu zacházení i v hodnocení k podmíněnému propuštění.

K části žádosti o "specifikaci míry snížení rizik po úspěšném absolvování tohoto programu" sděluji, že aktuálními nástroji, kterými Vězeňská služba ČR disponuje, nelze vyčíslovat míru snížení rizik, ale je na individuálním zhodnocení lektora programu, jak vnímá dopad absolvování programu VIT na postoje odsouzeného. Velmi obecně lze např. konstatovat, že odsouzený, který vstoupil do programu VIT a aktivně se jej účastnil, tak prokazuje zájem na sobě pracovat a snižovat tak svoje rizika pro případné opětovně selhání. Nicméně zde je důležité zdůraznit, že vyhodnocení dopadu programu na odsouzeného je individuální a spadá do kompetence lektora, příp. v návaznosti na to i na zpracovatele hodnocení.

Žadatel požádal o poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 33/2019.

NGŘ č. 33/2019

Spolupracovala Vězeňská služba ČR za poslední 3 roky se společností IMS EDU, s.r.o. (IČO 03934675)?

K uvedené žádosti sdělujeme, že Vězeňská služba ČR za poslední tři roky se společností IMS EDU, s.r.o. (IČO 03934675) nespolupracovala.

Ve kterých zdravotních střediscích v jednotlivých věznicích je k dispozici ultrazvukový zobrazovací přístroj (sono vyšetření) na diagnózu např. zánětu žlučníku.

K uvedenému uvádíme, že ultrazvukový přístroj je k dispozici ve Věznici Světlá nad Sázavou (využíván pouze pro potřeby gynekologických vyšetření), Věznici Valdice, Vazební věznici Praha Ruzyně (využíván pouze pro potřeby gynekologických vyšetření), Věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava (využíván pouze pro potřeby gynekologických vyšetření).

1.Jaké jsou základní principy a postupy, které vaše organizace uplatňuje při veřejném zadávání?

2.Jaké konkrétní nástroje a metodiky používáte při přípravě a realizaci veřejných zakázek?

3.Které legislativní normy a regulace považujete za klíčové pro efektivní veřejné zadávání ve vašem sektoru?

4.Jakým způsobem kontrolujete dodržování principů účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti (3E)?

5.Jaké jsou vaše zkušenosti s vysoutěženými dodavatelskými firmami a jakým způsobem monitorujete jejich výkon dle vysoutěžených podmínek?

6.Jakým způsobem řídíte komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými odděleními vaší organizace během procesu veřejného zadávání?

7.Jak řešíte případné problémy nebo konflikty, které mohou vzniknout v rámci veřejného zadávání?

8.Jakým způsobem hodnotíte efektivitu a úspěšnost vašich veřejných zakázek po jejich realizaci?

9.Jaké jsou největší výzvy, jimž vaše organizace čelí v oblasti veřejného zadávání?

10.Jakým způsobem zohledňujete environmentální a sociální aspekty ve vašich zakázkách?

11.Jaká opatření a iniciativy plánujete ke zlepšení vašich procesů veřejného zadávání v budoucnu?

12.S jakými problémy se v rámci veřejného zadávání potýkáte?

1.Jaké jsou základní principy a postupy, které vaše organizace uplatňuje při veřejném zadávání?

Odpověď: Vězeňská služba ČR (dále jen „VSČR“) postupuje při veřejném zadávání v souladu s principy zakotvenými v § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), tedy zásadami transparentnosti a přiměřenosti.

2.Jaké konkrétní nástroje a metodiky používáte při přípravě a realizaci veřejných zakázek?

Odpověď: Při přípravě a realizaci veřejných zakázek VSČR metodicky postupuje v souladu se ZZVZ, Instrukcemi Ministerstva spravedlnosti, jehož je VSČR organizační složkou, metodickými postupy Ministerstva pro místní rozvoj a Nařízeními generálního ředitele VSČR (interní předpisy). Jako nástroj VSČR povinně používá Národní elektronický nástroj (NEN).

3.Které legislativní normy a regulace považujete za klíčové pro efektivní veřejné zadávání ve vašem sektoru?

Odpověď: Za klíčové legislativní normy a regulace považuje VSČR ZZVZ, který transponuje evropské směrnice do českého právního řádu a upravuje proces zadávání veřejných zakázek tak, aby byl v souladu s pravidly EU.

4.Jakým způsobem kontrolujete dodržování principů účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti (3E)?

Odpověď: Kontrolu dodržování principů účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti VSČR provádí způsoby uvedenými v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5.Jaké jsou vaše zkušenosti s vysoutěženými dodavatelskými firmami a jakým způsobem monitorujete jejich výkon dle vysoutěžených podmínek?

Odpověď: Zkušenosti s vysoutěženými dodavatelskými firmami má VSČR v drtivé většině pozitivní, a to i proto, že má zakotveny ve smlouvách jasná pravidla při plnění předmětu plnění a sankční ujednání. Monitorování výkonu vysoutěžených dodavatelských firem je prováděno v souladu s interními předpisy.

6.Jakým způsobem řídíte komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými odděleními vaší organizace během procesu veřejného zadávání?

Odpověď: Komunikace a spolupráce mezi jednotlivými odděleními VSČR je během procesu veřejného zadávání řízena interními předpisy, ve kterých jsou u některých úkonů stanoveny i lhůty.

7.Jak řešíte případné problémy nebo konflikty, které mohou vzniknout v rámci veřejného zadávání?

Odpověď: Řešení problémů nebo konfliktů je vždy plně v souladu se ZZVZ, ve kterém je postup řešení zakotven.

8.Jakým způsobem hodnotíte efektivitu a úspěšnost vašich veřejných zakázek po jejich realizaci?

Odpověď: Efektivita a úspěšnost se vždy hodnotí na zadavatelském útvaru VSČR, tedy na útvaru, pro který byl předmět plnění určen. Vyhodnocení probíhá formou zápisů, ve kterých bývá v závěrech uvedeno zhodnocení a naplnění předpokládaného záměru.

9.Jaké jsou největší výzvy, jimž vaše organizace čelí v oblasti veřejného zadávání?

Odpověď: Největší výzvou v oblasti veřejného zadávání, je vždy najít nejlepší optimum mezi účelností, hospodárností a efektivitou.

10.Jakým způsobem zohledňujete environmentální a sociální aspekty ve vašich zakázkách?

Odpověď: Enviromentální a sociální aspekty VSČR ve svých zakázkách zohleduje vždy v zadávacích podmínkách, a to zejména dodržováním zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

11.Jaká opatření a iniciativy plánujete ke zlepšení vašich procesů veřejného zadávání v budoucnu?

Odpověď: Procesy veřejného zadávání ve VSČR vždy pružně reagují na změny legislativních norem a snaží se zjednodušovat a zefektivňovat interní postupy při přípravě a realizaci.

12.S jakými problémy se v rámci veřejného zadávání potýkáte?

Odpověď: Jako nejvýraznější problém VSČR spatřuje v neznalosti legislativního procesu na straně dodavatelů, kteří podávají neúplné či často zmatečné nabídky, a to i přesto, že se VSČR snaží zadávací podmínky co nejvíce zjednodušit.

1) Žádám o zaslání údajů o celkovém počtu použití zbraně příslušníky Vězeňské služby a justiční stráže k jejímu účelu v letech 2020-2024.

2) Následně Vás chci poprosit o zaslání údajů o počtech oprávněného a případně neoprávněného použití zbraně ve smyslu § 32 tr. zákoníku a § 18, případně § 19 zákona o Vězeňské a justiční stráži ČR v uvedených letech. Pokud disponujete údaji o počtech oprávněného použití zbraně příslušníky s rozlišením jednotlivých situací použití zbraně, tak jak je vyjadřuje ustanovení § 18 zákona o Vězeňské a justiční stráži ČR, žádám současně o zaslání těchto údajů. Jestliže máte samostatně evidovány případy použití zbraně příslušníky vůči osobám uvedeným v § 19 zákona o Vězeňské a justiční stráži ČR, prosím o zaslání i těchto údajů.

3) Je možné, aby příslušník Vězeňské služby nebo justiční stráže při použití zbraně podle § 18, případně § 19 zákona o Vězeňské a justiční stráži ČR použil soukromou zbraň při splnění podmínek zákona o zbraních vzhledem k úpravě § 7 odst. 2 písm. b) zákona o Vězeňské a justiční stráži ČR? Pokud ano, disponujete údaji o počtech použití soukromé zbraně příslušníky vězeňské služby a justiční stráže? Pokud ano, žádám o zaslání počtů případů použití soukromé zbraně v letech 2020-2024.

4) Pakliže veškeré výše uvedené počty použití zbraně, ať už oprávněné nebo neoprávněné, evidujete s rozlišením, zda k použití došlo příslušníkem vězeňské služby nebo příslušníkem justiční stráže, žádám Vás i o zaslání těchto údajů.

V letech 2020-2024 byla střelná zbraň proti vězněné osobě (dále jen „VO“) použita příslušníky Vězeňské služby a justiční stráže pouze jednou. Kromě výše uvedeného případu bylo v roce 2022 zaznamenáno 3x použití hrozby střelnou zbraní (dále jen „hrozba“) a 4x varovný výstřel. V roce 2023 došlo ke 2 případům hrozby a v roce 2024 k 1 případu hrozby. Všechny tyto případy byly vyhodnoceny jako oprávněné a přiměřené okolnostem. Příslušníci Vězeňské služby nejsou oprávněni používat soukromé střelné zbraně. Ve službě mají k dispozici pouze schválené služební zbraně. Ve všech případech oprávněného použití střelné zbraně, byl tento donucovací prostředek použit příslušníky Vězeňské služby.

1) Veškerých nařízení GŘ týkajících se zavedení užívání – resp. ukončení dodávky teplé vody v celách, tedy i toho, které nařizuje zavedení t. v. do cel ve věznici Pankrác, aby tak byla implementována směrnice EU.

2) Nařízení GŘ č. 19/2023 ze dne 5. 9. 23 v plném znění.

3) Veškerých nařízení GŘ týkajících se kontroly balíků, zejména pak těch, která opravňují příslušníky VSČR narušovat výrobcem zapečetěné obaly a tím znehodnocovat potraviny v nich obsažené.

4) Veškerých nařízení GŘ, týkajících se vybavení věznic služebními psy a pomůckami na kontrolu balíků jako jsou detektory kovů, rentgen apod.

5) Veškerých nařízení GŘ týkajících se podmínek půjčování sl. psů mezi věznicemi atd.

1) Žádné nařízení generálního ředitele nenařizuje zavedení teplé vody do cel ve věznicích. Přílohou se žadateli poskytuje § 1 pokynu generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 8/2010 o opatřeních k minimalizaci nákladů na spotřebu energií při realizaci práv vězněných osob, které stanovuje opatření k úspoře teplé vody. Dále § 21 Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., která v odst. 2 větě druhé umožňuje koupání odsouzených častěji pouze v uvedených případech. Dále ustanovení § 17 odst. 5 uvedené vyhlášky, kde je stanoveno, že v cele musí být umístěno umyvadlo s tekoucí pitnou vodou jako její vybavení se sociálním zařízením.

2) Poskytnuto Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 19/2023.

3) Poskytnuto Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 19/2023.

4) Bylo vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.

5) Bylo vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.

Počty zaměstnanců, příjmy a výdaje ve věznicích v Ústeckém kraji (Bělušice, Litoměřice, Nové Sedlo, Teplice, Všehrdy) za roky 2009 až 2023, a to v podrobné struktuře.

1) Věznice Bělušice - žadatelce se poskytují informace o stavu příslušníků a občanských zaměstnanců, vždy k 31.12 od roku 2017 do roku 2023. Starší informace, tj. rok 2009 – 2016, není možné poskytnout z důvodu nedostupnosti podkladových materiálů.

• 31.12.2017 činí skutečné stavy 134 příslušníků a 90 občanských zaměstnanců

• 31.12.2018 činí skutečné stavy 152 příslušníků a 97 občanských zaměstnanců

• 31.12.2019 činí skutečné stavy 150 příslušníků a 90 občanských zaměstnanců

• 31.12.2020 činí skutečné stavy 155 příslušníků a 100 občanských zaměstnanců

• 31.12.2021 činí skutečné stavy 157 příslušníků a 99 občanských zaměstnanců

• 31.12.2022 činí skutečné stavy 155 příslušníků a 98 občanských zaměstnanců

• 31.12.2023 činí skutečné stavy 152 příslušníků a 93 občanských zaměstnanců

Přehled příjmů a výdajů Věznice Bělušice se žadatelce poskytují v přílohách.

2) Věznice Všehrdy - počty zaměstnanců a přehled příjmů a výdajů se žadatelce poskytují

v přílohách.

3) Věznice Litoměřice - počty zaměstnanců a přehled příjmů a výdajů se žadatelce poskytují

v přílohách.

4) Věznice Nové Sedlo - počty zaměstnanců a přehled příjmů a výdajů se žadatelce poskytují

v přílohách.

5) Věznice Teplice - počty zaměstnanců a přehled příjmů a výdajů se žadatelce poskytují

v přílohách.

Měsíční statistické hlášení o obsazenosti věznic.

Žadateli se v listinné podobě poskytuje stav využití ubytovacích kapacit, který je součásti měsíčního statistického hlášení.

Informace o výši veškerých vyplacených příjmů ze závislé činnosti (mzdy včetně, avšak nikoli výlučně, osobního ohodnocení a všech příplatků), odměn (včetně, avšak nikoli výlučně odměny řádné, mimořádné a odměny za plnění cílových úkolů), jiných příjmů a benefitů spojených s výkonem funkce (včetně, avšak nikoli výlučně, odměny za působení v dozorčích orgánech a naturální požitky – nepeněžitý příjem spočívající v užívání služebního vozidla, poskytnuté bytování), to vše v hrubé výši tj. před zdaněním, zdůvodnění mimořádné odměny, a počet odpracovaných měsíců, a to u všech zaměstnanců na vedoucích pozicích* a to za kalendářní rok 2024 (vyplacených, resp. poskytnutých v souvislosti s výkonem výše uvedené pozice, resp. funkce za období od 1.1.2024 do 31.12.2024).

Poskytnutá informace za rok 2024

1. Početní stavy zaměstnanců: Celkový počet zaměstnanců, kteří jsou aktuálně ve služebním poměru.

2. Podíl žen: Jaký je podíl žen ve služebním poměru k celkovému počtu zaměstnanců?

3. Podíl žen ve vedoucích pozicích: Kolik žen zastává vedoucí pozice a jaký je jejich podíl v porovnání s celkovým počtem vedoucích pracovníků?

4. Průměrná mzda: Jaký je průměrný plat žen oproti mužům (včetně rozdílů na stejné nebo obdobné pracovní pozici)?

5. Rovnost příležitostí: Jaké konkrétní kroky a opatření jsou uplatňovány pro zajištění rovnosti příležitostí mezi muži a ženami?"

K bodu 1. a 2. povinný subjekt sděluje, že se jedná celkem o 6539 příslušníků (tj. zaměstnanců ve služebním poměru), z toho 1150 žen.

3. Počet vedoucích zaměstnanců ve Vězeňské službě České republiky je 1314 mužů a 129 žen.

V celkovém počtu jsou i příslušníci na nejnižších řídících pozicích.

4. Průměrný plat v roce 2024 podle předběžných výsledků byl u příslušníků 50 766 Kč a u občanských zaměstnanců 42 461 Kč. Vězeňská služba České republiky nesleduje průměrný plat zaměstnance v členění na muže a ženy. Pro informaci povinný subjekt dodává, že při stanovení platu v obou kategoriích musí Vězeňská služba České republiky respektovat platná nařízení vlády, kterými se určuje plat nebo služební příjem podle počtu odpracovaných let bez rozlišení na muže a ženy. Při stanovení dalších složek, a to zvláštního příplatku, příplatku za vedení a stabilizačního příplatku u příslušníků, jsou tyto platové náležitosti stanoveny s ohledem na vykonávanou pozici bez rozlišení, zda tuto pozici vykonává muž či žena.

5. Rovný přístup, rovné šance a nediskriminační principy vnímá Vězeňská služba České republiky jako řádnou a správnou cestu v dnešní společnosti, věnuje pozornost prosazování rovných příležitostí žen a mužů a rozvíjení schopnosti vcítit se do perspektivy opačného pohlaví. Výběrová řízení jsou vyhlašována v souladu s dikcí zákona bez ohledu na pohlaví, genderově korektní jazyk je používán i v rámci inzerce. Výběr je prováděn s akcentem na rovnost pohlaví. Specifické potřeby vyplývající z plnění konkrétních úkolů a činností, se odvíjejí od profilace věznic a vazebních věznic. Povinnost dodržovat zákonná ustanovení, kdy např. činnosti jako jsou preventivní a důkladné osobní prohlídky a prohlídky těla provádí příslušník/příslušnice stejného pohlaví. Tyto činnosti limitují personální složení a poměr mužů a žen, neboť je vězněno nepoměrně více mužů.

1) Kolik příslušníků vašeho sboru-instituce prosím loni odešlo do civilu?

2 ) Jaké jsou měsíční náklady na jejich výsluhy?

3 ) Kolik celkově vaše instituce vyplatila za loňský rok na výsluhách?

4) V jaké výši jsou nejvyšší výsluhy? Poprosím o 10 nejvyšších ve vztahu k hodnostem.

5) Kolik vašich civilních pracovníků pobírá výsluhy, v jaké celkové výši?

6) V jaké výši jsou nejvyšší výsluhy u civilních pracovníků? Poprosím o uvedení 10 nejvyšších výsluh civilních pracovníků.

7) Jaká je aktuální hodnostní struktura vašeho sboru (počty hodností – od nejnižších po nejvyšší?

1) Za rok 2024 bylo propuštěno ze služebního poměru 672 příslušníků.

2) V roce 2024 bylo přiznáno 402 výsluhových příspěvků, měsíční náklady na jejich výplatu činí 8 290 884 Kč.

3) Náklady na výplatu výsluhových příspěvků činily 1 045 638 203,10 Kč.

