Generální ředitelství

1. Kolik bylo ve Věznici Praha – Ruzyně zaznamenáno za rok 2022:
a.      Pokusů o útěk
b.      Pokusů o vraždu vězněné osoby
c.      Sebevraždu
d.      Pokusů o sebevraždu
e.      Napadení příslušníků
f.       Napadení civilních zaměstnanců

2. Jaké kroky a opatření podniká Věznice Praha – Ruzyně k prevenci násilí mezi vězni?

3. Mají odsouzení možnost si nějakým způsobem dodělat vzdělání ve výkonu trestu? Pokud ano, jakým způsobem? Jsou ve Věznici Praha – Ruzyně odsouzeným nabídnuty možnosti vzdělávacích kurzů? Kolik odsouzených se těchto kurzů za rok 2022 zúčastnilo?

4. Jakým způsobem probíhá zaměstnávání vězňů ve Věznici Praha – Ruzyně? Jaké pozice jsou obsazovány (vnitřní provoz/spolupráce s externími subjekty)?
a. Kolik odsouzených ve Věznici Praha - Ruzyně z celkového počtu za rok 2022 bylo zaměstnáno?
b. Jak jsou odsouzení připravováni na reintegraci do společnosti po propuštění?

5. Jak jsou konkrétně vybaveny cely pro odsouzené?
a. Jaká je průměrná velikost cely?

6. Jaké jsou za rok 2022 statistiky týkající se kapacity a přeplněnosti Věznice Praha – Ruzyně?

7. Jaká je aktuální finanční situace Věznice Praha – Ruzyně?.
a. Jaká byla struktura nákladů a výdajů Věznice Praha – Ruzyně za rok 2022?
b. Kolik činil denní výdaj na jednu vězněnou osobu ve Věznici Praha – Ruzyně za rok 2022?
c. V případě zaměstnávání osob přímo v rámci Věznice Praha – Ruzyně, kolik činila průměrná měsíční odměna pracujících vězněných osob za rok 2022?

1. Kdo počítal 2/3 z trestu z 13 roků, pokud byl pravomocně odsouzen odvolacím soudem až k datu 6.2.2016 ,kdy ke dni rozhodnutí té paní byl ve výkonu nejvíce 7 roků a 7 měsíců, pokud nebyl před tím ve vazbě a to nejsou 2/3.
2. Má věznice Bory v držení i v současné době k datu 3.1.2024 dovyrobený produkt soudkyně ve věci Stavinohy jako validní dokument , s JID, digitálně podepsán a konvertován k umožnění Věznici Bory jeho propuštění na základě validního dokumentu podle zákona č. 300/2008 Sb?
3. Kdy se Věznice Plzeň Bory před faktickým rozhodnutím propustit musí rozhodnout jestli je to legrace Šišové nebo nacizace soudu Plzeň poškozující úmyslně a s vědomím ZLP občanů -právo na spravedlivý proces.
4. Měla a k má dispozici ta p. co chtěla soudit k dispozici ze strany zaměstnavatele právní předpis o kterém psala a který žadatel poskytuje originálem v příloze (Trestní zákoník) nebo soudí podle ASPI nebo jiných soukromích informací zahraničních majitelů? Bez ohledu na existenci Sbírky zákonů ČR ?
5. Dovozuji, že se jedná o info. poskytnuté zoufalým poškozeným otcem, papír byl přeložen, zřejmě v obálce při doručování jako analog-kde je konverze?

Ad 1), 4) a 5)

Požadovanými informacemi povinný subjekt nedisponuje, jelikož vznikly u jiného povinného subjektu, kterým je Okresní soud Plzeň – město.

Ad 2)

Příkaz k podmíněnému propuštění (čj. 7 PP 33/2023 ze dne 30. října 2023) a usnesení o podmíněném propuštění (čj. 7 PP 33/2023 ze dne 30. října 2023) byly ihned po skončení jednání dne 30. října 2023 předány senátem Okresního soudu Plzeň – město v analogové podobě (s otiskem úředního razítka a podpisem předsedkyně senátu) a převzaty přítomným vychovatelem, obratem předány podatelně Věznice Plzeň k zaevidování. Jednání o podmíněném propuštění se konalo v prostorách Věznice Plzeň a vězněná osoba byla 30. října 2023 v 11:55 podmíněně propuštěna.

Ad 3)

O podmíněném propuštění rozhoduje pouze soud [§ 331 až § 333a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Vězeňská služba České republiky musí rozhodnutí soudu respektovat a vykonat jej.

