Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner
2.9.2019

Zahájení 37. školního roku ve Věznici Valdice

Prázdniny skončily, září začalo a školáci jdou poprvé do škol. I ve Věznici Valdici jsou školáci. Sice trochu odrostlejší, ale i oni jsou plní elánu a očekávání.

Proto dnes, za účasti ředitele Středního odborného učiliště Praha Josefa Polzera, vedoucího Školského vzdělávacího střediska (ŠVS) Zdeňka Bartoně, vedení věznice Valdice a pozvaných hostů, byl slavnostně zahájen již 37. školní rok.

Program byl velice pestrý, vedoucí ŠVS představil nově získané soustruhy, které byly kompletně zrekonstruovány a jsou připraveny pro nové žáky, poté si hosté mohli prohlédnout zrekonstruované prostory pro svářečské kurzy. K tomu již více Zdeněk Bartoň: „Svářečskými kurzy prošlo okolo 300 žáků. V tomto školním kurzu plánujeme otevřít dva běhy po 12 žácích. Při rekonstrukci prostor opravdu velký kus práce odvedli naši stávající žáci, kteří tomu věnovali právě prázdniny.“

Tyto kurzy ocenil i Josef Polzer a uvedl, že tento kurz je ve Valdicích na špičkové úrovni a ti, kteří jím projdou, se zcela určitě na trhu práce uplatní.

Do učebních oborů letos nastupuje čtyřicet osm nových odsouzených a dvacet pokračuje do dalšího ročníku, do kurzů (malíř-natěrač, knihař apod.) je pak zařazeno padesát sedm odsouzených.

Poté byly účastníkům představeny i prostory pro teoretickou výuku. Zde byla prezentována nová 3D tiskárna, kterou věnovala středisku Vězeňská duchovenská péče, a to díky jejímu předsedovi Pavlu Zvolánkovi a výrobky, které je na ní možné vytisknout.

Hostem setkání byl i Jiří, bývalý žák valdického ŠVS, který si prošel nejen učebním oborem Obrábění kovů, ale i několika kurzy. K tomu, proč se vrátil do věznice, říká: „Měl jsem potřebu vrátit věznici to, co ona mi dala. Odseděl jsem si trest, měl jsem možnost vystudovat nejen kurz Obráběče kovů, ale Střední podnikatelskou školu a další kurzy. Vše to, co jsem zde absolvoval, tak tím se i živím. Jsem jak zaměstnanec, tak i osoba samostatně výdělečně činná. Měl jsem prostě potřebu těm klukům říct, že když se budou snažit, tak že to venku jde, že být odsouzený, neznamená konec. Vůbec jsem netušil, že mi studium tak moc přinese do života. Každý absolvovaný kurz mi něco dal.

Díky besedě měli noví žáci možnost poznat, že pokud člověk na sobě pracuje, není nic ztraceno. Že i několik let za mřížemi neznamená konec, ale může to být i nový začátek. Jiří se již 6 let po propuštění živí tím, co zde vystudoval a samozřejmě na sobě stále pracuje dál. Doufejme, že tento příběh bude motivací i pro další.