Přejít k obsahu Přejít k hlavnímu menu

Redukce typů věznic

Situace před 1. 10. 2017

V souladu se změnami, které zavádí zákon č. 58/2017 Sb., dochází k redukci základních typů věznic pro výkon trestu odnětí svobody dospělých osob. Čtyři základní typy (dohled, dozor, ostraha a zvýšená ostraha) se redukují na dva (ostraha a zvýšená ostraha). Ohledně typu věznice odsouzených, kteří se před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před 1. 10. 2017 budou nacházet ve výkonu trestu, bylo stanoveno, že „odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem a do věznice s dozorem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na zařazení do věznice s ostrahou“. 

Díky této redukci základních typů věznic se zvýší počet odsouzených zařazených v typu věznice s ostrahou. Jejich další vnitřní diferenciace před nabytím účinnosti tohoto zákona byla upravena dle přechodného ustanovení zákona s tím, že „odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem za nedbalostní trestné činy se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za umístěné do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení, odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem za jiné než nedbalostní trestné činy za umístěné do oddělení se středním stupněm zabezpečení a odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dozorem a do věznice s ostrahou za umístěné do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení, nestanoví-li Vězeňská služba jinak“. 

U těchto odsouzených budou tedy moci věznice zohlednit dosavadní průběh výkonu trestu a odsouzenému modifikovat zákonem určený stupeň zabezpečení za dodržení stanovených podmínek. Modifikací se na jedné straně míní snížení stupně zabezpečení na základě kritérií, jakými jsou: nezávažná trestná činnost, charakteristika osobnosti, dosavadní způsob života, plnění programu zacházení, dodržování vězeňského režimu, realizace programu výstupního zacházení. Na druhé straně se modifikací míní zvýšení stupně zabezpečení na základě kritérií, jakými jsou např. míra opětovného selhání, stupeň a povaha narušení odsouzeného, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestů, hrozba útěku.

Situace po 1. 10. 2017

Od okamžiku nabytí účinnosti zákona č. 58/2017 Sb. se u odsouzených osob bude postupovat podle mechanismu na určení stupně zabezpečení, na základě kterého věznice umisťují odsouzené do některého z oddělení věznice s ostrahou. V ostraze je vytvořen systém tří oddělení diferencovaných podle stupně zabezpečení: oddělení s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení. 

Stupeň zabezpečení je určen na základě vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik. Vnější riziko vyjadřuje míru nebezpečnosti odsouzeného pro společnost, zejména s ohledem na trestnou činnost, za kterou mu byl uložen trest, délku trestu a formu zavinění a s přihlédnutím k tomu, zda již byl ve výkonu trestu. Vnitřní riziko vyjadřuje míru rizika ohrožení bezpečnosti během výkonu trestu s ohledem na individuální charakteristiku odsouzeného, v níž se zohledňují zejména povaha jeho trestné činnosti, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestu a hrozba útěku. 

U odsouzeného se v době pobytu v příjímacím oddíle zpracuje vstupní lékařské vyšetření a vyhodnotí se míra vnějších a vnitřních rizik. Vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik se děje prostřednictvím mechanismu pro umístění, jež je součástí Vězeňského informačního systému. Vyhodnocením vnějších rizik dojde k základnímu určení stupně. K tomuto základnímu určení stupně dále hodnotitelé v příjímacím oddíle vyhodnocují rizikovost odsouzeného z pohledu míry opětovného selhání, stupně a povahy narušení odsouzeného, nevykonaných opatření, hrozby útěku, průběhu předchozích výkonů trestů a dalších trestních řízení za specifickou trestnou činnost. 

Toto hodnocení je podkladem pro doporučení odborné komise, jejímiž členy jsou 1. zástupce ředitele věznice, vedoucí oddělení výkonu trestu nebo oddělení výkonu vazby a trestu anebo ředitelem věznice pověřený zaměstnanec tohoto oddělení, vedoucí oddělení správního nebo ředitelem věznice pověřený zaměstnanec tohoto oddělení, vedoucí oddělení vězeňské stráže nebo ředitelem věznice pověřený příslušník tohoto oddělení, ředitelem věznice pověřený příslušník oddělení prevence a stížností, psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník a vychovatel. 

O umístění do oddělení s příslušným stupněm zabezpečení rozhoduje s konečnou platností ředitel věznice. Odsouzený umístěný do oddělení se středním nebo vysokým stupněm zabezpečení ve věznici s ostrahou může podat návrh na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, o čemž rozhoduje místně příslušný soud. 

Stupeň zabezpečení jakož i aktuální naplněnost věznic, realizované druhy programu zacházení a další jsou základními kritérii, na základě kterých rozhoduje Generální ředitelství ČR o umístění odsouzeného do konkrétní věznice. V konkrétní věznici nástupního oddílu dochází k souhrnné analýze rizik a potřeb odsouzeného, dochází ke komplexnímu hodnocení nejen tvrdých, statických dat, ale také k vyhodnocení kriminogenních potřeb a pozitivních stránek odsouzeného. 

Stupeň zabezpečení může být ovlivněn tímto hodnocení, jakož i samotným průběhem výkonem trestu s ohledem na plnění programu zacházení, dodržování vězeňského režimu a blížícího se konce trestu. V průběhu výkonu trestu dochází k nejrůznějším negativním změnám (např. nařízení nového trestu, pokus o útěk, napadení zaměstnance VS ČR) a pozitivním změnám (plnění programu zacházení, vzorné chování, snižování následku své trestné činnosti aj.). Toto vše a další důvody může být podnětem pro návrh odborné komise řediteli věznice vedoucí ke zvýšení nebo snížení stupně zabezpečení.