Žádám Vás o sdělení informací ke stavu služebních míst ve Vašem bezpečnostním sboru právě touto cestou. Zejména se mi jedná o zodpovězení otázek vztahujících se na jednotlivé roky, od 1.1.2019 do 1.1.2024, statisticky vždy k 1. 1.:

1. Celkový počet služebních míst ve vašem bezpečnostním sboru (pouze příslušníci).
2. Kolik bylo evidovaných žádostí o přijetí do služebního poměru k vašemu bezpečnostnímu sboru?
3. Kolik bylo přijato uchazečů do služebního poměru k vašemu bezpečnostnímu sboru?
4. Kolik příslušníků změnilo své služební místo v rámci vašeho bezpečnostního sboru?
5. Kolik příslušníků změnilo služební místo z vašeho bezpečnostního sboru do jiného?
6. Kolik příslušníků ukončilo služební poměr?

Sdělení informace, jaký právní předpis/jeho znění v rámci VTOS upravuje zdravotní klasifikaci odsouzeného, zejména její posuzování, udělování, změnu atd., vč. specifikací jednotlivých klasifikací, a navrhování programu zacházení, vyhodnocování programu zacházení, jeho průběžné změny a průběžné hodnocení.

1. Pokud je odsouzený 4× přemístěn z věznice do věznice během 2 měsíců zrovna v době, kdy běží 60-ti denní lhůta pro podání ústavní stížnosti a Česká advokátní komora vzhledem k přemisťování nemohla ustanovit místně příslušného advokáta, a odsouzený vzhledem k tomu nemohl podat ústavní stížnost, jak má odsouzený dále postupovat? Kdo nese zodpovědnost za upření práva podání ústavní stížnosti?
2. Jestliže není dodrženo tříměsíční období pro vyhodnocení Programu zacházení vzhledem k přemisťování odsouzeného 4× za 2 měsíce, jak má být postupováno?
3. Je v rámci VS ČR ujednoceno, jak odměňování či trestání, nebo si každá věznice stanovuje vlastní podmínky? Mám namysl za stejný skutek, např. záchrana lidského života apod.?

Ad 1)

Povinný subjekt sděluje, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory (§ 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím).

Ad 2)

V případě přemístění odsouzeného do jiné věznice na dobu nikoliv přechodnou [§ 9 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o výkonu trestu odnětí svobody“)], je v praxi postupováno tak, že, pokud to podmínky věznice dovolí, zpracuje se před přemístěním odsouzeného do jiné věznice nebo do věznice jiného typu průběžné hodnocení v rozsahu odpovídajícím aktuálním možnostem dostupných informací.

V případě přechodného přemístění odsouzeného do jiné věznice [§ 9 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů („řád výkonu trestu odnětí svobody“)] je průběžné hodnocení programu zacházení zpracováno po návratu odsouzeného do věznice, v níž je umístěn na dobu nikoliv přechodnou.

Ad 3)

Problematika odměn a kázeňských trestů u odsouzených je upravena v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody a řádu výkonu trestu odnětí svobody. Pro získání odměny za jakýkoli skutek je třeba splnit obě podmínky, které vyplývají z ustanovení § 45 odst. 1 zákoně o výkonu trestu odnětí svobody.

1. Kdo byl v řízení o žádosti o informace určen jako nadřízený orgán povinného subjektu, pokud takové řízení proběhlo?
2. Pokud nadřízený orgán rozhodl, tak bych poprosil o zaslání anonymizovaného rozhodnutí.
3. Pokud dosud nadřízený orgán povinného subjektu nebyl určen, kterému orgánu by povinný subjekt postoupil například odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace?
4. Poprosil bych o zaslání znění poučení.

Vězeňská služba České republiky („Vězeňská služba“) je zřízena zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tentýž zákon v § 4 odst. 1 vyjmenovává organizační jednotky Vězeňské služby a jednou z nich je i Střední odborné učiliště.

Organizačním jednotkám Vězeňské služby, jakožto orgánu státní správy s celostátní působností, žádný zákon nevymezuje v oblasti poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím samostatnou rozhodovací pravomoc. Nemají tedy v této oblasti postavení správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a nelze je tudíž pro účely určení místně příslušného soudu podle § 7 odst. 2 tohoto zákona považovat za správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni [např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 269/2018 – 15 ze dne 26. září 2018].

Povinným subjektem ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím je pouze Vězeňská služba se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4. Jejím nadřízeným orgánem je Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

Text poučení: „Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání k nadřízenému správnímu orgánu, kterým je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Odvolání se podává prostřednictvím povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.“.

