Počátky vězeňství v OstravěVěznice v období let 1914 – 1929
Zaběhané zvyklosti ve věznici stejně jako v celé tehdejší společnosti zcela rozvrátila válka.
Zaběhané zvyklosti ve věznici stejně jako v celé tehdejší společnosti zcela rozvrátila válka. Záhy byl pociťován nedostatek finančních prostředků na pokrytí nezbytných výdajů a údržbu objektů, nastávají četné zásobovací potíže. K dovršení všeho byla dne 16.11.1914 do větší části věznice převelena jednotka rakouské armády, která zde ve větším či menším počtu pro rukující zálohy sloužila až do samotného konce války, aby byla vzápětí vystřídána československými vojáky v počtu 1 praporu. Tento stav trval až do 7.6.1920, kdy se poměry a možnosti nové dislokace armádních útvarů dostatečně stabilizovaly a vojsko definitivně opustilo věznici. Škody způsobené užíváním traktů armádou byly v rámci nezbytných oprav budov věznice vyčísleny na více než 77000 Kč, což bylo konstatováno při kolaudaci dne 15.12.1921.
Věznice tak byla nucena z důvodu prostorové tísně po nezbytné adaptaci a vyčištění cel vrátit se částečně do nevyhovujících starých prostor na Pivovarské ulici 9 (č.p. 263) u Strassmanova pivovaru. Jediným pozitivem tohoto období bylo pořízení výkonného dezinfektoru. Návrat vězňů zpět do věznice Okresního soudu v Moravské Ostravě proběhl až začátkem roku 1922.
V době 1. světové války od roku 1915 až do roku 1922 užíval část budovy okresního soudu také živnostenský soud a poté 3 rozhodčí soudy (hornický, bratrské pokladny a úrazové dělnické pojišťovny). Jen pro zajímavost dodejme, že v roce 1946 sídlilo v budově Krajského soudu v Mor. Ostravě celkem 8 rozhodčích soudů.
Vzrůstající význam Ostravska, velký počet jak trestních, tak civilních kauz, neudržitelná situace na Těšínsku po rozdělení mezi ČSR a Polsko v roce 1920 v oblasti soudnictví a judikatury zvláště – to vše znamenalo, že dne 1.7.1920 bylo v život uvedeno a zřízeno samostatné Trestní oddělení krajského soudu novojičínského v Moravské Ostravě dle výnosu prezidia Vrchního zemského soudu v Brně. Toto oddělení bylo řízeno zvláštním správcem ve funkci viceprezidenta Krajského soudu Nový Jičín, což byl JUDr. Antonín Navrátil, dosavadní přednosta Okresního soudu v Moravské Ostravě. Tak byl dán základ ke vzniku samostatného Krajského soudu v Mor. Ostravě, který byl de iure realizován nařízením vlády č.195/1922 Sb. ze dne 21.5.1922. Ministr spravedlnosti stanovil 15.květen 1922 jako počátek úřední činnosti Krajského soudu v Moravské Ostravě jako sborového soudu I. stolice. Prezidentem soudu byl jmenován JUDr. Antonín Navrátil. U nově vzniknuvšího soudu byla systemizována pro věznici místa správce věznice, kontrolora věznice, 2 vrchních dozorců vězňů, 15 dozorců vězňů a 2 dozorkyň vězňů. Vznikem Krajského soudu v Ostravě zaniklo dosavadní oddělení krajského soudu novojičínského v Moravské Ostravě a rovněž zanikl samostatný Okresní soud v Moravské Ostravě.
Již po zřízení oddělení Krajského soudu Nový Jičín v Moravské Ostravě bylo jasné, že budoucí Krajský soud tamtéž do budoucna potřebuje novou důstojnou budovu se vším patřičným zázemím. Ministerstvo spravedlnosti nemělo námitek proti zřízení justičního areálu, neboť situace v Moravské Ostravě se po konstituování krajského soudu stala zcela neúnosnou. Dosavadní objekt okresního soudu s věznicí naprosto nevyhovoval a bylo velmi prozíravé od justičního eráru, že po dohodě s městem Mor. Ostravou a za souhlasu Vrchního zemského soudu v Brně byly v předstihu vykoupeny pozemky pro budoucí budovu krajského soudu. Konkrétně se jednalo o parcely č. 577 a 578 v katastrálním území Moravská Ostrava o celkové výměře 3295 m² za úhrnnou kupní cenu 315880 Kč, které tak získal stát v zastoupení justičním erárem po předchozím souhlasu ministerstva spravedlnosti, financí a veřejných prací. Koupě, která byla realizována již v letech 1921 – 1922, otevřela zásadním způsobem ještě dlouhou cestu k výstavbě definitivního krajského soudu.
Věznice dřívějšího samostatného Okresního soudu v Mor. Ostravě, od května 1922 již jen Krajského soudu tamtéž sloužila k uvěznění nejen krajských, ale současně i okresních vyšetřovanců a trestanců jen s největším úsilím na samé hranici únosná. Zejména vyšetřovance v samovazbě nebylo možno důsledně oddělit od trestanců pro akutní nedostatek kobek (cel), kterých bylo jen 33. Správa věznice ve velmi stísněných prostorách sídlila v přízemí věznice, v I. a II. patře mužští vězňové (část II. patra vyhrazena pro nemocniční oddělení) a ve III. patře byly umístěny vězeňkyně. Ve věznici nefungovala ani škola ani kaple. V přízemí byla ubytovna 2 dozorkyň vězňů. V suterénu věznice fungovala koupelna se 3 sprchami a 3 vanami, kuchyně, menší dezinfektor, spíž, prádelna a 5 dílen (stolařská, zámečnická, krejčovská, truhlářská a obuvnická). Ke kuchyni náleží 3 velké sklepy na uhlí, brambory a dřevo.
