Zaměstnávání vězňů

Jednou z povinností odsouzené osoby je podle § 28 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinnost pracovat, pokud je odsouzené osobě přidělena práce a není uznána dočasně práce neschopnou, nebo není po dobu výkonu trestu uznána zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce. K zaměstnání odsouzené osoby u jiného subjektu než věznice je nutný její předchozí písemný souhlas. Současně je zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů dána možnost provozovat hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby.

Od roku 2015 se Vězeňské službě ČR podařilo dosáhnout markantního navýšení počtu aktivit a projektů vedoucích k zaměstnávání vězňů. Bylo například realizováno 42 seminářů v rámci celé ČR na téma zaměstnávání vězňů ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Komorou sociálních podniků, Hospodářskou komorou a Centrem pro podporu podnikání.

Ministerstvo spravedlnosti podporuje využití práva stavby k zaměstnávání odsouzených osob.

Formy zaměstnávání odsouzených:

• vnitřní provoz – např. úklid, kuchyně, kotelna, údržba, autodílna, sklady a další
• provozovny střediska hospodářské činnosti – např. zámečnické práce, stavební činnost, úklidové práce, montážní práce, kompletační práce a další
• vlastní výroba – např. dřevovýroba, kovovýroba, šití
• cizí subjekty – může probíhat na pracovištích uvnitř věznic nebo pracovištích mimo věznice – např. likvidace odpadů, kompletace propagačních materiálů, kompletace elektro výrobků, balení výrobků, sklářská a bižuterní výroba, výroba palet, výroba nábytku, stavební práce, zámečnické práce, úklid veřejného prostranství, montážní práce a další.