4) Výše 10 nejvyšších výsluhových příspěvků je v částce od 59 201 Kč do 104 318 Kč. V systému evidence vyplácených výsluhových příspěvků nejsou údaje o hodnosti bývalých příslušníků evidovány.

5) V systému evidence vyplácených výsluhových příspěvků není evidován údaj o tom, zda je příjemce příspěvku občanským zaměstnancem Vězeňské služby České republiky.

6) V systému evidence vyplácených výsluhových příspěvků není evidován údaj o tom, zda je příjemce příspěvku občanským zaměstnancem Vězeňské služby České republiky.

7) Aktuální hodnostní struktura k 1.2.2025:

referent - 78

vrchní referent - 232

asistent - 1159

vrchní asistent - 1446

inspektor - 2327

vrchní inspektor - 663

komisař - 363

vrchní komisař - 154

rada - 66

vrchní rada - 40

vrchní státní rada - 2

Na začátku listopadu 2024 byl do pankrácké nemocnice v Praze převezen odsouzený, který si odpykává trest ve Vazební věznici Teplice. Důvodem mělo být pořezání žiletkou, kterou měl předtím použít člověk nakažený virem HIV (dále jen „předmět žádosti“).

Dotazy k předmětu žádosti jsou následující:

1.Bylo již interní šetření ukončeno?

2.Pokud ano, s jakým výsledkem?

3.Co bylo důvodem převozu vězně v režimu utajení do pankrácké nemocnice? (v obdobných případech k tomu obvykle nedochází)

4.Byly při posuzování nutnosti převozu vězně dodrženy standardní procesní postupy, včetně běžného rozhodovacího procesu?

1) Bylo již interní šetření ukončeno?

Ano, interní šetření prováděné Vazební věznicí Teplice již bylo ukončeno.

2) Pokud ano, s jakým výsledkem?

Interní šetření ve Vazební věznici Teplice bylo ukončeno s výsledkem, že k poranění odsouzeného došlo při úklidové činnosti, na niž je odsouzený v rámci provozu věznice zařazen. Dále bylo zjištěno, že v postupu zdravotnického střediska Vazební věznice Teplice ani v postupu příslušníků této věznice nebyl shledán nesprávný úřední postup či jiné pochybení. Pouze v případě jednoho příslušníka bylo vyhodnoceno, že došlo k v zásadě administrativním pochybením při úkonech navazujících na zjištění, že došlo k pracovnímu úrazu, a při manipulaci s jehlou inzulínového pera poté, co u odsouzeného došlo k poranění.

Současně pověřený orgán Vazební věznice Teplice, jenž šetření prováděl, navrhl do budoucna následující opatření:

• proškolit opětovně příslušníky o postupech aplikace inzulínu;

• poučit opětovně odsouzeného o dodržování zásad bezpečnosti práce na pracovišti;

• řešit pochybení a jednání jednoho příslušníka v pravomoci služebního funkcionáře.

3) Co bylo důvodem převozu vězně v režimu utajení do pankrácké nemocnice? (v obdobných případech k tomu obvykle nedochází)

Eskorta odsouzeného do vězeňské nemocnice ve Vazební věznici a ÚPVZD Praha Pankrác nebyla realizována v režimu utajení, jednalo se toliko o mimořádnou eskortu realizovanou v mimopracovní době.

4) Byly při posuzování nutnosti převozu vězně dodrženy standardní procesní postupy, včetně běžného rozhodovacího procesu?

K tomuto se uvádí, že příkaz k eskortě vyhotovil službukonající vrchní inspektor strážní služby na základě sdílených ústních pokynů vedení Vazební věznice Teplice a Generálního ředitelství vězeňské služby ČR. Při výše zmíněné eskortě byly dodrženy standardní procesní a rozhodovací postupy.

Dotaz na aktuální stav volných pracovních míst (civilní zaměstnanci) a volných služebních míst (příslušníci) ve Vězeňské službě České republiky.

K 1. 3. 2025 nebylo ve Vězeňské službě České republiky obsazeno 230 pracovních míst pro zaměstnance a 744 služebních míst pro příslušníky.

"Jaké NGŘ upravuje nakládání s peněžními prostředky a účtování nákladů VTOS odsouzeným, jenž jsou v insolvenci (viz zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení) spolu s citací relevantních částí k„ strhávání na dluhy“ a „ strhávání na NVT". “

Problematika provádění srážek ve vztahu k odsouzeným, kteří jsou účastníky insolvenčního řízení, není blíže upravena žádným interním předpisem (nařízením generálního ředitele) Vězeňské služby ČR. Vězeňská služba ČR postupuje podle účinných zákonných právních předpisů, v nichž je souběh výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody a probíhajícího insolvenčního řízení výslovně řešen.

1) Kdy a jakým způsobem (dokument, ústně), bylo rozhodnuto o sloučení Vazební věznice Teplice a Vazební věznice Litoměřice?

2) Kdo rozhodl o sloučení VV Teplice a VV Litoměřice?

3) Kdo rozhodl kolik pracovních míst se bude upravovat a kdo rozhodl kolik pracovních míst se zruší?

4) Kolika příslušníků a zaměstnanců Vazební věznice Teplice se týkají personální změny?

5) V případě propouštění bude se jednat o hromadné propouštění ve smyslu §62 zák.č.262/2006 Sb. Zákoník práce?

6) Jaké finanční náklady budou vynaloženy na tyto personální změny (odchodné, odstupné atd.) a počítá s ním schválený rozpočet na rok 2025?

7) Jaké finanční náklady bude potřeba vynaložit na úpravu počítačového systému Evidence trestního řízení (ETŘ) v souvislosti se sloučením a počítá s nimi schválený rozpočet na rok 2025?

8) Bude v příštím roce vyhlášeno výběrové řízení na nový vězeňský informační systém a je v souladu s povinností péče řádného hospodáře vynakládat nyní finanční prostředky na systém, se kterým se do budoucna možná ani nepočítá?

9) Jaké další finanční náklady vzniknou s ohledem na vzdálenost obou objektů, který činí cca 40 km (např. náklady na pohonné hmoty při přejíždění zaměstnanců mezi objekty, převážení dokumentů atd.)?

10) Vzhledem k tomu že konkrétním zaměstnancům Vazební věznice Teplice již byla ústně sdělena informace, že k 30. červnu 2025 bude ukončen jejich pracovní poměr ( bylo sděleno že na pokyn Ministra spravedlnosti se ruší jejich služební/pracovní místo) a většinou se jedná o dlouholeté a zkušené zaměstnance a příslušníky, jak je toto propouštění v souladu s mediálně proklamovaným nedostatkem zkušených zaměstnanců a příslušníků ve Vězeňské službě ČR?

1) Kdy a jakým způsobem (dokument, ústně), bylo rozhodnuto o sloučení Vazební věznice Teplice a Vazební věznice Litoměřice?

O sloučení Vazební věznice Teplice a Vazební věznice Litoměřice bylo rozhodnuto pokynem ministra spravedlnosti, JUDr. Pavla Blažka, č. j. MSP-26/2025-SM-M/1, ze dne 17. 1. 2025

2) Kdo rozhodl o sloučení VV Teplice a VV Litoměřice?

Ministr spravedlnosti ČR.

3) Kdo rozhodl kolik pracovních míst se bude upravovat a kdo rozhodl kolik pracovních míst se zruší?

Na základě pokynu náměstka generálního ředitele pro zdravotnictví a správní činnosti ředitelé odborů Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, po projednání s pověřeným ředitelem Vazební věznice Teplice a ředitelem Vazební věznice Litoměřice, zaslali své návrhy na redukci systemizovaných míst v jejich věcné působnosti. Tyto návrhy byly projednány v systemizační komisi.

4) Kolika příslušníků a zaměstnanců Vazební věznice Teplice se týkají personální změny?

Projednávané personální změny se týkají 4 příslušníků a 14 zaměstnanců.

5) V případě propouštění bude se jednat o hromadné propouštění ve smyslu §62 zák.č.262/2006 Sb. Zákoník práce?

O hromadné propouštění se v uvedeném případě jednat nebude.

6) Jaké finanční náklady budou vynaloženy na tyto personální změny (odchodné, odstupné atd.) a počítá s ním schválený rozpočet na rok 2025?

Schválený rozpočet nebyl na rok 2025 rozpočtován na RP 5024 - odstupné. Nicméně počet ukončených služebních a zaměstnaneckých poměrů v důsledku rušení systemizovaných míst by neměl být takový, aby nebylo možné odstupné pokrýt v rámci jiného podseskupení.

V souvislosti s úpravou systému ETŘ nejsou očekávány žádné finanční náklady

Pro příští rok se s vyhlášením výběrového řízení pro nový vězeňský informační systém nepočítá.

S ohledem na vzdálenost slučovaných objektů, ale i z důvodu rozsáhlého využívání moderních komunikačních a digitálních technologií, se z pohledu logistiky žádné finanční náklady nepředpokládají.

Všem příslušníkům a zaměstnancům, kterých se personální opatření týkají, byla nabídnuta možnost zařazení na jiných služebních nebo pracovních místech (s přihlédnutím k dosaženému vzdělání nebo praxi), a to i v jiných organizačních jednotkách. Uvedenou nabídku dle dosavadního vyjádření využijí 3 příslušníci a 10 zaměstnanců.

Sdělení zákonných právních předpisů vč. citace příslušných ustanovení, v nichž je řešen souběh výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody a probíhajícího insolvenčního řízení.

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů

§ 36 odst. 6

„Má-li být postižen majetek nebo příjmy dlužníka, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, insolvenční správce o tom vyrozumí věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém dlužník trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává; zároveň sdělí číslo účtu, na který má věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence zasílat peněžní prostředky, a uvede, v jaké výši má dlužník povinnost platit výživné
pro děti, kterým je povinen poskytovat výživu a pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona. Insolvenční správce vyrozumí věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence
též o vydání rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení dlužníka končí nebo které má vliv
na provádění srážek z peněz uložených na účtu věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence vedený ve prospěch dlužníka podle jiného právního předpisu. Je-li dlužník ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, považují se peněžní prostředky zaslané
po rozhodnutí o úpadku věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence na účet určený insolvenčním správcem za příjem dlužníka, pokud insolvenční soud nestanoví jinak.“

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů

§ 39b – nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtu – srážky

„(1) Věznice každý kalendářní měsíc v den stanovený vnitřním řádem věznice provede rozúčtování peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc. Při rozúčtování peněz provede srážky k úhradě

a) výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pohledávek za náhradní výživné (dále jen "náklady na výživu nezaopatřených dětí"),

b) nákladů výkonu trestu,

c) přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "přednostní pohledávka") a

d) dalších pohledávek vůči odsouzenému.

(2) Zbylá část peněz uložených na zvláštním účtu, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky, sociální kapesné nebo peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, se rozdělí na kapesné a úložné.

(3) Srážky podle odstavce 1 se neprovádí z účelově vázaných peněžních prostředků, sociálního kapesného a peněžité odměny udělené podle tohoto zákona.

(4) Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nepodléhají pohledávky odsouzeného vůči Vězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch odsouzeného, peněžité odměně udělené podle tohoto zákona, částce sociálního kapesného, částce kapesného a částce úložného do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2.

(5) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na kapesné a úložné stanoví ministerstvo vyhláškou.

(6) Penězi připsanými na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc se pro účely tohoto zákona rozumí

a) pracovní odměna po provedení srážek podle § 33 odst. 4, na kterou odsouzenému vznikl nárok v předchozím kalendářním měsíci,

b) peníze, které byly během předchozího kalendářního měsíce odsouzenému zaslány do věznice a uloženy na zvláštní účet,

c) peníze, které byly poskytnuty jako sociální kapesné, a

d) peníze, které byly poskytnuty jako peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona.

(7) Při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu se penězi připsanými na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc rozumí též peníze předané odsouzeným věznici k úschově.“

§ 39m – Zvláštní ustanovení o srážkách u odsouzených po rozhodnutí o úpadku

„(1) Pokud bylo rozhodnuto o úpadku odsouzeného, zašle věznice na účet určený insolvenčním správcem částku odpovídající srážkám k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému podle tohoto dílu a částku úložného převyšující výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2; souhlas odsouzeného se nevyžaduje. Pro určení výše částky na srážku k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí vychází věznice z údajů poskytnutých insolvenčním správcem.

(2) Podle odstavce 1 postupuje věznice od doručení vyrozumění insolvenčního správce o vydání rozhodnutí, v jehož důsledku lze postihnout majetek nebo příjmy odsouzeného, až do doručení vyrozumění o vydání rozhodnutí, kterým insolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na zvláštním účtu.

(3) Je-li to možné, informuje věznice nejméně měsíc před očekávaným skončením výkonu trestu odsouzeného uvedeného v odstavci 1 insolvenčního správce o předpokládaném dni ukončení výkonu trestu a sdělí mu, kdy odešle poslední částku podle odstavce 1. Byl-li odsouzený podmíněně propuštěn nebo byl-li výkon trestu z jiných důvodů předčasně ukončen, věznice informuje insolvenčního správce o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu.“

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby ve znění pozdějších předpisů

§ 21f – příjem peněz ve výkonu vazby

„(1) Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze obviněných (dále jen "zvláštní účet"), peníze, které obviněný předal věznici k úschově při přijetí do výkonu vazby, peníze zaslané obviněnému do věznice během výkonu vazby, odměnu za práci a, pokud bezprostředně výkonu vazby předcházel výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu trestu věznicí, kde obviněný vykonával trest odnětí svobody, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi obviněného.

(2) Věznice eviduje odděleně účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou

a) peníze zaslané obviněnému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem a

b) výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu vazby u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte.

(3) Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice odděleně pro každý účel samostatně.

(4) Z peněz uložených na zvláštním účtu obviněnému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účet věznici od obviněného nenáleží úplata.

(5) Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nařizovaném soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuci vedené soudním exekutorem, daňové exekuci nařizované správcem daně a exekuci nařizované správním orgánem nepodléhají pohledávky obviněného vůči Vězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch obviněného.

(6) Obviněnému, který ve výkonu vazby pracuje, a obviněnému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním obviněným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může obviněný volně nakládat, a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění z vazby.“

§ 21h – nakládání s penězi ve výkonu vazby

„(1) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou částku, se kterou se obviněnému po dobu výkonu vazby neumožní nakládat. S částí peněz uložených na zvláštním účtu převyšující tuto částku může obviněný nakládat volně, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky. Náklady na odeslání peněz uložených na zvláštním účtu nese obviněný; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.

(2) Peníze zaslané obviněnému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů; tyto peníze se nezahrnují do částky, se kterou se obviněnému po dobu výkonu vazby neumožní nakládat.

(3) Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu vazby u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte; tyto peníze se nezahrnují do částky, se kterou se obviněné po dobu výkonu vazby neumožní nakládat.“

Žádost o informace obsahovala požadavek na zaslání Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR o zřizování a provozu vězeňských prodejen.

Povinný subjekt k žádosti uvádí, že nařízení generálního ředitele s výše uvedeným názvem neexistuje.

Kolik osob z řad zaměstnanců - příslušníků Vězeňské služby České republiky má pravomoc samostatně rozhodovat o přesunu vězňů do jiné věznice?

Kolik osob z řad zaměstnanců - příslušníků Vězeňské služby České republiky mělo pravomoc samostatně rozhodovat o přesunu vězňů do jiné věznice v období let 2017 až 2019?

Povinný subjekt k předmětné žádosti sděluje, že Vězeňská služba ČR se řídí, při přemísťování odsouzených na dobu nikoliv přechodnou do jiné věznice stejného typu a stupně zabezpečení, zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, především ustanovením § 9 tohoto zákona, které přesně stanovuje z jakých důvodů a za jakých podmínek lze odsouzeného přemístit do jiné věznice. Vlastní proces přemístění je souborem několika dílčích kroků, které má Vězeňská služba ČR nastaveny vnitřní normou, a které je nutné před vlastním přemístěním realizovat. Na rozhodnutí o přemístění odsouzených na dobu nikoliv přechodnou z kmenové věznice do jiné věznice se podílí vždy více zaměstnanců Vězeňské služby ČR, pravomoc samostatně rozhodovat o přemístění odsouzeného jednotlivec nemá. Tento postup byl uplatňován i v období let 2017 až 2019.

Poskytnutí informací povinného, a sice měsíčního (dříve týdenního) statistického hlášení o obsazenosti všech věznic (35), a to pro muže, ženy, mladistvé i chovance a zároveň vazbu, nástupní oddíl, ostrahu s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení, zvýšenou ostrahou a detencí.

Žadateli se poskytuje předmětná tabulka, která je součástí týdenního nikoliv měsíčního statistického hlášení.

1. Jaký je běžný nástupní plat příslušníka ve výkonu služby (základní plat bez příplatků) pro nově nastupujícího příslušníka)?

2. Existuje u Vaší složky náborový příspěvek? Pokud ano, v jaké výši a za jakých podmínek je poskytován? Jaký je průměrný služební plat příslušníků ve služebním poměru?

3. Jaký je průměrný plat všech zaměstnanců Vaší složky, včetně civilních pracovníků?

4. Kolik příslušníků ve služebním poměru aktuálně Vaše složka eviduje?

5. Kolik civilních zaměstnanců aktuálně pracuje ve Vaší složce?

Zároveň Vás poprosím o data odpovídajících stavu k 31. 12. 2024.

1. V roce 2024 byl základní plat příslušníka při přijetí do služebního poměru bez příplatků v 2. tarifní třídě s praxí do 3 let ve výši 25.070,- Kč.

2. Vězeňská služba ČR v roce 2024 poskytovala náborový příspěvek ve výši 150.000,- Kč. Podmínkou je setrvání ve služebním poměru po dobu 6 let. Pro rok 2024 vychází průměrný hrubý měsíční služební příjem příslušníka 50.615,- Kč.

3. Pro rok 2024 vychází hrubý měsíční průměrný plat civilních zaměstnanců 42.869,- Kč. Pro rok 2024 vychází celkový hrubý měsíční příjem všech (příslušníků i zaměstnanců) 47.684,- Kč.

