Veřejnost se nejčastěji dotazuje na dříve vězněné osoby z období 50. let 20. století s přesahem do počátku 60. let. Jestliže byl dotyčný vyšetřován Státní bezpečností, zpravidla se dochoval jeho vyšetřovací spis. Je-li tomu tak, je uložen v Archivu bezpečnostních složek, kam by měla směřovat Vaše žádost o lustraci na základě jména a data narození vězněné osoby (proklikávací odkaz na internetové stránky Archivu bezpečnostní složek naleznete zde https://www.abscr.cz/)
Další možností, kde hledat, jsou spisy prokuratur a soudů zabývajících se konkrétní kauzou. Pokud se jednalo o Státní prokuraturu nebo Státní soud, jsou uloženy ve IV. oddělení Národního archivu v Praze (proklikávací odkaz na internetové stránky archivu naleznete zde https://www.nacr.cz/). V případě, že se jednalo o nižší instance (krajské prokuratury a soudy, okresní prokuratury a soudy), spravují archiválie příslušné oblastní (zemské) archivy a okresní archivy. K rozcestníků archivů v České republice se dostanete kliknutím na následující odkaz: https://www.mvcr.cz/clanek/archivy-a-archivalie.aspx).
Samostatnou problematiku představují případy řešené vojenskými prokuraturami a soudy. Jejich písemnosti jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu v Praze (proklikávací odkaz na internetové stránky Vojenského archivu naleznete zde https://www.vuapraha.cz/vojensky-historicky-archiv/).
Průběh věznění odsouzených od civilních i vojenských soudů v 50. letech 20. století nejlépe mapují osobní vězeňské spisy, uložené opět ve IV. oddělení Národního archivu v Praze – především spisy osob odsouzených z politických důvodů a písemnosti vztahující se k popraveným.
Pro období druhé světové války je zásadním zdrojem informací archivní fond Okupační vězeňské spisy, který spravuje III. oddělení Národního archivu v Praze. Ten obsahuje sbírku zlomků spisového materiálu, knih, kartoték soudů a věznic z Protektorátu, Berlína a Vratislavi.
Pro vyhledávání informací o osobách vězněných v Malé pevnosti Terezín a koncentračních táborech slouží online databáze Památníku Terezín. V té lze vyhledávat podle jména, data narození a místa narození (proklikávací odkaz na internetové stránky Památníku Terezín naleznete zde https://www.pamatnik-terezin.cz/databaze).
V době Protektorátu, meziválečném období a Rakousko-uherské monarchie vězeňství úzce souviselo s justiční správou. Na nejnižším stupni stály okresní soudní věznice. Písemnosti jsou v okresních archivech ve fondech okresních soudů, případně fondech okresních soudních věznic. Jedná se především o jmenné seznamy a rejstříky vězňů, celové knihy apod. Velmi podobná situace je i v případě krajských soudů a krajských soudních věznic, kde také nejsou dochovány osobní spisy vězňů. Všechny jmenované archivní fondy jsou uloženy v místně příslušných Státních oblastních archivech a Státních okresních archivech.
Nejlépe dochované pro uvedené období jsou archivní fondy trestnic (obsahují osobní spisy vězňů). Samostatné fondy se dochovaly pro trestnice Mírov, Plzeň Bory, Řepy (pro ženy) a Valdice. U trestnice pro ženy ve Valašském Meziříčí se písemnosti nedochovaly. Všechny fondy jsou uloženy v regionálně příslušných oblastních (zemských) archivech:
- Trestnice Mírov – Zemský archiv v Opavě (https://www.archives.cz/web/).
- Trestnice Plzeň Bory – Státní oblastní archiv v Plzni (http://www.soaplzen.cz/).
- Trestnice Valdice – Státní oblastní archiv v Hradci Králové (https://vychodoceskearchivy.cz/).
- Trestnice pro ženy Řepy a věznice Pankrác – Státní oblastní archiv v Praze (http://www.soapraha.cz/).
Některé materiály je možné dohledat také v Archivu Vězeňské služby České republiky (dále jen „Archiv Vězeňské služby“).
Základním zdrojem informací o bývalých vězněných osobách jsou evidenční údaje vedené ve formě karet. Kromě základních osobních údajů o vězněné osobě je možné z karet zjistit také rozsudková data (číslo trestního spisu a soud, který danou věc soudil), a také data propouštěcí (konec věznění a propouštěcí věznice). Tyto údaje slouží jako sekundární zdroje pro další pátrání.
Kartotéka je vedena od 1. dubna 1952, první léta nového evidenčního systému byla však poznamenaná velkou nespolehlivostí a neúplností údajů, a to hlavně u kratších trestů. K nápravě došlo až v červenci 1955 a od této doby je možné tvrdit, že záznamy byly vedeny přesně a pro všechny vězněné osoby.
Po rozdělení Československé republiky v roce 1993 došlo také k delimitaci spisového materiálu, včetně karet bývalých vězněných osob, klíčem k rozdělení se stal údaj o místě narození.
Karty vězněných osob narozených:
- v Čechách a na Moravě jsou do roku narození 1949 vč. uložené v Archivu Vězeňské služby, od roku 1950 na Generálním ředitelství Vězeňské služby České republiky.
- na Slovensku mají záznamy uložené v Archivu Zboru väzenskej a justičnej stráže (https://www.zvjs.sk/sk/zariadenia/archiv-a-expozicia).
Kromě těchto centrálně evidovaných karet vznikla v letech 1949 až 1962 samostatná, ale duplicitní tzv. „Jáchymovská kartotéka“, která byla, vzhledem ke dvoukolejnosti evidence, v roce 2022 předána do IV. oddělení Národního archivu (https://www.nacr.cz/). Kde je možné dohledat také osobní spisy bývalých vězněných osob propuštěných od roku 1954, které jsou v rámci pravidelného skartačního řízení nabízeny Národnímu archivu k výběru archiválií.
Nejrozsáhlejší fond Archivu vězeňské služby tvoří zdravotnické dokumentace zaměstnanců a bývalých odsouzených osob propuštěných od roku 1962, které jsou využívány hlavně státními orgány např. ke ztotožnění.
Dochovaly také např. pitevní protokoly z let 1960 až 1979 z Věznice Ostrov a další záznamy o úrazech, např. statistická hlášení o úrazech Sboru vězeňské služby Ostrov 1950 až 1951, včetně jmenných seznamů úrazů z Trestaneckých pracovních táborů (TPT) Vykmanov, Eliáš, Ležnice, Rovnost, Svornost, Mariánská, Horní Slavkov, Bratrství a Ústřední TPT Jáchymov.
S ohledem na skutečnost, že Archiv Vězeňské služby není akreditovaným pracovištěm ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, a vykonává své činnosti výlučně vůči svému zřizovateli, tedy Vězeňské službě České republiky, je nutné, aby se veřejnost obracela výhradně na základě oprávněného zájmu se svými žádostmi na Kabinet historie a dokumentace Vězeňské služby České republiky (e-podatelna@grvs.justice.cz).
Za oprávněný zájem možné považovat dotazy pozůstalých příbuzných. Žádost je ovšem nutné doplnit dokumenty dokazujícími příbuzenský vztah (např. rodné listy apod.). Bez těchto náležitostí není možné poskytnout jakékoliv informace o průběhu věznění.