Pro permanentní přeplněnost věznice, která neumožňovala zvládnout situaci s vyšetřovanci, kterých bylo cca 150 neustále, byli trestanci, odsouzení ke krátkodobému odnětí svobody dodáváni do věznic okresních soudů v okolí i do věznic blízkých sborových soudů (Zemský soud Opava, Krajský soud Nový Jičín a Olomouc). Např. věznicí Okresního soudu na Slezské Ostravě, kam byli umísťováni i vyšetřovanci a vězni Krajského soudu Mor. Ostrava, prošlo průměrně za rok 1750 trestanců, 250 vyšetřovanců a také četní političtí vězni. Náklady na zaopatření osob ve vyšetřovací vazbě na hlavu a den činily pro věznice sborových soudů (tedy i krajských soudů) v roce 1922 – 8 Kč 50 h, v roce 1927 – 5 Kč. Co se týče trestní vazby – 1922 – 12 Kč a v roce 1927 – 11 Kč 50h.
Kromě soudní věznice byla v Mor. Ostravě plně funkční za předmnichovské republiky věznice, resp. vězeňské oddělení Policejního ředitelství v Mor. Ostravě, po roce 1945 nazývané správní věznicí. Věznice byla uspořádána takto: ve sklepním traktu byla koupelna, sprchy, šatna, sklad prádla, dezinfektor a také malý vězeňský dvorek. V přízemí byla přijímací kancelář 2 samovazební cely a 1 společná cela pro 30 mužských osob s pryčnami.
I. poschodí – ženské oddělení – 3 samovazební cely a 1 společná cela pro 30 osob o rozměrech 8 x 6 m.
II. poschodí – mužské oddělení – 3 samovazební cely, 1 společná se 7 postelemi a 5 kavalci se slamníky + 1 cela se 2 postelemi s drátěnými vložkami.
III. poschodí – jen moderně zařízený fotoateliér. Zvláštností bylo fotografování a daktyloskopická evidence všech osob prošlých touto věznicí dle policejních zásad. Jako dozorce zde působil obvodní policejní inspektor Mikuláš Lebeda s manželkou, která měla na starost ženské vězeňkyně a také vězeňskou kuchyni. Průměrně prošlo ročně touto věznicí na 4000 osob, zejména opilců, výtržníků, prostitutek a osob budících veřejné pohoršení.
Stále neudržitelnější situace staré věznice přes velmi napjatý státní rozpočet na úrovni ministerstva spravedlnosti a také ministerstva veřejných prací nakonec vedla po zásahu Zemské politické správy v Brně kvůli finančnímu krytí k tomu, že byl v roce 1925 prostřednictvím Vrchního zemského soudu v Brně jako nadřízené instance konečně vypsán konkurz na výstavbu nového Krajského soudu v Moravské Ostravě s novou věznicí. Vítězným projektem se stal návrh architekta Františka Vahaly (1881 – 1942), rodáka z Hustopečí nad Bečvou. Bylo navrženo ke ztvárnění výrazné urbanistické dílo s protáhlým podkovovitým průčelím z režného zdiva a klasicistní strukturou fasády, které vytvořilo novou dominantu na levém nábřeží Ostravice. Vlastní stavební práce byly započaty začátkem roku 1926 (pro rozsáhlost, komplikovanost a respektování dané architektonické reality u řeky byla stavba řízena státní stavební správou) za účasti různých specializovaných firem z Ostravy a okolí. Původní rozpočet stavby se pohyboval v dimenzích kolem 9 milionů, po dokončení v roce 1929 a definitivním ukončení všech neplánovaných změn v zařízení soudu a věznice a úplném vyúčtování celé vybavenosti justičního komplexu dosáhly stavební náklady částky 11.800.000 Kč. O rozsahu prací svědčí i to, že obestavěný prostor soudu a věznice na budoucím Havlíčkově nábřeží činil 67 098 m³ při kolaudaci areálu dne 16.11.1929.
Po dobu výstavby nové budovy soudu kolmo navazující na dosavadní starou věznici ve Střelničné ulici se jako velmi prozřetelným ukázal úmysl Zemské správy politické v Brně vykoupit pro potřeby novostavby věznice parcelu navazující na již získané pozemky u řeky o výměře 526 m². Byl tak dán impuls pro dořešení neúnosné přetíženosti staré okresní soudní věznice. Oproti dosavadním 152 místům a 34 samovazebním kobkám bylo v nové věznici krajského soudu k dispozici 30 společných cel (25 pro 6 osob a 5 cel pro 4 osoby) a 79 samovazebních kobek – kapacita nové věznice tak činila 249 osob. Přesun vězňů a vyšetřovanců krajského a okresního soudu v Moravské Ostravě proběhl v měsíci prosinci 1929. Zabydlením nové věznice krajského soudu započala nová moderní éra ostravského vězeňství.