4. K 31. 12. 2024 bylo ve služebním poměru k Vězeňské službě ČR 6 603 příslušníků.

5. K 31. 12. 2024 bylo v pracovním poměru k Vězeňské službě ČR 3 908 občanských zaměstnanců.

Jakým způsobem od r. 2019 do dnešního dne komunikují věznice mezi sebou (např. elektronicky, kurýrní službou, poštou nebo jiným způsobem) při řešení žádostí o přemístění vězně k výkonu trestu odnětí svobody, které jsou řešeny dle ustanovení zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Tedy jakým způsobem (např. elektronicky, kurýrní službou, poštou nebo jiným způsobem) je cílová věznice žádána domovskou věznicí o stanovisko k žádosti vězně a jakým způsobem (např. elektronicky, kurýrní službou, poštou nebo jiným způsobem) cílová věznice reaguje?

Povinný subjekt k žádosti uvádí, že komunikace je, v rámci rozhodovacího procesu o žádostech o přemístění odsouzených podaných a řešených dle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, mezi věznicemi (kmenovou věznicí a požadovanou věznicí) vedena elektronicky, a to prostřednictvím Vězeňského informačního systému.

Prosím o poskytnutí nařízení generálního ředitele ohledně výkonu trestu odsouzených matek s dětmi.
Existují k tomuto tématu – odsouzené matky ve výkonu trestu odnětí svobody – jiné materiály, které je možné poskytnout? Prosím o případné poskytnutí.
Jak vysoký je procentuální nedostatek občanských zaměstnanců po celé ČR dohromady, včetně konkretizace jejich pozic?
Existují podrobné statistiky k recidivě? Jací pachatelé nejčastěji recidivují, z jakých věznic, jak dlouhý trest vykonávali? A jaká je aktuálně % recidiva ve věznicích po celé ČR?

Prosím o poskytnutí nařízení generálního ředitele ohledně výkonu trestu odsouzených matek s dětmi.

Výkon trestu odsouzených matek s dětmi upravuje Nařízení generálního ředitele č. 29/2020, kterým se stanoví podmínky pro výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody u matek nezletilých dětí.

Existují k tomuto tématu – odsouzené matky ve výkonu trestu odnětí svobody – jiné materiály, které je možné poskytnout? Prosím o případné poskytnutí.

Podmínky týkající se výkonu trestu odsouzených matek s dětmi jsou stanoveny v zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Dále jsou pak tyto podmínky rozpracovány ve výše zmíněném vnitřním předpisu Vězeňské služby České republiky (NGŘ č. 29/2020).

Jak vysoký je procentuální nedostatek občanských zaměstnanců po celé ČR dohromady, včetně konkretizace jejich pozic?

Procentuální nedostatek občanských zaměstnanců ve Vězeňské službě České republiky činil ke dni 1. dubna 2025 celkem 5,22 %. Nedostatek se týká těchto konkrétních pozic:

pracovník odborného zacházení ve vězeňství – vychovatel (77,95 úvazku)
pracovník odborného zacházení ve vězeňství – psycholog (26,85 úvazku)
pracovník odborného zacházení ve vězeňství – speciální pedagog (10,40 úvazku)
pracovník odborného zacházení ve vězeňství – sociální pracovník (6,50 úvazku)
pracovník odborného zacházení ve vězeňství – vychovatel terapeut (6,40 úvazku)
referent majetkové správy (6,00 úvazku)
referent správy průmyslu a obchodu (4,40 úvazku)
kuchař (4,00 úvazku)
referent společné státní správy a samosprávy (4,00 úvazku)
technický pracovník (4,00 úvazku)
investiční referent (3,60 úvazku)
učitel (2,40 úvazku)
účetní (2,35 úvazku)
vedoucí oddělení (2,25 úvazku)
chovatel, instruktor a metodik výcviku služebních zvířat (2,00 úvazku)
personalista (2,00 úvazku)
strojník–topič (2,00 úvazku)
vedoucí referátu stavebního (2,00 úvazku)
mistr (1,30 úvazku)
revizní technik (1,00 úvazku)
administrativní a spisový pracovník (1,00 úvazku)
lektor instruktor (1,00 úvazku)
mzdový účetní (1,00 úvazku)
provozář (1,00 úvazku)
referent hospodaření s majetkem státu a územních samosprávných celků (1,00 úvazku)
referent životního prostředí (1,00 úvazku)
správce informačních a komunikačních systémů (1,00 úvazku)
vedoucí referátu (1,00 úvazku)
vedoucí referátu stravování a výživy (1,00 úvazku)
zástupce vedoucího oddělení (1,00 úvazku)
pracovník odborného zacházení ve vězeňství – pedagog volného času (0,60 úvazku)
vedoucí referátu zabezpečovacích a komunikačních technologií (0,50 úvazku)
bezpečnostní referent (0,40 úvazku)
referent fiskální politiky, rozpočtu a financování (0,19 úvazku)
kaplan (0,10 úvazku)
obchodní referent (0,10 úvazku)

Existují podrobné statistiky k recidivě? Jací pachatelé nejčastěji recidivují, z jakých věznic, jak dlouhý trest vykonávali? A jaká je aktuálně % recidiva ve věznicích po celé ČR?

Statistiky týkající se penologické recidivy jsou veřejně dostupné ve statistických ročenkách Vězeňské služby České republiky, a to s rozdělením na odsouzené dle počtu již vykonaných trestů odnětí svobody k 31. 12. a dle pohlaví [např. ve Statistické ročence Vězeňské služby České republiky 2024 je to kapitola 9.3.8 Členění odsouzených dle počtu již vykonaných trestů odnětí svobody k 31. 12. 2024 (penologická recidiva)]. Statistické ročenky Vězeňské služby České republiky jsou dostupné z této webové adresy.

Žádost o poskytnutí NGŘ č. 46/2017, o postupu při přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, opuštění věznice v souvislosti s návštěvou nebo programem zacházení a povolování účasti odsouzených na akcích konaných mimo věznici.

NGŘ č. 46/2017

Jaký je postup při řešení žádosti o přemístění vězně na dobu nikoli přechodnou, pokud tuto žádost nedoporučí ředitel kmenové věznice, resp. odesílá se tato žádost k vyjádření věznici, do které vězeň žádá přemístit?

Žádost odsouzeného o přemístění se zpracovává kmenovou věznicí elektronicky ve Vězeňském informačním systému (dále jen "VIS"), po vyplnění všech potřebných údajů odbornými zaměstnanci věznice ji posoudí ředitel kmenové věznice a pouze v případě vydání kladného stanoviska jí postupuje řediteli žádané věznice ke stanovisku. V případě, že ředitel kmenové věznice shledá žádost jako nedůvodnou, žádost zamítne s odůvodněním vyjádřeným formou záznamu ve VIS. Následně je z VIS vytištěn tiskopis rozhodovacího procesu, se kterým je odsouzený prokazatelně seznámen.

1) Jaký je stanoven postup pro vyhodnocování programu zacházení ve vztahu k jeho plnění a následnému přeřazení odsouzeného z II. PSVD do I. PSVD.

2) Jakým vnitřním předpisem je tento postup definován, realizován a aplikován. Pokud existuje vnitřní předpis k dané problematice, žádáme o jeho poskytnutí.

1) Program zacházení sestavuje pracovník odborného zacházení ve vězeňství (dále jen "POZ") - speciální pedagog na základě vstupní komplexní zprávy, která je zpracovávána prostřednictvím hodnotícího nástroje Souhrnná Analýza Rizik a Potřeb Odsouzených. Podle zjištěných rizik, potřeby intenzity a cílenosti odborného zacházení jsou programy zacházení základně děleny na program minimálního, standardního a speciálního zacházení a program základního motivačního zacházení. Program je stanoven každému odsouzenému a je to výchovný prostředek vedoucí k přijetí odpovědnosti za spáchaný trestný čin, ke snižování nebezpečí recidivy kriminálního chování a k přípravě na soběstačný život v souladu se zákonem po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (dále jen "VTOS"). Program zacházení se základně skládá z cílů, které jsou v jednotlivých oblastech podporovány konkrétními aktivitami v návaznosti na výstupy z komplexní zprávy a na skladbu odsouzených. V průběhu VTOS se aktivity a cíle programu zacházení podle potřeby a ve spolupráci s odsouzeným aktualizují.

V pravidelném intervalu stanoveném platnou legislativou (viz ustanovení § 38 vyhlášky MS č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád VTOS) se hodnotí naplňování programu zacházení, snižování rizik, absolvování odborných aktivit a programů, zaměstnání, chování a dodržování vnitřního řádu věznice. Toto vyhodnocení probíhá příslušným POZ - vychovatelem s případnou podporou POZ - speciálního pedagoga. Individuálně posuzuje úroveň plnění účelu výkonu trestu, hodnotí řadu faktorů od chování až po přístup ke spáchanému trestnému činu. Jedná se o komplexní pohled a zohlednění vývoje odsouzeného ve VTOS od zařazení do zaměstnání až po přípravu na reintegraci po propuštění na svobodu. Vyhodnocení úspěšnosti plnění u odsouzeného je z podstaty věci vždy individuální s ohledem na motivaci odsouzeného, jeho dosavadní výsledky ve VTOS, stanovené cíle v programu zacházení a aktuální místní podmínky věznice.

Odsouzený se může v pozitivním případě posouvat do lepší prostupné skupiny vnitřní diferenciace (dále jen "PSVD") na základě stanovených podmínek. Odborní zaměstnanci vyhodnotí míru a úroveň plnění těchto podmínek a POZ - vychovatel případně navrhne odsouzeného k přeřazení v rámci PSVD. Tento návrh projedná příslušná odborná komise, která může anebo nemusí přeřazení doporučit řediteli věznice nebo vazební věznice (dále jen "věznice") . O zařazení a o změně zařazení do PSVD rozhoduje ředitel věznice nebo jeho zástupce.

2) Základním předpisem pro vyhodnocení úspěšnosti programu zacházení a PSVD je vyhláška MS č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád VTOS (§ 38 a § 39). Ustanovení § 39 odst. 6 praví, že ve vnitřním řádu věznice se stanoví podrobnější podmínky PSVD. Vnitřní řády všech věznic tedy obsahují jednotný vzor dle zásad pro zpracování a vydání vnitřního řádu věznice. To stejné platí o základních ustanoveních týkajících se programu zacházení ve vnitřních řádech věznic. Vnitřní řád každé věznice je dohledatelný na webu Vězeňské služby.

1) Jak věznice ve své praxi aplikuje § 331 odst. 1, zák. č. 141/1961 Sb., trestní řád v části "může návrh na podmíněné propuštění podat pouze prostřednictvím věznice", co takový postup znamená a jak ho věznice realizují, to vše myšleno především ve vztahu ke spojení "prostřednictvím věznice". Jedná se nám o detailní popis jednotlivých kroků, tedy jak je návrh identifikován, jak označen, jak evidován, jak je s ní nakládáno a jak je odeslán soudu.

2) Jak jsou vězněné osoby informovány o tom, jak podání prostřednictvím věznice probíhá. Jedná se nám o formu, způsob zveřejnění a obsah zveřejňované informace pro odsouzené.

3) Jaké osoby (např. vychovatel, pracovník správního oddělení na pozici … apod.) jsou v kontaktu s návrhem odsouzeného na podmíněné propuštění od jeho předání věznici do jeho odeslání, a to včetně úkonů, které s návrhem provádějí.

4) Jak jsou vězněné osoby informovány o tom, že se s obsahem žádosti seznamuje zaměstnanec věznice nebo s tímto obsahem jakkoliv nakládá, pokud se tak děje.

5) Pokud se s obsahem žádosti seznamuje nebo s ním nakládá zaměstnanec věznice, žádáme o sdělení na základě jakého právního předpisu, a to především ve vztahu k § 17 odst. 3 ZVTOS, kdy tento § s odkazem na § 73 ZVTOS hovoří pouze o kontrole korespondence, ale ne o jejím případném skenování a dalším uchovávání.

6) V případě, že jsou informace uchovávány, jak dlouho, kde, kdo k nim má přístup, jak je takový přístup evidován a podle jakých pravidel dochází k jejich skartaci (po jak dlouhé době apod.).

1) Odsouzený podává návrh na podmíněné propuštění v písemné podobě prostřednictvím schránky na podávání stížností, a to v zalepené obálce, která je opatřena osobními údaji odsouzeného (příjmení, jméno, datum narození, případně identifikační kód) a textem „Žádost o podmíněné propuštění“. Odsouzený, který hodlá podat návrh na podmíněné propuštění podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku, musí nejdříve cestou svého příslušného vychovatele požádat ředitele věznice o stanovisko. Návrh na podmíněné propuštění, v případě, že obdrží kladné stanovisko ředitele, pak podá způsobem uvedeným výše.

Po podání návrhu obhájcem/právním zástupcem odsouzeného se postupuje stejně, jako kdyby jej podal sám odsouzený s tím rozdílem, že návrh obhájce/právního zástupce může být podán i prostřednictvím datové schránky.

Po vyjmutí návrhu ze schránky (vybírá se každý pracovní den), opatří oddělení správní věznice obálku i s návrhem na podmíněné propuštění podacím razítkem a proti podpisu v doručovací knize jej předá řediteli věznice. Po přidělení návrhu k vyřízení ředitelem věznice oddělení správní zjistí v souladu s § 73 zákona č. 169/1999 Sb. ve Vězeňském informačním systému, zda návrh byl podán po uběhnutí zákonné lhůty. Pokud byl návrh podán před koncem této lhůty (s výjimkou případu podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku), je žádost vrácena odsouzenému prostřednictvím doručovací knihy cestou vychovatele. Trvá-li odsouzený na podání návrhu, ačkoli jej podal před uplynutím stanovené lhůty (s výjimkou případu podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku), oddělení správní jej spolu s tzv. rozsudkovými daty zašle soudu do 5 pracovních dnů ode dne, kdy odsouzený oznámí, že na podání žádosti trvá. Odsouzený je následně o datu odeslání návrhu soudu informován.

Návrh (včetně příloh) oddělení správní naskenuje a vloží jej do osobního spisu odsouzeného vedeného elektronicky. Následně prostřednictvím spisové služby požádá oddělení výkonu trestu o zpracování komplexního hodnocení odsouzeného pro účely posouzení soudem.

Komplexní hodnocení k návrhu na podmíněné propuštění je zpracováno a schváleno ředitelem věznice do 7 pracovních dnů od podání návrhu. Oddělení správní po jeho schválení zpracuje tzv. rozsudková data, která spolu s návrhem odsouzeného a hodnocením zašle nejpozději 10. dnem od podání návrhu příslušnému soudu formou datové zprávy v elektronickém systému spisové služby. O datu odeslání žádosti informuje oddělení správní odsouzeného cestou vychovatele. Originál návrhu se založí do osobního spisu odsouzeného.

Věznice, která sídlí s příslušným soudem v jednom areálu, anebo u ní probíhá standardně odnáška na soud prostřednictvím kurýra, může návrh na podmíněné propuštění a související dokumenty předávat soudu obvyklým způsobem v analogové podobě oproti potvrzení. Evidence návrhu, proces spolupráce při vyhotovení hodnocení, jakož i záznamy o předání se provádí elektronicky.

Je-li obálka s návrhem na podmíněné propuštění adresována přímo soudu, postup podle předchozích odstavců se neuplatní, a návrh se odešle přímo příslušnému soudu.

2) O změně legislativy, která od 1. 1. 2022 nově upravila možnost podávání návrhu na podmíněné propuštění pouze prostřednictvím věznice (§ 331 ods. 1, zák. č. 141/1961 Sb., trestní řád), byli odsouzení informováni prostřednictvím informačního letáku. Předmětný leták byl na věznice posílán jako informace k podstatné změně zákona, která se týkala podávání žádostí o podmíněné propuštění. Pokud je odsouzenému cokoliv v procesu podání a zprocesování jeho návrhu na podmíněné propuštění nejasné, může se obrátit na pracovníka odborného zacházení ve vězeňství – vychovatele, kterému je svěřen do péče, či jiného zaměstnance věznice.

3) Jak vyplývá z výše uvedeného, do kontaktu s návrhem na podmíněné propuštění přichází příslušný vychovatel a ředitel věznice, ale fakticky také pracovníci podatelny. Jednotlivé úkony byly popsány výše.

4) Odsouzený je o okruhu osob, jež s jeho návrhem na podmíněné propuštění administrativně nakládají, seznámen prostřednictvím přiloženého letáku a také prostřednictvím vlastního povědomí o zavedených administrativních postupech ve věznici.

5) Nakládání s návrhem vyplývá přímo z § 331 odst. 1 trestního řádu, ve spojení s § 17 odst. 3 a § 73 zákona č. 169/1999 Sb. Aby mohla být žádost podána prostřednictvím věznice za dodržení dalších zákonných postupů (§ 73 zákona č. 169/1999 Sb.), musí být zachovány všechny nutné administrativní postupy, včetně uchování originálu návrhu, jenž je na soud zasílán primárně prostřednictvím datové schránky, a musí být tedy naskenován a adekvátně v elektronické podobě zaevidován. Povinný subjekt však dodává, že samotný obsah návrhu přitom není nikým „kontrolován“ a s podáním je nakládáno pouze v mezích naplnění zákonných ustanovení.

6) Informace o podání návrhu odsouzeného na podmíněné propuštění se uchovávají v evidencích Vězeňské služby České republiky po dobu stanovenou § 23a odst. 5 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kdy údaje z evidence podle § 23a odst. 4 písm. c), jimiž jsou tedy i údaje vztahující se k podmíněnému propuštění, se uchovávají po dobu 10 let od propuštění subjektu údajů z výkonu trestu odnětí svobody.

1. Kdo (pracovník v jaké pozici) ve věznici sestavuje program zacházení pro odsouzeného?

2. Kdo stanovuje speciálně výchovné aktivity do programu zacházení?

3. Je nutné, aby odsouzený o speciální výchovnou aktivitu, kterou má absolvovat, žádal písemnou formou před tím, než bude stanovena v programu zacházení?

