Vazebně stíhaných cizinců v tzv. pravém smyslu, tj. těch, jejichž status se odvíjí od odlišného historického, jazykového, právního, politického nebo sociokulturního prostředí, se nachází ve VV Praha – Ruzyně v průměru kolem 130. Do tohoto počtu patří v průměru 30 cizinců, kterým byl uložen trest vyhoštění.
Umisťování cizinců
Umisťování cizinců je realizováno podle specifických pravidel, která vyžadují od vězeňského personálu znalost problematiky práce s vězněnými cizinci. Umisťování obviněných cizinců podle občanství a jazyka je samozřejmostí, která pomáhá cizincům překonávat pocit odcizení a samoty v cizím prostředí. Uplatňování historicko-politicko-náboženského kontextu při rozmisťování cizinců se zvláště uplatňuje v případě, že cizinci pocházejí z míst konfliktů (Írák, Izrael, Palestina, nově také Ukrajina a Rusko).
Na základě zákona o výkonu vazby jsou cizinci ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu, pokud neporušují stanovený pořádek a kázeň, umísťování v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem. Umístění řeší odborná komise, která respektuje hledisko bezpečnostní, etnické, náboženské, stanovisko lékaře a psychologa.
Oblast zájmových, preventivně výchovných a sportovních aktivit
Účast obviněných cizinců na zájmových a sportovních aktivitách probíhá naprosto stejně jako u českých vězňů. Počet cizinců účastnících se jmenovaných aktivit proporčně odpovídá jejich počtu ve vazební věznici. Největší úspěch, tak jako u českých vězňů, mají sportovní aktivity, které pomáhají vězňům překonávat senzomotorickou deprivaci. Další v pořadí oblíbenosti jsou zájmové aktivity (hudební kroužek, výtvarné aktivity). Vzhledem k tomu, že velký počet cizinců ve vyhošťovací vazbě je ubytován na tzv. volné vazbě, velká část aktivit probíhá přímo v prostorách této volné vazby (videoprodukce, stolní hry, stolní tenis, stolní fotbal). Snaha zapojit cizince i do jiných aktivit (vzdělávacích, preventivně výchovných apod.) se nesetkala s velkou odezvou. Příčinou nezájmu o tyto nabízené aktivity byla nedostatečná znalost českého jazyka. Malá část vazebně stíhaných žen – cizinek (Ukrajina, Vietnam) se účastní zájmové aktivity „ rukodělné práce“.
Uspokojování kulturních a náboženských potřeb vězněných cizinců
Vazební věznice klade velký důraz na zásobení ústavní knihovny cizojazyčnou literaturou, slovníky, popřípadě cizojazyčnými časopisy a novinami. Cizojazyčný knižní fond je především využíván cizinci z ruskojazyčných oblastí. Náboženským potřebám cizinců vyšla VV Praha – Ruzyně vstříc tím, že zaměstnává na částečný úvazek pravoslavného popa, který pravidelně jednou týdně pořádá pravoslavnou mši včetně ostatních svátostí dle východního ritu. Tradičně výborná spolupráce je s muslimskou náboženskou obcí. I v průběhu 1. čtvrtletí roku 2014 byly realizovány bohoslužby s muslimským duchovním z kuvajtské ambasády. Bohoslužeb v muslimské modlitebně se účastní v průměru 6 obviněných. Zmíněný duchovní je v pravidelném kontaktu se speciálním pedagogem, se kterým záležitosti ohledně muslimů umístěných ve vazební věznici konzultuje. Samozřejmostí je u muslimů zajištění tzv. muslimské stravy.
Práce s cizinci ve vyhošťovací vazbě má různé odlišnosti od práce s cizinci ve vazbě vyšetřovací a soudní. Jazyková bariéra se postupně odstraňuje díky migraci cizinců, jejich dlouhodobým pobytem na našem území a také díky zlepšování jazykové vybavenosti zaměstnanců VS ČR. Zaměstnanci oddělení výkonu vazby jsou schopni komunikovat s cizinci v anglickém, německém, ruském a polském jazyce, v případě potřeby je využíváno také tlumočnických služeb externího překladatele.
Většina cizinců ve vyhošťovací vazbě je stíhána za maření výkonu úředního rozhodnutí, kdy v ČR zůstali pracovat a zpravidla již v minulosti bylo vydáno rozhodnutí o zákazu pobytu. Většina zde umístěných cizinců potřebuje pomoci zkontaktovat příbuzné, majitele pronajatých bytů, zaměstnavatele, konzulární a azylové úředníky. Délka jejich pobytu ve vyhošťovací vazbě je přímo závislá na tom, zda mají platný cestovní doklad.