Generální ředitelství

Seminář v moravských věznicích vedla bývalá vrchní dozorkyně z nejtěžší norské věznice v Haldenu a tři norští vězeňští kaplani, kteří jsou součástí multidisciplinárních týmů ve svých věznicích. Představili norský vězeňský systém se zaměřením na roli příslušníka ve věznici, vzdělávací proces pro příslušníky, či systém podpory wellbeingu příslušníků v Norsku, přiblížila také, jak se na této podpoře podílejí kaplani. Zajímavým bodem byl  program pro příslušníky, kteří byli přímými účastníky mimořádné události. Nešlo jen o jednostranné předávání zkušeností, nýbrž také o interaktivní seminář, kdy se účastníci aktivně zapojili do zajímavé diskuze a vzájemně si předávali své zkušenosti například v oblasti bezpečnost vs. důvěra, nebo kontrola vs. podpora. 

O podpoře wellbeingu příslušníků vězeňské služby v Česku, na Slovensku, v Rakousku a v Norsku byl i následný kulatý stůl na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který zaštítil poslanec a předseda podvýboru pro vězeňství PSP ČR Petr Sadovský. Pozvání přijal také náměstek z Ministerstva spravedlnosti Karel Dvořák a generální ředitel Vězeňské služby ČR genpor. Simon Michailidis.

Jak se tedy starají o pohodu pracovníků ve vězeňství jednotlivé vězeňské systémy?

V Česku se podařilo zlepšit situaci v oblasti odměňování personálu nabídkou náborového příspěvku a stabilizačního příplatku. Ani nadále ale nepolevuje snaha o zlepšení platových podmínek, které budou odpovídat náročnosti práce a které posílí stabilizaci zaměstnanců. Vězeňští pracovníci mají možnost dále se vzdělávat a rozvíjet své dovednosti. Jednotlivé organizační jednotky se snaží v maximální možné míře umožnit úpravu pracovní doby zvláště rodičům pečujícím o nezletilé děti. Také v případě povinného vzdělávání přizpůsobují podmínky tak, aby vyhovovaly oběma stranám.

Slovensko věnuje značnou pozornost wellbeingu příslušníků a zaměstnanců ve vězeňství. Posluchači se v rámci prezentace dozvěděli mnoho o zajímavé historii duchovní, ekumenické a pastorační službě slovenského vězeňství a také o propojení duchovní péče s dalšími ozbrojenými sbory, resp. čtyřmi ministerstvy. Slovenská vězeňská služba se snaží vytvořit prostředí, kde bude mít příslušník podporu ze strany nadřízených a kde se personál bude cítit dobře. Přesto se Slovensko, stejně jako Česko, potýká v resortu vězeňství s velkým personálním podstavem.

V Rakousku kladou velký důraz na mentoring, který poskytuje potřebnou podporu novým kolegům. Rakouští kolegové připodobňují, že mentor neodstraňuje kameny z cesty svěřence, ale ukazuje mu, jak je má sám odstranit. Rakousko vnímá jako důležité vzdělávání a školení příslušníku, podporu jejich duševního zdraví, zlepšení pracovních podmínek a důležitou roli v podpoře wellbeingu zaměstnanců hraje duchovní služba a pastorační péče. Důležitá je také spolupráce s neziskovým sektorem.

Norsko má velmi pokročilý systém vzdělávání vězeňských pracovníků. Norský příslušník je zároveň odborným zaměstnancem, který s vězněnými osobami podniká mnohé aktivity. Norské vězeňství nabízí příslušníkům akreditované programy, které zahrnují jak teoretickou, tak praktickou přípravu. Velký důraz klade na zdraví a psychickou pohodu personálu. Norská vězeňská služba spolupracuje s mnohými jinými zeměmi, se kterými intenzivně sdílí své zkušenosti.

Závěrem proběhla diskuse, během které představil kaplan Vězeňské duchovenské péče Pavel Zvolánek projekt Tichý oddíl, resp. jeho konkrétní výstup v rámci spolupráce s Norskými fondy. Projekt je v současné době pilotován ve Věznici Pardubice a připravuje se také pilotní běh v ženské Věznici Světlá nad Sázavou. Poté diskusi zakončil generální ředitel Michailidis s tím, že považuje za důležitou péči o všechny zaměstnance vězeňské služby a vyjádřil přání,  aby každý vedoucí pracovník na své úrovni vytvářel prostředí, kde se zaměstnanci budou cítit dobře a bezpečně.

Po ukončení kulatého stolu provedl předseda Petr Sadovský a sněmovní kaplan Daniel Kvasnička účastníky poslaneckou sněmovnou, zájemci si prohlédli nejen jednací prostory, ale i sněmovní kapli.