4. Je speciálně výchovná aktivita „práce s trestnou činností“ stanovována vězněným, kteří mají v plánu odpykat si celý svůj trest a nechtějí žádat o podmínečné propuštění, nebo se týká jen těch, kteří informovali, že o podmínečné propuštění žádat budou?

5.A) Kdo do programu zacházení stanovuje speciální výchovné aktivity, pokud je jejich absolvování podmínkou pro podmínečné propuštění v zákonném termínu 1/3 nebo 1/2 trestu?

5.B) Kdo zodpovídá za to, že aktivita uvedená v bodě A) bude stanovena tak, aby ji bylo možno vykonat do nejdřívějšího data, kdy je možno požádat o podmíněné propuštění?

1. Program zacházení zpracovává speciální pedagog na základě doporučení odborných zaměstnanců. Tento program je následně schvalován ředitelem věznice dle ustanovení § 36a odst. 3 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody (dále jen "ŘVTOS"), a průběžně aktualizován v souladu s vývojem osobnosti odsouzeného a potřebou odborného zacházení během výkonu trestu.

2. Speciálně výchovné aktivity jako součást programu zacházení stanovuje speciální pedagog. Vychází přitom z vyhodnocení kriminogenních rizik a potřeby intenzity odborného zacházení, a to buď na základě vlastního odborného posouzení, nebo na základě doporučení dalších odborných zaměstnanců (např. psychologa, sociálního pracovníka, vychovatele-terapeuta apod.).

3. Pokud má odsouzený zájem o zařazení do konkrétní speciálně výchovné aktivity, je vhodné, aby svůj zájem projednal se speciálním pedagogem, kterému je svěřen do péče, případně s vedoucím dané aktivity. Doporučuje se, aby byla žádost podána v písemné formě – zejména z důvodu zpětné dohledatelnosti a efektivní evidence zájmu odsouzeného.

4. Podle ustanovení § 36 odst. 5 ŘVTOS se speciálně výchovnými aktivitami rozumí sociální, speciálně pedagogické, psychologické a terapeutické působení vedené zaměstnanci s odpovídajícím odborným vzděláním. Tyto aktivity se zaměřují mimo jiné na:

oblast příčin a důsledků páchání trestné činnosti,
kriminogenní rizika a potřeby,
osobnost odsouzeného,
změnu postojů, myšlení a chování odsouzeného.

Program zacházení se dle ustanovení § 36a ŘVTOS stanovuje na základě vyhodnocení individuálních rizik a potřeb vězněné osoby. Informace o tom, zda odsouzený plánuje žádat o podmíněné propuštění, není rozhodujícím kritériem pro zařazení dané aktivity – rozhodující je odborné posouzení.

5. A) Speciální výchovné aktivity stanovuje do programu zacházení speciální pedagog, jak již bylo uvedeno výše. Samotná možnost podat žádost o podmíněné propuštění není zákonem podmíněna absolvováním konkrétní aktivity. Skutečnost, zda odsouzený absolvoval aktivitu zaměřenou na indikované kriminogenní riziko, se promítá do závěrečného hodnocení věznice. Toto hodnocení je následně součástí podkladů, které jsou zasílány příslušnému soudu jako podklad pro jeho rozhodování.

5.B) Podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, může soud rozhodnout o podmíněném propuštění, pokud odsouzený po právní moci rozsudku svým chováním a plněním povinností prokázal polepšení a lze důvodně očekávat, že povede na svobodě řádný život. Zákonná lhůta (např. 1/3 nebo 1/2 trestu) je pouze jednou z podmínek, nikoli zárukou rozhodnutí o propuštění.

Z uvedeného vyplývá, že je v prvé řadě na odsouzeném, aby se na podání žádosti připravil nejen formálně (splnění časové podmínky), ale také věcně – např. absolvováním aktivit doporučených v rámci odborného zacházení. Vězeňská služba ČR prostřednictvím speciálního pedagoga vytváří podmínky pro realizaci těchto aktivit, ale časové naplánování a osobní aktivita v rámci přípravy na podmíněné propuštění je v odpovědnosti samotné vězněné osoby.

1/ Kolika lidem bylo v r. 2020 provedeno "per rectum" vyšetření bez jejich souhlasu při první prohlídce lékařkou nebo lékařem v Brně ve vazbě za přítomnosti 2 ozbrojených dozorců v ambulanci? (viz i 09.03.2020).

2/ Z toho kolik osob mělo platný průkaz ZTP? A nesměli mít v ordinaci důvěrníka?

3/ Viz bod 1–z toho kolik bylo osob za rok 2020 "nezaopatřené dítě do 26 let“?

4/ Šlo o preventivní prohlídky – aplikaci Vyhlášky 70/2012 § 2 písm. c) ve spojení se Zák. 372/2011 § 5 - 3a), § 28 - 3 a) + c) + g) + h)? Proč lékařka nesděluje důvody?

5/ Kolik mužů bylo v r.2020 donuceno při lékařské prohlídce za přítomnosti dvou ozbrojených dozorců v ambulanci v Brně a za přítomnosti zdravotní sestry a lékařky nebo lékaře vymočit se přímo v ordinaci před přítomnými do sběrné nádoby na moč kvůli vyšetření moči papírkem či pro laboratoř? (Nesměli na wc.)

6/ Kolik z toho počtu viz bod 5 bylo osob s platným průkazem ZTP za rok 2020?

7/ Kolik z toho počtu viz bod 5 bylo "nezaopatřené dítě do 26 let" za rok 2020?

8/ Trvají postupy viz bod 1 a viz bod 5 v Brně ve vazbě i v roce 2021? Na kolika osobách se ZTP v roce 2021 dosud? Na kolika nezaopatřených dětech?

9/ Kdy (datum) rozhodlo KSZ v Brně, že "nejde o znásilnění“? (bod 1) Spisová značka?

10/ Kdo a kdy (datum) rozhodl, že nejde o trestné činy i státních zástupců v Brně, viz

souvislosti s bodem 1? Státní zástupce trestního odd. KSZ v Brně, spisová značka KSZ?

1/ Vězeňská služba ČR neprovedla žádné vyšetření "per rectum" bez souhlasu pacienta. Zdravotní služby lze vězněným osobám poskytovat pouze s jejich souhlasem, s výjimkou zákonem předpokládaných situací, kdy lze zdravotní služby poskytovat bez souhlasu pacienta.

2/ Otázka je zodpovězena v zásadě v bodě č. 1, tj. Vězeňská služba ČR neprovedla žádné vyšetření "per rectum" bez souhlasu pacienta.

3/ Otázka je zodpovězena v zásadě v bodě č. 1, tj. Vězeňská služba ČR neprovedla žádné vyšetření "per rectum" bez souhlasu pacienta.

4/ Lékařské prohlídky prováděné při nástupu do výkonu trestu odnětí svobody jsou prováděny v režimu medicínsko-právního úkonu dle § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. To nevylučuje, aby tato prohlídka nebyla provedena jako preventivní prohlídka ve smyslu zákona č. 48/1998 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pakliže je pacient současně přijímán do péče nového registrujícího poskytovatele zdravotních služeb.

5/ Součástí vstupní lékařské prohlídky při nástupu do výkonu trestu odnětí svobody je též orientační vyšetření vzorku moči. Vzorek moči poskytují sami pacienti do přidělené nádobky, nicméně se tak děje na toaletě, nikoli v ordinaci. Čili žádný z mužů nebyl v roce 2020 donucen poskytnout moč v ordinaci před přítomnými osobami.

6/ Otázka je zodpovězena v zásadě v bodě č. 5, tj. žádný muž nebyl donucen poskytnout vzorek moči v ordinaci před přítomnými osobami.

7/ Otázka je zodpovězena v zásadě v bodě č. 5, tj. žádný muž nebyl donucen poskytnout vzorek moči v ordinaci před přítomnými osobami.

8/ Postupy podle tvrzení žadatelky a jí popisované úkony nebyly prováděny v roce 2020, ani v roce 2021, ani v současné době.

9/ Povinný subjekt touto informací nedisponuje, pakliže je původcem rozhodnutí Krajské státní zastupitelství v Brně, je třeba odkázat žadatelku na tento úřad.

10/ Vězeňská služba ČR touto informací nedisponuje.

Je potřeba respektovat soukromí vězněné osoby a jeho návštěvy v návštěvní místnosti věznice?

Obecně lze konstatovat, že v případě odsouzených jsou návštěvy upraveny v ustanovení § 19 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVTOS“).Ustanovení § 19 odst. 2 ZVTOS uvádí: „Návštěvy probíhají zpravidla v místnostech k tomu určených. Návštěvy odsouzených umístěných v lůžkové části zdravotnického zařízení jsou možné jen tehdy, jestliže s tím ošetřující lékař s ohledem na zdravotní stav odsouzeného souhlasí. Je-li odsouzený umístěn u poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou, projedná podmínky uskutečnění návštěvy Vězeňská služba s poskytovatelem zdravotních služeb.“ Z výše uvedeného vyplývá, že návštěvy probíhají k tomu určených místnostech, kde je zaměstnancem Vězeňské služby České republiky (dále jen „zaměstnanec“) vykonáván dohled nad průběhem návštěv, přičemž zaměstnanec je v souladu s ustanovení § 19 odst. 9 ZVTOS oprávněn návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit bez náhrady, jestliže odsouzený nebo návštěvníci přes upozornění porušují pořádek, kázeň nebo bezpečnost věznice. V souladu s ustanovení § 19 odst. 5 ZVTOS může ředitel věznice povolit uskutečnění návštěvy odsouzeného bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců v prostorách k tomu určených, naproti tomu v odůvodněných případech může rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou. V rámci realizace návštěvy vězněné osoby je tedy na místě posoudit individuální okolnosti zaměřené na potřeby vězněných osob, avšak současně s důrazem na nutnost udržení bezpečnosti a pořádku v objektech Vězeňské služby České republiky.

Pokud jde o obviněné postupuje se dle ustanovení § 14 z. č. 293/19993, o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVV“). Obecné principy lze analogicky komparovat se ZVTOS, nicméně s ohledem na průběh trestního řízení ustanovení § 14 odst. 2 ZVV stanovuje: „U obviněných, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, bez zbytečného odkladu stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy, kterými jsou zejména termín návštěvy, okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení, v přípravném řízení státní zástupce, v řízení před soudem příslušný soudce“.

Závěrem lze tedy konstatovat, že Vězeňská služba České republiky respektuje soukromí vězněných osob a jejich návštěv v takové míře, aby byla schopna zajistit bezpečnost a pořádek v objektech Vězeňské služby České republiky, neboť je to jedním z jejich úkolů specifikovaných v ustanovení § 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

1) Pakliže je prokázáno, že odsouzený se sluch. handicapem nemůže využívat standardní tel. aparát ve věznici, má právo využívat alternativní možnosti např. častější videohovory přes Webex?

2) Spadá používání videotelefonu mezi alternativní komunikační možnosti, garantující pravidelný tel. kontakt s osobami blízkými, případně obhájcem?

3) Jaké věznice v okolí Prahy nabízejí reálné pracovní zařazení pro odsouzeného se sluch. handicapem – zdar. klasifikace "Dx"?

4) Vzhledem ke skutečnosti, že VSČR disponuje specializovanými oddíly s různými druhy zaměření, proč do něj není zařazen rovněž odsouzený se sluch. handicapem, kterého nelze pracovně zařadit ve standardním VTOS?"

1. ZVTOS, konkrétně ustanovení § 18, upravuje pouze právo odsouzených na užívání telefonu. ZVTOS v aktuálním znění nijak neupravuje možnost realizace videohovorů. Lze tedy konstatovat, že využívání a realizace videohovorů v rámci aplikace Webex není od jeho prvotního zahájení nárokovou složkou pro vězněné osoby, která by byla deklarovaná zákonem či jinou právní normou upravující výkon trestu odnětí svobody. Aplikace Webex je využívána k realizaci projektu „Online – návštěva“. Na tento projekt však nelze pohlížet jako na zákonné právo, které musí být ze strany Vězeňské služby České republiky všem vězněným osobám zabezpečeno. Nad rámec uvedeného lze však sdělit, že videohovory je možné vězněné osobě povolit na základě individuálního posouzení v případech, kdy nastanou neočekávané situace či existují reálné důvody hodné zvláštního zřetele, např. zmíněné zdravotní důvody. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že odsouzený se sluchovým handicapem nemá obligatorně nárok na využívání alternativních možností komunikace, nicméně v případě shora popsaných důvodů, a za podmínek stanovených věznicí s přihlédnutím k časovým a organizačním možnostem věznice, je v gesci ředitele věznice nebo jím pověřeného zaměstnance posoudit a případně povolit častější realizaci videohovoru prostřednictvím aplikace Webex.

2. V rámci projektu „Online – návštěva“ a „Online – obhajoba“ mohou ods. realizovat videohovory s osobami blízkými, případně s obhájci/advokáty. Ve vztahu k tomuto projektu byla generálním ředitelem vydána pravidla platná pro všechny organizační jednotky, která upravují obecné a organizačně-technické podmínky, kritéria pro zařazení do tohoto projektu, postup při schvalování kontaktů a postup zaměstnanců při samotné realizaci videohovorů. Projekt je primárně určen k realizaci videohovorů pro vězněného rodiče s dětmi do jejich 18 let věku, vězněných osob s osobami blízkými, zástupci NNO a ostatními spolupracujícími subjekty a k realizaci videohovorů s obhájci/advokáty. Videohovory povoluje na základě posouzení žádosti odsouzeného nebo jeho obhájce/advokáta ředitel věznice, případně jím pověřený zaměstnanec. K uvedenému dotazu sdělujeme, že videohovory jsou v rámci zmíněného projektu realizovány nad rámec zákona jakožto alternativní komunikační možnost, nicméně povolení této formy komunikace není vězněným osobám garantována, a to ani v případě odsouzeného se sluchovým handicapem. Nutno zdůraznit, že je plně v pravomoci generálního ředitele Vězeňské služby České republiky stanovovat a rozhodovat o interních pravidlech Vězeňské služby České republiky.

3. V žádné věznici v okolí hl. města Prahy v současné době nelze pracovně zařadit odsouzeného se sluchovým handicapem a zdravotní klasifikací „Dx“.

4. Vězeňská služba ČR disponuje různými typy specializovaných oddílů. Obecně lze konstatovat, že o přijetí do těchto oddílů rozhoduje ředitel věznice, kde je tento oddíl zřízen, a to na základě posouzení žádosti odsouzeného odborným personálem věznice. Umístění, respektive konkrétní podmínky potřebné pro umístění do specializovaného oddílu určeného pro výkon trestu trvale pracovně nezařaditelných odsouzených, upravuje ustanovení § 69 ZVTOS. Zdravotní klasifikace "Dx" není důvodem k umístění do tohoto typu oddílu.

1) Kolik evidujete za rok 2024 případů, které byly řešeny ve vazební věznici nebo již při výkonu trestu, a to předání tablety jinému vězni?

2) V kolika případech bylo zahájeno trestní stíhání?

3) V kolika případech byl obviněný, obžalovaný nebo odsouzený za toto jednání potrestán kázeňským trestem?

4) O jaké konkrétní tablety či prášky se jednalo a zda šlo o omamné a psychotropní látky?

Vězeňská služba České republiky eviduje problematiku nálezů a zneužívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“), nicméně pouze v rozsahu základní informace o zneužití OPL vězněnou osobou, případně nálezu OPL v rámci kontrolní činnosti nebo prohlídky. Je dále evidován počet zneužití OPL obviněnou nebo odsouzenou osobou (viz dále), ostatní data nejsou vedena. OPL 2024: Alkohol 223 ,Benzodiazepiny 109, Buprenorfin 174, HHC/THCP 7, Metadon/Subotex 9, Metamfetamin/Amfetamin 882, piáty 27, THC/kanabinoidy 07, Tramadol 222, jiné 291.

Žádám o sdělení informace o dodavateli/dodavatelích vězeňského oblečení které Vězeňská služba zakupuje pro odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody. Pokud je dodavatelů více, prosím o sdělení, který dodavatel dodává jakou část oblečení. Nemám zájem o dodavatele spodního prádla, pouze trika, kalhot a blůzy.

Vězeňská služba České republiky je samostatným výrobcem téměř všech výstrojních součástek pro vězněné osoby. Dodavatelsky je z požadovaných součástek řešena pouze obuv a trička. Dodavatelem obuvi je v současné době společnost TRIODON s.r.o. (IČO: 44003978), dodavatelem triček JAMEL FASHION s. r. o. (IČO: 36390356). Veškeré informace o dodavatelích a dodávkách Vězeňské služby České republiky jsou veřejně dostupné v Registru smluv.

„- kopii nebo zpřístupnění textu Metodického pokynu Vězeňské služby České republiky č. 3/2017, který upravuje pravidla pro nakládání s příjmy vězňů a srážky z těchto příjmů včetně možnosti srážek na úhradu nákladů výkonu trestu.

- dále žádám o písemné vyjádření, jakým způsobem je ve vězeňském prostředí zacházeno s invalidním důchodem odsouzeného a zda je při srážkách z tohoto důchodu dodržována zákonem stanovená nezabavitelná částka“

Metodický list č. 3/2017 neupravuje pravidla pro nakládání s příjmy vězňů a srážky z těchto příjmů včetně možnosti srážek na úhradu nákladů výkonu trestu, ale tento metodický list upravuje tvorbu rezerv, podmíněných pohledávek a podmíněných závazků, nevztahuje se k problematice týkající se vězněných osob.

K otázce týkající se zasílání důchodové dávky konkrétně invalidního důchodu zasílaného odsouzené osobě do věznice na účet, který mu vede věznice, ve které vykonává výkon trestu odnětí svobody a provádění srážek sděluji následující:

1) Výplata důchodové dávky (invalidního důchodu) po dobu výkonu trestu odnětí svobody

Podle § 64a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2025, je důchod povinně vyplácen na účet věznice, kde odsouzený vykonává trest. Pokud je důchod vyplácen jiné osobě (např. opatrovníkovi), tato osoba je povinna důchod do 15 dnů převést na účet věznice.

