• Generální ředitelství
• Informační servis
• Nejčastější dotazy
• Nejčastěji kladené otázky z ekonomické...

Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti

8.1.2010 11:52

Jaký dostávají odsouzení plat?

Jak je rozúčtována pracovní odměna odsouzeného?

Kdo hradí za vězněné osoby dluhy a pobyt ve V a VV?

Platí se za pobyt a kolik?

Lze požádat o prominutí dluhu?

Co je třeba doložit v případě požádání o prominutí dluhu?

Má každá věznice jiné podmínky pro prominutí dluhu nebo jsou podmínky jednotné?

Jaký dostává odsouzený plat a jak je rozúčtován? Mohu mu zasílat peníze?

Kdo hradí za vězněné osoby dluhy a pobyt ve V a VV? (Zda platí za pobyt a kolik?)

Jaký dostávají odsouzení plat?
Odměňování odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnaní se řídí podle nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády stanoví, že odsouzenému přísluší podle druhu jím vykonávané práce základní složka odměny:

a) v I. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace, výše
základní složky odměny činí 4 500,- Kč;
b) ve II. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná
odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 6 750,- Kč;
c) ve III. skupině, jedná-li se o samostatný výkon zvláště náročných a specializovaných prací
vyžadujících zpravidla vyšší než úplné střední vzdělání nebo vyšší než úplné střední odborné vzdělání, výše základní složky odměny činí 9 000,- Kč.
Odsouzenému je přiznána základní složka odměny podle druhu jím vykonávané práce a požadované kvalifikace. Pokud je odsouzený zařazen na práci, k jejímuž vykonávání není potřebná odborná kvalifikace, lze mu přiznat pouze I. skupinu základní složky odměny bez ohledu na jeho vzdělání.

Odměňování obviněných je stanoveno na základě zákona 262/2006 Sb. zákoník práce.

Jak je rozúčtována pracovní odměna odsouzeného?
Rozúčtování pracovní odměny (podle obecně platných předpisů zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány…….):

1. ze 100 % hrubé pracovní odměny je odváděno 6,5 % na sociální pojištění + 4,5 % na zdravotní pojištění, zůstatek a daň ze mzdy (15% ze superhrubé mzdy – sleva na dani), zůstatek = čistá pracovní odměna

2. ze 100 % čisté pracovní odměny se provádí srážky ve výši:
- 30 % na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí,
- 32 % na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, maximálně však 1500,- Kč za kalendářní měsíc.
- 12 % na další srážky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy,
- 4 % na ostatní srážky,
- 20 % na kapesné,
- 2 % na úložné.

3. Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, převedou se na jeho účet zřízený a vedený věznicí a odsouzený se o tom vyrozumí. Nesouhlasí-li odsouzený s přijetím peněz, peníze se vrátí odesílateli na náklady odsouzeného.

Příjem peněz a nakládání s nimi:
ze 100 % zaslané peněžní částky jde:
50% do úschovy a případně doplnění cestovného do stanovené výše
50% na rezervované peníze, ze kterých je po rozúčtování příjmů za kalendářní měsíc použito
• 40% max.1.500,- Kč za kalendářní měsíc na úhradu nákladů výkonu trestu
• zůstatek po odečtení nákladů výkonu trestu na úhradu případných pohledávek dalších subjektů

Příklad: U srážek nákladů výkonu trestu musí být dodržena obě stanovená omezení - 40% max. 1.500,- Kč za kalendářní měsíc. Pokud jsou odsouzenému v průběhu kalendářního měsíce zaslány finanční prostředky ve výši 5.000,- Kč, náklady výkonu trestu z uvedené částky ve výši 40% jsou 2.000,- Kč. Maximální částka je stanovena na 1.500,- Kč, tzn. že odsouzený uhradí pouze 1.500,- Kč, zbylých 500,- Kč zůstává na kontě odsouzeného. 

4. Peníze odsouzených vede věznice na oddělených účtech (účet kapesného, účet úložného, účet rezervovaných peněz, účet exekuce, účet peněz v úschově, účet sociálního kapesného, účet „zdravotní“ a účet cestovného) a v rámci svého zřízeného účtu u peněžního ústavu (České národní banky) peníze ukládá u tohoto ústavu. Peníze, které odsouzený předal do úschovy nebo přijal se rozdělí z jedné poloviny na rezervované peníze, z druhé poloviny na peníze do úschovy.
Úroky z uložených finančních prostředků jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Úroky ani náklady na bankovní služby se na účtech odsouzených neprojevují.
(viz. § 4 NGŘ č. 15/2001)

Kdo hradí za vězněné osoby dluhy a pobyt ve V a VV?
Dluhy hradí vězněná osoba. V případě, že vězněná osoba není solventní, je možná úhrada dluhů od jiné osoby (např. prostřednictvím manžela(ky), druha(ky), jiných osob).

