Věznice Ostrov

Věznice Ostrov: Jak byste popsala svou práci psychologa ve Věznici Ostrov?
Paní Rambousková: Práce psychologa ve věznici je velmi náročná a zahrnuje širokou škálu odpovědností. Primárně se zaměřuji na psychologickou podporu odsouzených, což zahrnuje práci v terapeutických skupinách, krizové intervence, poradenství a také psychologickou diagnostiku. V rámci specializovaných oddílů se zabývám konkrétními problémy, jako jsou drogové závislosti nebo násilné chování. Mým cílem je pomoci odsouzeným najít cestu k osobní změně, zlepšit jejich schopnost sebereflexe, komunikace a odpovědnosti. Tato práce vyžaduje silnou psychickou odolnost, což je důvod, proč je pro mě důležité mít v životě rovnováhu, kterou nacházím i ve svých koníčcích.

Věznice Ostrov: Jaké jsou hlavní úkoly a zodpovědnosti psychologa v rámci věznice?
Paní Rambousková: Všeobecně je činnost vězeňského psychologa zaměřena zejména na oblast psychologických aspektů výkonu trestu, a to z hlediska všech zúčastněných (odsouzených i zaměstnanců). Takový je pracovní popis. Mám-li být více konkrétní, tak jak už jsem se zmínila, většinu svého profesního života pracuji v ubytovně odsouzených, kde je soustředěno specializované zacházení s odsouzenými, tedy programy a aktivity zaměřené na možnosti odsouzených pracovat na změně postojů, náhledu na trestnou činnost, práci se svými společenskými riziky (užívání návykových látek, gambling, násilná trestná činnost, opakovaná trestná činnost aj). V rámci terapeutických programů specializovaných oddílů se účastním týdenních komunit, vyhodnocovacích komunit, životopisných skupin, terapeutických skupin, čtu deníky odsouzených a elaboráty na zadaná témata, které odsouzení zpracovávají apod. Náplň psychologa v těchto oddílech je poměrně pestrá. Mimo to mám ale na starosti i standardní oddíly, kde práce psychologa směřuje zejména k individuálním pohovorům s odsouzenými, které mají ventilační charakter či poradenství. Dále vězeňský psycholog např. provádí krizovou intervenci u osob v krizovém psychickém stavu, doporučuje další opatření při zacházení s touto osobou, podílí se na psychologické diagnostice odsouzených v rámci komplexní zprávy o odsouzeném, podílí se na zkoumání vzniku příčin mimořádných událostí a navrhuje příslušná opatření k jejich řešení, dává stanoviska k pracovnímu zařazení odsouzených, k udělení volných pohybů, k přeřazení odsouzených do stupňů zabezpečení apod. Jelikož je v ostrovské věznici také výkon vazby, realizuje vstupní příjmové pohovory vězněných osob, které jsou zaměřeny na detekování rizik sebevražedného chování či abstinenčních příznaků. Jsem členem Poradny drogové prevence. Mám také akreditaci k psychologickému posuzování osobnostní způsobilosti uchazečů o služební či pracovní poměr. V neposlední řadě je samozřejmě, zvláště v dnešní době, důležitá i péče o zaměstnance věznice. Ti mají možnost se obrátit na kteréhokoli psychologa věznice. Myslím si, že tento výčet určitě není úplný, pokud by některý z psychologů měl chuť a zájem posílit naše řady ve věznici, určitě nemám problém ho do celé problematiky zasvětit.

Věznice Ostrov: Jaké dovednosti jsou podle vás nezbytné pro úspěšného psychologa ve věznici?
Paní Rambousková: Je důležité mít velkou psychickou odolnost, schopnost empatie a zároveň schopnost zachovat si profesionální distanci. Práce s vězni je náročná, a proto je nutné umět se vyrovnat s emocemi a náročnými situacemi, které se během výkonu trestu objevují. Důležitá je i schopnost pracovat v týmu, protože ve vězeňství je týmová práce klíčová pro úspěch rehabilitace odsouzených. Schopnost vést individuální i skupinové terapie je také nezbytná. A nakonec, je to neustálá potřeba se vzdělávat a zdokonalovat v odborných metodách, protože situace se neustále vyvíjejí.