Poskytnutí anonymizovaných dat za období 2021, 2022, 2023 o počtu osob vězněných za spáchání trestného činu:

• § 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
• § 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu
• § 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo
• § 286 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu
• § 287 Šíření toxikomanie

a délku jejich trestu.

Povinný subjekt v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím žadateli sděluje, že požadované statistické údaje jsou k dispozici na webových stránkách Vězeňské služby České republiky (Informační servis – Statistiky – Statistické ročenky): https://www.vscr.cz/sekce/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby

• Statistická ročenka za rok 2021, část 8.3.12.1  2500 vězněných osob.
• Statistická ročenka za rok 2022, část 8.3.11.1  2655 vězněných osob.
• Statistická ročenka za rok 2023 bude k dispozici v polovině dubna 2024.

Povinný subjekt nesleduje délku trestu u osob vězněných za uvedené trestné činy. Pokud žadatel na poskytnutí této informace trvá, nechť svůj požadavek potvrdí v reakci na toto sdělení. S ohledem na výše uvedené počty osob se totiž jedná o mimořádně rozsáhlé vyhledání informace a povinný subjekt vyzve před poskytnutím informace žadatele k úhradě nákladů (§ 17 zákona o svobodném přístupu k informacím). Je potřeba nahlédnout do evidence vězněných osob ke každé jednotlivé osobě, aby povinný subjekt zjistil délku jejího trestu v daném roce a v souvislosti s daným trestným činem.

Žádám tímto o poskytnutí informací, a to jídelní lístek/lístky kuchyně vězeňské Věznice Jiřice za období 1. 11. 2023 - 14. 1. 2024, dále o sdělení dodavatele, označení výrobce a výrobku pracovní obuvi pro odsouzené zaměstnané kuchaře ve Věznici Jiřice, cenu vč. DPH jednoho páru bot.

Jídelníček.

Dodavatelem pracovní obuvi je společnost Ardon Safety s.r.o., Tržní 2902/14, 750 02 Přerov, cena za jeden pár je 870 Kč.

Pracovníci pomoci (ošetřovatelé) vykonávají svoje pracovní povinnosti na tzv. pracovištích pomoci. Zřízení těchto pracovišť pomoci je aktuálně schváleno ve věznicích/vazebních věznicích:

• Břeclav, v typu věznice s ostrahou - nízký, střední a vysoký stupeň zabezpečení;
• Karviná, v typu věznice se zvýšenou ostrahou;
• Ostrov, v typu věznice s ostrahou - vysoký stupeň zabezpečení;
• Ostrava, v typu věznice s ostrahou - vysoký stupeň zabezpečení;
• Pardubice, v typu věznice s ostrahou - střední a vysoký stupeň zabezpečení;
• Praha Pankrác, v typu věznice s ostrahou - vysoký stupeň zabezpečení.

Za účelem získání odborné způsobilosti pro pracovní zařazení a výkon práce pracovníka pomoci je realizován Vězeňskou službou České republiky odborný kurz, kam si věznice nebo vazební věznice se zřízeným pracovištěm pomoci nahlásí odsouzené, u nichž vyžaduje doplnění jejich odborné způsobilosti.

Dalšími kritérii pro výkon práce pracovníka pomoci je zdravotní klasifikace A nebo B, plná svéprávnost, osobnostní způsobilost a současně nesmí mít odsouzený soudně uložen zákaz činnosti v oborech pracovník v sociálních službách a ošetřovatel.

Informace o vězněných ženách s stupněm vzdělání doktorské. A to: věk, délka trestu odnětí svobody a příslušné ustanovení trestního zákoníku na základě kterého je vykonáván, předchozí vykonané tresty odnětí svobody. Dále věznice a pracovní zařazení příslušných odsouzených (jen pokud se nebude jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledávání dle § 17 odst. 1 InfZ).

Poskytnutí seznamu věznic, ve kterých se nachází školní vzdělávací středisko = ŠVS. Jaké jsou všeobecné podmínky pro přijetí do ŠVS, zejména pro zdravotní kvalifikaci A-F.

Podmínky výsluhových nároků upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů“), v části jedenácté, tj. §§ 155 a 157.

Ustanovení § 155 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů upravuje podmínky vzniku nároku na odchodné. Vzniká příslušníkovi, který vykonával službu po dobu nejméně 6 let.  

