Ústav pro výkon zabezpečovací detence
Komentář k trestnímu zákoníku popisuje zabezpečovací detenci jako „nejpřísnější“ druh ochranného opatření, jehož zavedení do právního řádu České republiky bylo provedeno s účinností od 1. 1. 2009. Je prostředkem ochrany společnosti před zvlášť nebezpečnými duševně nemocnými osobami (popř. i před osobami závislými na návykových látkách), u nichž nemůže splnit svůj účel ochranné léčení. Ochrana společnosti, jako hlavní účel zabezpečovací detence, se před takovými osobami zajišťuje jejich časově neomezenou izolací ve zvláštních detenčních ústavech, které jsou střeženy Vězeňskou službou České republiky s tím, že během výkonu zabezpečovací detence se na tyto osoby působí léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy tak, aby na základě jejich výsledků bylo dosaženo stavu, kdy je možno změnit zabezpečovací detenci na ústavní ochranné léčení.
Podrobnosti způsobu výkonu zabezpečovací detence stanoví zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence. Výkon zabezpečovací detence je mimo jiné také upraven vnitřním předpisem VS ČR NGŘ o zabezpečovací detenci, vnitřním řádem a operačním manuálem detenčního ústavu.
V České republice jsou zřízeny tři detenční ústavy v Brně ,Opavě a v Praze. Ústav pro výkon zabezpečovací detence Praha Pankrác se nachází v rámci areálu Vazební věznice Praha Pankrác a slouží jako nástupní pro všechny muže, jimž byla uložena zabezpečovací detence. Pro výkon zabezpečovací detence je určena samostatná budova. Činnost pražského detenčního ústavu započala od 1. ledna 2022, jedná se o nástupní detenční ústav, kde nově příchozím chovancům odborný personál stanoví diagnostický posudek. Kapacita ústavu je 28 chovanců.
Výkon zabezpečovací detence v mnohém připomíná výkon ústavního ochranného léčení s tím rozdílem, že u většiny chovanců detenčního ústavu se nepředpokládá, že by (vzhledem k závažnosti psychické poruchy) byli schopni pobytu na svobodě. Proto jsou činnostní a denní programy chovanců vypracovávány tak, aby především zajišťovaly smysluplné a efektivní využití dne, jakož i volného času chovanců. Cílem je zmírnění napětí a stresu za současného pozitivního působení na jejich psychiku a chování. Pokud se jedná o práci odborných zaměstnanců ÚpVZD s chovanci, je třeba konstatovat, že kromě běžných činností v rámci bezproblémového zabezpečení chodu ústavu se tato soustřeďuje zejména do oblasti programových aktivit, jako jsou léčebné a psychoterapeutické programy (komunita, skupinová a individuální psychoterapie, adiktologické poradenství), sebe obslužné činnosti (nákupy, vaření, praní, úklid, nácvik sebeobsluhy), rehabilitační programy (arteterapie, muzikoterapie, relaxace, pohybová terapie, trénink kognitivních funkcí), vzdělávací aktivity (trivium, základy práce na PC, výuka cizího jazyka, základy finanční gramotnosti), sociálně terapeutické činnosti (trénink sociálních dovedností), speciálně výchovné programy (sociálně psychologický výcvik, psychologické poradenství), zájmové aktivity (videoklub, akvaristika, kroužek společenských her), duchovní péče (pastorační pohovory s vězeňským kaplanem), uspokojování kulturních potřeb (četba vlastní nebo zapůjčené literatury z ústavní knihovny, poslech rádia, sledování televizních pořadů na kulturní místnosti, půjčování společenských her).