Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner

Často kladené otázky

Jaké jsou obecně hlavní vlastnosti nástroje SARPO?

SARPO je validizovanou metodou na vyhodnocování kriminogenních rizik souvisejících s pácháním trestné činnosti. Zaměřuje se na kategorizaci odsouzených podle statických a dynamických rizik, rozlišování mezi riziky vnitřními (život ve vězení) a vnějšími (život ve společnosti), doporučeními ke stanovení vhodných a efektivních intervencí a na predikci pravděpodobnosti opětovného selhání. Ve všech těchto čtyřech bodech je SARPO inovativní, neboť  před jeho zavedením v roce 2012 neexistoval takový jednotný systém.

Jaké jsou výhody nástroje SARPO oproti dřívější praxi?

Hodnotící proces je jednotně strukturován, je komplexní, objektivizovaný, s jednotnou terminologií, cílený na konkrétní rizikové faktory. Informace se nedublují jako dříve, každý hodnotitel má na starosti svoji část s náhledem do zpracovaných částí těch druhých. SARPO je vlastní originální program, k němuž nebylo třeba kupovat drahou licenci. Je součástí Vězeňského informačního systému, sám počítá rizika a dává automatizovaný výstupný text. Hodnotitel nemusí psát zprávu ve formě „slohového cvičení“, k automatickému textu může aktivně doplňovat další zjištěné informace. Nástroj lze částečně snadno aktualizovat podle potřeby na centrální úrovni, lze zpracovávat jeho výstupová data a nabízí možnost filtrovat odsouzené s ohledem na jejich rizikovost podle několik základních parametrů.

Jaké jsou dosavadní zkušenosti s novým systémem SARPO? Změnilo se nějak výrazně umisťování odsouzených?

SARPO bylo do praxe věznic a vazebních věznic zavedeno dne 1. 11. 2012. Prochází jím všichni nastoupivší odsouzení do výkonu trestu, protože na začátku se všem zpracovává program zacházení (kromě trestu nebo zbytku trestu do 3 měsíců) na základě komplexní zprávy. Na té se podílí, stejně jako v dřívější praxi, vychovatel, psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník. Tato zpráva se od roku 16. 1. 2016 zpracovává výhradně prostřednictvím tohoto nástroje.

Dochází díky SARPO k nějakým úsporám (administrativním, finančním), ať už na straně Vězeňské služby nebo na straně soudů?

SARPO nebylo primárně vyvinuto za účelem úspor a je především KVALITATIVNÍ změnou ve vztahu k odbornému posuzování odsouzených, k rizikovým oblastem a jejich zaměření v rámci výkonu trestu. V krátkodobém horizontu (vytváření jednotlivých komplexních zpráv o odsouzených) je přibližně podobně administrativně a personálně náročné jako dřívější praxe. V dlouhodobém horizontu (z hlediska celé délky výkonu trestu, stejně jako u recidivistů) však předpokládáme, že vězeňské administrativě částečně uleví a celý proces zefektivní.

Jak navazuje diferenciace odsouzených a redukce typů věznic na výstupy z nástroje SARPO?

SARPO nebylo ekvivalentem ani podmínkou pro změnu vnější diferenciaci neboli redukci typů věznic ze čtyř na dva, která platí od 1. 10. 2017. Filosofie a mechanismus zařazování v případě změny vnější diferenciace byly konstruovány zvláštní pracovní skupinou Generálního ředitelství Vězeňské služby jako samostatná tématika a přihlíží i k jiným faktorům a skutečnostem, než které SARPO identifikuje. Diferenciace rizik však byla v souladu s uskutečněnou vnější změnou v počtu typů věznic a představuje snahu o jednotný přístup k diferenciaci odsouzených. Mechanismus nové vnitřní diferenciace je s nástrojem provázaný, využívá jeho data zejména v souvislosti s vyhodnocováním trestní minulosti odsouzeného.