Nárok na odchodné nemá příslušník, jehož služební poměr skončil ve spojení se spácháním úmyslného trestného činu; v zásadě jde vždy o trestný čin úmyslný s výjimkou případu uvedeného v § 42 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Příslušníkovi nenáleží odchodné ani v případě, že jeho služební poměr skončil propuštěním na jeho vlastní žádost, pokud je proti němu vedeno trestní řízení pro úmyslně spáchaný trestný čin, které pravomocně skončí tím, že příslušníkova vina je prokázána (tzn. je buď odsouzen, nebo trestní řízení skončí rozhodnutím založeným na příslušníkově doznání - podmíněným zastavením trestního stíhání, schválením narovnání nebo podmíněným odložením návrhu na potrestání).

Podmínkou vzniku nároku na výsluhový příspěvek dle § 157 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je trvání rozhodné doby určené podle § 165 tohoto zákona v délce nejméně 15 let. Nárok však nevzniká, jestliže ke skončení služebního poměru došlo v důsledku propuštění ze služebního poměru v souvislosti se spácháním trestného činu; vzhledem k tomu, že podmínky zániku nároku na výsluhový příspěvek jsou shodné jako u zániku na odchodné (předchozí odstavec k § 155 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů).

Pokud tedy osoba pracovala 8 let jako dozorce ve věznici a byla ve služebním poměru příslušníka Vězeňské služby České republiky dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a splnila všechny zákonné podmínky pro přiznání výsluhových nároků dle § 155 tohoto zákona“, pak jí vznikl nárok na odchodné za dobu výkonu služby 8 roků. Odchodné vyplácí Vězeňská služba České republiky.

Dobrý den, dne 14.02.2024 okolo 12.00 hod. jsem se jako zaměstnanec OSPOD Brandýs nad Labem dostavil k OS v Semilech k soudnímu jednání. Při vstupu do budovy jsem absolvoval bezpečnostní prohlídku v rámci které jsem byl vyzván příslušníkem Justiční stráže k tomu, abych si sundal opasek z kalhot. K tomuto jsem namítl, že v tom případě hrozí, že mi kalhoty spadnou, na což příslušník opáčil, ať se nebojím, že nespadnou. Uposlechl jsem tedy výzvy a držíce si kalhoty prošel bezpečnostním rámem. Po jeho projití mne příslušník vyzval, abych dal ruce od sebe s tím, že chtěl provést prohlídku ručním skenerem. Opětovně jsem tedy namítl, že mi kalhoty spadnou, ale výzvy jsem uposlechl, dal ruce od sebe a kalhoty mi spadli k zemi ve veřejném prostoru v přítomnosti dalších osob. Rád bych tedy požádal o sdělení:

1. Jaký přepis nařizuje odejmutí pásku z kalhot při provádění bezpečnostní prohlídky- zda nepostačí rozepnutí nebo obrácení spony, jak bývá obvyklé.
2. Zda jsem nucen snášel takto dehonestující situaci které jsem byl vystaven v souvislosti s uposlechnutím výzvy příslušníka Justiční stráže?

Informace o výši veškerých vyplacených příjmů ze závislé činnosti (mzdy včetně, avšak nikoli výlučně, osobního ohodnocení a všech příplatků), odměn (včetně, avšak nikoli výlučně odměny řádné, mimořádné  a odměny za plnění cílových úkolů), jiných příjmů a benefitů spojených s výkonem funkce (včetně, avšak nikoli výlučně, odměny za působení v dozorčích orgánech a naturální požitky – nepeněžitý příjem spočívající v užívání služebního vozidla, poskytnuté ubytování), to vše v hrubé výši tj. před zdaněním, zdůvodnění mimořádné odměny, a počet odpracovaných měsíců, a to u všech zaměstnanců na vedoucích pozicích*, a to za kalendářní rok 2023 (vyplacených, resp. poskytnutých v souvislosti s výkonem výše uvedené pozice, resp. funkce za období od 1.1.2023 do 31.12.2023).

Kolik příslušníků vašeho sboru na pozicích sekretářky, asistenti/asistentky, personalisté, metodici, tiskoví mluvčí, právníci, je ve služebním poměru? Poprosím po jednotlivých pracovních pozicích. V jakých hodnostech a platových třídách jsou tito lidé zařazeni v požadovaných pracovních pozicích?

Žádám o zpřístupnění informace, kolik mladistvých bylo od roku 2013 do současnosti umístěno v zabezpečovací detenci za každý dotčený rok. Dále Vás žádám o zpřístupnění informace po jakou dobu mladiství jednotlivé opatření zabezpečovací detence vykonávali, pokud Vězeňská služba ČR takovou informací disponuje.