Druhy možných pohledávek (dluhů):

1) Náklady výkonu vazby (§ 152 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu v aktuálním znění) - denní sazba nákladů výkonu vazby činí 45 Kč za každý započatý kalendářní den příslušného kalendářního měsíce (§ 10 vyhlášky č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány…….)
Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou je osobě ve výkonu vazby poskytována ústavní (nemocniční) péče, je-li tato osoba pojištěna podle zvláštního právního předpisu.

2) Náklady výkonu trestu - odsouzení mají povinnost hradit dle § 35 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody náklady výkonu trestu ve výši 32 % z čisté pracovní odměny, maximálně 1500,- Kč za kalendářní měsíc. Nelze-li tyto náklady srazit z odměny za práci, může věznice k jejich úhradě použít peněžní prostředky, které má odsouzený uloženy ve věznici.

Od povinnosti hradit náklady výkonu trestu je osvobozen odsouzený
a) který nebyl nezaviněně zařazen do práce a neměl v období kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost,
b) který nedovršil 18. rok věku,
c) po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu,
d) po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně,
e) po dobu přerušení výkonu trestu,
f) po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného,
g) po dobu dočasného předání do ciziny,
h) je-li na útěku.


3) Další náklady (§ 36 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody) je odsouzený povinen hradit zvýšené náklady střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení vynaložené Vězeňskou službou, jestliže:
a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,
b) zneužil zdravotní péče předstíráním poruchy zdraví,
c) z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas, nebo o který požádal. Výše těchto nákladů je upravena vnitřním předpisem a závisí na konkrétní situaci.

4) Škody způsobené na majetku Vězeňské služby ČR.

5) Regulační poplatky dle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a doplatky za léčiva.

Platí se za pobyt a kolik?
viz předchozí otázka

Lze požádat o prominutí dluhu?

Prominout dluh, resp. pohledávky v evidenci Vězeňské služby ČR lze částečně nebo zcela po propuštění z výkonu trestu, a to na základě písemné žádosti, která je řádně doložena potřebnými doklady. Doklady musí věrohodně vypovídat o finanční a sociální situaci dlužníka.
Rozhodnutí o prominutí dluhu je v přímé kompetenci ředitele věznice, ze které byl odsouzený naposledy propuštěn, a to na základě znění odst. 4 § 35 a odst. 5 § 36 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.

Co je třeba doložit v případě požádání o prominutí dluhu?

Prohlášení o sociální a finanční situaci, příp. hodnověrné a ověřené doklady vypovídající o sociální situaci, např. potvrzení o evidenci na Úřadu práce, počet vyživovaných osob, Rozhodnutí sociálních orgánů a úřadů o pobírání různých sociálních dávek, doklad o úhradě nájemného, celkovou rodinnou situaci apod.

V prohlášení o sociální a finanční situaci je třeba uvést následující údaje:
A. plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
B. potvrzení úřadu práce v případě, že dlužník není zaměstnán,
C. potvrzení orgánů sociálního zabezpečení v případě pobírání sociálních dávek,
D. doklady o úhradách nájemného za bydlení,
E. počet vyživovaných osob,
F. v případě nepříznivého zdravotního stavu příslušná zdravotní potvrzení,
G. peněžní ústavy, u nichž jsou vedeny účty, čísla účtů,
H. movité věci (spoluvlastnický podíl na nich),
I. nemovitosti (spoluvlastnický podíl na nich),
J. podnik dlužníka a jeho části a místo, kde se nachází.

Má každá věznice jiné podmínky pro prominutí dluhu nebo jsou podmínky jednotné?

Kompetence k částečnému, či úplnému prominutí dluhu nebo k upuštění od vymáhání pohledávky má pouze ředitel věznice, ze které byl dlužník propuštěn na svobodu. Toto určuje znění odst. 2 § 35 zákona o VTOS. Základní postup při prominutí či upuštění dluhu je stanoven jednotně vnitřním nařízením generálního ředitele Vězeňské služby ČR. Každý ředitel věznice ale posuzuje doložené doklady vypovídající o okolnostech prominutí dluhu, či upuštění od jeho vymáhání individuálně a přihlíží i k průběhu výkonu vazby nebo trestu dlužníka.

Jaký dostává odsouzený plat a jak je rozúčtován? Mohu mu zasílat peníze?
Odsouzení dostávají pracovní odměnu v souladu s Nařízením vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody. Průměrná hrubá pracovní odměna za rok 2008 činila 3 902,- Kč. Pracovní odměna odsouzených je rozúčtovávána v souladu s Vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 10/2001 Sb., o srážkách z odměny odsouzeného. Rozúčtování naleznete v odpovědi na druhou otázku.

Ano odsouzenému lze zaslat do věznice či vazební věznice peníze.

Kdo hradí za vězněné osoby dluhy a pobyt ve V a VV? (Zda platí za pobyt a kolik?)
Dluhy a náklady výkonu trestu jsou hrazeny z pracovní odměny vězňů (viz. výše uvedený systém rozúčtování). Dále lze hradit náklady výkonu trestu z vězněm přijatých peněz do věznice, při zachování pravidla – do max. výše 1 500,- Kč/měsíc.