Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner

Obecné informace

Podání žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb.

V tomto článku naleznete informace o tom, jakým způsobem lze podat žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím (dále též „zákon“) k povinnému subjektu „Vězeňská služba České republiky“.

Povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím je Vězeňská služba České republiky, Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4 (Vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, Akademie Vězeňské služby ani Střední odborné učiliště nejsou povinnými subjekty).

Žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze podat ústně nebo písemně, a to:

  1. osobně na podatelně Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky,
  2. písemně na adrese organizace (viz výše),
  3. elektronicky na adrese elektronické podatelny [e-podatelna(zavináč)grvs.justice.cz],
  4. prostřednictvím datové schránky organizace (b86abcb)

Žádosti, které jsou podány elektronicky na kontaktní e-mail organizační jednotky nebo pracovní e-mail konkrétního zaměstnance či příslušníka a tím nesplňují podmínku podání na adresu elektronické podatelny Vězeňské služby, nejsou žádostmi ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Pro účely podání žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Vězeňskou službou České republiky lze využít strukturovaný formulář uvedený v rubrice Formuláře.

Při podávání písemných žádostí o poskytnutí informace postupujte podle § 14 zákona 106/1999 Sb.:

§ 14
Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace

(1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt.

(2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

(3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil (Vězeňská služba má zřízenu a zveřejněnu adresu elektronické podatelny). Pokud adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.

(4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

(5) Povinný subjekt posoudí žádost a:

  1. brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
  2. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
  3. v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
  4. nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

(6) O postupu při poskytování informace se pořídí záznam.

(7) Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:

  1. vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
  2. vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
  3. konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace (před uplynutím lhůty 15 dnů).

Omezení práva na informace

Omezení práva na informace ve vztahu k činnosti Vězeňské služby České republiky.

Ve vztahu k poskytování informací je upravena rovněž možnost povinného subjektu informaci v zákonem stanoveném případě odepřít. Takové oprávnění je upraveno zejména § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů („InfZ“), § 9 (Ochrana obchodního tajemství), § 10 (Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů) a § 11 (Další omezení práva na informace).

Vyjma uvedeného výčtu je omezení práva na informace týkající se činnosti Vězeňské služby mj. upraveno rovněž zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, např. v § 23a odst. 2 nebo v odst. 14 takto:

(2) Vězeňská služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Osobní údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody předává nebo zpřístupňuje na žádost též

  1. soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti,
  2. ministerstvu (spravedlnosti) a Rejstříku trestů,
  3. orgánům veřejné moci, pokud je potřebují pro svou činnost, a
  4. jiným osobám, pokud osvědčí právní zájem na předání nebo zpřístupnění osobních údajů a jejich předání nebo zpřístupnění nebrání zvláštní zákon.

(14) Vězeňská služba neposkytuje podle zvláštního právního předpisu9) údaje vedené pro účely evidence podle odstavce 1, informace, které souvisí s ochranou a obranou objektů, ve kterých je vykonávána zabezpečovací detence, vazba a trest odnětí svobody, o vozidlech užívaných k přepravě vězněných osob a o způsobu a rozsahu ochrany a střežení osob.„.

§ 23a odst. 2 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky tak upravuje poskytování informací (konkrétně o vězněných osobách) jako lex specialis k § 2 odst. 3 InfZ, což znamená, že přímo upravuje poskytování takových informací a tudíž na ně nelze aplikovat principy svobodného přístupu k informacím.

§ 23a odst. 14 pak přímo vymezuje oblast informací, které Vězeňská služba, jako povinný subjekt, neposkytuje a tudíž jsou vyloučeny z informační povinnosti. Takovými informacemi jsou například právě údaje z evidencí vedených Vězeňskou službou o vězněných osobách, údaje o eskortní činnosti, o způsobu střežení a ochrany objektů a vězněných osob, o eskortních vozidlech apod., což bývá velmi častá oblast zájmu žadatelů.