2) Příjem peněz včetně důchodové dávky (invalidního důchodu) po dobu výkonu trestu odnětí svobody

Dle ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen "zákon č. 169/1999 Sb.") věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze odsouzených (dále jen "zvláštní účet"), peníze, které odsouzený předal věznici k úschově při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu, peníze zaslané odsouzenému do věznice během výkonu trestu, pracovní odměnu, sociální kapesné, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona a, pokud bezprostředně výkonu trestu předcházel výkon vazby nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu vazby věznicí, kde odsouzený vykonával vazbu, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi odsouzeného. Přičemž dle ustanovení § 39b odst. 1 téhož zákona každý kalendářní měsíc v den stanovený vnitřním řádem (zpravidla 14. den v měsíci) věznice provede rozúčtování peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc.

3) Srážky ze zaslaných peněz (invalidního důchodu)

Provádění srážek z peněz připsaných na zvláštní účet (i invalidního důchodu) jsou prováděny dle ustanovení § 39b zákona č. 169/1999 Sb. a vyhlášky č. 360/2024 Sb., o výši nákladů výkonu vazby a trestu odnětí svobody a o podrobnostech nakládání s penězi vězněných osob a osob ve výkonu zabezpečovací detence a o změně souvisejících vyhlášek. S výjimkou peněz, které jsou zaslány výhradně ke zdravotním účelům nebo k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí.

Výše podílu určených na srážky, kapesné a úložné z peněz připsaných na zvláštní účet je stanoven ve výši:

33 % na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí,

23 % na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu odnětí svobody,

12 % na srážky k úhradě přednostních pohledávek,

4 % na srážky k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému,

17 % na kapesné a

11 % na úložné.

Výše nákladů výkonu trestu činí součin 80 Kč za den, maximálně 2 480 Kč za kalendářní měsíc.

Výše úložného nad částku 35 000 Kč se použije k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému.

Odsouzený může volně nakládat s kapesným „K“ a pokud bude mít uhrazeny náklady na výživu nezaopatřených dětí, náklady výkonu trestu, přednostní pohledávky a další pohledávky, může volně nakládat i s úložným „U“ převyšujícím částku 35 000 Kč.

Po dobu výkonu trestu se na odsouzeného nevztahuje nezabavitelné minimum. Při provádění srážek z peněz (invalidního důchodu) připsaných na zvláštní účet je postupováno podle zákona č. 169/1999 Sb. a vyhlášky č. 360/2024 Sb.

„1) Žádám o poskytnutí NGŘ č. 5/2016 o zaměstnancích a příslušnících Vězeňské služby ČR.

2) Žádám o poskytnutí informací o počtu odborných pracovníků ve Vězeňské službě ČR za rok 2024 na jednotlivých pracovních pozicích: psycholog, speciální pedagog, vychovatel, vychovatelterapeut, sociální pracovník, pedagog volného času.“

Vnitřní předpis povinného subjektu nemůže být s odkazem na § 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 1 písm. d) a § 11 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnut, kdy předmětný předpis mj. upravuje bezpečnostní opatření ve věznicích, včetně konkrétních bezpečnostních postupů u příslušníků, které se týkají např. způsobů kontrolní činnosti v rámci střeženého a nestřeženého pracoviště, údaje o bezpečnostním vybavení příslušníků, informace o časových intervalech pochůzkové činnosti atd. Poskytnutím těchto informací by mohlo dojít k ohrožení účinnosti bezpečnostních opatření stanovených na základě zvláštních předpisů a narušení ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, současně by byla ohrožena práva třetích osob a schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, včetně vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti.

Počty odborných zaměstnanců ve Vězeňské službě České republiky za rok 2024 na jednotlivých pracovních místech:

- pracovník odborného zacházení ve vězeňství - pedagog volného času - 60

- pracovník odborného zacházení ve vězeňství - psycholog - 103

- pracovník odborného zacházení ve vězeňství - sociální pracovník - 136

- pracovník odborného zacházení ve vězeňství - speciální pedagog - 219

- pracovník odborného zacházení ve vězeňství - vychovatel - 765

- pracovník odborného zacházení ve vězeňství - vychovatel terapeut - 55

„1) Kolik je v současné době v ČR odsouzených polské národnosti a ve kterých věznicích se nachází. Pro každou věznici v ČR prosím uvést počet.

2) Kolik je v současné době v ČR odsouzených čínské národnosti a ve kterých věznicích se nachází. Pro každou věznici v ČR prosím uvést počet.

3) Pro veškeré věznice v ČR prosím o seznam zřízených v nich oddílů s podílem na stupně zabezpečení a zaměření oddílu, například: nekuřácká zóna, bezdrogová zóna, standartní oddíl, apod.

4) Prosím o plné znění NGŘ 41/2004 (o kázeňském řízení)

5) Prosím o odpověď na otázku zda pravidla pro přijímání odsouzených na oddílu „bezdrogová zóna“ jsou upravována GŘ VSČR výtisk všech centrálně nařízených pravidel pro zřízení oddílů „bezdrogová zóna“. Která jsou stanovena GŘ VSČR, a platí pro veškeré věznice na území ČR. Prosím o odpověď na otázku zda odsouzený za § 283, který v současné době drogy neužívá a absolvoval program „problematika závislostí“, byl testován negativně na užívání OPL, může nebo nemůže být umístěn v oddíle „bezdrogové zóny“, jestli ano – ve kterých věznicích na území ČR je to možné?

6) Prosím o statistiku podmíněného propuštění odsouzených v ČR v roce 2024. Pro každou věznici prosím uvést počet odsouzených, kteří žádali o PP a počet těch, kterým bylo vyhověno, nebo obdobnou statistiku, z které je možné tento počet vypočítat.

7) Prosím o statistiku podmíněného propuštění cizinců v ČR, v roce 2024. Prosím pro každou věznici uvést počet osob, cizí státní příslušnosti, které v roce 2024 žádaly o PP a počet těch, kterým bylo vyhověno, nebo obdobnou statistiku, z které je možné tento počet vypočítat.“

1. Požadované se poskytuje formou přílohy č. 1.

2. Požadované se poskytuje formou přílohy č. 2.

3. Požadované se poskytuje formou přílohy č. 3.

4. Žadatel pravděpodobně požaduje poskytnutí NGŘ č. 41/2024, o kázeňském řízení u obviněných, odsouzených a chovanců, nikoliv již neplatné NGŘ č. 41/2004, kterým se mění nařízení generální ředitelky Vězeňské služby České republiky č. 26/2001 o organizaci vzdělávací činnosti ve Vězeňské službě České republiky. K požadavku povinný subjekt uvádí, že se jedná o interní předpis, který se v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 a) zákona o svobodném přístupu k informacím vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Z výše uvedeného důvodu platí, že existují zákonné důvody pro neposkytnutí plného znění předmětného nařízení.

5. Pravidla pro přijímání odsouzených do oddílu bezdrogové zóny jsou upravena nařízením generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, kterým se upravuje protidrogová politika Vězeňské služby České republiky (dále jen „předpis“). Dle příslušného ustanovení tohoto předpisu se do bezdrogové zóny nezařadí odsouzený, u něhož komise shledala trestněprávní, osobnostní či jiné kontraindikace pobytu v bezdrogové zóně nebo pokud je pobyt podle vyjádření lékaře kontraindikován s ohledem na zjištěný zdravotní stav. Do bezdrogové zóny se rovněž zpravidla nezařazují odsouzení pro trestné činy podle §§ 187, 187a, 188 nebo 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2010 (po nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) se do bezdrogové zóny zpravidla nezařazují odsouzení pro trestné činy podle §§ 274, 283, 284, 285, 286,287 trestního zákoníku.

6. Požadované se žadateli poskytuje formou přílohy č. 4.

7. Požadované se žadateli poskytuje formou přílohy č. 4.

Žádost dle z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů – do VVaÚpVZD Brno doručena dne 02.07.2025

Jakým typem čistírny odpadních vod věznice disponuje na výstupu do vnější kanalizační sítě, zda daná čistírna odpadních vod ve věznici splňuje náležité podmínky k záchytu a eliminaci průniku návykových látek do veřejné stoky?
Provádí věznice monitoring výskytu, množství a identifikaci konkrétních drog na vstupu a výstupu čistírny odpadních vod v místě (uvnitř věznice). Jestliže ano, v jakých časových intervalech je monitoring prováděn a jaká jsou ze zjištěného stavu vyvozována opatření?
Spolupracuje věznice s příslušným vodohospodářským úřadem (případně krajskou hygienickou stanicí, orgány povodí vodních toků v místě) na zjišťování, identifikaci a prevenci návykových látek jak ve věznici, tak mimo její teritorium (míněna spolupráce ve věcech monitoringu existence návykových látek na vstupu a výstupu z centrální čistírny odpadních vod, návrhů zvýšení efektivnosti (účinnosti) místní čistírny apod.?
Jaké procento kázeňských trestů je ročně ve věznici uloženo za držení, konzumaci, výrobu a distribuci drog či jiných návykových látek? Zda věznice provádí systematické meziroční srovnání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

Věznice nedisponuje čistírnou odpadních vod na výstupu do vnější kanalizační sítě. Na upřesnění doplňuji, že odpadní vody vzniklé z provozu autoumývárny umístěné v areálu věznice jsou předčištěny na mechanické nečistoty, ropné látky a saponáty – ČOV Alfa Classic DA. Odpadní voda ze stravovacího zařízení věznice je vedena přes tukový lapol. Odpadní voda z infekčního oddělení nemocnice umístěné v areálu věznice je vedena k předčištění a desinfekci přes samostatně vybudovanou kanalizační přípojku zaústěnou do oddílné infekční kanalizace FN Brno.
Věznice neprovádí uvedený monitoring.
V oblasti dané problematiky věznice s uvedenými institucemi nespolupracuje.
V roce 2024 bylo uloženo cca 16% kázeňských trestů za držení, konzumaci, výrobu a distribuci drog či jiných návykových látek. Systematické meziroční srovnání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody
se neprovádí. Na doplnění dále uvádím, že každá věznice pravidelně zpracovává a odesílá na Generální ředitelství Vězeňské služby ČR roční výkaz (vyhodnocení kázeňské praxe), kde lze porovnávat i počty udělených kázeňských trestů v souvislosti s drogovou problematickou v rámci jednotlivých let.

1) Kolikrát bylo za posledních 10 let nahlášeno vězněm napadení ze strany příslušníků Vězeňské služby České republiky?

2) Kolikrát bylo za posledních 10 let prošetřováno Vězeňskou službou České republiky napadení vězně ze strany příslušníka Vězeňské služby České republiky?

3) V návaznosti na bod 2) – v kolika takových případech byla záležitost předána k prošetření Generální inspekci bezpečnostních sborů?

4) V návaznosti na bod 2) – v kolika takových případech byly k dispozici kamerové záznamy z údajného místa napadení?

5) V návaznosti na bod 2) – v kolika takových případech byly kamerové záznamy poskytnuty Generální inspekci bezpečnostních sborů?

6) V návaznosti na bod 2) – v kolika takových případech došlo k zahájení trestního stíhání (tj. i ve stadiu prověřování) příslušníka/ů Vězeňské služby České republiky?

7) V návaznosti na bod 2) – v kolika takových případech došlo k zahájení trestního stíhání příslušníka/ů Vězeňské služby České republiky?

8) V návaznosti na bod 2) – v kolika takových případech bylo trestní stíhání příslušníka/ů Vězeňské služby České republiky odloženo?

9) V návaznosti na bod 2) – v kolika takových případech bylo trestní stíhání příslušníka/ů Vězeňské služby České republiky zastaveno?

10) V návaznosti na bod 2) – v kolika takových případech došlo k pravomocnému odsouzení příslušníka/ů Vězeňské služby České republiky?

11) V návaznosti na bod 8) a 9) – v kolika takových případech byl podán ze strany příslušníka Vězeňské služby české republiky podnět k zahájení trestního řízení vůči vězni pro možné spáchání trestného činu křivé obvinění dle ustanovení § 345 trestního zákoníku?

12) V návaznosti na bod 8) a 9) – v kolika takových případech bylo vůči vězni vedeno trestní řízení (tj. i ve stadiu prověřování) pro možné spáchání trestného činu křivé obvinění dle ustanovení § 345 trestního zákoníku?

13) V návaznosti na bod 8) a 9) – v kolika takových případech bylo vůči vězni zahájeno trestní stíhání pro možné spáchání trestného činu křivé obvinění dle ustanovení § 345 trestního zákoníku?

14) V návaznosti na bod 8) a 9) – v kolika takových případech došlo k pravomocnému odsouzení vězně pro spáchání trestného činu křivé obvinění dle ustanovení § 345 trestního zákoníku?

15) V návaznosti na bod 8) a 9) – v kolika takových případech došlo k pravomocnému zproštění vězně pro spáchání trestného činu křivé obvinění dle ustanovení § 345 trestního zákoníku?

Informace poskytnuta za Vazební věznici Hradec Králové:

Ad 1) Celkem 24 případů.

Ad 2) Všechny nahlášené případy byly bezprostředně postoupeny Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Ad 3) Předáno 24 případů (viz Ad 2).

Ad 4) Statistika takového charakteru není vedena.

Ad 5) Statistika takového charakteru není vedena, nicméně v případě existence takového záznamu je pokaždé veškerý dostupný s věcí související kamerový záznam postoupen Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Ad 6) Informace je v kompetenci Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Ad 7) Žádný takový případ nebyl Generální inspekcí bezpečnostních sborů oznámen.

Ad 8) Informace je v kompetenci Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Ad 9) Informace je v kompetenci Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Ad 10) Není evidován žádný takový případ.

Ad 11) Ve 4 případech.

Ad 12) Ve 4 případech.

Ad 13) Ve 4 případech.

Ad 14) Ve 3 případech, 1 případ je stále otevřený.

Ad 15) V 0 případech.

1) Jakým typem čistírny odpadních vod věznice disponuje na výstupu do vnější kanalizační sítě, zda daná čistírna odpadních vod ve věznici splňuje náležité podmínky k záchytu a eliminaci průniku návykových látek do veřejné stoky?

2) Provádí věznice monitoring výskytu, množství a identifikaci konkrétních drog na vstupu a výstupu čistírny odpadních vod v místě (uvnitř věznice). Jestliže ano, v jakých časových intervalech je monitoring prováděn a jaká jsou ze zjištěného stavu vyvozována opatření?

monitoringu existence návykových látek na vstupu a výstupu z centrální čistírny odpadních vod, návrhů zvýšení efektivnosti (účinnosti) místní čistírny apod.?

4) Jaké procento kázeňských trestů je ročně ve věznici uloženo za držení, konzumaci, výrobu a distribuci drog či jiných návykových látek? Zda věznice provádí systematické meziroční srovnávání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými

ve výkonu trestu odnětí svobody.

Ad 1) Vazební věznice Hradec Králové nedisponuje vlastní čistírnou odpadních vod, je napojena na kanalizační řád města Hradec Králové,

Ad 2) Monitoring omamných a psychotropních látek v kanalizačním systému není ve Vazební věznici Hradec Králové periodicky prováděn,

Ad 3) Vazební věznice Hradec Králové v této oblasti nespolupracuje s vodohospodářským úřadem či obdobnou institucí v této oblasti,

Ad 4) Statistika takového charakteru není vedena.

Žádost o poskytnutí anonymizovaného seznamu cestovních příkazů soukromými vozidly zaměstnanců u vaší instituce a to v kontrolním období od 14.5.2024 do období 14.5.2025. Postačí, aby s vašeho sdělení byly patrné informace o konkrétním vozidle, tedy SPZ a termín služební cesty.

V období od 14. 5. 2024 do období 14. 5. 2025 byly ve Vazební věznici Olomouc realizovány 2 služební / pracovní cesty soukromými vozidly zaměstnanců, a to v termínu od 3. do 9. 9. 2024 a v termínu od 7. 4. 2025 do 27. 6. 2025.

Sdělení k žádosti obviněného o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci:

1) podaných stížností ze strany obviněného za dobu umístění ve Vazební věznici Ostrava (dále jen „VV Ostrava“)

2) žádostí obviněného o předvedení k lékaři

3) přítomnosti lékaře ve věznici v době výkonu vazby obviněného

Ad 1)

Obviněný podal za dobu, kdy byl umístěn ve VV Ostrava, dvě stížnosti.

Ad 2)

Od počátku věznění obviněný žádal o předvedení k lékaři v 16 případech.

Ad 3)

Za dobu výkonu vazby obviněného byl lékař ve věznici přítomen:

v měsíci srpen 2024 v 19 dnech

v měsíci září 2024 ve 25 dnech

v měsíci říjen 2024 ve 24 dnech

v měsíci listopad 2024 ve 23 dnech

v měsíci prosinec 2024 v 17 dnech

v měsíci leden 2025 v 19 dnech

v měsíci únor 2025 v 18 dnech

v měsíci březen 2025 v 9 dnech

Sdělení k žádosti obviněného o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci:

1) podaných stížností ze strany obviněného za dobu umístění ve Vazební věznici Ostrava (dále jen

„VV Ostrava“)

2) žádostí obviněného o předvedení k lékaři

3) přítomnosti lékaře ve věznici v době výkonu vazby obviněného

4) počtu uskutečněných návštěv bez zrakové a sluchové kontroly ve VV Ostrava v době výkonu vazby obviněného a osoby, která o umožnění takových návštěv v předmětné době rozhodovala

Ad 1)

Obviněný podal za dobu, kdy byl umístěn ve VV Ostrava, tři stížnosti.

Ad 2)

Od počátku věznění obviněný žádal o předvedení k lékaři v 62 případech.

Ad 3)

Za dobu výkonu vazby obviněného byl lékař ve věznici přítomen:

v měsíci červen 2024 v 6 dnech

v měsíci červenec 2024 ve 22 dnech

v měsíci srpen 2024 ve 20 dnech

v měsíci září 2024 ve 25 dnech

v měsíci říjen 2024 ve 24 dnech

v měsíci listopad 2024 ve 23 dnech

v měsíci prosinec 2024 v 17 dnech

v měsíci leden 2025 v 19 dnech

v měsíci únor 2025 v 18 dnech

v měsíci březen 2025 v 11 dnech

Ad 4)

V předmětné době byla ve VV Ostrava uskutečněna celkem jedna návštěva bez zrakové a sluchové kontroly, která byla umožněna v souladu s ust. § 14 odst. 6) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, ředitelem věznice.