1. Mají vězni možnost studovat i vysoké školy, pokud ano jaké? Studují vězni pouze prezenčně, nebo nabízíte i programy s distanční výukou?
2. Liší se výukové obory napříč pohlavím a jaké to jsou pro obě pohlaví?
3. Jaké prostředky k výuce mohou vězni využít?
4. Kde se vězni dozvědí informace o možnostech studia?
5. Co musí vězeň udělat pro to, aby se dostal na učební obor, kurz, nebo maturitní obor?
6. Jaké jsou digitální kompetence v kontextu vzdělávání vězňů?
7. Jaké jsou maturitní obory a jak probíhá jejich výuka?
8. Jak pracujete s informační gramotností v online prostředí?
9. Jaký mají vězni přístup k internetu ve věznicích?

Sdělení konkrétních oborů, které poskytuje věznice Pardubice. A jaké jsou pro ni podmínky pro přijetí, zejména po zdravotní stránce. Žadatel má omezení D. Je-li možné upřesnit i jednotlivé zdravotní klasifikace A – F a jak se do nich zařazuje.

1. Jak se v průběhu let vyvíjela průměrná odměna za práci odsouzených ve Věznici Praha – Ruzyně?
2. Eviduje věznice výši dluhů odsouzených? Případně, jaká je průměrná výše dluhu jednoho odsouzeného? jak se dluhy vůči věznici v průběhu let vyvíjely?
3. Jak je nakládáno s odměnou za práci odsouzených – konkrétní procentuální rozdělení.

Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky

• č. 40/2017, kterým se stanoví některé podrobnosti pro umísťování odsouzených do některého z oddělení věznice s ostrahou,
• nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 7/2023, kterým se mění nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 40/2017, kterým se stanoví některé podrobnosti pro umísťování odsouzených do některého z oddělení věznice s ostrahou.

Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky

• č. 68/2013 o činnosti výstupních oddílů.

Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky

• č. 24/2022 o předcházení, zabránění a včasném odhalování násilí u obviněných, odsouzených a chovanců a o zaznamenávání známek nevhodného nebo ponižujícího jednání.

Poskytnutí informací o opatřeních týkajících se radikalizace a prevence radikalizace ve věznicích, vazebních věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence. V této oblasti jsem bohužel našla jen velmi obecné informace (relevantní ustanovení v zákonných a podzákonných právních předpisech; velmi obecné informace o systému SAIRO), proto budu moc vděčná za poskytnutí jakýchkoliv (jakkoliv stručných) informací v této oblasti:

a) Existují interní předpisy/opatření, jejich účelem je prevence radikalizace ve věznicích?

b) Existuje vstupní/průběžné hodnocení rizik radikalizace zejména u vězňů, kteří jsou podezřelí/jsou odsouzeni za teroristické/extremistické trestné činy? Jsou tito vězni odděleni od ostatních vězňů?

c) Existují vzdělávací programy určené pro zaměstnance Vězeňské služby, zaměřené na otázku radikalizace vězňů?

d) Existují deradikalizační a rehabilitační programy ve věznicích určené pro vězně, kteří jsou podezřelí/jsou odsouzeni za teroristické/extremistické trestné činy, jejichž účelem je usnadnění reintegrace těchto vězňů do společnosti?

Vězeňská služba České republiky („Vězeňská služba“) využívá program SAIRO (Systém analytické identifikace radikalizovaných osob). Jelikož je tento program žadateli znám, povinný subjekt k němu neuvádí další podrobnosti.

Vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby v oblasti extremismu a radikalizace má několik úrovní. Se základy se setkávají všichni zaměstnanci při vstupních kurzech (příslušníci i odborní zaměstnanci). Novinky v dané oblasti jsou představovány zaměstnancům každý rok v rámci služební a profesní přípravy. Zaměstnanci, kteří se tématu radikalizace věnují v rámci svých pracovních povinností (pověřené orgány a zaměstnanci oddělení výkonu trestu nebo vazby) absolvují speciální e-learningový vzdělávací kurz zakončený certifikátem.

V oblasti odborného zacházení Vězeňská služba vězněné osoby s rizikem radikalizace rozlišuje podle výše a zaměření rizik (obecně), přičemž vedle jejich vzdělávání a zaměstnávání klade zvláštní důraz na odborné zacházení ve smyslu snižování kriminogenních rizik. K tomu vězněné osoby s rizikem radikalizace zapojuje především do skupinových (terapeutických) intervencí, které nemusí být nutně zaměřeny na téma radikalizace jako takové, ale týkají se širších terapeutických témat sebeuvědomění, sebehodnoty, emočního prožívání a násilí.

