Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner

Historie

Historie vězeňství v Olomouci je úzce spjata s vývojem soudnictví v moravském regionu jako celku. Již v první polovině 13. století vznikl v Olomouci za vlády Václava I. městský soud a královskou moc v něm reprezentoval fojt, který současně vystupoval jako hlava města. V Olomouci fojtův dům (fojtství) stával vedle kostela sv. Michala v místech dnešní základní školy Na hradě. Městské vězení – olomoucká šerhovna, šatlava s mučírnou – se nacházela oproti fojtství přes Šerhovní ulici (dnes část ulice Na hradě) (foto č. 1). Roku 1620 v ní byl vězněn a umučen Jan Sarkander, farář z Holešova, pro podezření ze zrady stavovských zájmů. Roku 1630 budova přestala sloužit svému účelu a stala se z ní kaple, pojmenovaná jeho jménem.

Kromě soudu městského zasedaly v Olomouci i soudy jiné. V první řadě to byl zemský soud. Zemský soud měl své sídlo v dominikánském klášteře na Michalském kopci. Dnes jsou v těchto místech budovy Teologické fakulty Univerzity Palackého. Po obsazení Olomouce Švédy v roce 1641 zemský soud v Olomouci již nezasedal. Zemské desky, na něž byly zapisovány spory mezi šlechtici, držiteli statků a svobodnými sedláky, byly odvezeny do Brna a zpět do Olomouce se již nevrátily.

V 18. a 19. století , kdy Olomouc byla vojenskou pevností, byly vězeňské cely umístěny v kasematech v prostoru hradeb (foto č. 2), kde zasedal vojenský pevnostní soud. V těchto kasematech byl po nezdařeném útěku vězněn i francouzský generál Lafayette a v padesátých letech 19. století političtí vězňové, mj. též M. A. Bakunin a Karel Sladkovský.

V roce 1902 byla dokončena stavba budovy garnisonního vězení a soudu na Envelopě, v současné době se zde nachází sídlo vrchního státního zastupitelství. Vojenský soud začal v této budově úřadovat 1. března 1903. Za II. světové války v ní byla věznice olomouckého gestapa, které zde věznilo stovky českých vlastenců. V sedmdesátých letech tato neblaze proslulá olomoucká budova ustoupila výstavbě vysokoškolských kolejí, které se nacházejí v těchto prostorách dosud.

V roce 1850 se Olomouc stala sídlem nově zřizovaných státních úřadů politických, finančních a soudních. V rámci pevnostního města se pro ně nenašlo jiné umístění než v budově radnice, z níž se musely městské úřady vystěhovat do stísněnějšího Edelmanova paláce. Na radnici byl umístěn krajský soud, okresní soud a státní zastupitelství. Věznice byla roku 1845 postavena v místě někdejšího špitálu sv.Ducha, tj. v prostorách dnešního Muzea umění v Denisové ulici.

V roce 1886 byla podle projektu vídeňského architekta Alexandra von Wielemannse zahájena výstavba Justičního paláce v Olomouci, který byl dokončen v roce 1902 (foto č. 3). Stavělo se na místě jednoho z jižních opevnění a to necelých 200 metrů od historického jádra města s nejvýznamnější památkou, jíž je Sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2001 mezi významné památky UNESCO. Tato na svou dobu účelně řešená budova, tvořená komplexem novorenesančních budov, se stala sídlem všech soudních institucí, které v Olomouci působily. Byly zde nejen soudy, ale i věznice, archivy a další justiční instituce. Za II. světové války zde bylo státní zastupitelství, krajský a okresní soud, německý zemský soud a německá soudní věznice.

Po roce 1948 došlo k výrazné změně v organizační struktuře i charakteru soudnictví. Dosavadní třístupňový systém byl nahrazen systémem dvojstupňovým, což znamenalo, že okresní soudy byly zřizovány v místech tehdejších regionálních územně-správních orgánů – okresních národních výborů a jejich působnost byla omezena na jejich obvod, zatímco krajské soudy byly zřizovány v sídlech krajských národních výborů a plnily funkci odvolací. Olomouc se stala po určitou dobu místem sídla krajského soudu. Nejvyšší soud měl sídlo v Praze.

K 1. červenci 1960 došlo k další reorganizaci územní správy. Byl zrušen Kraj Olomouc a v budovách justičního paláce v Olomouci tak opět po delší dobu sídlil pouze okresní soud a věznice. Krajské soudní a trestní instituce měly sídlo v krajském městě Ostravě. Tato situace přetrvala až do vzniku nových současných územně správních celků s tím, že Krajskému soudu v Ostravě – pobočka Olomouc, byly pro výkon svých funkcí vyčleněny určité prostory justičního paláce.

Od roku 1902 slouží i přes řadu stavebních a organizačních změn stále svému původnímu účelu a od roku 1992, kdy vešel v platnost zákon č. 555/1992 Sb. Zákon o vězeňské službě a justiční stráži došlo současně k transformaci někdejšího „Útvaru Sboru nápravné výchovy“ do podoby vazební věznice. Vazební věznice v Olomouci se stala institucí pro zajištění výkonu vazby mužů, žen a mladistvých s oddělením pro výkon trestu odsouzených mužů s dozorem a od 1. 10. 2017 pak s oddělením pro výkon trestů odsouzených mužů zařazených do věznice s ostrahou se středním stupněm zabezpečení.