Žádost o poskytnutí informace obsahovala následující požadavky (cit.):

1. Žádost o poskytnutí datumu a času eskorty osoby žadatele z věznice Praha Pankrác na adresu znalce.

2. Žádost o poskytnutí datumu a času eskorty osoby žadatele z věznice Praha Pankrác na adresu znalce.

II.

VV a ÚpVZD Praha Pankrác, jednající na základě pověření generálního ředitele za povinný subjekt, posoudila žádost, co do povinných náležitostí stanovených v ustanovení § 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, a dalších kritérií, ze zákona o svobodném přístupu k informacím vyplývajících. Ve vztahu k žádosti povinný subjekt po posouzení skutkového a právního stavu dospěl k závěru, že požadavku žadatele lze vyhovět, a tedy poskytuje v souvislosti se zákonem o svobodném přístupu k informacím požadované informace.

Nad rámec uvedeného povinný subjekt dodává, že vzhledem k tomu, že se jedná o osobní informace, týkající se přímo samotného žadatele, není na příště nutné postupovat podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a to i s ohledem na povinnost povinného subjektu odpovědi na žádosti zveřejňovat na svých webových stránkách. Povinný subjekt nemá problém sdělovat písemně informace takového charakteru (tzn., informace týkajícího se osoby samotného žadatele a jeho výkonu trestu či vazby) písemně i na přímo. Jinými slovy může žadatel písemně dotázat věznici ať už prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo např. předáním písemné žádosti vychovateli o sdělení konkrétních informací, týkajících se jeho výkonu trestu či vazby bez postupu podle zákona o informacích.

1. VV a ÚpVZD Praha Pankrác žadateli sděluje, že eskorta ze dne 25.7.2018 započala v čase 7:55 výjezdem z adresy věznice a skončila v čase 11:50 návratem na adresu věznice.

2. VV a ÚpVZD Praha Pankrác žadateli sděluje, že eskorta ze dne 23.3.2021 započala v čase 10:10 výjezdem z adresy věznice a skončila v čase 11:00 návratem na adresu věznice.

Žádost o informace obsahovala požadavek týkající se odsouzených osob zařazených na pracovišti call centrum. a to:

1) – Kolik odsouzených osob je aktuálně pracovně zařazeno na tomto pracovišti (prosinec – leden 2024-2025)

Vazební věznice Praha Ruzyně poskytla následující informace:

- prosinec 2024 – 15 odsouzených

- leden 2025 – 16 odsouzených

Žádost o informace obsahovala požadavek týkající se odsouzených osob zařazených na pracovišti call centrum. a to:

Kolik hodin průměrně odpracuje odsouzený na tomto pracovišti za měsíc (prosinec – leden 2024-2025)

Vazební věznice Praha Ruzyně poskytla následující informace:

- prosinec 2024 – 73,23 hodin

- leden 2025 – 106,26 hodin

Žádost o informace obsahovala požadavek týkající se odsouzených osob zařazených na pracovišti call centrum. a to:

Jaká je průměrná odměna za tuto práci na pracovišti call centrum ve výši brutto (hrubé) a netto (čisté) odměny? (prosinec – leden 2024-2025)

- prosinec 2024 – 3.645 Kč (brutto), 3.341 Kč (netto)

- leden 2025 – 5.618 Kč (brutto), 5.523 Kč (netto).

Žádost o poskytnutí Seznamu uskutečněných telefonních hovorů žadatele, a to od 22.1.2025 do vyřízení žádosti.

Informace poskytnuta (zcela) – písemná forma odpovědi odeslána žadateli.

3) Spolupracuje věznice s příslušným vodohospodářským úřadem (případně krajskou hygienickou stanicí, orgány povodí vodních toků v místě) na zjišťování, identifikaci a prevenci návykových látek jak ve věznici, tak mimo její teritorium (míněna spolupráce ve věcech monitoringu existence návykových látek na vstupu a výstupu z centrální čistírny odpadních vod, návrhů zvýšení efektivnosti (účinnosti) místní čistírny apod.?

4) Jaké procento kázeňských trestů je ročně ve věznici uloženo za držení, konzumaci, Výrobu a distribuci drog či jiných návykových látek? Zda věznice provádí systematické meziroční srovnávání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

1) Věznice Bělušice nedisponuje vlastní čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou odváděny do veřejné kanalizační sítě, přičemž jejich další čištění zajišťuje příslušný provozovatel kanalizace mimo areál věznice.

2) Věznice neprovádí monitoring výskytu, množství ani identifikaci konkrétních návykových látek na vstupu či výstupu z kanalizačního systému.

3) Věznice v současné době nespolupracuje s vodohospodářskými úřady, krajskou hygienickou stanicí ani jinými orgány v oblasti monitoringu nebo prevence výskytu návykových látek v kanalizační síti.

4) 4,5 % všech uložených kázeňských trestů ve Věznici Bělušice ročně souvisí s držením, konzumací, výrobou nebo distribucí drog či jiných návykových látek. Věznice neprovádí meziroční srovnávání těchto případů za účelem vyhodnocení trendů a přijetí případných preventivních opatření.

O sdělení datumů, v jejichž rozpětí bylo (3x) rozhodováno o povolení telefonu č. 7XX XXX XXX a sdělení výsledků těchto žádostí.

Dne 19.11.2024 nebyla schválena žádost žadatele o povolení telefonního čísla 7XX XXXA. Důvodem bylo zjištění, že uvedená osoba není schválena v povolených kontaktech žadatele.
Dne 28.11.2024 nebyla schválena žádost žadatele o povolení telefonního čísla 7XX XXX XXX na osobu schválenou v povolených kontaktech. Důvodem bylo zjištění, že telefonní kontakt patří jiné osobě.
Dne 13.01.2025 nebyla schválena žádost žadatele o povolení jiné osoby než blízké, tel. číslo 7XX XXX XXX, neboť povolení telefonního kontaktu nebylo shledáno v zájmu nápravy odsouzeného.

Žádost o poskytnutí informací vztahujících se k Věznici Břeclav:

Ad 1) Věznice Břeclav ve svých objektech neprovozuje čistírnu odpadních vod.

Ad 2) Věznice Břeclav neprovádí monitoring výskytu, množství ani identifikaci konkrétních drog, uvedený v dotazu.

Ad 3) Věznice Břeclav nespolupracuje s žádnou institucí za účelem uvedeným v dotazu.

Ad 4) Procento kázeňských trestů ve Věznici Břeclav uložených za držení, konzumaci, výrobu a distribuci drog či jiných návykových látek (dále jen „OPL“):

- v roce 2024 uloženo celkem 76 kázeňských trestů, z toho 3x OPL = 3,95%,

- v I. polovině roku 2025 uloženo celkem 21 kázeňských trestů, z toho 2x OPL = 9,52%.

Věznice neprovádí systematické meziroční srovnávání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

na základě Vaší žádosti ze dne 05. 03. 2025, kterou jsme evidovali pod č.j. VS-53102-1/ČJ-2025-8035PR-INFZ v řízení o žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sdělujeme následující:

1. K jakému nejbližšímu datu od doručení této žádosti má dojít k vykonání trestu a tím k propuštění jakékoliv vězněné osoby ve věznici Heřmanice ve třetím stupni zabezpečení. Prosím o uvedení konkrétního data, kdy dojde k vykonání trestu a propuštění vězněné osoby ve třetím stupni zabezpečení.

2. K jakým dvěma dalším datům, myšleno datům následujícím po datu tázaném v otázce 1, má dojít k vykonání trestu ve 3. stupni zabezpečení v měsících březnu nebo dubnu 2025, pokud k nějakým. Uveďte prosím konkrétní data, kdy jsou naplánována vykonání trestů ve třetím stupni zabezpečení ve věznici Heřmanice v měsících březnu a dubnu 2025.

Informace poskytnuté za Věznici Heřmanice:

1. Povinný subjekt se z obsahu dotazu žadatelky domnívá, že má na mysli propuštění vězněné osoby, která byla zařazena do III. prostupné skupiny vnitřní diferenciace (dále jen „PSVD“) ke dni vykonání trestu. K dnešnímu dni se jedná o jediného odsouzeného, jehož výkon trestu odnětí svobody bude ukončen dne 01. 04. 2025.

2. Zařazení odsouzeného do prostupné skupiny vnitřní diferenciace je proměnlivou složkou výkonu trestu odnětí svobody a jako taková se mění v čase na základě změny vnitřních a vnějších rizik, blíže ust. § 11a vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Nelze tedy objektivně určit, kolik a zda vůbec bude v uvedených měsících propuštěn odsouzený, který by byl toho času zařazen v III. PSVD.

na základě Vaší žádosti ze dne 28. 05. 2025, kterou jsme evidovali pod č.j. VS-113929-1/ČJ-2025-8035PR-INFZ v řízení o žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sdělujeme následující:

2. K jakým dvěma dalším datům, myšleno datům následujícím po datu tázaném v otázce 1, má dojít k vykonání trestu ve 3. stupni zabezpečení v měsících červen nebo červenec 2025, pokud k nějakým. Uveďte prosím konkrétní data, kdy jsou naplánována vykonání trestů ve třetím stupni zabezpečení ve věznici Heřmanice v měsících červen a červenec 2025.

Povinný subjekt k termínu 28. 5. 2025, tj., doručení žádosti, byly ve třetím stupni zabezpečení, předpokládám, že je myšleno ve vysokém stupni zabezpečení, propuštěny dvě vězněné osoby.

V měsíci červnu 2025 do bude 14 vězněných osob a v měsíci červenci 2025 do bude 13 odsouzených.

Žádost opatrovníka odsouzeného na lékařskou péči a volno aktivity poskytované opatrovanci:

1) Jakým způsobem dohlíží psychiatr na odsouzeného a jestli daný psychiatr dal souhlas s izolací odsouzeného, když se minimálně 8x pokusil o sebevraždu.

1) Kdo je praktický lékař odsouzeného a jakým způsobem bude opatrovník informovaný, když mu bude potřeba poskytnout lékařskou péči.

2) Jaké bude mít odsouzený volno aktivity.

Poskytnutá informace:

Ad 1)

Na psychiatrické vyšetření na zdravotní středisko Věznice Karviná je odsouzený objednán. Lékař – psychiatr po důkladném vyšetření rozhodne dle svých odborných znalostí a kompetencí jakou léčbu odsouzenému nastaví. K tomuto postupu není nutný souhlas opatrovníka.

Odsouzený byl umístěn do kolektivu odsouzených specializovaného oddílu trvale pracovně nezařaditelných odsouzených v oddělení věznice s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení (O-VSZ) dne 05.03.2025. Obecnou charakteristikou odsouzených umístěných v O-VSZ je odsouzení za mimo jiné specifickou trestnou činnost, kam spadají i násilné trestné činy, za které byl odsouzen i Váš opatrovanec. Vzhledem ke zdravotním a mentálním specifikům odsouzeného bylo přistoupeno k jeho umístění do kolektivu odsouzených na oddíl již ve středu 05.03.2025 odpoledne, aby nemusel být sám v cele. Odsouzeným, u kterých je zjištěno riziko sebepoškození či možného pokusu o sebevraždu, je ze strany psychologa, a i ostatních odborných zaměstnanců věnována zvýšená pozornost. Jejich chování je monitorováno a pravidelně vyhodnocováno.

Ad 2)

V případě nutnosti lékařského vyšetření anebo ošetření bude odsouzený naveden na zdravotní středisko Věznice Karviná. Na zdravotním středisku Věznice Karviná ordinují 3 praktičtí lékaři v různých dnech, a tudíž není možno určit, který z nich je konkrétně ošetřujícím lékařem odsouzeného. Ve výkonu trestu odnětí svobody není možná svobodná volba lékaře, a proto odsouzený bude v daný den, kdy se k lékaři nahlásí, ošetřen právě tím praktickým lékařem, který je tento den přítomen. V případě, že praktický lékař doporučí speciální odborné vyšetření v mimovězeňském zdravotnickém zařízení, je nutné předtím podepsat souhlas pacienta – odsouzeného. V tomto případě budete, jako opatrovník odsouzeného vyrozuměn, abyste tento souhlas podepsal za něj. Pokud tento souhlas opatrovník podepíše, až poté bude odsouzený objednán k tomuto speciálnímu odbornému vyšetření. Souhlas nebude nutný tehdy, pokud bude odsouzený v akutním ohrožení života. V tomto případě mu samozřejmě bude poskytnuta urgentní péče v rámci záchrany jeho života.

Ad 3)

Před aktualizací programu zacházení mezi pracovníky odborného zacházení vždy probíhá komunikace o obsahu stanovovaného programu zacházení, a to po posouzení stavu rizik a potřeb odsouzeného, po prostudování dostupných záznamů a spisové dokumentace. Program zacházení byl aktualizován v pondělí 10.03.2025, kdy bylo rozhodnuto o individuálním zacházení pod vedením vychovatele terapeuta. S odsouzeným byla aktualizace nejprve předjednána, byla mu vysvětlena a byly mu zodpovězeny všechny dotazy. V příloze Vám k informaci posíláme kopii stanoveného programu zacházení.

POŽADOVANÁ INFORMACE: (cit.): "1. … přímé poskytnutí následujících informací ve smyslu ust. § 6/2 INFZ, a to jejím zasláním v el. podobě (PDF) na email žadatele xxxxx v originální neanonymizované podobě (žadatel je účastníkem řízení): 2. Poskytnutí sdělení č. j. VS-xxxx-xx/ČJ-2020-803670-SOUC z 11. 5. 2022 (organizační jednotka Věznice Mírov)."

ODPOVĚĎ NA POŽADOVANOU INFORMACI: Informace žadateli poskytnuta (zcela) v elektronické podobě na žadatelem určenou e-mailovou adresu.

Poskytnutí sdělení Věznice Mírov č. j. 66217-2/ČJ-2025-8036PR-INFZ z 27. 3 .2025.

Informace poskytnuta (zcela) - písemná forma odpovědi odeslána žadateli.

Žádost o poskytnutí informace: (cit.):

"… přímé poskytnutí následujících informací ve smyslu ust. § 6/2 INFZ … sdělení, kdy přišla přes hlavní bránu do Věznice Mírov paní plk. Mgr. MB dne 14. 10. 2024? (hodiny, minuty) … A k datu

14. 10. 2024 … sdělení, kdy naopak žadatel v eskortě opustil Věznici Mírov? (hodiny, minuty)."

Sdělení povinného subjektu:

Hodiny, minuty průchodu plk. Mgr. MB přes hlavní bránu směrem dovnitř Věznice Mírov dne 14. 10. 2024: 5:39 hod.

Hodiny, minuty, kdy žadatel v eskortě opustil Věznici Mírov dne 14. 10. 2024: 08:55 hod.

Žádost: " … poskytnutí informací povinného, a to sdělení Věznice Mírov k OS v Olomouci, sp. zn. 23Nc 701/2022, a to č.j. VS-54958-25/ČJ-2020-803670-SOUC z 22.4.2022."

Informace poskytnuta (zcela) – Odpovědi odeslány žadateli v jím vyžádaném formátu.

Žádost: "2. … Poskytnutí informací povinného, a to nařízení VOVT Věznice Mírov č. j. VS-2430-5/ČJ-2019-803632 z 22. 3. 2019 a č. j. VS-2275-27/ČJ-2020-803632 z 18. 7. 2020."

Informace poskytnuta (zcela) – Odpovědi odeslána žadateli v jím vyžádaném formátu .

Žádost (cit.):

"1)Jakým typem čistírny odpadních vod věznice disponuje na výstupu do vnější kanalizační sítě, zda daná čistírna odpadních vod ve věznici splňuje náležité podmínky k záchytu a eliminaci průniku návykových látek do veřejné stoky?

Odpovědi:

K informaci požadované v bodě 1: Věznice Mírov nedisponuje vlastní čistírnou odpadních vod.

K informaci požadované v bodě 2: Věznice Mírov neprovádí monitoring výskytu, množství a identifikaci konkrétních drog na vstupu a výstupu čistírny odpadních vod v místě (uvnitř) věznice.

K informaci požadované v bodě 3: Věznice Mírov žadatelem popsaný způsob spolupráce neprovádí.

K informaci požadované v bodě 4: Roční procentuální vyhodnocení podílu uložených kázeňských trestů odsouzeným v souvislosti s držením, konzumací, výrobou a distribucí drog či jiných návykových látek není ve Věznici Mírov statisticky sledovaným údajem. Věznice Mírov neprovádí systematické meziroční srovnávání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

1. Jak se do současné praxe promítla skutečnost, že od 1. dubna 2025 byla zdravotnická zařízení vězeňské nemocnice a zdravotnická střediska zabezpečovací detence převedena pod nově zřízenou organizaci Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti?

2. Zejména požaduji informaci, zda terapeuti působící v zabezpečovací detenci v současné době spadají pod Zdravotnické zařízení ministerstva spravedlnosti nebo jde o zaměstnance Vězeňské služby?

3. V případě, že jde o zaměstnance Vězeňské služby, prosím o informaci o počtu terapeutů zde působících, jejich věkovém složení a dosaženém odborném vzdělání.

1. Zdravotní služby jsou ve Věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence poskytovány ve stejném rozsahu a způsobem jako tomu bylo do 1. dubna 2025.

2. Vychovatelé terapeuti působící na oddělení výkonu zabezpečovací detence nejsou zaměstnanci Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti. Jsou zaměstnanci Vězeňské služby České republiky.