Vězeňská služba vzhledem k nízkému počtu radikalizovaných vězněných osob nedisponuje samostatným obecným deradikalizačním programem a ani nedisponuje specializovanými oddíly pro radikalizované osoby. Ke každé radikalizované vězněné osobě se přistupuje individuálně a konkrétní opatření se nastavují dle obecných vnitřních předpisů, které upravují výkon trestu nebo výkon vazby. Vězeňská služba tedy nedisponuje speciálními vnitřními předpisy pro zacházení s radikalizovanými osobami.

Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky

• č. 14/2018, kterým se stanoví postup při rozúčtování pracovní odměny vězněných osob a postup při správě a evidenci jejich finančních prostředků ,
• č. 39/2021, kterým se mění nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 14/2018, kterým se stanoví postup při rozúčtování pracovní odměny vězněných osob a postup při správě a evidenci jejich finančních prostředků.

1. Kategorie odsouzených, na výkon trestu kterých jednotlivá věznice se specializuje.
2. Druhy programů zacházení s odsouzenými, jenž se realizují v jednotlivých věznicích.

Poskytnutá informace.

Umožňovala Věznice Rýnovice od roku 2007 do současnosti doživotně odsouzeným vězňům realizaci tzv. intimních návštěv, tj. návštěv bez přímé bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské služby ve smyslu ustanovení § 19 odst. 5 zákona č . 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody?

Návštěvy podle ustanovení § 19 odst. 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, jsou povolovány ředitelem věznice. I u doživotně odsouzených lze tento typ návštěvního kontaktu realizovat, pokud tomu nebrání uložená bezpečnostní opatření. Každá žádost prochází individuálním posouzením komise odborných zaměstnanců věznice, která poskytuje řediteli věznice doporučující nebo nedoporučující stanovisko. Následně ředitel věznice rozhoduje o schválení či neschválení tohoto typu návštěvy, a to u všech vězněných osob, tedy i u doživotně odsouzených.

Jelikož však nejsou tyto statistiky, a to nejen u doživotně odsouzených, vedeny, nelze sdělit, zda tato forma návštěvy byla u doživotně odsouzených v požadovaném období realizována.

Byl již v letošním roce realizován nákup plynu pro Vězeňskou službu ČR? Pokud ano, jaká je průměrná cena Kč/MWh.

V roce 2024 byl realizován nákup plynu. Průměrná cena je 2 477,14 Kč/MWh vč. DPH a zahrnuje regulované platby, stálý plat a další náklady.

1. Počet dlužníků kterých se mohlo týkat "Milostivé léto" k rozhodnému dni, tj. 30. září 2022
2. Počet dlužníků, kteří využili možnosti "Milostivého léta"
3. Počet dlužníků, kteří uhradili jistinu do 30. listopadu 2023
4. Počet dlužníků, kteří požádali o rozložení dlužného pojistného na 12 splátek, kolik z nich plní řádně splátkový kalendář
5. Jaká byla výše rozhodných nedoplatků (jistiny) dlužníků pod bodem 2. k rozhodnému dni, tj. 30. září 2022 a o kolik se snížila ke dni 30. listopadu 2023
6. Jaká byla výše určeného příslušenství (ve smyslu 8 4 odst. 2 zák. 182/2023 Sb.) dlužníků pod bodem k rozhodnému dni, tj. 30. 9. 2022 a o kolik se snížila ke dni 30. listopadu 2023
7. Počet dlužníků, kteří využili možnosti "Milostivého léta" a měli předtím povolený splátkový kalendář
8. Jaké byly náklady na realizaci "Milostivého léta".

Ad 1. 36

Ad 2. 0

Ad 3. 0

Ad 4. 0

Ad 5. 106 916 Kč

Ad 6. 18 500 Kč

Ad 7. 0

Ad 8.

Pouze náklady související s informováním organizačních jednotek Vězeňské služby České republiky a vytvořením interního systému pro sledování žádostí. S realizací žádostí nevznikly Vězeňské službě České republiky žádné náklady.

1. Kolik odsouzených v roce 2021, 2022, 2023 a 2024 bylo podmínečně propuštěno z výkonu trestu po plynutí 1/3 trestu?
2. Kolik odsouzených za zvlášť závažný zločin v roce 2021, 2022, 2023 a 2024 bylo podmínečně propuštěno z výkonu trestu po plynutí 1/3 trestu?

