Věznice Světlá nad Sázavou

Na pár dní vznikla na jednom vybraném oddělení věznice malá komunita, která se denně scházela a dodržovala jednoduchý program. Jeho kostru tvořilo třikrát denně společné stolování, dvakrát denně beseda a diskuze nad připravenými pracovními texty. Jednou denně byl vyhrazen dostatečný prostor pro individuální rozhovory odsouzených žen s lektorkami. Krom společných aktivit ženy trávily celý den v tichu, mlčení a částečné samotě.

Po celý týden účastnice programu mnoha kreativními způsoby přemýšlely nad texty vycházejícími z křesťanské biblické tradice. Uvažovaly nad otázkami lidské důstojnosti a krásy. V biblických příbězích hledaly inspiraci pro chápání své vlastní lidské svobody. Potýkaly se se svými chybami, vinami a touhou po odpuštění. Poslední etapa programu byla ve znamení naděje a nového začátku.

Český pilotní projekt „Tichý oddíl“ se inspiruje v norském „Retreat house“ a svými tématy se opírá o dávnověkou křesťanskou duchovní zkušenost ticha a mlčení. Ticho je nejen kýženou součástí odpočinku moderního člověka. Ticho dokáže tříbit myšlenky a zvyšuje citlivost vůči důležitým životním otázkám. Protože lidská mysl trpí jakousi setrvačností, trvá i několik dní než si tělo a hlava zvyknou na nové podmínky. V křesťanské tradici se běžně můžeme setkat s měsíčními, dvacetidenními nebo dvoutýdenními pobyty. Pilotní projekt „Tichý oddíl“ vychází z reálných možností českých věznic. Ačkoli tento program ve Světlé nad Sázavou trval pouhých osm dní, odezvy od účastnic naznačují vpravdě náročnou cestu kudy se práce s odsouzenými v otázkách sebereflexe, osobnostního rozvoje a změny životních postojů může ubírat.

Projekt „Tichého oddílu“ ve Světlé nad Sázavou byl realizován ve vzájemné spolupráci Věznice Světlá nad Sázavou a Vězeňské duchovenské péče. Lektorkami byly doc. Mireia Ryšková z Katolické teologické fakulty UK v Praze a kaplanka Jana Rumlová z Vazební věznice Olomouc.

lap, paj