3. Na oddělení výkonu zabezpečovací detence ve Věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava působí dva vychovatelé terapeuti, z nichž jeden je ve věku do 45 let a jeden je ve věku do 60 let. Požadovaným vzděláním pro výkon práce vychovatele terapeuta na oddělení výkonu zabezpečovací detence je vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oboru sociálním, pedagogickém nebo psychologickém a ucelený sebezkušenostní sociálněpsychologický nebo psychoterapeutický výcvik v rozsahu minimálně 200 hodin. Oba terapeuti vzdělanostní podmínky beze zbytku splňují. Jeden z vychovatelů terapeutů k vysokoškolskému inženýrskému vzdělání absolvoval doplňující pedagogické studium a druhý dosáhl vysokoškolského bakalářského pedagogického vzdělání (obor sociální pedagogika a poradenství). Oba pak absolvovali nutné výcviky, a to jeden z nich sociálně psychologický výcvik a navazující sociálně psychologický výcvik a druhý z nich sociálně psychologický výcvik, výcvik psychosociální rehabilitace a výcvik psychoterapeutického přístupu.

Otázka:

1. Jakým typem čistírny odpadních vod věznice disponuje na výstupu do vnější kanalizační sítě, zda daná čistírna odpadních vod ve věznici splňuje náležité podmínky k záchytu a eliminaci průniku návykových látek do veřejné stoky?

2. Provádí věznice monitoring výskytu, množství a identifikaci konkrétních drog na vstupu a výstupu čistírny odpadních vod v místě (uvnitř věznice). Jestliže ano, v jakých časových intervalech je monitoring prováděn a jaká jsou ze zjištěného stavu vyvozována opatření?

3. Spolupracuje věznice s příslušným vodohospodářským úřadem (případně krajskou hygienickou stanicí, orgány povodí vodních toků v místě) na zjišťování, identifikaci a prevenci návykových látek jak ve věznici, tak mimo její teritorium (míněna spolupráce ve věcech monitoringu existence návykových látek na vstupu a výstupu z centrální čistírny odpadních vod, návrhů zvýšení efektivnosti (účinnosti) místní čistírny apod.?

4. Jaké procento kázeňských trestů je ročně ve věznici uloženo za držení, konzumaci, výrobu a distribuci drog či jiných návykových látek? Zda věznice provádí systematické meziroční srovnávání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

Odpověď:

Věznice Oráčov (dále jen „věznice“) neprovozuje čistírnu odpadních vod na výstupu do vnější kanalizační sítě. Odpadní vody jsou odváděny do stokové sítě, která ústí do vlastní čistírny odpadních vod. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu pro 850 EO, vyčištěné vody odtékají do místního recipientu.
Věznice neprovádí monitoring výskytu, množství a identifikaci konkrétních drog v odpadní vodě.
Věznice v oblasti návykových látek s příslušným vodohospodářským úřadem nespolupracuje.
V roce 2024 dohromady celkem ve 23 případech (8,5%), byl ve věznici uložen kázeňský trest v pravomoci vedoucího oddělení výkonu trestu nebo speciálního pedagoga za „nedovolenou manipulaci s drogami nebo léky“ (16x), resp. za „nedovolenou manipulaci s látkami obsahujícími etylalkohol“ (7x). Jednalo se zejména o prokázanou pozitivitu na základě rozborů tělních tekutin v rámci náhodného nebo cíleného kontrolního testování, v případě zneužití alkoholu šlo mj. o konzumaci tzv. kvásky. V roce 2023 dohromady celkem ve 30 případech (10%), byl ve věznici uložen kázeňský trest v pravomoci vedoucího oddělení výkonu trestu nebo speciálního pedagoga za „nedovolenou manipulaci s drogami nebo léky“ (22x), resp. za „nedovolenou manipulaci s látkami obsahujícími etylalkohol“ (8x). Jednalo se zejména o prokázanou pozitivitu na základě rozborů tělních tekutin v rámci náhodného nebo cíleného kontrolního testování, v případě zneužití alkoholu šlo mj. o konzumaci tzv. kvásky, ale i o jeden případ zneužití alkoholu odsouzeným oddílu O/S na tzv. „volné návštěvě“.

Jak bylo naloženo s penězi zaslanými odsouzenému a jak se nakládá s úložným?

Jak bude věznice postupovat, když bude odsouzený nervózní nebo nepříčetný?

Poskytnutá informace

Žádost o informaci, zda byl dán souhlas vedoucí zdravotnického střediska a psychiatra s umístěním konkrétního odsouzeného omezeného ve způsobilosti k právním úkonům „na izolaci.“

K výkonu kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddílu, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, není vyžadován souhlas lékaře, a to ani psychiatra.

Jaké výchovné a resocializační programy jsou ve Věznici Pardubice mladistvým poskytovány?
Kolik odborných pracovníků (zejména speciálních pedagogů, vychovatelů, psychologů, sociálních pracovníků) a kolik dozorců má Věznice Pardubice stanoveno tabulkově a kolik jich je nyní skutečně ve věznici zaměstnáno?
Kolik z těchto odborných pracovníků a dozorců by se tabulkově mělo věnovat a kolik se jich skutečně věnuje mladistvým odsouzeným a věnují se pouze jim či i dospělým odsouzeným?
Absolvují tito odborní pracovníci a dozorci průběžné vzdělávání zaměřující se na zacházení s mladistvými odsouzenými? Pokud ano, jak často?
Jaké jsou možnosti vzdělávání a pracovního uplatnění mladistvých během výkonu trestního opatření odnětí svobody?
Kolik z odsouzených mladistvých pracuje a kolik se jich vzdělává?

poskytnuté informace zde

Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4, subjekt povinný ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů („povinný subjekt“), obdržela na organizační jednotku Věznice Plzeň, dne 30. dubna 2025 datovou zprávou požadavek na poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů („zákon o svobodném přístupu k informacím“), kterou podal na základě substituční plné moci za advokátní kancelář Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, se sídlem Na Tržišti 2102/61a, Praha 4, která právně zastupuje Miroslava Prchlíka, advokát JUDr. Ing. Václav Chlum, LL.M., ev. č. ČAK: 10417 („žadatel“); zaevidovala jej pod č. j. VS-95360-1/ČJ-2025-8011PR-INFZ. I.

Žádost o poskytnutí informace obsahovala následující požadavky (cit.):

1) zda ke dni 1.4.2025 byly volné ubytovací kapacity (místa) pro umístění odsouzených pro výkon tretu odnětí svobody na oddělení se zvýšenou ostrahou a pokud ano v jakém počtu?

2) zda v měsíci dubnu roku 2025 byly volné ubytovací kapacity (místa) pro umístění odsouzených pro výkon tretu odnětí svobody na oddělení se zvýšenou ostrahou a pokud ano v jakém počtu? Pokud se počet volných ubytovacích kapacit (míst) v průběhu měsíce dubna změnil uveďte jednotlivé změny?

3) zda v měsíci března roku 2025 byly volné ubytovací kapacity (místa) pro umístění odsouzených pro výkon tretu odnětí svobody na oddělení se zvýšenou ostrahou a pokud ano v jakém počtu? Pokud se počet volných ubytovacích kapacit (míst) v průběhu měsíce dubna změnil uveďte jednotlivé změny?

Ředitel Věznice Plzeň, jednající na základě pověření generálního ředitele za povinný subjekt, posoudil žádost, co do povinných náležitostí stanovených v ustanovení § 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, a zda splňují také ostatní kritéria pro zahájení a vedení řízení o žádosti, a to postupem v souladu s právní úpravu provedenou v příslušných ustanoveních zákona o svobodném přístupu k informacím. V této souvislosti seznal, že ze žádosti je zřejmé, kterému povinnému subjektu jsou určeny a že žadatel se domáhá poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ve vztahu k žádosti povinný subjekt po posouzení skutkového a právního stavu, po správním uvážení, dospěl k závěru, že požadavku žadatele lze vyhovět, a tedy poskytuje v souvislosti se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, následující informace:

ad 1. 7 míst

ad 2. měsíc duben 2025

1. týden – 7 míst

2. týden – 5 míst

3. týden – 5 míst

4. týden – 4 místa

5. týden – 13 míst

ad 3. měsíc březen 2025 v průměru 11 míst. Změny v měsíci dubnu viz odpověď v bodu č. 2

III.

Věznice Plzeň nepožaduje úhradu nákladů v souvislosti s vyhledáním a poskytnutím informace.

Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. doručená do Věznice Stráž pod Ralskem.

Požadované informace:

1. Jak přesně věznice definuje oddíl T4 zřízený pro DVOP – jaká je přesná charakteristika oddílu a jaká je jeho struktura?

2. Jací vězni jsou umisťováni na tento oddíl?

3. Existuje nějaká směrnice ze strany Generálního ředitelství vězeňské služby ČR pro vybavení tohoto oddílu?

4. Existuje nějaká směrnice EU pro umisťování DVOP na specializované oddíly? Pokud ano, prosím o zaslání jejího znění?

5. Může věznice čerpat na vybavení oddílu nějaké evropské dotace? Pokud ano, je nutné, aby byl oddíl pouze obsazen vězni DVOP?

6. Využívá věznice Stráž pod Ralskem nějaké dotační prostředky EU – pokud ano v jaké výši a na jaké účely?

1. Tento oddíl se označuje jako Specializovaný oddíl pro výkon trestu odsouzených příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání a strážníků obecní policie. Podrobně je definován v ustanovení Čl. 38 Nařízení ředitele Věznice Stráž pod Ralskem č. 16/2024, kterým se vydává vnitřní řád pro odsouzené ve Věznici Stráž pod Ralskem, který je dostupný na internetových stránkách Věznice Stráž pod Ralskem. Oddíl je určen pro výkon trestu odsouzených zařazených ve věznici s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení, kteří v době pěti let před dodáním nebo nástupem do výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, anebo v souvislosti s nařízeným trestem, byli příslušníkem ve služebním poměru nebo zaměstnancem v pracovním poměru k bezpečnostnímu sboru České republiky, vojákem Armády České republiky, příslušníkem Vojenského zpravodajství České republiky nebo strážníkem obecní policie. Odsouzení jsou zde ubytováni v celách po dvou. Kapacita oddílu je 22 míst.

2. Do tohoto oddílu jsou umísťováni odsouzení, kteří jsou zařazeni ve věznici s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení a kteří v době pěti let před dodáním nebo nástupem do výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, anebo v souvislosti s nařízeným trestem, byli příslušníkem ve služebním poměru nebo zaměstnancem v pracovním poměru k bezpečnostnímu sboru České republiky, vojákem Armády České republiky, příslušníkem Vojenského zpravodajství České republiky nebo strážníkem obecní policie. Odsouzení jsou seznámeni s tím, pro jaký typ odsouzených je tento oddíl určen. Pokud by z nějakého důvodu chtěli být z tohoto oddílu přemístěni na standardní oddíl, byla by jejich žádost věznicí vždy posouzena. Do tohoto oddílu mohou být umístěni i jiní odsouzení, kteří jsou zařazeni ve věznici s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení. Společným umístěním těchto odsouzených nesmí být narušen účel zřizování specializovaného oddílu.

3. Pro vybavení tohoto oddílu nebyla vydána žádná směrnice ze strany Generální ředitelství VS ČR.

4. Žádná směrnice vydaná EU v této věci nebyla dosud publikována.

5. Obecně lze na úpravu a vybavení prostor pro zacházení s odsouzenými využít část dotačních prostředků jako součást širšího projektového záměru v rámci některých specifických dotačních výzev, (např. v minulosti z projektů tzv. Norských fondů byly čerpány prostředky na rekonstrukce a vybavení prostor v 15 věznicích). Není nutné zaměření pro osoby DVOP.

6. Věznice Stráž pod Ralskem v současné době nevyužívá žádné dotační prostředky EU.

Dne 4. 7. 2025 byla do Věznice Stráž pod Ralskem doručena žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím s níže uvedenými dotazy:

Otázka č. 1:

„Jakým typem čistírny odpadních vod věznice disponuje na výstupu do vnější kanalizační sítě, zda daná čistírna odpadních vod ve věznici splňuje náležité podmínky k záchytu a eliminaci průniku návykových látek do veřejné stoky?“

Otázka č. 2:

„Provádí věznice monitoring výskytu, množství a identifikaci konkrétních drog na vstupu a výstupu čistírny odpadních vod v místě (uvnitř věznice). Jestliže ano, v jakých časových intervalech je monitoring prováděn a jaká jsou ze zjištěného stavu vyvozována opatření?“

Otázka č. 3:

„Spolupracuje věznice s příslušným vodohospodářským úřadem (případně krajskou hygienickou stanicí, orgány povodí vodních toků v místě) na zjišťování, identifikaci a prevenci návykových látek jak ve věznici, tak mimo její teritorium (míněna spolupráce ve věcech monitoringu existence návykových látek na vstupu a výstupu z centrální čistírny odpadních vod, návrhů zvýšení efektivnosti (účinnosti) místní čistírny apod.?“

Otázka č. 4:

„Jaké procento kázeňských trestů je ročně ve věznici uloženo za držení, konzumaci, výrobu a distribuci drog či jiných návykových látek? Zda věznice provádí systematické meziroční srovnávání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.“

Poskytnuté informace:

K otázce č. 1:

Věznice Stráž pod Ralskem neprovozuje vlastní čistírnu odpadních vod (ČOV). Odpadní vody jsou pomocí přečerpávací stanice svedeny do kanalizačního systému města Stráž pod Ralskem, který je zakončen ČOV Stráž pod Ralskem.

K otázce č. 2:

Věznice Stráž pod Ralskem neprovádí monitoring výskytu, množství a identifikaci konkrétních drog na vstupu do kanalizačního systému.

K otázce č. 3:

Věznice Stráž pod Ralskem nespolupracuje s příslušnými orgány pro zjišťování, identifikaci a prevenci návykových látek na vstupu do kanalizačního systému.

K otázce č. 4:

V roce 2024 bylo uloženo celkem 467 kázeňských trestů. Z tohoto počtu bylo 209 kázeňských trestů uloženo za nedovolené držení a manipulaci s látkami obsahující ethylalkohol a za nedovolené držení drog a léků a manipulace s nimi, včetně pozitivního monitoringu nebo jeho odmítnutí, což činí 44,8% uložených kázeňských trestů. Věznice Stráž pod Ralskem provádí meziroční srovnání počtu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

Žádost dle z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – ze dne 09.05.2025

1. Kdo a v jaké výši hradí náklady eskorty vězněných osoby z areálu věznice např. k soudnímu řízení? Z jakého právního předpisu toto vyplývá?

2. Může osoba ve výkonu trestu odnětí svobody vykonávat zaměstnání, ačkoli je zároveň osobou obviněnou/obžalovanou v jiné probíhající trestní věci?

3. Pokud ne, proč? Z jakého právního předpisu toto vyplývá?

Poskytnutí informace na základě žádosti

1. Eskorty k jednání před soudem nebo jiným orgánem státní správy se odsouzenému povolují, pokud si to soud nebo jiný orgán státní správy jeho přítomnost vyžádal.

V takovém případě jdou náklady eskorty k tíži státu.

Pokud odsouzený požádá o eskortu k jednání před soudem nebo jiným orgánem státní správy, aniž tento jeho účast na jednání požaduje, a zaváže se k úhradě nákladů eskorty spojené s tímto jednáním, eskorta se mu povolí, pokud je organizačně možné ji realizovat a pokud má odsouzený v době povolení dostatek finančních prostředků k úhradě nákladů s eskortou spojených.

Náklady eskorty jsou hrazeny dle z. č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody.

2.+3. Návrh na zařazení vězněné osoby na pracoviště předkládá zaměstnanec, jemuž je vězněná osoba svěřena do péče. V odůvodnění návrhu musí být vždy uvedeno hodnocení vězněné osoby. Odborná komise návrh projedná a se stanoviskem předloží řediteli věznice.

Při posuzování návrhů k zařazování nebo přeřazování vězněných osob na pracoviště zohlední odborná komise jejich profesní způsobilost, zdravotní klasifikaci, pracovní podmínky a sociální potřebnost.

U odsouzených dále přihlédne zejména k typu věznice vč. stanovení stupně zabezpečení, do kterého byl odsouzený zařazen, jeho nebezpečnosti s ohledem na druh a charakter pracoviště a uplatňování hledisek stanovených právním předpisem (z. č. 169/1999 Sb.).

Z výše uvedeného vyplývá, že návrhy na zařazení na pracoviště jsou posuzovány odbornou komisí vždy individuálně s přihlédnutím k relevantním skutkovým okolnostem.

Žádost dle z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – ze dne 04.07.2025

2. Provádí věznice monitoring výskytu, množství a identifikace konkrétních drog, na vstupu a výstupu čistírny odpadních vod v místě (uvnitř věznice). Jestliže ano, v jakých časových intervalech je monitoring prováděn a jaká jsou ze zjištěného stavu vyvozována opatření.

3. Spolupracuje věznice s příslušných vodohospodářským úřadem (případně krajskou hygienickou stanicí, orgány povodí vodních toků v místě) na zjišťování, identifikaci a prevenci návykových látek jak ve věznici, tak mimo její teritorium (míněna spolupráce ve věcech monitoringu existence návykových látek na vstupu a výstupu z centrální čistírny odpadních vod, návrhů zvýšení efektivnosti (účinnosti) místní čistírny apod.?

1. Věznice Vinařice nedisponuje čistírnou odpadních vod (ČOV).

2. Věznice Vinařice neprovádí monitoring výskytu, množství a identifikace konkrétních drog na vstupu a výstupu ČOV.

3. Věznice Vinařice spolupracuje se všemi orgány a úřady veřejné moci. Spolupráce patří mezi hlavní zásady kvalitního a efektivního výkonu veřejné správy. Ve věcech monitoringu existence návykových látek na vstupu a výstupu z centrální ČOV, takový požadavek na vzájemnou spolupráci stran dotčených úřadů zatím nevzešel.

4. Systematické meziroční srovnání se provádí pravidelně na konci kalendářního roku, kdy se vyhodnocuje kázeňská praxe ve výkonu trestu odnětí svobody.

Za kalendářní rok 2024 bylo ve věznici uloženo 38,6% kázeňských trestů za „Nedovolené držení drog a léků, manipulace s nimi, pozitivní monitoring nebo jeho odmítnutí“ z celkového počtu uložených kázeňských trestů.

„Kdo a kdy mě navštívil v průběhu VTOS, prosím o jmenovitý seznam a termínů návštěv.“

Povinný subjekt k žádosti poskytuje údaj v přiložené tabulce (viz níže).

