Hornoslavkovští odsouzení vyrobili model zámku Kynžvart
10.3.2010 15:18
HORNÍ SLAVKOV 11. března (VS ČR) - Zámek Kynžvart zahájí 3. dubna 2010 novou sezónu. Při této příležitosti si může veřejnost i média prohlédnout model zámku Kynžvart, který vyrobili odsouzení z Věznice Horní Slavkov. Na vybudování modelu pracovalo pět odsouzených celé tři měsíce.
Modelářům sloužily jako podklady převážně fotografie a plány zámku Kynžvart. Maketa byla zhotovena v měřítku 1:50. Základní skelet modelu zámku Kynžvart, střechy a zdobení hlavních zdí vznikly z umělohmotných desek. Rámy oken, dlažba a další zdobící prvky byly odlévány polyuretanovou pryskyřicí do forem, které si modeláři sami připravili ze silikonové směsi. Poté usadili model na sololitovou základnu. Z papíru, obarvených pilin a vyčištěného písku vytvořili okolní terén a všechno zasadili do zdobeného rámu o velikosti 180x180 cm. K úplnému dokreslení byly použity disperzní barvy nanášené různými technikami. Část materiálu k vyhotovení modelu zámku Kynžvart daroval Park Boheminium, část získala Věznice Horní Slavkov od Sdružení pro Probaci a mediaci v justici v rámci projektu “Život po vězení“, který je v současné době ve věznici realizován. Sdružení také finančně přispělo na vybavení truhlářské a modelářské dílny.
S modely mají hornoslavkovští odsouzení již dlouhodobé zkušenosti. Před maketou zámku Kynžvart vyrobili například makety hradu Loket, státního hradu a zámku Bečov, zámku Valeč. Každá z nich má své místo v interiérech daných historických objektů. Model zámku Kynžvart je ale originální ve svém zpracování. Ve srovnání s předchozími exponáty, které byly vyrobeny převážně z papírového materiálu, byl kynžvartský model díky použití plastových desek mnohem náročnější, o to ale přesnější a unikátnější.
„Dějiny sahají až do renesančních dob, konkrétně do druhé poloviny 16.století. Tehdy nechali majitelé kynžvartského panství, pánové z Cedvic, postavit útulnější obrannou tvrz. Protože se ale aktivně účastnili stavovského povstání, byl jim po prohrané bitvě na Bílé hoře veškerý majetek, včetně renesanční tvrze, zabaven. V roce 1630 byl prodán pěti Metternichovým bratrům, synovcům trevírského kurfiřta. Knížecímu rodu Metternichů celé panství patřilo až do roku 1945. První přestavby se zchátralá renesanční tvrz dočkala na konci 17.století. Bezesporu neslavnějším majitelem kynžvartského zámku byl rakouský ministerský předseda, kancléř Klement Metternich. Ten se rozhodl celý objekt radikálně přebudovat. Pozval si z Vídně předního rakouského architekta Nobilea a ten provedl přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. V této podobě se zámek dochoval až do dnešních dob.“
zdroj
PaL