Podání informací v kolika případech byly v roce 2023 zahájeny úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu spáchaného v ženské věznici:

• pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 tr. zákoníku
• pro trestný čin nedovolené přechovávání omamné a psychotropní látky dle § 284 tr. zákoníku
• šíření toxikomanie dle § 287 tr. zákoníku
• výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem dle § 288 tr. zákoníku
• výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu dle § 286 tr. zákoníku
• krádeže dle § 205 tr. zákoníku
• ublížení na zdraví dle § 146 tr. zákoníku
• těžké ublížení na zdraví dle § 145 tr. zákoníku
• ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky dle § 146a tr. zákoníku
• vydírání dle S 175 tr. zákoníku
• znásilnění dle § 185 tr. zákoníku - sexuální nátlak dle § 186 tr. zákoníku

Podání informací v kolika případech byly v roce 2023 zahájeny úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu spáchaného ve věznicích:

• pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 tr. zákoníku
• pro trestný čin nedovolené přechovávání omamné a psychotropní látky dle § 284 tr. zákoníku
• šíření toxikomanie dle § 287 tr. zákoníku
• výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem dle § 288 tr. zákoníku
• výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu dle § 286 tr. zákoníku
• krádeže dle § 205 tr. zákoníku
• ublížení na zdraví dle § 146 tr. zákoníku
• • těžké ublížení na zdraví dle § 145 tr. zákoníku
• ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky dle § 146a tr. zákoníku
• vydírání dle § 175 tr. zákoníku
• znásilnění dle § 185 tr. zákoníku - sexuální nátlak dle § 186 tr. zákoníku

1. Jestliže je v nárokovém balíku zaslána, jak je požadováno instantní káva, která je ve sklenici, tato sklenice se pochopitelně odsouzenému nevydává, započítává se přesto odsouzenému váha sklenice 400 g do čisté-vydané váhy balíku?
2. Pokud je odsouzený zařazen do středního stupně a 1. PSVD a nemám v měsíci návštěvu, má nárok na Skype s matkou, které je 87 let a není schopná fyzicky absolvovat návštěvu svého syna ve vězení?
3. Pokud soud za úhradu 50 Kč poskytne CD s záznamem soudního jednání, má právo mít v držení odsouzený mít za účelem vypracování obhajoby při sobě? CD zhotovuje soud, proto není možné aby se jednalo o tzv. originální CD. Tyto CD soud zasílá v obálce s pruhem a dle zpáteční adresy je nezpochybnitelné, že se jedná o oficiální důkazní prostředek.
4. Jestliže má odsouzený v Programu zacházení poslech hudby, je možné mu nová CD zaslat v balíčku na Program zacházení či musí být zaslány pouze v nárokovém balíku?
5. Pokud je odsouzený umístěn od 19. 10. 2023 na lůžkové zdravotní části věznice, 24/7 zamčený, bez možnosti aktivit PZ (poslech hudby, samostudium) je povinen hradit náklady VTOS 1500 Kč měsíčně nebo se na něj vztahuje ust. zákona č. 169/1999 Sb. § 35 odst. písm. c) – poskytování lůžkové zdravotní péče – osvobození úhrady NVT?

1. Celkový počet odmítnutých žádostí (dle § 15 InfZ) v období od 1. 1. 2023 do 31. 5. 2024.
2. Z toho počet žádostí odmítnutých na základě § 11a InfZ - zneužití práva (pozn.: tento paragraf je zakotven v InfZ od novely č. 241/2022 Sb., s účinností od 1. 1. 2023).
3. Bylo-li rozhodnuto dle bodu 2), prosím o zaslání anonymizovaných rozhodnutí.

V období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 bylo o čtyřech žádostech rozhodnuto jejich odmítnutím:

• dvě žádosti jako celek
• jedna pouze částečně (další řízení bylo vedeno v roce 2024, kdy bylo třikrát  vedeno odvolací řízení u nadřízeného orgánu, z toho dvakrát došlo opět k odmítnutí žádosti, potřetí nadřízený orgán vydal informační příkaz a informaci povinný subjekt poskytl).

V období od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 bylo o šesti žádostech rozhodnuto jejich odmítnutím:

• tři žádosti jako celek (z toho jedna žádost byla v souvislosti s odvolacím řízením odmítnuta podruhé),
• tři pouze částečně.

Na základě § 11a zákona o svobodném přístupu k informacím nebyla v uvedeném období odmítnuta žádná žádost.