Nahrazuje nástroj SARPO dříve používané metody posuzování a / nebo diagnostické nástroje?

SARPO není diagnostickou metodou – psychologickou, pedagogickou ani jinou, nýbrž nástrojem určeným k hodnocení rizik a kriminogenních potřeb odsouzených. V tomto smyslu není ani konkurencí k diagnostickým metodám a psychologickým testům, ani jejich protipólem. Výstupy z diagnostického šetření u vytypovaných odsouzených jsou vhodným a důležitým doplněním při určování rizikovosti odsouzeného.

Stanou se věznice díky nástroji SARPO bezpečnějšími?

SARPO není nástrojem k vyhodnocení odsouzeného z hlediska vnitřní bezpečnosti ve věznici. Je však užitečnou pomůckou, neboť zavádí relativně nový úhel pohledu na odsouzeného skrze jeho kriminogenní rizika, a to NEZÁVISLE na vnitřních bezpečnostních rizicích. Jeho úspěšnost není dokonalá, avšak je vyšší než u dřívějšího způsobu hodnocení. V současné době není v České republice k dispozici spolehlivější metoda hodnocení rizik odsouzených.

Nemáte obavy, že nástroj SARPO v souladu s technologickým a vědeckým pokrokem brzy morálně zastará?

Nástroj je a musí být nepřetržitě dále vyvíjen, podobně jako je tomu u jiných běžných výzkumných technik a softwarových projektů. Vývoj probíhal prakticky průběžně formou pravidelných aktualizací týkajících se „povrchu“ elektronického programu, inspirovaných připomínkami kolegů z praxe, drobných chyb a podobně, které se týkají zejména uživatelského rozhraní mezi programem a hodnotitelem, terminologických nepřesností či úprav v automatizovaných výstupech. Druhá větev, spíše výzkumného vývoje, představuje provádění opakovaných validizačních studií, které mají za cíl ověřovat správnost a spolehlivost výpočetního algoritmu a nastavení jednotlivých rizikových škál.

Slouží SARPO jako podklad pro rozhodování soudů?

SARPO usnadňuje vytváření komplexních zpráv, jež slouží pro další zacházení s odsouzenými ve věznici. Nebylo primárně vyvinuto pro potřeby soudu. Ve střednědobé budoucnosti by však mohlo sloužit jako podklad zasílaný věznicí pro rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění. Tato myšlenka má logický základ a právě na konci roku 2017 skončil dvouletý projekt, který byl na toto téma zaměřen a nabídl prvotní metodický rámec. Předpokladem je další vývoj, který umožní propojení výstupů SARPO s průběžným hodnocením výkonu trestu odsouzeného, a stejně tak s vyhodnocením před žádostí o podmíněné propuštění. Metodika bude muset umět porovnávat kvantifikovaně a kvalitativně získaná rizika a jejich snížení či zvýšení v celém procesu výkonu trestu odsouzeného. Technicky to znamená vyvinout, ověřit a implementovat dodatečný set zjišťovacích položek, které budou schopny tyto změny validním způsobem zachytit a interpretovat. Dále je aktuální myšlenka periodické revize míry kriminogenních rizik u relevantních cílových skupin odsouzených, např. jednou ročně, za tři roky.

Dá se SARPO využít i ve výzkumu?

SARPO samozřejmě inspiruje k rozvoji penitenciárního výzkumu. Tím, že poskytuje měřitelná data v objemu, jenž nejen v České republice, ale i mnoha dalších zemích Evropy nemá srovnání, přímo vybízí ke zkoumání recidivy specifických cílových skupin, stejně jako výzkumu efektivity intervencí. Pomohl by tak zjistit, které intervence (části programu zacházení) jsou účinnější než jiné, anebo ve spojení s analýzou nákladů a zisků přiblížit vytvoření optimálního modelu práce s odsouzenými, porovnávající výsledný efekt s množstvím prostředků vynaložených z veřejných zdrojů. To ale zatím zůstává hudbou budoucnosti.