_________________
9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Opravné prostředky podle zákona č. 106/1999 Sb.

V tomto článku naleznete informace o možném uplatnění opravných prostředků ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů („InfZ“), lze uplatňovat následující opravné prostředky ve vazbě na činnost povinného subjektu „Vězeňská služba České republiky“:

Odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti (§ 16 InfZ)

Odvolání lze podat proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti (části žádosti), a to ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí o odmítnutí žádosti (části žádosti).

Odvolání se podává k nadřízenému orgánu prostřednictvím povinného subjektu, který napadené rozhodnutí o odmítnutí žádosti vydal. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit.

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (§ 16a zákona)

Na postup při vyřizování žádosti o informace lze podat stížnost.

Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.

Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne doručení sdělení nebo uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.

O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán (v případě Vězeňské služby je tímto orgánem Ministerstvo spravedlnosti České republiky).

Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti (§ 16b zákona)

Rozhodnutí nadřízeného orgánu (Ministerstva spravedlnosti České republiky) lze přezkoumat v přezkumném řízení pro jehož vedení je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

Dospěje-li Úřad pro ochranu osobních údajů k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 zákona.

K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu je rovněž příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

(tato úprava je účinná od 1. 1. 2020)

Struktura povinného subjektu ve vztahu k řízení o opravném prostředku

I. stupeň II. stupeň
Vězeňská služba České republiky, Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4

V přenesené působnosti vykonává odbor správní

Ministerstvo spravedlnosti České republiky

 

Hrazení nákladů (§ 17 zákona)

(1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

(2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů.

(3) V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává.

(4) Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.

(5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží.

(6) Úhrada je příjmem povinného subjektu.

Vězeňská služba České republiky vyhlašuje v souladu s Instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 20/2011, kterou se stanoví sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, sazebník úhrad.

Lhůty a počítání času ve vztahu k informačnímu zákonu

Zde naleznete bližší informace k systematice počítání lhůt ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ).

Počítání lhůt při vyřizování žádostí podle InfZ vychází ze správního řádu (§ 39 a § 40 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lhůty (tzv. pořádkové) jsou InfZ stanoveny takto (lhůta do):

 Poskytnutí informace 15 dnů
 Výzva k upřesnění (doplnění) žádosti 7 dnů
 Informace o prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti 7 dnů
 Doplnění žádosti žadatelem  30 dnů
 Prodloužení lhůty pro poskytnutí informace povinným subjektem až o  10 dnů
 Oznámení o povinnosti hradit náklady žadatelem 15 dnů
 Zaplacení požadované úhrady nákladů žadatelem 60 dnů
 Podání odvolání 15 dnů
 Autoremedura (povinný subjekt) 15 dnů
 Předložení odvolání nadřízenému orgánu 15 dnů
 Rozhodnutí o odvolání nadřízeným orgánem 15 dnů
 Rozhodnutí o rozkladu 15 dnů
 Podání stížnosti 30 dnů
 Autoremedura (povinný subjekt) 7 dnů
 Předložení stížnosti nadřízenému orgánu 7 dnů
 Rozhodnutí o stížnosti nadřízeným orgánem 15 dnů
 Vyřízení žádosti na základě rozhodnutí o stížnosti 15 dnů

K počítání času

Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (den doručení). Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu nebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně.

Nabytí právní moci

Rozhodnutí nabývá právní moci dnem následujícím po dni, kterým skončil běh lhůty pro podání opravného prostředku proti takovému rozhodnutí povinného subjektu.

Právní moci

Povinný subjekt uveřejňuje datum nabytí právních mocí jednotlivých rozhodnutí.

2015

Číslo jednací Datum nabytí právní moci
 VS
 VS

2014

Číslo jednací Datum nabytí právní moci
 VS
 VS

                

Související právní předpisy

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (v platném znění).

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (v platném znění).

Zákony pro lidi