Transsexuálové v českých věznicích
26.9.2011 12:39
Transsexualismus se již před několika lety stal atraktivním mediálním tématem, možná i mediální senzací. Mnoho z nás jistě shlédlo nějaké pořady na toto téma, případně úryvky ve zpravodajských pořadech. Poslední dobou se zdá, že se s transsexuály také častěji setkáváme v našich věznicích. Rovněž pozornost médií se postupně přesouvá z obecné roviny k zájmu o to, jak se tito jedinci projevují při soudních řízeních, ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, jak jsou zajištěna jejich práva, zda a jak případně strádají či nikoliv, zda v průběhu věznění může proběhnout změna pohlaví, jak na ně reagují ostatní vězni, vězeňský personál, zda jejich pobyt ve věznicích působí nějaké problémy a také jestli si vězeňská služba v těchto případech umí s touto ne zcela běžnou situací poradit.
Ohledně změny pohlaví člověka mezi obviněním a odsouzením nebo termínem nástupu výkonu trestu, popřípadě v průběhu výkonu trestu odnětí svobody, je nutné zdůraznit, že se nejedná o potřebu akutního neodkladného zákroku v situaci ohrožující život. V takových akutních případech by o propuštění z vazby nebo o odkladu nástupu výkonu trestu rozhodoval soud po zvážení všech okolností a posouzení konkrétního případu. Proto se po dobu vazby nebo výkonu trestu takové operativní zákroky zásadně neprovádějí.
Diagnostika transsexuality je komplikovanou a dlouhodobou záležitostí, kterou není možno provádět v nestandardních životních podmínkách výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Jde o poruchu identity, poruchu sebepřijetí, proto musí být diagnostice věnována zvýšená pozornost. Můžeme se setkávat s transsexuály skutečnými, domnělými nebo s osobami, které svou transsexualitu pouze prezentují navenek.
Posledně jmenovaní mohou mít různé motivy, proč se chtějí takto prezentovat. Nelze vyloučit ani snahu změnou pohlaví za sebou zamést stopy po předchozí trestné činnosti. Rovněž se u těchto osob často setkáváme s prostituujícím typem chování, kdy se takto projevují nejen při jejich pobytu ve věznicích, ale prostituující chování je také součástí jejich běžného životního stylu mimo vězení. Dokonce se můžeme setkat i s jedinci, u nichž byly provedeny částečné úpravy tělesného vzhledu bez sexuologické indikace. Je to sice záležitost eticky sporná, ale je to možné.
U osob, které se mylně domnívají, že jsou transsexuály, je zase zpravidla problém v jiném typu poruchy identity, případně se jedná o jinou poruchu osobnosti. Může třeba jít o egodystonního homosexuálního transvestitu, který se cítí dobře v ženském oblečení a muži ho sexuálně přitahují, pro něhož je však představa intimního kontaktu dvou osob stejného pohlaví nepřijatelná, ať již na základě výchovou přejatých názorů a postojů nebo vlivem náboženského přesvědčení. Takový jedinec bude cítit touhu po kontaktu s osobami stejného pohlaví, jeho homofobní nastavení mu však bude bránit v odpovídající sexuální realizaci. Mylné přesvědčení o vlastní domnělé transsexualitě pak může být zdánlivě logickým východiskem z této intrapsychické pasti.
Proto ponechme složitou diferenciální diagnostiku kolegům ze sexuologických pracovišť, kteří mají s problematikou transsexualismu dostatek zkušeností. My ve věznicích se přece jen s těmito případy setkáváme spíše ojediněle. Naším úkolem je vězněné osoby bezpečně provést úskalími specifického vězeňského prostředí, ne se pouštět do komplikovaného diagnostického problému v nevhodných podmínkách a s nedostatečnými zkušenostmi. Co však můžeme těmto jedincům poskytnout, je naše odborná pomoc a podpora adaptace na podmínky vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, případně terapeutická pomoc zaměřená na problém sebepřijetí. A následně pak po propuštění z vězení klienta nasměrovat do odborné péče specializovaných sexuologických pracovišť.
Celý proces přeměny pohlaví je dlouhodobou záležitostí (několik let), kdy nejde jen o diagnostiku nebo samotnou somatickou změnu, ale rovněž o psychické aspekty, přípravnou hormonální medikaci apod. Pokud by byl obviněný nebo odsouzený již hormonálně medikován, je možné na základě indikace lékaře sexuologa podávat tuto hormonální medikaci i v průběhu výkonu vazby nebo trestu, jakékoliv operativní zákroky se však budou provádět až v době po propuštění, v jeho přirozeném životním prostředí.
Úřední změna pohlaví následuje až po dokončení operativní změny pohlaví, tudíž jsou tito lidé zařazeni do vazby nebo výkonu trestu podle dosud úředně platného původního pohlaví, zcela v souladu s platnými zákony. Ve věznicích v ČR se již v minulosti i nyní vyskytlo několik těchto osob. Jejich pobyt samozřejmě vzbuzuje pozornost ostatních obviněných nebo odsouzených, někdy možná i pozornost nežádoucí, toto však vězeňská služba, odborní zaměstnanci a vedení věznic, dokážou úspěšně vyřešit tak, aby mohl být naplněn účel pobytu tohoto jedince ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody.
Otázka přijímání či nepřijímání těchto jedinců ostatními spoluvězni je záležitostí ryze individuální.
Milan Jirku