Příchod	Příjmení	Jméno
12.06.2019 7:33
12.05.2019 8:07
12.05.2019 8:07
12.05.2019 8:06
28.04.2019 13:12
09.04.2019 17:03
09.04.2019 9:26
07.04.2019 13:42
07.04.2019 13:41
24.03.2019 13:07
19.03.2019 12:56
28.02.2019 8:37
24.02.2019 13:21
24.02.2019 13:21
24.02.2019 13:18
21.02.2019 8:59
20.02.2019 10:14
10.02.2019 17:56
09.02.2019 13:16
09.02.2019 13:14
09.02.2019 13:13
12.01.2019 13:06
08.12.2018 13:33
02.12.2018 17:19
25.11.2018 13:21
28.10.2018 13:33
28.10.2018 13:32
28.10.2018 13:32
28.10.2018 13:31
08.09.2018 13:17
26.08.2018 13:14
15.08.2018 12:30
11.08.2018 13:07
03.08.2018 9:37
03.08.2018 9:36
29.07.2018 13:24
29.07.2018 13:23
14.07.2018 13:47
14.07.2018 13:46
12.07.2018 10:22
09.06.2018 13:32
09.06.2018 13:31
09.06.2018 13:30
07.06.2018 13:51
04.06.2018 14:50
27.05.2018 13:07
23.05.2018 15:05
15.05.2018 8:29
13.05.2018 13:43
13.05.2018 13:42
13.05.2018 13:42
13.05.2018 13:41
11.05.2018 15:21
29.04.2018 13:15
14.04.2018 13:53
14.04.2018 13:52
14.04.2018 13:51
14.04.2018 13:50
10.04.2018 14:54
06.04.2018 9:08
25.03.2018 13:44
21.03.2018 16:36
08.03.2018 8:44
08.03.2018 8:29
07.03.2018 8:47
02.03.2018 8:02
25.02.2018 13:21
25.02.2018 13:19
24.02.2018 17:42
14.02.2018 9:39
29.01.2018 15:24
28.01.2018 13:43
28.01.2018 13:42
28.01.2018 13:39
13.01.2018 13:11
11.01.2018 15:10
30.12.2017 12:54
29.12.2017 12:39
12.12.2017 13:37
12.12.2017 9:52
12.12.2017 9:51
09.12.2017 13:26
21.11.2017 12:50
12.11.2017 13:17
12.11.2017 13:16
08.11.2017 8:12
06.11.2017 17:32
01.11.2017 12:38
25.10.2017 10:17
14.10.2017 7:50
14.10.2017 7:50
14.10.2017 7:46
05.10.2017 10:09
24.09.2017 13:39
24.09.2017 13:38
14.09.2017 9:01
06.09.2017 16:17
27.08.2017 13:13
17.08.2017 10:05
17.08.2017 9:54
17.08.2017 9:53
03.08.2017 8:13
02.08.2017 11:21
23.07.2017 13:22
23.07.2017 13:20
27.06.2017 10:45
25.06.2017 13:26
25.06.2017 13:22
15.06.2017 8:34
28.05.2017 13:15
25.05.2017 13:45
13.05.2017 7:41
11.05.2017 11:14
05.05.2017 17:01
23.04.2017 13:26
23.04.2017 13:25
12.04.2017 15:59
08.04.2017 7:31
23.03.2017 10:05
17.03.2017 12:19
04.03.2017 13:08
04.03.2017 13:06
10.02.2017 13:20
04.02.2017 13:08
07.01.2017 13:04
06.01.2017 15:40
08.12.2016 12:23
06.12.2016 11:19
03.12.2016 13:10
27.11.2016 7:37
05.11.2016 12:59
31.10.2016 11:59
08.10.2016 13:08
08.10.2016 13:06
25.09.2016 7:35
03.09.2016 13:21
06.08.2016 13:10
09.07.2016 13:12
21.06.2016 14:54
19.06.2016 13:15
04.06.2016 13:10
07.05.2016 12:59
26.04.2016 13:31
24.04.2016 17:04
13.04.2016 10:10
09.04.2016 13:17
05.03.2016 13:14
24.02.2016 14:01
12.02.2016 15:33
06.02.2016 13:10
28.01.2016 10:58
09.01.2016 7:51
17.12.2015 10:35
13.12.2015 7:35
13.12.2015 7:31
05.12.2015 14:11
25.11.2015 11:46
25.11.2015 11:46
15.11.2015 7:34

[anonymizováno]

- Kdy byla má žádost o přemístění do Věznice Rapotice Vaší věznicí odeslána?

- Kdo jmenovitě a kdy o této žádosti rozhodl za Věznici Všehrdy?

- Kdo jmenovitě a kdy o této žádosti rozhodl za Věznici Rapotice?

Také si dovoluji požádat o zaslání kopie rozhodnutí, kterým byla má žádost zamítnuta.

Žádost o přemístění do Věznice Rapotice jste podal dne 21. 1. 2019, následně dne 30. 1. 2019 Vám byla tato žádost zamítnuta v té době pověřeným ředitelem Věznice Všehrdy. Tento den jste byl s tímto rozhodnutím oproti podpisu seznámen. Anonymizovanou kopii rozhodnutí přikládám jako přílohu k tomuto sdělení.

Jelikož od r. 2019 uplynula pětiletá skartační lhůta, listinné údaje k žádosti o přemístění již byly skartovány a nelze je dohledat.

Kdy a jakým způsobem (elektronicky, kurýrní službou, poštou apod.) byla má žádost o přemístění do Věznice Rapotice Vaší věznicí odeslána?

Pokud byla žádost odeslána jinak než v papírové podobě, prosím o zaslání kopie elektronického zamítnutí ředitele Věznice Rapotice, případně jiné elektronické komunikace s věznicí Rapotice týkající se mé žádosti.

Po zamítavém stanovisku ředitele věznice o přemístění do jiné věznice se žádost odsouzeného do požadující věznice této věznici neodesílá a požadující věznice k přemístění žádné stanovisko nezaujímá.

Kdy a jakým způsobem (elektronicky, kurýrní službou, poštou apod.) byly mé žádosti o přemístění do Věznice Odolov Vaší věznicí odeslány?

Pokud byly žádosti odeslány jinak než v papírové podobě, prosím o zaslání kopií elektronického zamítnutí ředitele Věznice Odolov, případně jiné elektronické komunikace s věznicí Odolov týkající se uvedených žádostí.

Také si dovoluji požádat o zaslání kopií rozhodnutí, kterými byly mé žádosti zamítnuty.

1. K Vaší první žádosti o přemístění do Věznice Odolov Vám sděluji, že žádost jste podal dne 24. 5. 2017 a byla Vám schválena 1. zástupcem ředitele Věznice Všehrdy. Následně ředitel Věznice Odolov Vaši žádost zamítl. S tímto jste byl seznámen dne 26. 6. 2017 oproti podpisu.

2. Vaše druhá žádost o přemístění do Věznice Odolov byla podána dne 17. 8. 2017 a ředitelem Věznice Všehrdy byla zamítnuta. S tímto jste byl seznámen dne 18. 8. 2017 oproti podpisu. Po zamítavém stanovisku ředitele věznice o přemístění do jiné věznice se žádost odsouzeného do požadující věznice této věznici neodesílá a požadující věznice k přemístění žádné stanovisko nezaujímá.

Anonymizované kopie rozhodnutí přikládám jako přílohu k tomuto sdělení.

K výše uvedenému doplňuji, že proces o přemístění na žádost odsouzeného do jiné věznice probíhá elektronicky prostřednictvím Vězeňského informačního systému, přičemž je formulář v tomto systému založen a každá strana doplňuje své příslušné části, proto nejsou jednotlivé úkony časově evidovány. Lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dnů od jejího prokazatelného přijetí vysílající věznicí.

Jelikož již uplynula pětiletá skartační lhůta, listinné údaje k žádosti o přemístění již byly skartovány a nelze je dohledat.

1. Jaké výchovné a resocializační programy jsou ve Věznici Všehrdy mladistvým poskytovány?

2. Kolik odborných pracovníků (zejména speciálních pedagogů, vychovatelů, psychologů, sociálních pracovníků) a kolik dozorců má Věznice Všehrdy stanoveno tabulkově a kolik jich je nyní skutečně ve věznici zaměstnáno?

3. Kolik z těchto odborných pracovníků a dozorců by se tabulkově mělo věnovat a kolik se jich skutečně věnuje mladistvým odsouzeným a věnují se pouze jim či i dospělým odsouzeným?

4. Absolvují tito odborní pracovníci a dozorci průběžné vzdělávání zaměřující se na zacházení s mladistvými odsouzenými? Pokud ano, jak často?

5. Jaké jsou možnosti vzdělávání a pracovního uplatnění mladistvých během výkonu trestního opatření odnětí svobody?

6. Kolik z odsouzených mladistvých pracuje a kolik se jich vzdělává?

Ad 1.

Mezi aktivity s mladistvými odsouzenými se řadí edukační, terapeutické, pracovní, volnočasové a zájmové programy. Dvakrát ročně probíhá standardizovaný program zacházení zaměřený na snižování násilí mezi mladistvými.

Nabídka aktivit specializovaného oddílu pro výkon trestního opatření mladistvých odsouzených s poruchami chování a s poruchami chování s individuálním zacházením:

Občanská a rodinná výchova

Život bez návykových látek

Pravidla provozu na pozemních komunikacích

Sociální a dluhové poradenství

Kultivace osobnosti a psychologické poradenství

Individuální terapie

Relaxační techniky

Duchovní péče

Deskové a stolní hry

Sportovní hry

Hudební kroužek a muzikoterapie

Sebeobslužné činnosti

Zahradnické práce

Nabídka aktivit pro mladistvé odsouzené zařazené do výstupního oddílu:

Základy právní výchovy a příprava na život po propuštění

Sociálně právní poradenství před propuštěním

Kultivace osobnosti

Relaxační techniky

Sebeobslužné činnosti

Sportovní hry

Zahradnické práce

Extramurální aktivity

Aktivity pro mladistvé odsouzené zařazené do standardizovaného terapeutického programu:

Kultivace osobnosti

Konflikt a možnosti jeho řešení

Stres a možnosti jeho zvládání

Občanská a rodinná výchova

Sociálně právní výcvik a společenské chování

Relaxační techniky

Výtvarné techniky a arteterapie

Pohybová cvičení

Sebeobslužné činnosti

Sportovní hry

Zahradnické práce

Pracovní výchova

Duchovní činnost

Hodnotící sezení

Nabídka aktivit pro mladistvé odsouzené (standardní oddíl):

Základy právní výchovy

Pravopis českého jazyka

Základy všeobecných znalostí

Sociální a dluhové poradenství

Individuální terapie

Kultivace osobnosti

Relaxační techniky

Modelářské činnosti

Sportovní hry

Kondiční cvičení

Zahradnické práce

Sebeobslužné činnosti

Deskové a stolní hry

Nabídka aktivit zaměřených na práci s trestným činem u mladistvých, s dopady trestných činů na oběť:

Základy právní výchovy – získání všeobecného přehledu z oblasti právní výchovy, posilování právního vědomí k odpovědnosti za své jednání (pachatel – oběť), preventivní působení směrem ke snižování kriminogenních rizik (individuálně směrem ke konkrétní trestné činnosti)

Život bez návykových látek – usilování o změnu dosavadního vedení způsobu života (trestná činnost související s užíváním a distribucí návykových látek), vedení k sebepoznání a k získání reálného sebenáhledu

S nabytím zletilosti může být mladistvý odsouzený zařazen i do standardizovaného programu Vnímám i Tebe, který se po 13 týdnů věnuje právě dopadům trestné činnosti na oběti.

Zuřivec – pro mladistvé na specializovaném oddílu se sklony k násilí - o násilí v blízkých vztazích

Příprava na život po propuštění – příprava na vedení soběstačného života v souladu se zákonem (aktivní spoluúčast mladistvého na řešení problémů souvisejících s opětovným začleněním se do společnosti – projekt Správný start, spolupráce s nevládními organizacemi, probační a mediační službou, sociálními kurátory, úřady práce…)

Na dalším vzdělávání mladistvých věznice dlouhodobě spolupracuje i s neziskovou organizací, která zajišťuje pro mladistvé ve věznici i další kurzy - kurz finanční gramotnosti, kurzy práce s PC, kurz adiktologie, kurz 1. pomoci, kurzy sváření, kurz obsluhy motorové pily nebo obsluhy vysokozdvižných vozíků. V letošním roce se bude podílet i na zajištění kurzu „Barber“, který již úspěšně absolvoval 1 mladistvý. V současné době se bude připravovat v tomto kurzu dalších 5 vybraných mladistvých odsouzených.

Ad 2.

Ve Věznici Všehrdy je tabulkově stanoveno 44,5 odborných pracovníků a 58 dozorců. Skutečnost je 41,5 odborných pracovníků a 52 dozorců.

Ad 3.

Mladistvým odsouzeným se věnuje 7 odborných zaměstnanců (tabulkově i skutečně), dozorci jsou přiděleni 2 z každé směny.

Ad 4.

Ano, odborní pracovníci absolvují průměrně 3 kurzy ročně zaměřené na danou odbornost; 1x za 2 až 3 roky absolvují resortní školení – dle kapacity kurzu v Akademii VS ČR; 6x ročně absolvují supervizní setkání; možnost odborné stáže v jiné věznici či v mimoresortním zařízení.

Ad 5.

Možnosti vzdělávání a pracovního uplatnění:

- dokončování povinné školní docházky ve spolupráci se spádovou ZŠ

- střední vzdělávání ve Školském vzdělávacím středisku ve věznici (učební obor truhlář, záuční kurz dělník ve strojírenství a záuční kurz dělník elektrovýroby)

- kurz Barber

- distanční studium oboru Obchodní akademie

- neziskové organizace – kurz počítačové gramotnosti, kurz 1. pomoci, kurz právní výchovy, kurz adiktologie, kurz finanční gramotnosti

- ve spolupráci s Úřadem práce – kurz svařování, kurz obsluhy motorové pily, kurz obsluhy vysokozdvižného vozíku

- pracovní zařazení na střeženém pracovišti uvnitř věznice – ruční kompletace, ruční montáže, balení a expedice výrobků

Ad 6.

K 28. 5. 2025 je ve Věznici Všehrdy umístěno celkem 52 mladistvých odsouzených, z toho 11 ml. ods. je zařazeno v terapeutickém programu, 13 ml. ods. je zařazeno ve Školském vzdělávacím středisku, 1 ml. ods. studuje na obchodní akademii, kurz Barber absolvoval 1 ml. ods. a 5 ml. ods. je nově zařazeno a na vnitřním pracovišti jsou zařazeni 3 ml. ods.

„Zda je při návštěvách vězněných osob v návštěvní místnosti k tomu určené dodržováno soukromí tak, aby bylo dodrženo právo na soukromý a rodinný život zaručeného Evropským úmluvou o lidských právech.“

Informace je z v e ř e j n ě n a na webových stránkách Vězeňské služby České republiky, potažmo organizační jednotky Věznice Všehrdy. Informace se tudíž poskytuje žadateli zcela konformním způsobem se smyslem a účelem ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Žadatel se tedy odkazuje na příslušné veřejné a nepřetržitě přístupné internetové stránky, viz:

Návštěvy odsouzených | Vězeňská služba České republiky

Podmínky pro realizaci návštěv odsouzených | Vězeňská služba České republiky

vr-veznice-vsehrdy-platny-od-11-2025.pdf

1) Jakým typem čistírny odpadních vod věznice disponuje na výstupu do vnější kanalizační sítě, zda daná čistírna odpadních vod ve věznici splňuje náležité podmínky k záchytu
a eliminaci průniku návykových látek do veřejné stoky?

2) Provádí věznice monitoring výskytu, množství a identifikaci konkrétních drog na vstupu
a výstupu čistírny odpadních vod v místě (uvnitř věznice). Jestliže ano, v jakých časových intervalech je monitoring prováděn a jaká jsou ze zjištěného stavu vyvozována opatření?

3) Spolupracuje věznice s příslušným vodohospodářským úřadem (případně krajskou hygienickou stanicí, orgány povodí vodních toků v místě) na zajišťování, identifikaci
a prevenci návykových látek jak ve věznici, tak mimo její teritorium (míněna spolupráce
ve všech monitoringu existence návykových látek na vstupu a výstupu z centrální čistírny odpadních vod, návrhů zvýšení efektivnosti (účinnosti) místní čistírny apod.?

4) Jaké procento kázeňských trestů je ročně ve věznici uloženo za držení, konzumaci, výrobu
a distribuci drog či jiných návykových látek? Zda věznice provádí systematické meziroční srovnávání nárůstu nebo poklesu nedovoleného požití návykových látek odsouzenými
ve výkonu trestu odnětí svobody.

Ad 1) Čistírna odpadních vod ve Věznici Všehrdy je mechanicko-biologickým typem bez zvláštních zařízení k záchytu a eliminaci návykových látek.

Ad 2) Věznice pravidelný ani cílený monitoring neprovádí.

Ad 3) Doposud nevyvstala potřeba spolupráce s příslušným úřadem ani jemu podobnou organizací, ke spolupráci ze stran dotčených institucí nebyla věznice ani vyzvána.

Ad 4) V roce 2024 bylo ve věznici uloženo celkem 663 kázeňských trestů, z čehož 9% tvoří tresty za manipulaci s omamnými a psychotropními látkami, Sledovanost nárůstu nebo poklesu manipulace s návykovými látkami je znázorněna v připojené tabulce (viz níže).

ostraha – nízký stupeň zabezpečení	2023	2024	rozdíl
nedovolená manipulace (zneužití) - drogy, léky, alkohol	4	10	+6

ostraha – střední stupeň zabezpečení	2023	2024	rozdíl
nedovolená manipulace (zneužití) - drogy, léky, alkohol	14	39	+25

ostraha – vysoký stupeň zabezpečení	2023	2024	rozdíl
nedovolená manipulace (zneužití) - drogy, léky, alkohol	12	9	-3

mladiství	2023	2024	rozdíl
nedovolená manipulace (zneužití) - drogy, léky, alkohol	1	7	+6