Věznice Ostrov: Jak se Vaše záliba ve zpěvu a Vaše životní zkušenosti promítají do vašeho vztahu k odsouzeným?
Paní Rambousková: Zpěv mi dává možnost se radovat. Skutečně vypnout od běžných nejen pracovních starostí. Díky zapojení relativně do většího týmu ve sboru a vystupování před veřejností, jsem postupně i získávala jistotu pro práci s odsouzenými. Do Vězeňské služby jsem vstoupila již během studia vysoké školy. Práce v týmu mi dala zkušenost pro určitou disciplínu a psychickou vyrovnanost. Díky možnosti se bránit vyhoření, mám dost sil být nápomocna i druhým jako psycholog. Nejen odsouzeným. Vše se vším souvisí. Svoje zkušenosti dnes uplatňuji ve skupinové práci s odsouzenými. Je to něco, co mě stále ještě naplňuje, jak při práci s drogově závislými vězni, tak i při práci s odsouzenými, kteří mají v anamnéze nějakou formu násilí. V obou těchto skupinách lidí mohu vnášet myšlenku nekonfliktní komunikace, cesty k hledání naplnění volného času a rozvíjení jejich schopností, k cílevědomosti, odpovědnosti, radosti z úspěchu i neúspěchu, k myšlenkám respektu i tolerance. Já však nejsem sólový pracovník ve výkonu vězeňství, proto své dovednosti mohu uplatnit i v týmu spolupracovníků. Bez nich bych už možná ani ve vězeňství nepracovala. Práce s vězni je všeobecně zátěžová na psychiku, naštěstí díky blízkým spolupracovníkům dosahujeme úspěšnosti v návratu odsouzených do tzv. normálního života, kdy se nám tito ozývají a dávají zpětnou vazbu o fungování venku. Letos naše specializované oddělení slaví 20 let trvání.

Věznice Ostrov: Jak jste se ke sborovému zpěvu dostala?

Paní Rambousková: Byla to skrze moji maminku, která také byl členkou souboru. Kromě jiného mám i určité osobní vazby na vedoucí sboru Moniku Jarkovskou a také sbormistryni Lenku Kozohorskou.  Já jsem byla spíše klidné dítě, proto mě vyhovuje i žánr, který sbor veřejnosti prezentuje. Můj mladší bratr Tomáš také tíhne k hudbě a dnes si rád zabubnuje s kapelou. Jeho nadání jej táhlo jiným uměleckým směrem.  Na začátku mého vstupu do sboru byla i potřeba se nějak realizovat a vnímat výsledek. To bylo zúročeno úspěchy, kterých naše pěvecké těleso dosahuje. Vystupovali jsme například v Olomouci, Jihlavě a také v Německu. Postupně jsem ve zpěvu nacházela i odreagování od pracovních povinností. Dnes je zpěv součástí mého života. Jsem součástí úžasné party stejně naladěných lidí, se kterými mohu sdílet každý týden.

Věznice Ostrov: Máte čas ještě na nějaké jiné koníčky?
Paní Rambousková: Ráda cestuji po českých památkách, mám ráda termální lázně a čtu detektivky. Tyto aktivity mi pomáhají udržet rovnováhu a regenerovat síly.

Závěr:
Mgr. Vladimíra Rambousková se již dlouhá léta věnuje práci psycholožky ve věznici, kde se podílí na psychoterapeutické pomoci odsouzeným. I když je její práce náročná a emocionálně vyčerpávající, nachází rovnováhu v koníčcích, které ji pomáhají zachovat psychickou i fyzickou kondici. Díky své profesionalitě, empatii a vytrvalosti poskytuje cennou podporu jak odsouzeným, tak i svým kolegům.