Poskytnutí informací, dle InfZ, a to:

1. Rozhodnutí, kterým byly vyčísleny náklady na věznění, stravu a podobně ve věci osoby, u které následně bylo usnesením Okresního soudu Karviná č. j. 1 PP 51/2009 – 23 ze dne 05. 06. 2009.
2. Zda byly tyto náklady uhrazeny, pokud ano, tak kdy?
3. V jaké výši byly tyto náklady vyčísleny (bylo o nich rozhodnuto)?

Zda tyto náklady jsou či byly vymáhány? Pokud ano, tak jakým způsobem a pod jakou spisovou značkou bylo vymáhací řízení vedeno?

Z jediných dostupných údajů vedených Vězeňskou službou České republiky (většina dokumentů již prošla skartačním řízením v souladu se spisovým a skartačním plánem) vyplývá, že tato osoba hradila náklady výkonu trestu srážkou z pracovní odměny v souladu s vyhláškou č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů, následovně:

• v roce 2007 v celkové částce 4 877 Kč,
• v roce 2008 v celkové částce 14 778 Kč,
• v roce 2009 v celkové částce 5 683 Kč.

To znamená, že osoba uhradila všechny předepsané náklady a současně žádné pohledávky v evidenci neměla.

Bod 168 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci králové – pobočka v Pardubicích ze dne 13. února 2024 č. j. 13 To 352/2023 - 3305 uvádí, že „Z podnětu odvolání státního zástupce i obžalovaných proto odvolací soud zrušil i část rozsudku týkající se obžalovaných [identifikace obžalovaných podrobená anonymizaci] a trestní věc těchto obžalovaných postoupil [identifikace věznice podrobená anonymizaci] k projednání případného kázeňského přestupku. V souvislosti s výše citovaným rozsudkem tedy žádám o poskytnutí následujících informací:

• Jak Věznice Světlá nad Sázavou tuto věc (případné kázeňské přestupky dozorců) projednala.
• Jaké, pokud vůbec, byly v dané věci zvoleny kázeňské postihy pro dané dozorce. [Poskytnuté informace nemají sloužit k identifikaci kteréhokoliv z dozorců čili předběžně upřesňuji, že informace ohledně kázeňských postihů nemusí být spojeny přímo s jednotlivými dozorci.]
• Pokud Věznice Světlá nad Sázavou učinila kroky nad rámec tohoto projednání, jaké přesně (např. typu přijetí preventivních opatření s cílem do budoucna předejít podobným případům, vydání vnitřních předpisů s tím souvisejících, konzultace s odborníky atd.).

Na základě rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2024, čj. 13To 352/2023-3305, byla dne 27. 02. 2024 věc postoupena k projednání a rozhodnutí do kázeňské pravomoci ředitelky Věznice Světlá nad Sázavou.

Jednalo se o pět příslušníků, kdy u třech bylo zahájeno řízení ve věcech služebního poměru dle § 178 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodnuto o zastavení řízení dle § 188 písm. a) tohoto zákona; tato rozhodnutí aktuálně nabyla právní moci. U dvou příslušníků bylo v nedávné době zahájeno řízení ve věcech služebního poměru, které ještě nebylo ukončeno.

Ve Věznice Světlá nad Sázavou se používají kamery na uniformách, kdy příslušníci zaznamenávají výkon služby Toto opatření nemá příčinnou souvislost s dotazovanou událostí, jelikož jde o opatření využívané v rámci všech vazebních věznic, věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence. Dále je upravována metodika k použití donucovacích prostředků, opět bez souvislosti s dotazovanou událostí.

1.  Je ve VTOS povoleno užívání elektronické cigarety?
2. Je ve VTOS povoleno užívání jednorázových elektronických cigaret, které nejsou nabíjecí?
3. Je v souladu se zákonem izolovat mě na ošetřovně, protože jsem HIV pozitivní?
4. Jak mám plnit Program zacházení pokud jsem dlouhodobě/trvale umístěn na ošetřovně?
5. Jak mám dosáhnout zařazení do 1. PSVD, když z důvodu izolace neplním Program zacházení?
6. Vzhledem k izolaci mám právo na zprávy buď v rádiu nebo televizi? Musí mi věznice poskytnout zařízení (rádio, TV) k zpřístupnění zpráv z veřejnoprávních prostředků?
7. Jsem povinen platit náklady výkonu trestu , když jsem trvale umístěn na lůžkové části ošetřovny – zdravotnického zařízení?
8. Je možné – zákonné nutit mne mít na rukách rukavice při návštěvě s rodinou? Jedná se o tři hodiny v latexových rukavicích.