Počátky vězeňství v Ostravě
23.2.2010 8:00
Ostrava - až do 60. let 19. století malé město rozdělené řekou Ostravicí na moravskou a slezskou část.
Teprve bouřlivý hospodářský, sociální a politický rozvoj, který eskaloval počátkem 20. století, přinesl dosud provinční Ostravě netušené perspektivy. Rozmach důlních závodů a šachet, rozšiřování železářské a hutní výroby, vznik strojírenských a chemických továren a spojení železnicí s blízkými i vzdálenými regiony přitahovalo do stále rostoucího města dělníky ze širokého okolí, z Čech, Moravy, rakouského a pruského Slezska a Haliče, kteří se zde začali usazovat. Je dostatek pracovních příležitostí a výdělky v rámci habsburské monarchie solidní. Vznikají hornické kolonie a kasárny pro dočasné ubytování, staví se četné činžovní domy, objevují se nové banky, obchodní domy, kavárny, luxusnější byty. Do města přicházejí četní bohatí Židé z Haliče, úředníci - město vzkvétá a bohatne.
Ostrava - to je také obrovské množství hospod, kořalen, výčepů, zábavních a tanečních podniků, vináren a veřejných domů. A proto není divu, že logickým odrazem této reality je prudce stoupající zločinnost. Dramaticky roste počet rvaček, loupeží, přepadení, násilného smilstva, ublížení na zdraví, podvodů i vražd…Ona překotná industrializace vedla státní orgány k tomu, že dne 30.10.1894 bylo v Mor. Ostravě zřízeno policejní komisařství, povýšené a rozšířené v roce 1922 na Policejní ředitelství Moravská Ostrava.
Nejstarší zmínka o šatlavě (vězení) v Ostravě pochází již z roku 1686, kdy je v pozemkové knize Moravská Ostrava - Přívozského předměstí zmíněna u městských hradeb blízko rasovny. Šatlava je rovněž doložena v 18. století a až v roce 1841 město Mor. Ostrava koupilo domek pro novou šatlavu na Pivovarské ulici čp. 46, která byla roku 1846 nahrazena výstavbou jednopatrové věznice čp. 263 za pivovarem (dnešní prostory výstaviště Černá louka) Marcuse Strassmanna. Tato věznice, mající 3 kanceláře, dozorce, 9 cel, kuchyni a nezbytné zázemí, byla od roku 1861 nájemní smlouvou vždy na 13 let mezi městem Moravská Ostrava a justičním erárem určena k věznění inkvisitů (vyšetřovanců) a trestanců Okresního soudu v Mor. Ostravě. Poslední nájemní smlouva ze dne 30.9.1887 stanovovala roční nájem jen 50 zlatých.
Jen zcela epizodní bylo zřízení vězení na policejní expozituře v areálu šachty Jindřich v letech 1901 - 1903, kdy bylo zrušeno.
Věznice u pivovaru byla stále více přetěžována velkou frekvencí vyšetřovaných a odsouzených (např. v roce 1890 bylo ve věznici průměrně 62 vězňů měsíčně včetně nezanedbatelného množství žen). Blízké hlavní náměstí, velký počet kolemjdoucích, neohrazený dům a nedostatek dozorčího personálu byly hlavními problémy, které činily situaci neúnosnou. Proto na podnět městských orgánů a vedení okresního soudu byla nadřízenému Krajskému soudu v Novém Jičíně v roce 1891 adresována žádost o neodkladné řešení výstavbou nové budovy okresního soudu a věznice v Moravské Ostravě.
Po mnoha jednáních, intervencích, dobrozdáních a analýzách schválilo c.k. Ministerstvo spravedlnosti ve Vídni v roce 1893 výstavbu nového justičního areálu a určilo, aby prezidium Vrchního zemského soudu v Brně zajistilo plochu, hydrogeologický rozbor budoucího pozemku a vypsání ofert (nabídek) pro stavební firmy. Dne 24.10.1893 byla uzavřena smlouva o výstavbě areálu nového okresního soudu a věznice v Mor. Ostravě se stavební firmou Kern a Blum z Opavy, která vyhrála nabídkové řízení stavby. Staveniště je vzdáleno
Věznice měla dvoutraktový charakter se střední chodbou a k ní byl v roce 1911 přistavěn další trakt, který zvýšil budovu na výšku
